Kdysi, před mnoha lety, když jsem byla ještě malá holka a bydlela jsem tam u nás doma na severu Čech, mi tatínek ukazoval na obloze různá souhvězdí. Byla jsem tím okouzlena a neustále jsem se ptala na další a další hvězdy. Pak mi jednou táta přinesl atlas hvězdné oblohy. Chtěl mít klid od mých neustálých otázek, kdy jsem se donekonečna vyptávala na jména jednotlivých hvězd.
V letních měsících jsem pak až do omrzení pozorovala noční oblohu a baterkou si svítila do atlasu, abych si svá pátrání ověřila. Odjeli jsme k babičce na prázdniny a já se vypravila s baterkou a atlasem na svou objevnou výpravu. Táta se domníval, že už dávno spím a když si šel zakouřit, objevil v zahradě světýlko. Vzpomínám, jak jsem neodbytně požadovala vysvětlení, proč je Velký vůz o kus jinde, než byl tam u nás doma. Táta mě odbyl odpovědí: "No je to vůz, tak jezdí. A koukej už jít spát".
Při pozdějším pozorování hvězd jsem se mockrát zamýšlela nad tím, zda tam, někde daleko od nás, existuje taky taková modrá planeta, jako je naše Země. Přemýšlela jsem, jaký asi je život tam, na té hvězdě. Je stejný jako tady? Nebo jsou už mnohem dál? Nebo tam teprve začíná život? Ve svých představách jsem vídala bledé a průhledné bytosti ozářené měsíčním třpytem, které žijí tam, někde daleko a stejně jako já pozorují noční oblohu, na které je malá modrá hvězda. Připouštím, že jsem byla v mládí hodně ovlivněná knihami Ericha von Dänikena a Ludvíka Součka, kteří oba psali o mimozemských civilizacích.
Pozorování noční oblohy, na které je spousta hvězd a souhvězdí mě pořád baví. Můj starý atlas hvězdné oblohy zůstal spolu s knihami, které mě provázely dětstvím, někde doma. A jako má člověk oblíbenou knihu, písničku, může mít oblíbenou i hvězdu. Ta moje se jmenuje Sírius, které se také říká Psí hvězda. Až mnohem později jsem se někde dočetla, že Sírius je dvojhvězda. Možná, že moje obliba pramení z toho, že se jedná o nejjasnější hvězdu a já se podle ní kdysi orientovala ve svém atlase.
Říká se, že když člověk uvidí první hvězdu, má si něco přát. Jiní říkají, že přání se má vyslovovat, když vidíme padat hvězdu. První jasná hvězda, která se objevuje na ještě ne zcela noční obloze, je Večernice. Poslední hvězda, která je ještě na obloze při ranním svítání, se jmenuje Jitřenka. A zatímco Sírius jsou v podstatě hvězdy dvě, tak Večernice a Jitřenka je jen jedna - je to planeta Venuše.
Musím přiznat, že tam kde bydlím je pozorování noční oblohy trošku problém. Žiju v Praze, nedaleko letiště. V Praze není nikdy úplná tma a pohled na noční oblohu bývá zkreslený tím vším světlem, které osvětluje nejen Prahu, ale i velká města.
O to víc si užívám pozorování, když jsem v místech, která nejsou zasažena osvětlením.
Nejkrásnější noční oblohu jsem zažila na Šumavě. Byla mrazivá noc a my jsme byli poměrně vysoko. Bylo velebné ticho a hvězdy byly v ten moment blíž, jakoby na dosah.
Krásná noční obloha je i nad mořem, hvězdy jsou sice daleko, ale spolu s měsícem se odrážejí na vodní hladině a koupou se.
Prošla jsem trochu svůj fotografický archiv a tady jsou některé obrázky noční oblohy. I když musím přiznat, že hvězdy jsou jen na jediné.
Večer na Lago di Garda
Pohled na noční oblohu a světla nad Prahou z mého okna
Pohled na noční oblohu a světla nad Prahou z mého okna
Měsíc a Večernice
Měsíc a Večernice - přiblíženo (tudíž neostré)
Noční přístav ve Vieste
Tahle poslední fotografie je zvláštní. Není příliš ostrá, ale je zajímavá. Ty malé kuličky, které vypadají jako malé planety, jsou ve skutečnosti noční déšt'.
Je to paráda, když je na hvězdy vidět. Tady u nás na Praze 4 máme taky hodně světla a tak ze všeho nejlíp vidíme letadla mířící od jihu tam k vám. Nedávno jsme byli na Slovensku v obci Zákamenné, kde je čistý vzduch, je to 700 m nad mořem a o půlnoci tam mají dobrý zvyk zhasínat veřejné osvětlení. Tam jsou hvězdy mnohem líp pozorovatelný než kdekoli v Praze.
