Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

úterý 8. února 2011

Hledání smyslu života?

Musím se přiznat, že jsem pro toto téma hlasovala. Ted' nechápu proč. Už od včerejška si marně lámu hlavu, napsat něco smysluplného, aby to v konečném výsledku nevypadalo jako totální nesmysl.
A čím víc o tom všem přemýšlím, tím mám v hlavě větší prázdno. Má to smysl?
Začnu veršíkem báječného člověka, který uměl žít, rozdával radost a dnes právem patří mezi klasiky.

"Kdo víno má a nepije,
kdo hrozny má a nejí je,
kdo ženu má a nelíbá,
kdo zábavě se vyhýbá,
na toho vemte bič a hůl,
to není člověk, to je vůl."
                                      Jan Werich

Máme vůbec hledat smysl života? Myslím si, že to je otázka pro filosofy, nebo badatele nad nesmrtelností chrousta. Každý z nás vidí smysl života v něčem jiném. Pro někoho je to jen prosté štěstí a spokojený život, pro dalšího možnost rozdávat radost a štěstí těm druhým a pro jiného třeba hromadění majetku.
Každý z nás si už někdy určitě položil otázku: "Proč vlastně žiju?" Pokládáme si jí ve chvílích, kdy je nám zle, nebo nám někdo ublížil, či nás někdo využívá, nebo se ocitáme v bezvýchodné situaci.

Pro dítě, které přijde na svět, je smyslem života teplo mateřské náruče, jídlo, spánek.
Postupem doby a nabýváním rozumu se smysl života rozšiřuje a kromě rodičovské lásky začínají být podstatné  i  materiální hodnoty. Pamatuji si, že pro mé děti bylo "otázkou života a smrti" vlastnit "mončičáka". Jejich zoufalství bylo o to hlubší, oč více spolužáků toto plyšové stvoření s ksichtíkem vlastnilo. Jiné alternativy hraček nepřijali. A když mi pak dcera jednou řekla: "Když nebudu mít mončičáka, tak nemusím žít", začala jsem se pídit po tom, kde bych kýžený produkt sehnala. Musela jsem si opatřit tuzexové bony a pak vystát frontu, aby moje tehdy osmiletá dcera "neztratila smysl života". Když jí to dnes připomenu, věřím, že má sto chutí "mě zašlápnout". "No, mami?", jako bych slyšela tu otázku visící ve vzduchu.

Sama jsem nikdy moc nepřemýšlela nad tím, jaký je můj smysl života. Po nevydařeném vztahu jsem se pár měsíců pohybovala jakoby ve vakuu, jen jsem tak přežívala. Potom jsem poznala člověka, který mě vrátil do normálu a můj život nabral nový směr. A já už věděla, že chci  prožít plnohodnotný život s partnerem, kterého mám dodnes ráda. Od samého počátku jsem také věděla, že chci mít děti. Pak, když se to nedařilo, propadala jsem hluboké skepsi a mnohdy jsem o sobě zapochybovala: "Proč žiju, když nemůžu mít děti?" Když se pak po třech letech narodil syn, byla jsem nevýslovně št'astná. Můj život dostal  konečně smysl a já věděla, že pro toho malého tvorečka udělám vše a že jsem ochotná za něj i dýchat. A pak, když se narodila dcera, štěstí se ještě znásobilo.

Život utíká, z dětí se stali dospělí lidé, kteří se osamostatnili a začali žít své životy.
Já si začala v té době plnit své koníčky, na které v dřívější době nezbýval čas a většinou i finanční prostředky. Začala jsem konečně cestovat a poznávat místa, o kterých jsem do té doby jen četla.

A pak se narodila první vnučka a já stála nad její postýlkou, věděla jsem, že ten prožitek ze
zázraku zrození je stejný, jako když jsem se sama stala matkou. Možná, že ty emoce byly ještě silnější. Ted' je tu další pokračování, další človíček, pro kterého všichni uděláme maximum. A i při narození druhé vnučky se vše opakovalo.
Musím přiznat, že moje děti a vnučky jsou svým způsobem mým smyslem života, a nejen jím, jsou i jeho pokračováním. Mám moc ráda tento citát:

Albert Einstein: "Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to."

Smysl života je neuchopitelný pojem a každý si pod tím představí něco jiného. Vždyt' všichni jsme jedineční, všichni jsme originál. Tenhle citát mám také moc ráda:

John Lennon: "Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla. Tak jdi a žij".

Má tento článek smysl? A nebo je to nesmysl?

19 komentářů:

  1. Mně se Tvůj článek moc líbí, i když jsem vůči tomuto tématu skeptická. To o těch vnoučatech ... skoro jsme pocítila, jak budu pyšná a mít silný zážitek z toho, až budou, že v někom dalším pokračuji a pokračují mé děti ... děti mi dali veliký smysl, ale když netvořím a nepěstuji své záliby, tak jakoby umírám ... Nevím, jestli je to pochopitelné. Citát Wericha je krásný, ale jsem vůl, takže s ním nesouzním, protože si nechci o sobě myslet, že jsem vůl. Více souzním s Lennonem ...

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Chápu tě, u mě to jsou ty děti, protože byli opravdu vymodlený. Netvrdím však, že jsou to jen ty děti. Já se taky krátce zmínila o cestování a poznávání. Toho Wericha jsem tam dala jakoby takové moto, které by mělo evokovat radost ze života. Lennonův citát miluji.

