Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

neděle 30. září 2012

Podzimní krajinou


Pátek, 28. září 2012.
Zem byla ještě mokrá po čtvrtečním dešti, v loužích se zrcadlily stromy a po obloze se honily černé mraky.
Předpověd' počasí však slibovala, že pršet by mělo jen místy. Věřila jsem, že pršet nebude.
.
....

.
Putovali jsme mezi vesničkami, jejichž jména byla pro mě většinou neznámá, tedy některá z nich. Sever okresu Kladno nabízí hezký výhled do okolí. Škoda jen, že nebylo jasněji.
..
Pohled od vesničky Radešín na České Středohoří
.
Znovu pohled na České Středohoří, tentokrát za Louckou
.
Mraky se honily po obloze - v pozadí Říp
.
Říp
.
Kaplička před Ředhoští a Říp
.
Další pohled na Říp, tentokrát nad Vraným
.
Mraky se začaly protrhávat a vysvitlo i sluníčko. Pohled na pole u Vraného
.
Tatanka, tatanka .... před mnoha a mnoha lety jsme viděli film Tanec s vlky. Indiáni takto nazývali bizony.
My tento výtaz používáme pro balíky slámy, které z dálky bizony připomínají.
.
Počasí se vylepšilo - dosud nezorané pole u obce Vraný
.
Cesta od Černochova
.

Krásný podzim všem :-)

středa 26. září 2012

Bílá Hora

Karel Kryl
Bílá Hora
"
"Pod bílou zdí má bláto barvu perlet'ovou
a zvony odletěly za větrem do Říma,
obzor se rdí, můj táto, barvou šarlatovou,
už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá."
"
Tato krásná slova jsem si vypůjčila z písně Karla Kryla, jako úvod k fotoreportáži z rekonstrukce Bitvy na Bílé Hoře. Tato akce se na louce před oborou s letohrádkem pořádá už několik let. I když to neslavné výročí bude až 8. listopadu, rekonstrukce bitvy se koná pokaždé v září a to proto, že je příhodnější počasí. Letos se počasí opravdu vydařilo, stejně tak, jako se vydařila celá akce. Pořádají jí Rytíři Koruny České a je to trochu paradox, protože nesídlí na Bílé Hoře, ale jsou z Plzně. I když, v Plzni mají také Bílou Horu. Kromě mnoha účastníků z Čech a Moravy se letošní akce zúčastnili i bojovníci z Polska, Německa a Itálie. A navíc? Celou akci provázel Václav Vydra.
..
.
Vypravila jsem se na ní v neděli s dcerou a vnučkami, po jejich návratu z dovolené v Chorvatsku. Dokonce jsem oželela sledování závodu F1. Nechaly jsme doma mužské osazenstvo a vyrazily před oboru.
První šok - cena vstupného. Pamatuji si dobu, kdy tuto bitvu organizovalo pár nadšenců a vstup byl volný - kdo přišel, mohl se podívat. Letošní vstupné bylo 180 Kč pro dospělého a 120 Kč pro děti od 1 m. Rodinné 500 Kč. S připravenou bankovkou na rodinné vstupné jsem přistoupila k pokladně a paní se zadívala na Emu a prohlásila: "Ta je ještě malá, ta neplatí." Čímž jsem ušetřila celých 20 Kč. Přiznám se, že kdybych tam ty naše holky nevytáhla, asi bych se otočila a vrátila se fandit Ferrari, tak jako to udělali mnozí, kteří přišli a po prohlédnutí ceníku se otočili a odešli.
I ostatní ceny na historickém tržišti byly vysoké až přemrštěné.
Samozřejmě, že holčičky dostaly chut' na trdelník, pak měly žízeň. Navíc, Emu to vůbec nebavilo, dokonce chvilkama brečela, že chce jít pryč. Je to však holka statečná, nakonec vydržela, i když si při střelbě z děl zacpávala uši.
Po skončení bitvy a představení se jednotlivých účinkujících, jsme si prošly celé tržiště. Sára se musela nutně projet na koni, nezbytně musely obě holky do skákacího hradu a na skluzavky a zakoupení rytířské přilby bylo nezbytností.
Jediná užitečná věc, kterou jsem si donesla domů, byla malá, dřevěná lopatička na sůl.
.
.
Vrcholem všeho byly ceny nafukovacích balónků. Kdyby tam byla cena napsaná, určitě bych je holkám nekoupila. Obě si vybraly koně a až poté, co jsme jim s dcerou udělaly poutko na ruku, aby jim neuletěli, vypálila na mě prodavačka, že chce 300 korun. Zůstaly jsme s dcerou jako opařené. Došlo mi, že to musím zaplatit, protože to těm malým holkám nemůžu udělat. Pocit hořkosti jsem měla notnou chvíli, ale jen do doby, než ke mě přišla Sára, která toho svého koně držela za nafukovací otvor, který je na dolní části břicha: "Babí, myslíš si, že je ten můj koník chlapec?" Vyprskla jsem smíchy a bylo po vzteku na prodavačku balónků.
.
Jak už jsem se zmínila, rekonstrukce bitvy byla opravdu zdařilá, kdyby jí nekazily přemrštěné ceny všude kolem, byla by ještě zdařilejší.
.
Přijměte proto pozvání k nám, na Bílou Horu.
Při prohlížení fotografií můžete poslouchat tento krásný text, jehož úryvek jsem použila na začátku článku.

