A odkud?
Od jednoho z poskytovatelů nejen internetového připojení, ale i mobilní sítě.
Vrátím se v čase do historie, kdy jsme měli internet od Telecomu a vše bylo bez větších problémů. Sice naše připojení "po drátu" nebylo nijak závratně rychlé, ale bylo. A pak se začaly zahraniční společnosti předhánět v tom, kdo co dříve koupí a Telecom se stal díky, nebo kvůli Španělům "kyslíkem". Tento název společnosti O2 používá náš soused, který se, na rozdíl od většiny z nás, v tom všem vyzná, protože sítě jsou jeho obživou.
Na jeho radu jsme tehdy požádali o převedení pod Český telekominikační úřad, který nabízel krom rychlejšího internetu i nižší ceny a navíc i volání zdarma z pevné linky. Naprosto ideální záležitost. Ovšem, jen do doby, než ČTÚ prodal nejen své sítě a vše co s tím souviselo, dalším zájemcům. Nikdo se neptal, zda souhlasíme, prostě jsme se ocitli ze dne na den příjemcem služeb poskytovaných jedním z velikých operátorů.
Jak se říká, člověk si zvykne i na šibenici.
Takže jsme si zvykli.
Platili jsme víc, internet po telefonních linkách nebyl žádná sláva. Navíc jsme platili i pevnou linku.
Rychlejší připojení bylo vyloučeno, protože to prý nejde.
Abychom alespoň trochu ušetřili, zvolili jsme variantu "dvouletých smluv", které byly přeci jen o něco málo výhodnější.
Loni na podzim nám měla smlouva vypršet, takže jsme zvažovali změnu.
Platit hodně za internet, který se seká, občas na krátko vypadne a někdy nejde vůbec, se nám moc nelíbilo.
Zašli jsme na jednu z poboček společnosti a tam jsme se informovali o možnostech, jak postupovat.
Kdy vypovědět smlouvu, či zda jí stačí jen neprodloužit?
A pak se u mně dostavilo totální zatmění mozku!
Došlo k tomu přesně v momentu, kdy jsem manželovi kývla na to, že přejdu z dobíjecího tarifu, kde jsem měla volání za slušný peníz a SMS za pár haléřů, na paušál.
A proč?
Protože se nám sníží platba za internet!
Po šestnácti letech jsem se obrazně vzdala svobody. Už si nebudu dobíjet telefon podle potřeby, budu platit pravidelné faktury na manželovo jméno.
To aby nám ponížili platbu za internet.
Člověk, který už jen s mužem smlouvu o prodloužení internetu a druhou o paušálu sepisoval, spěchal.
Už za námi čekali další zákaznící. Jednu smlouvu vytiskl, druhou prý pošle emailem.
Jen jsem se zeptala, co bude s kreditem na SIMkartě. Odečtou mi ho od platby.
A už šup šup, koukejte vypadnout, já jsem placený od toho, kolik lidí za den udělám.
Smlouva nepřišla!
Když muž neposlanou smlouvu reklamoval, bylo mu sděleno, že mu jí samozřejmě pošlou, ale za poplatek 60 korun.
To si snad dělají legraci!
Proč jsme kývli na to, že jí ten člověk pošle?
Proč jsme netrvali na tom, aby jí vytiskl a předal do ruky? Podpisy už se dělají jen přes jakési okénko elektronicky.
Proč jsme byli tak slušní, raději by se hodilo napsat blbí, že jsme nechtěli nechat čekat zákazníky za námi ještě nějakou dobu?
V předchozí větě jsem si odpověděla sama.
Muž ve finále dojel znovu na pobočku, aby se toho dotyčného, nechci být sprostá, zeptal, proč smlouvu neposlal.
Dotyčný tam nebyl, ale mužovi se povedlo to, že mu alespoň vytiskli cosi, co se smlouvě podobalo.
Bez podpisu.
Je taková smlouva platná?
První vyúčtování po uzavření dvou smluv bylo ledovou sprchou.
Internet bez slevy, telefon za plnou palbu, nikde nebyl zohledněn zůstatek kreditu.
Minuta za volání dražší a SMS účtované zvlášt' a za cenu asi tak třikrát vyšší, než předtím.
Trvalo to až do prosince, kdy při každém vyúčtování muž telefonoval operátorovi a domáhal se nápravy.
Jiní opravovali chyby toho neumětela na pobočce, protože kromě neodeslání smlouvy, nenastavil vůbec nic.
Začátkem ledna přišel dopis, ve kterém nám operátor sděloval, že nám bez náhrady zruší v únoru naší pevnou linku.
A pokud se nám to nelíbí, můžeme od smlouvy, ale jen na poskytování internetu, bez sankcí odstoupit.
Muž dlouho zvažoval, zda přejít někam jinam, několikrát volal operátorovi a zjišt'oval, co a jak. Prý nám o tu zrušenou linku o něco málo zlevní internet. Budiž.
Mysleli jsme si, že už nás opravdu nemůže nic překvapit.
Ale překvapilo.
Jeli jsme v červnu na dovolenou a po přejetí hranic se telefon odmlčel. Přesně v momentě, kdy jsem podávala zprávu dceři, že jsme opustili Česko.
Zatímco muž řídil, já z druhého telefonu volala dceři a prosila jí, at' zavolá operátorovi, aby prověřil, zda mám aktivovaný roaming. Nikdo se s ní nechtěl bavit, protože neměla přístupový kód. Marně vysvětlovala, že jsme touto dobou v Bavorsku a z nefunkčního telefonu se prostě dovolat nemůžeme. Asi by nám to bylo málo platné, protože ten kód jsme sebou také neměli.
