Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

pátek 14. května 2021

Uherčice

Ráda bych vás pozvala na další památku, která si určitě zaslouží, aby se dostala do širšího povědomí.

Zámek Uherčice patří k největším zámeckým areálům v České republice. Jeho velkorysá architektonická koncepce spolu s bohatou historií představují významný krajinotvorný soubor jižní Moravy. Nachází se v okrese Znojmo, v západní části stejnojmenné obce.

Pohled na zámecké věže...

...a na zámek

Vstupujeme dovnitř

Pohled na arkádové nádvoří

Prostory ve vstupním traktu jsou v rekonstrukci

Prvním dochovaným písemným záznamem o Uherčicích je darovací listina z roku 1310, kterou v roce 1312 ratifikovala královna Eliška. V ní je věnováno „zboží v Uherčicích a jiných okolních vsích“ ženskému cisterciáckému klášteru v Oslavanech. Z dalších archivních materiálů vyplývá, že ves během husitských nepokojů zpustla. Dokládá to žaloba oslavanské abatyše z roku 1481, ve které žaluje Volfganga Krajiře z Krajku z neoprávněného držení řady vesnic, včetně Uherčic. Doslova pustých. Král Vladislav II. však roku 1493 potvrzuje Krajířům držbu rodového majetku, Uherčice byly součástí panství nedalekého hradu Cornštejna.

Původní tvrz nechali v první polovině 16. století Krajířové z Krajku přestavět na zámek ve stylu severoitalského renesančního sídla. Roku 1564 zakoupili panství Streunové ze Schwarzenau, za kterých byl zámek přestavěn téměř do současné podoby. Tvoří jí Krajířovský starý zámek s obytnou věží. Streunové nechali postavit dvě souběžná renesanční křídla, která byla propojena zdí s dvoupodlažní arkádou a také arkádové nádvoří s hranolovou věží, kterou se do zámku vcházelo. Roku 1628 zakoupili panství Berchtoldové. František Benedikt Berchtold z Uherčic byl oddaným katolíkem, což dokládá kaple sv. Lucie na zámku, kterou nechal vybudovat. Dva roky po jeho smrti jeho pět dcer prodalo panství roku 1692 Donatu Heissierovi z Heitersheimu, za kterého došlo k nejvýznamnějším barokním interiérovým úpravám. Nejhodnotnější úpravou je štuková výzdoba kaple, spojovací chodby a více než dvanácti sálů. Autorem byl štukatérský mistr Baldasare Fontana z italského Chiassa u Corna. Po Donatově smrti převzal panství jeho syn František Josef, budoucí zemský hejtman na Moravě a ten ho roku 1731 prodal hraběcímu rodu Hartigů. Roku 1768 se Uherčice dostaly do vlastnictví Tomáše Vinciguerry hraběte z Collalta a San Salvatoru, pána na Brtnici. Collaltové se podílelo na barokní úpravě interiérů se štukovou i malířskou výzdobou. Zastaralé látkové tapety byly nahrazeny klasicistní výmalbou mnoha místností. Roku 1802 nechali v severním křídle vybudovat ze starého vězení a sýpky impozantní banketní sál.

Collaltové vlastnili uherčické panství téměř 180 let, až do roku 1945, kdy jim bylo zkonfiskováno. Posledním majitelem byl Octavian Collalto et San Salvatore.



Zakoupili jsme si vstupenky a navíc publikaci o tomto zámku. Bohužel jsem jí někam dobře uklidila a nemohla z ní, při psaní tohoto příspěvku, čerpat. Měli jsme ještě chvíli času do prohlídky, takže jsme prozkoumali arkádové nádvoří a přilehlé zahrady.





Zámek se dostal roku 1946 do držení státu a zcela zchátral. Nejprve byl krátce pod národní správou Státních lesů a statků a od roku 1949 se dostal do správy Československého státního statku Jaroměřice nad Rokytnou. Mezi roky 1949 - 1951 tu fungoval také ženský tábor nucených prací. Od roku 1952 sloužil znojemské pohraniční stráži, která zámek užívala, ale o pronajatý majetek se nestarala. Zámecký park se stal vojenským výcvikovým střediskem pro pohraničníky. V obecní kronice lze najít záznam, „že místní zámek za působení pohraniční stráže chátral, a když vojíni potřebovali v zimě dřevo, tak si jej opatřovali ze zámku, čímž zničili také oplocení zámeckého parku, ale nikdo se zajisté nezabýval jeho opravou.” Zničeny byly zámecké interiéry i exteriéry. Na jaře roku 1964 se pohraniční stráž ze zdevastovaného zámku odstěhovala. Od roku 1979 spravovali zdevastovaný zámek památkáři a v roce 1987 Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Roku 1995 převzal správu Národní památkový ústav a v následujícím roce ho zpřístupnil veřejnosti. Současně s tím byla zahájena postupná rekonstrukce. Od 1. ledna 2002 byl zámek Uherčice prohlášen národní kulturní památkou. 