.
...
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

neděle 23. září 2012

Europa Jagellonica

Evropa za vlády Jagellonců (1386 - 1572) - tuto dobu přibližuje výstava Europa Jagellonica.
.
.
O této výstavě jsem se dozvěděla úplnou náhodou.
Bylo to v květnu, stála jsem na refýži a čekala na svou tramvaj. Ta, která přijela, nebyla "ta moje", ale na bocích obou vozů byl plakát, který na výstavu upozorňoval.
Ráda bych jí viděla, blesklo mi hlavou.
Čekal mě však sraz se třídou, pak přípravy na dovolenou a pak následovalo 24 dní, kdy jsem v podstatě nebyla v republice.
Prázdniny jsou u nás v rodině nabité událostmi. Narozeniny mám já, náš syn a starší vnučka, navíc máme s dcerou svátek. Ten během prázdnin slaví i moje sestra a neteř. Během prázdnin jsme v podstatě neměli jediný volný víkend. Když jsme nepořádali nějakou oslavu, hlídali jsme vnučky.
A najednou bylo září.
Celou dobu jsem si říkala, že je stále dostatek času, abychom výstavu navštívili.
Ale čas utíká a tato výstava bude příští neděli končit.
Je nejvyšší čas zajet do Kutné Hory.
..
Ráno jsem vstávala brzy, venku lilo jako z konve.
Idelální počasí na návštěvu galerie.
Během cesty déšt' ustal, ale bylo pošmourno. Stejný nápad, jaký jsme měli my, mělo více lidí.
Nebo si prohlídku výstavy také nechali až téměř na konec?
.
.
Vystáli jsme si frontu na lístky, pak vystoupali dvě patra v Jezuitské koleji, ve které od roku 1963 sídlí Galerie Středočeského kraje.
.
..
Při vstupu jsme byli požádáni, abychom nejprve shlédli film k této výstavě, nebot' expozice je téměř přeplněná. Proč ne? Usadili jsme se do křesílek a dívali se na zajímavý dokument o vládě Jagellonců. To, co jsem znala a věděla, se týkalo hlavně Čech, další mé znalosti byly hodně okrajové. Díky tomuto filmu vím zase o něco více.
.
Po shlédnutí filmu jsme se vydali do první části expozice a mě zaujal nádherný citát:
"Jestliže ty nedbáš na nadání umělců, rozvaž, co po tobě po smrti zbude!"
Tuto větu pronesla v roce 1502 Alžběta Habsburská, matka Vladislava II.
Nádherná slova.
.
Procházeli jsme expozicí a já téměř nedýchala. Obrazy Albrechta Dürera, Lucase Cranacha st. a dalších slavných malířů a vedle nich sochy, oltáře, monstrance, relikviáře, nádoby, tapisérie a kněžská roucha. Exponáty, které jsou na tuto velkolepou výstavu zapůjčeny z muzeí, galerií, kostelů, jsou dokladem evropského umění za téměř dvěstě let. Jsou zde k vidění předměty, které jsou ze soukromých sbírek a klenotnic. Mnoho exponátů je takto vystavováno úplně poprvé.
Výstava uměleckých děl z doby pozdní gotiky a ranné renesance, které vznikly v době vlády mocné litevsko-polské dynastie, je česko-polsko-německým projektem. U každého exponátu je uvedeno kdy a kde vznikl, kdo je jeho autorem, současným vlastníkem a pak vysvětlující text, který popisuje vystavenou věc a dává jí do historické souvislosti.
I kdybych prošla stovky kostelů, galerií, muzeí a archivů, procestovala půlku Evropy, nikdy bych neviděla to, co jsem viděla dnes.
Při odchodu jsem si koupila Průvodce výstavou a cestou domů v autě jsem v této knize listovala. Vůbec nelituji těch 300 korun, které kniha stála.
.
.
Na výstavě jsem nefotila, ač jsem fot'ák měla sebou. Nevím, byl to ostych před těmi nádhernými díly?
Všude byla spousta lidí, světelné podmínky také nebyly ideální. Za celou dobu jsem viděla jen jednu paní, která si fotografovala oltář. Dovolila jsem si použít jednu fotografii z webových stránek této výstavy. Archanděl Michael - Mistr Pavel z Levoče.
.
Zdroj fotografie - web této výstavy.
.
Více o této velkolepé výstavě je na www.europajagellonica.eu
Návštěvu této nádherné a neopakovatelné podívané mohu všem jen doporučit.
.
Po prohlídce výstavy jsme ještě zašli do Chrámu sv. Barbory.
.

