Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

neděle 25. října 2020

Podzimní intermezzo

Už jsem se mnohokrát přiznala k tomu, že nemám ráda podzim. Ano, je barevný. Ale ani ty barvičky mně nedokáží přesvědčit o tom, že je to hezké roční období. Pro mně je podzim obdobím zmaru. 

Ti kteří znají můj původní blog už dlouho, asi překvapeni nebudou. Ti další možná ano. Někteří si možná  dokonce řeknou, že jsem cvok. Budou mít do jisté míry pravdu. Mám ráda kytky a práce kolem nich je pro mně relax, i když občas, obrazně řečeno, padám na hubu. 

Tento příspěvek jsem nazvala poeticky intermezzem, kdy jsem přerušila psaní Italského deníku a kdy jsem v podstatě nestíhala téměř nic, natož chodit na počítač. A proč? Meteorologové ohlašovali ranní mrazíky a to byl pro mně signál pustit se do té nejméně oblíbené činnosti. 


Den první - neděle

 Muž sundává truhlíky z oken...

... a já stěhuji do garáže fuchsie a pak další kytky

 


Oleandry, bougainvillie, ibišky a další jsou v jedné části garáže, parkujeme v ulici. Vše jsem stihla ošetřit proti přezimujícímu hmyzu. 
V další části garáže jsou muškáty 

Den druhý - pondělí

Dopoledne jsem umyla okna, kde budou umístěny malé ibišky. Mám strýčka na vánoce. Odpoledne jsme ostěhovali část květináčů na schodiště a zbytek na chodbu. Já ty menší, muž větší. S tím největším, který mám už 47 let nám přijel pomoci zeť.

 Den třetí - úterý

Stěhuju se do garáže. Stříhám muškáty....

... a z vrcholových výhonků vytvářím řízky na příští rok



Ostříhané muškáty ošetřuji postřikem

Výsledek za první garážový den

Den čtvrtý - středa

Pokračuji ve stejné činnosti, jako předchozí den

Hromada na vyhození po druhém dni

Opět chemický postřik

První truhlíky jsou díky manželovi na svém zimovišti


Den pátý - čtvrtek

Řízkuji i klasické muškáty

Některé měly hodně velké listy

Výsledek třídenní činnosti v garáži


A je to v pytlích


Výřad jako po honu


Den šestý - pátek

Na dno truhlíku dávám pískovou drenáž...

... a pak substrát pro výsev a množení 

A pak hezky jeden řízek vedle druhého zapichuji do substrátu




Truhlíky a květináče jsou už na svém místě. Manžel je krásně uklidil

A je nařízkováno


Den sedmý - sobota

Konečně se dostávám k tomu, abych pomocí drátů trochu umenšila oleandry, chodba vypadá jako bush

Velké ibišky a mandevilla, která ještě kvete

Už můžeme chodit po schodech, aniž bychom se prodírali skrz oleandry


Den osmý - neděle

Dokončuji vyvazování oleandrů

Okno na chodbě s řízky a malými rostlinami


Bougainvillea 

Rozhodně jsem se nenudila při svém podzimním intermezzu. Spíš jsem si sáhla na dno sil, kdy jsem ještě musela vařit. I když jeden den jsem zapomněla vyndat maso z mrazáku, takže k obědu byla jen polévka s rohlíkem. 😀  
Ano, kytičky jsou vášeň. Je to radost, ale současně i starost, kdy je mnohdy člověk nucen řešit "nerudovskou" otázku. V dobách, kdy jsem ještě pracovala jako odborný ekonom, jsem často pronášela větu: "Já snad radši půjdu pracovat do zahradnictví, budu mít klid a budu na čerstvém vzduchu". 
Teď mám to zahradnictví doma.😀