OdpovědětVymazat[1]: To máš pravdu, dokonce jsem někde četla, že budou snad v Lužických horách (tím si nejsem jistá) vytvářet rezervaci bez znečištění světlem. Vypadá to podivně, ale má to být místo, kde bude naprostá tma, aby se daly hvězdy snáze pozorovat.
OdpovědětVymazatV létě jsme byli na dovolené ve Studenci a tam byla v noci tma doslova jako v, no však všichni víme, kde . Počkali jsme, až děti usnou a šli pozorovat hvězdy, to byla taková nádhera, tolik světýlek jsem viděla naposledy jako malá holka na vesnici u babičky v Polsku...
OdpovědětVymazatNádhera. Ukládám do oblíbených. Tenhle blog ci musím prohlédnout celý.
OdpovědětVymazatskvělé fotky!
OdpovědětVymazatVzpomínám na noční oblohu, kterou jsem viděla v říjnu v Jizerských horách. Bylo to tak úchvatně nádherné, obloha jasná, bez mráčku, na černém nebi jedna hvězdička vedle druhé.. Sírius je překrásné jméno. Kdybych měla nějakou hvězdu oblíbenou, byla by to asi taky tahle.. zní tajemně
OdpovědětVymazat...ah,tak krásne... :)
OdpovědětVymazatKrásne fotky
OdpovědětVymazatZdravím všechny,
OdpovědětVymazat[9]: No potěš! Jsem zvědavej, na kolika blozích narazím na přesně tentýž Marpefiho komentář. Je to dost pravděpodobně Jehovista, takže se s návštěvou jeho blogu nebudu obtěžovat. Oni tyhle metody mají a je jim pitomcům jedno, jak špatnou službu tím prokazují celému křesťanství.
OdpovědětVymazat[10]: Souhlasím s Tebou, já když viděla Marpefi, tak jsem si jen říkala - a už je to tady. Na jeho komnetář nereaguju, na blog se nepodívám. Asi to bude opravdu Jehovista. Ale co naděláme - nezbyde, než to ignorovat.
OdpovědětVymazatDíky Tvému článku jsem si vzpomněla na jednoho duchovního autora, který psal, proč lidé v dnešní civilizaci ve městech tak málo věří na Boha. Protože ani v noci nemají tmu a nevidí hvězdy. Pořád svítí pouliční lampy
OdpovědětVymazatHvězdná obloha se neokouká.
OdpovědětVymazat[13]:Souhlasím, báje mě opravdu nenapadly a jsou skutečně krásné. Třeba Perseus a Andromeda, nebo další, kterých je spousta.
OdpovědětVymazatAhoj, zatím jen poznámka, ta rezervace je okolo obce Jizerka, a je to druhá v Evropě, ta první je v Rakousku.Pa Vendy
OdpovědětVymazatTak s tím dotyčným Marpefim už jsem měla také čest, ale kromě sebevražedného tématu, se mu asi ty moje ostatní nelíbily.Tak dal pokoj....
OdpovědětVymazat[15]: Díky moc za info. Já o tom někde četla, ale opravdu jsem nevěděla, kde to přesně je. Myslela jsem si navíc, že se to teprve chystá.
OdpovědětVymazatCo se Marpefiho týká, dá se v nastavení zablokovat, ale zatím jsem nepřistoupil k tak radikálnímu kroku.
OdpovědětVymazatTvůj táta měl vlastně pravdu, ten vůz jezdí... docela jsem si tě i představil jako děvčátko s baterkou a atlasem... taky jsem tak oblohu zkoumal, ale asi všechny děti.:)
OdpovědětVymazat[15]: tam se dají najít safíry, izerín, pojmenovaný podle Jizerek, i jiné drahé kameny, ale v nevýrazné kvalitě. :)
OdpovědětVymazat[20]: Tak to se už ale opravdu začínám pomalu stydět. Severní Čechy jsou moje rodiště a já zjišt'uju, jaký mám mezery. Vůbec jsem netušila, že se tam dají najít i drahé kameny. Vím o Kozákovu a achátech (mám jich pár doma) a něco málo o vltavínech. A přitom, když jsme chodili do Národního muzea, kde všichni obdivovali zvířata, tak já projevovala největší nadšení ve sbírkách minerálů. Asi jsem jen obdivovala nádherné krystaly a nepátrala jsem po jejich původu.
OdpovědětVymazatJé ty jsi byla ve Vieste,tam je to nádherné...
OdpovědětVymazatWhile I really like this article, I think there was an grammatical error close to the beginning of the second paragraph.
OdpovědětVymazathttp://www.isdress.org
I like what you guys are usually up too. This kind of clever work and exposure! Keep up the amazing works guys I've added you guys to my blogroll. agfedkkeedgekcbb
OdpovědětVymazatI have learn some good stuff here. Certainly price bookmarking for revisiting. cdfbedfkcbfeffee
OdpovědětVymazat