..
Počasí se trochu umoudřilo, konečně vysvitlo sluníčko a ozářilo Jezuitskou kolej.
Prošli jsme se potom po dalších kutnohorských památkách, ale o těch někdy příště.

sobota 22. září 2012

Stádlecký most



Během našeho jihočeského pobytu v posledním prázdninovém týdnu jsme navštívili několik zajímavých míst. Jedním z nich byl most, který byl vzdálen od místa, kde jsme pobývali, dva kilometry.
.
Unikátní řetězový most, který byl postaven v letech 1847 - 48 Vojtěchem Lannou podle plánů inženýra Bedřicha Schnircha, stál až do roku 1960 u obce Podolsko, kde přemost'oval Vltavu.
V roce 1959 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek.
.

Zdroj obrázku internet
.
Roku 1960 bylo rozhodnuto o jeho rozebrání a to nejen proto, že se nad ním tyčil nový, 510 m dlouhý železobetonový most z let 1940 - 1942. Hlavním důvodem bylo napouštění Orlické přehrady, která by tento technický unikát zaplavila.
.
...
Pro znovupostavení mostu bylo vybráno 13 lokalit, kde by mohl stát. Nakonec bylo zvoleno údolí řeky Lužnice nedaleko obce Stádlec na silnici 3. třídy do Dobřejovic. Do té doby zde dopravu zajišt'oval přívoz a brod.
...
Při demontáži mostu byla objevena schránka, obsahující dobové dokumenty. Jednotlivé kamenné bloky, kterých jsou 2000, byly očíslovány. Jeden z mostních pylonů bílými arabskými číslicemi a druhý červenými římskými číslicemi. 1100 kusů železných částí mostní konstrukce bylo konzervováno. Po deseti letech dočasného uskladnění se však některé číslice smyly a některé železné části řetězů byly poškozeny, či vůbec chyběly. To vše podstatně ztížilo obnovu mostu. Část železných částí musela být nově pořízena, stejně tak musely být dodány i některé kamenné kvádry. O tom, jak náročné bylo znovupostavení této památky, svědčí to, že se dokonce uvažovalo o zkrácení mostu z původních necelých 90 m na 60 m.
Výstavba byla zahájena roku 1971 a dokončena v roce 1974. Most byl zprovozněn roku 1975, hmotnost projíždějících vozidel je omezena, stejně tak i rychlost.
.
..
V roce 2005 bylo zjištěno rozsáhlé poškození dřevěné mostovky dřevokaznými houbami a obrusem z provozu, proto most prošel od září 2006 celkovou rekonstrukcí. Mostovka byla zhotovena z jádrového dubu, který pochází z několika lokalit na Moravě.
.
.
Stádlecký řetězový most je od roku 1989 prohlášen Národní kulturní památkou.
.
Technické údaje:
Celková délka mostu............. 147,16 m
Světlá délka přemostění.......... 86.26 m
Šířka mostu............................. 6,8 .m
Šířka průjezdného profilu......... 3,82 m
Dovolené zatížení mostu ........... 1,5 t

Přijměte pozvání na procházku po tomto technickém unikátu, několik detailů mostu i pohled zdola.
Nejprve ale pohled z mostu na Markův jez:

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
..
.