Strop ve vstupní bráně do hlavního nádvoří

Vstoupili jsme na hlavní nádvoří






Schody hrozící zřícením

Štukový strop v zámecké kapli sv. Lucie je úchvatný



             Roku 1647 povolil papež Inocenc X. Regině von Berchtold 
celebrovat mše svaté v prostorách zámku. 
Její syn František Benedikt nechal zřídit roku 1669 tuto zámeckou kapli.

Alegorie zimy


Poslední záběr na úchvatný strop...

... a pokračujeme dál do zámku

Klasicistní výmalba


Jedna z už zrekonstruovaných zámeckých komnat

A opět nádherná štuková výzdoba




Procházíme do další části zámku

Pohled na protější stranu je smutný

Interiéry nás však smutku zbavily 











Komorní barokní divadlo 



Strop uvnitř divadla

Pohled z divadla

Opět úžasně zdobený strop



Část před rekonstrukcí

Velký banketní sál

Detaily výzdoby banketního sálu

Po těchto schodech jsme sem přišli

Je vybudován v klasicistním slohu





Modrý salon, sousedící s banketním sálem



Tady všude ještě probíhá rekonstrukce

Sochy pod arkádami







Zámek Uherčice bývá díky různým stavebním a uměleckým epochám označován jako „učebnice slohů“. Renesanční vzhled doplňují barokní a neoklasicistní interiéry, které se, i přes zubožený stav, způsobený činností statku a vojska, dochovaly ve velmi autentické podobě. I když se zámek od roku 1996 nachází v rekonstrukci, postupně se dává dohromady a každým rokem je vidět zlepšení, je přístupný veřejnosti. Návštěvníkům tak umožňuje ojedinělou možnost posoudit kvality i míru devastace a nahlédnout do procesu obnovy památkového objektu.

Prostřednictvím britské nadace "UK Friends of Czech Historic Buildings, Gardens and Parks" obdržel zámek roku 2009 dar ve výši 2.000 liber na restaurování barokní sochy "Alegorie zimy" a v následujícím roce částku 3.000 liber na restaurování portrétu Tomassa Vinciguerry Collalta z poloviny 18. století. Roku 2014 obdržel  zámek Uherčice od této nadace dar 30.000 liber na obnovu havarijního stropu, omítkových vrstev a maleb na stropu v banketním sálu.

Občanské sdružení "Znojemský hudební festival" pořádá v banketním sálu koncerty, které bývají spojeny s dražbou vín. Výnos z těchto akcí je též věnován na obnovu zámku. Za období 2009-2014 činila tato částka 600.000,-- Kč.  Nemalou měrou přispívají svou prací na obnově zámku i dobrovolníci a hnutí Brontosaurus.




Jihovýchodně od zámku byl založen francouzský park, který byl přibližně ve 20. letech 19. století přebudován v přírodně krajinářském duchu, na nějž v jeho severním cípu navazuje anglický park. Z různých stavbiček, které dotvářely romantickou atmosféru parku, se dochoval pouze obelisk a umělá hradní zřícenina.


Umělá hradní zřícenina v anglickém parku


Hranolová věž, která byla původním vstupem do zámku






Opouštíme zámek. Nad touto vstupní bránou bývala kdysi věž




Zámek Uherčice jsme navštívili koncem června v roce 2019. Na jeho opravách se stále pracuje a některé fotografie už nemusí být úplně aktuální. 
Dojmy se zámku? Na jedné straně trochu smutku, že vůbec mohlo dojít k tomu, že se uvažovalo dokonce o bourání této památky. Na druhé straně obdiv k umění starých mistrů. V tomto případě zejména k umu Baldasare Fontany, který vytvořil nádherné stropy. A také obdiv všem těm, kteří se v současné době, jakýmkoliv způsobem podílejí na obnově této památky.