Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

pondělí 17. ledna 2011

Náš mateřský jazyk


Musím se přiznat, že jsem pro tohle téma hlasovala a ted' nevím, odkud začít.

Mateřský jazyk - první slovíčka, která slyší dítě od maminky a opakuje je, pak se postupně přidávají další a další.
O češtině se říká, že je jedním z nejsložitějších jazyků. O to víc bychom měli být na svůj jazyk hrdí. Je to náš mateřský jazyk.
Jazyk, kterým nám rodiče četli pohádky před usnutím a ve kterém jsme se učili první říkanky. 
Jazyk, kterým jsme se domlouvali se svými kamarády a jehož znalosti jsme si pak prohlubovali ve škole.
Kolik krásných literárních děl bylo napsáno v tomto jazyce a kolik básní, to asi nikdo nespočítá.

Náš mateřský jazyk přijal mnoho slov, pocházejících z cizích jazyků a sám obohatil další jazyky jediným slovem "robot" a to díky dílu Karla Čapka.
Jsme součástí Evropy, otevřeli jsme se světu a sami máme možnost cestovat.
Jedna věc mi opravdu vadí. Čeština se v Česku přestává používat.
Nedávno jsem se dívala na inzeráty, ne proto, že bych "na stará kolena" chtěla měnit zaměstnání, ale hledala  jsem něco pro známou. U ryze české firmy jsem narazila na pracovní pozici "Assistant and Department secretary" - vypadá to honosně, že. Přitom se jedná o pomocnou sekretářku, ale má to zvuk. Účetní - to už se taky moc nenosí, dnes je to "Accountant".
Nemám nic proti angličtině, sama jsem jí studovala, ale proč si české firmy dávají do inzerátů anglické názvy pracovních pozic. Ve finále jsou pak všichni manažeři, pardon managers.
Proč na mnoha budovách vlaje "For sales"?

I v době, kdy jsme byli součástí Rakouska-Uherska, dokázali jsme si svůj mateřský jazyk uchovat. V dobách, kdy docházelo k poněmčování, český jazyk také přežil.
Vrátím se ještě k Rakousku-Uhersku. Před téměř 200 lety odešli Češi na samý okraj této říše, aby založili v oblasti Banátu (dnes Rumunsko) české kolonie. V současné době tu existuje 6 vesnic, ve kterých je dokonce i česká škola. Potomci tehdejších osadníků, kterých jsou 2000, si zachovali český jazyk a české zvyky.
V Chorvatsku, zejména ve městě Daruvar a jeho okolí, žije česká menšina. Jsou tu české školy, vaří tu dokonce pivo "Staročeško" a sám Daruvar má českého starostu. Čechů v této oblasti žije 13 tisíc a jsou hrdi na svou původní zem a hlavně na svůj jazyk - češtinu.

Někdy je mi z toho smutno. Jsme Češi, od dětství jsme slyšeli a učili se český jazyk. Proč se za něj dnes někteří, dovolím si říci, stydí?

16 komentářů:

  1. Ach,... Neříkám, že jsem ještě nikdy nenahradila České slovo Anglickým, či Německým nebo uplně jiným jazykem. Určitě nebudu jediná. Ovšem, jako Češka, mě to opravdu štve, jak někteří lidé, doslova a dopísmena zaměňují Češtinu za jiné jazyky např. Angličtina.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to opravdu smutné, co se děje s naším mateřským jazykem. Domnívám se, že to poangličťování je výrazem určité malosti některých lidí a není to žádná novinka. Stejný proces probíhal v dobách dávno minulých, kdy česká šlechta a lidé z vyšších vrstev mluvili německy, protože se za češtinu styděli a považovali ji za jazyk spodiny. Naštěstí čeština přežila Rakousko-Uhersko i Protektorát, přežila i období okupace ruským bratrem. Doufejme, že přežije i to současné poangličťování ze strany hloupých lidí.

    OdpovědětVymazat
  3. Je také zajímavé, že spisovatelé kteří emigrovali, si uchovali krásnou češtinu. Dokonce lepší než ti, kteří tu zůstali.

    OdpovědětVymazat
  4. Ono si někdy stačí jenom přečíst komentáře nebo články na blogu a zjišťuji, že nerozumím každému pátému slovu...

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Máš sice pravdu, ale myslím si, že jen částečně. Nemám totiž pocit, že by češtinu nějak obohatilo, kdybychom od nynějška účetním říkali akountanti. A jak třeba nazvat místo, kde pracují účetní? Akountantárna? "Skočte si do akountantárny, paní akountantka vám to spočítá a paní cashierka vám to proplatí. Ale připravte si coins nazpátek, protože paní cashierka má jen bills. A až půjdete zpátky, tak dejte pozor na stairs, ať neuklouznete a nerozbijete si mouth."

    OdpovědětVymazat
  6. Máš pravdu, přesně moje slova. Ne, nepřivlastňuji si tvůj článek, ale naprosto souhlasím  :)

    OdpovědětVymazat
  7. I mnozí blogeři považují za vhodnější název svého blogu nějak anglicky zesvětovět, že tomu nelze ani porozumět. Asi si lidé připadají světovější, významnější či co, když se ohánějí cizími výrazy. Jenže každý rozumný toto období překoná a bude si vážit. jak naší češtiny, tak případně svých znalostí cizích řečí.

    OdpovědětVymazat
  8. Krásný den přeji, děkuji za návštěvu blogu. Co já mohu říct, nemám ráda Helouvín ani Santu, podle mě jsme lezli dříve do ...Rusům a nyní Američanům. Není nad našeho Ježíška. Já mám ráda vše staré dobré české, dnes už ani v televizi není nic pořádného, tak na ni nekoukám. I Silvestry jsou šílené to dříve to uměli.:o)

    OdpovědětVymazat
  9. loni jsem napsal na blog i článek jak přišla k nám do obchodu česká třída na zájezdu, ještě malé děti a divili se, že jsem na ně promluvil česky... no, čeština je už světová řeč a docela tomu věřily a kulily na mne oči.

    OdpovědětVymazat
  10. Dnes už nikdo za nic nebojuje, druhé obrození se asi bohužel konat nebude.Budu poslední, kdo používá slova jako pročež nebo divan.

    OdpovědětVymazat
  11. S těmi pracovními inzeráty máš naprostou pravdu. Často už nevím, koho vlastně hledají. Profesní žargon. Musím se ptát manžela. Po mateřské budu asi jako Alenka v říši divů ale dost negativních. Každopádně si Vás dám do žebříčku k TT.

    OdpovědětVymazat
  12. This was very informative. I have been reading your blog alot over the past few days and it has earned a place in my bookmarks.
    http://www.isdress.org

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