Jaro se chýlí ke konci
a léto klepe na dveře.
Prahu si fotí Japonci
a já se těším na moře
Loni při toulkách Salentem
jsme našli krásné místo.
A na něj ráno pojedem.
Už je to téměř jisto.
Následky krup jsou stále znát,
krátký čas byl na nápravu.
Přestanu nad tím rozjímat,
zahradu házím za hlavu.
Věci dle seznamu vybírám
a do tašek je dávám.
Skříně otvírám, zavírám,
v duchu už Praze mávám.
U dveří narůstá hromada tašek
a moje nervozita úměrně tomu.
Plápolám po bytě jako šašek,
vybírám, co ještě vzít mám z domu.
Kvůli své dobrodružné povaze
odjíždím, i když je mi neblaze.
Bolavá záda stále bolí,
budu si pomáhat trekovou holí.
Klíče a instrukce jsem předala,
dům letos prázdný nebude.
Včera jsem ještě jahody trhala,
vnučkám a dceři hodně zbude.
Budou tu spolu hospodařit,
bydlet a kytky zalévat.
Snad se všem bude dobře dařit,
já na ně budu vzpomínat.
Výčitky ale stejně mám,
italský deník není hotov.
A to už nový otvírám,
přesto však dám si pohov.
Zítra, až slunce bude svítit
dám nový deník do batůžku.
Budu psát postřehy a muž řídit.
Jo, nesmím zapomenout tužku!
Opouštím na čas nejen Prahu,
rodinu i blogové přátele.
Mám tedy aspoň malou snahu -
mějte se všichni vesele.
Nashledanou v červenci. 
Torre Dell'Orso - Due Sorelle (Dvě sestry) - zdroj fotografie INERNET - stránky města
