Evropa za vlády Jagellonců (1386 - 1572) - tuto dobu přibližuje výstava Europa Jagellonica.
.
.
O této výstavě jsem se dozvěděla úplnou náhodou.
Bylo to v květnu, stála jsem na refýži a čekala na svou tramvaj. Ta, která přijela, nebyla "ta moje", ale na bocích obou vozů byl plakát, který na výstavu upozorňoval.
Ráda bych jí viděla, blesklo mi hlavou.
Čekal mě však sraz se třídou, pak přípravy na dovolenou a pak následovalo 24 dní, kdy jsem v podstatě nebyla v republice.
Prázdniny jsou u nás v rodině nabité událostmi. Narozeniny mám já, náš syn a starší vnučka, navíc máme s dcerou svátek. Ten během prázdnin slaví i moje sestra a neteř. Během prázdnin jsme v podstatě neměli jediný volný víkend. Když jsme nepořádali nějakou oslavu, hlídali jsme vnučky.
A najednou bylo září.
Celou dobu jsem si říkala, že je stále dostatek času, abychom výstavu navštívili.
Ale čas utíká a tato výstava bude příští neděli končit.
Je nejvyšší čas zajet do Kutné Hory.
..
Ráno jsem vstávala brzy, venku lilo jako z konve.
Idelální počasí na návštěvu galerie.
Během cesty déšt' ustal, ale bylo pošmourno. Stejný nápad, jaký jsme měli my, mělo více lidí.
Nebo si prohlídku výstavy také nechali až téměř na konec?
.
.
Vystáli jsme si frontu na lístky, pak vystoupali dvě patra v Jezuitské koleji, ve které od roku 1963 sídlí Galerie Středočeského kraje.
.
..
Při vstupu jsme byli požádáni, abychom nejprve shlédli film k této výstavě, nebot' expozice je téměř přeplněná. Proč ne? Usadili jsme se do křesílek a dívali se na zajímavý dokument o vládě Jagellonců. To, co jsem znala a věděla, se týkalo hlavně Čech, další mé znalosti byly hodně okrajové. Díky tomuto filmu vím zase o něco více.
.
Po shlédnutí filmu jsme se vydali do první části expozice a mě zaujal nádherný citát:
"Jestliže ty nedbáš na nadání umělců, rozvaž, co po tobě po smrti zbude!"
Tuto větu pronesla v roce 1502 Alžběta Habsburská, matka Vladislava II.
Nádherná slova.
.
Procházeli jsme expozicí a já téměř nedýchala. Obrazy Albrechta Dürera, Lucase Cranacha st. a dalších slavných malířů a vedle nich sochy, oltáře, monstrance, relikviáře, nádoby, tapisérie a kněžská roucha. Exponáty, které jsou na tuto velkolepou výstavu zapůjčeny z muzeí, galerií, kostelů, jsou dokladem evropského umění za téměř dvěstě let. Jsou zde k vidění předměty, které jsou ze soukromých sbírek a klenotnic. Mnoho exponátů je takto vystavováno úplně poprvé.
Výstava uměleckých děl z doby pozdní gotiky a ranné renesance, které vznikly v době vlády mocné litevsko-polské dynastie, je česko-polsko-německým projektem. U každého exponátu je uvedeno kdy a kde vznikl, kdo je jeho autorem, současným vlastníkem a pak vysvětlující text, který popisuje vystavenou věc a dává jí do historické souvislosti.
I kdybych prošla stovky kostelů, galerií, muzeí a archivů, procestovala půlku Evropy, nikdy bych neviděla to, co jsem viděla dnes.
Při odchodu jsem si koupila Průvodce výstavou a cestou domů v autě jsem v této knize listovala. Vůbec nelituji těch 300 korun, které kniha stála.
.
.
Na výstavě jsem nefotila, ač jsem fot'ák měla sebou. Nevím, byl to ostych před těmi nádhernými díly?
Všude byla spousta lidí, světelné podmínky také nebyly ideální. Za celou dobu jsem viděla jen jednu paní, která si fotografovala oltář. Dovolila jsem si použít jednu fotografii z webových stránek této výstavy. Archanděl Michael - Mistr Pavel z Levoče.
.
Zdroj fotografie - web této výstavy.
.
Návštěvu této nádherné a neopakovatelné podívané mohu všem jen doporučit.
.
Po prohlídce výstavy jsme ještě zašli do Chrámu sv. Barbory.
.
..
Počasí se trochu umoudřilo, konečně vysvitlo sluníčko a ozářilo Jezuitskou kolej.
Prošli jsme se potom po dalších kutnohorských památkách, ale o těch někdy příště.