Našim štěstím bylo, že snacha ten den byla doma a mohla dojít k nám do bytu a hledat podle popisu to, co nahrazovalo smlouvu.
Kód zavolala dceři, dcera volala operátora, operátor to prý prověřil a sdělil jí, že je roaming aktivovaný!
Připadala jsem si jako v Jiříkově vidění.
Při první dlouhé zastávce v Alpách jsem zkusila nejprve telefon restartovat.
Pak jsem zkusila ruční volbu jakékoliv německé sítě. Ani jedna ze čtyř, které se mi ukázaly, nešla nastavit.
Opět další telefon dceři a znovu její další telefonát operátorovi. Naštěstí se jí ujala jiná osoba, která to konečně opravdu prověřila. Ta zjistila, že roaming byl aktivován a 16 let bez problémů fungoval na předplacené kartě, ale přechodem na paušál byla aktivace zrušena. ???
A to jsem si myslela, že veškeré chyby toho diletanta, jsou už napraveny.
Telefon po dalším restartu konečně začal fungovat.
Byla jsem tomu ráda. Nicméně těch skoro pět hodin, kdy jsem měla fakt "nervy na pochodu", mně utvrdilo v tom, že až mi smlouva vyprší, prodlužovat jí rozhodně nebudu.
"Ale to budeme mít zase dražší internet", řekl mi muž.
A to ještě nevěděl, co přijde.
Po návratu z dovolené jsem napsala stížnost na konkrétního člověka mobilnímu operátorovi. Vztek na něj mě nepřešel celou dobu, nehledě na to, že jsem jí začala sepisovat do cestovního deníku hned po té, co telefon začal fungovat.
Sdělená bolest - poloviční bolest.
Tím, že jsem se vypsala do sešitu, přestala jsem nadávat jako špaček.
Ty tři podzimní měsíce, kdy jiní po telefonu napravovali chyby, které udělal, a čas, který jsme kvůli nefunkčnímu telefonu a stále chybnému vyúčtování ztratili, ve mně zanechaly pocit hořkosti.
Pocit, že jsem idiot, který kývl na paušál, mně v tom jen utvrzoval.
Můj muž mě od sepsání stížnosti zrazoval.
Většinou vše řeší s klidem, spoustu věcí hází za hlavu: "Vždyt' pak už ten telefon fungoval."
To ano! Ale to, co jsem protelefonovala z druhého telefonu, co provolala dcera a čas, který tomu věnovaly jak dcera, tak i snacha, už nikdo nenahradí. Navíc jsem stížnost musela sepsal jeho jménem, vždyt' smlouva je uzavřena na něj. Udělala jsem koncept, dala mu to přečíst a zeptala se, zda to podepíše. Prý ano.
Stížnost jsem osobně odnesla druhý den na poštu a poslala
jí doporučeně.
jí doporučeně.
Večer mě zavolal a řekl: "Přečti si tohle."
Dívala jsem se na jeho notebook, kde měl dopis od mobilního operátora. Přeci ještě nemohli ten dopis dostat, napadlo mně. A pak jsem se nevěřícně dívala na to, že nám lakonicky sdělují, že "v rámci zkvalitnění služeb .... bla bla bla, nám zdražují internet o víc než 60%". Součástí dopisu bylo i to, že pokud nesouhlasíme, můžeme smlouvu do 14. července bez sankce vypovědět.
Vzpomněla jsem si na mužovu větu o zdraženém internetu po té, co jsem mu sdělila, že neprodloužím příští rok smlouvu.
Ejhle, oni nám to zdraží i bez toho.
Ono natáčet reklamy s jedním z našich nejoblíbenějších herců, přeci něco stojí!
Dopis od operátora byl poslední kapkou pro mého muže.
Je klid'as, ale telefonát s infocentrem ho vytočil do běla. Jedinou informaci, kterou získal, bylo jen to, že nám internet opravdu zdraží a že opravdu se nic v našem případě nezlepší a zůstane nám ADSL. Kde je to avizované zkvalitnění???
Ujistil se alespoň o tom, že by bylo lepší, pokud se tedy rozhodne smlouvu ukončit, učinit tak o nějaký ten den dříve a nečekat na 14. červenec.
Jsem technický antitalent, nerozumím tomu co je ADSL nebo VDSL. Mé technické znalosti se rovnají téměř nule. Nicméně jsem pilně vyhledávala společnosti zabývající se poskytováním internetu prostřednictvím telefonních linek a odkazy posílala manželovi na jeho email.
Vybral jinou společnost, zajel ke stávajícímu operátorovi a vypověděl smlouvu.
Pak uzavřel novou, zaplatil za nový router VDSL a domlouval se s technikem na přepojení.
Včera nás přepojili k novému operátorovi.
Zatím nic nefungovalo, prý to musí propojit oni. Podle instrukcí měl vyčkat asi tři hodiny a pak zavolat v případě, že to nebude ještě fungovat.
Mezitím zavolal už původnímu operátorovi, aby mu sdělil, že už jsme přepojeni.
Je klidný a věci opravdu řeší s rozvahou.
Jsme spolu 43 let a já ho ještě nikdy neslyšela tak řvát.
Náš původní operátor, který se zaručil, že můžeme bez jakýchkoliv sankcí od nich odejít ke 14. červenci, mu sdělil, že výpovědní lhůta internetu je prý 30 dní.
Ani se manželovi nedivím, že tak řval.
Já bych asi připojila i nějaké to peprnější slovo.
P.S. Internet od nového dodavatele nám zprovoznili včera večer. 