    OdpovědětVymazat
  3. Tvůj článek je překrásný. Líbí se mi všechny zmíněné citáty, ale tvůj text ještě mnohem víc. Snad proto, že jsem tak laskavou a hodnou babičku nepoznala.

    OdpovědětVymazat
  4. Ten článek není špatný. Nevyznívá nesmyslně, ale já pořád trvám na tom, co jsem napsal v tom svém! Děti jsou náplní života, přinášejí potěšení, ale nejsou smyslem lidské existence!

    OdpovědětVymazat
  5. Nebyl dobrý nápad, pouštět se do tvého článku, když brečím a mám ve všem úplný guláš.

    OdpovědětVymazat
  6. Krásně pojaté téma, ani humor tu nechybí... Připomněl jsem si při jeho  čtení, jak za mnou do obchodu chodí lidé a chtějí kámen pro štěstí. Obvykle jim odpovím protiotázkou: Jak si to štěstí představujete? Kdo je nemocný, pro něj je štěstí když se uzdraví, kdo je sám, je šťastný, když někoho najde. Bohužel většinou přijdu o výdělek, protože jsem špatnej obchodník a nedovedu jim podstrčit nějaký kámen. Ale možná chybuji. Kdo ví? Třeba by jim i ten kámen pomohl, protože by uvěřili, že si je to štěstí přeci jen najde. Budu muset o tom popřemýšlet...

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Podle toho z jaké strany se na to díváme. Z Boží, nebo přírody, vezmi si to jak chceš, jsme tu my všichni žijící hlavně proto, abychom se množili k jeho, nebo její, slávě. Stačí se podívat kolem, nestálý koloběh smrti a života. Nejspíš proto tu na Zemi život je. Jinak by tu byla, bez smyslu, neživá hmota.

    OdpovědětVymazat
  8. [1]: Nevím jak to myslíš s tím Werichem, ale asketické lidi sice nesoudím, ale v lásce je nemám. Obvykle si neumí života užívat a rozdávat kolem sebe radost. Kdo nemá rád sebe, často otravuje život těm druhým a snaží se je dokonce podle svých představ předělávat. Vím o čem mluvím a jsem bohužel zase u toho, co mne poslední roky zaměstnává. Fanatismus a sklony k sektám.

    OdpovědětVymazat
  9. To je neuvěřitelné, co článek na Téma týdne, to o dětech. Budu ten svůj chystaný muset přepracovat, nebo tu budu za kopírku...

    OdpovědětVymazat
  10. Podle mě má ten článke smysl pro toho, kdo si z něj něco vzal.

    OdpovědětVymazat
  11. Smyslem života je hledat smysl života.

    OdpovědětVymazat
  12. Smysel života je život! Každy máme svůj život. Nikdy nehledam smysl života v cizih mišlenkah.

    OdpovědětVymazat
  13. Ještě nikdy jsem se nenechala týdením tématem zlákat, k napsání článku. Ty ses sním popasovala moc pěkně. Řekla bych, že ty děti jsou smyslem života, protože jsou život sám. Kdyby nebylo dětí, skončil by i život. Tedy ten lidský život. Zároveň, ale nemůžu říct, že lidé, kteří mít děti nemůžou, jsou pro život zbyteční. Brala bych to jako takovou dělbu práce, po vzoru písničky - Ten dělá to a ten zas tohle, krásně se všichni doplňujeme a každý přispěje tím, čím může. A protože už se do toho začínám zamotávat, raději končím. Hezký den! )

    OdpovědětVymazat
  14. Mně se to pojetí náhodou moc líbilo. Každý máme nárok na názor, ne? Kdyby nebyly děti, nebyl by život. A pana Wericha mám moc ráda, podle mne to byl moudrý pán.

    OdpovědětVymazat
  15. Díky za komentář u mně. Oni zavážejí celou Prahu a i okolí, jako Hostivice, Beroun, Jílové u Prahy a podobně. Jejich konkurent Z-market http://www.z-market.cz zaváží zdarma 30 km od centra Prahy. Myslím, že to mají vypočítané tak, aby neprodělali.

    OdpovědětVymazat
  16. Nejdřív bych ti chtěla poděkovat za návštěvu a komentáře na mém blogu. A k smyslu života asi tolik: myslím, že v průběhu života přehodnocujeme prioriy a tím se mění i to, co dává našemu životu smysl. Taky byly doby, kdy se mi zdálo, že žiju naprosto zbytečně, mockrát jsem dostala od života facku, ale teprve s odstupem času jsem poznala, že ty facky znamenaly posun nějakým jiným, lepším směrem. Tys ten článeček pojala moc hezky a pravdivě - tak jak to cítíš.

    OdpovědětVymazat
  17. Otázka "Proč žiju?" je alternativou slov "Smysl života". Žena, která porodí dítě, má odpověď. ŽIje pro dítě a dokud existuje dítě, má i ona důvod k existenci. Já se pojmu smyslu života vyhýbám. Myslím si, že je lepší, když ho lidé nepojmenovávají, protože pak může přijít chvíle, kdy to, pro co žili přestane existovat. A co potom?

    OdpovědětVymazat
  18. je to takové téma, že jsem se neodvážila do něj pustit.

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