První cesta zpět

Opouštíme Santa Maria del Cedro po třech týdnech kouzelné dovolené, kdy jsme se rekreovali u nádherného moře. Jen písek měl pro nás nezvyklou barvu, byl šedý a tak trochu připomínal popel. Kromě lenošení na pláži jsme také procestovali veliký kus pobřeží, vnitrozemí a dojeli jsme až k Jónskému moři a na Sicílii.

Je sobota 10. července 2004 a my se loučíme s Cirem a Santa Maria del Cedro.

Po stejné trase, po níž jsme přijeli najíždíme u Lagonegro Nord na dálnici A3 a pokračujeme směrem k Neapoli. Po A 1 pokračujeme k severu.

Vzhledem k času, který máme, se rozhodujeme, že se pojedeme podívat do Florencie. Díky naprosté neznalosti parkujeme u břehů řeky Arno dost daleko od historického centra. Centrum si procházíme tzv. "letem světem" a slibujeme si, že se sem určitě někdy vrátíme.

Po návratu k autu se nevracíme na stejný dálniční sjezd, ale

Florencií projíždíme k letišti a najíždíme zpět na dálnici na severním nájezdu. Pokračujeme směr Bologna po A1.

Po najetí na A22 zvažujeme, kde by bylo nejvhodnější místo na přenocování. Prohlídkou atlasu padá rozhodnutí, že pojedeme na Lago di Garda a pak se uvidí.

Ubytováváme se v kempu Spiaggia D'Oro na břehu Lago di Garda v Torri del Benaco.

Největší chybou cestovatelů je, nepodívat se na zázemí kempu. Po postavení stanu mě zaujal západ slunce, takže honem k jezeru a fotit, než mi něco uteče. Po návratu jsme se usadili v hospůdce u recepce a ke stanu jsme se vrátili za naprosté tmy. Manžel šel na umývárnu a po návratu mi sdělil: projdi mezi těma karavanama a je to tam nahoře. A bylo...

Když jsem opouštěla WC, tak na mě přítomní muži hleděli dost divně, ale usmívali se. Pak jsem hledala umývárnu, leč marně. Až jsem posléze našla zvenčí budovy umyvadlo, tam jsem tedy spláchla ze sebe prach a spokojeně ulehla.

Ráno jsem zjistila:

a) byla jsem na pánech,

b) myla jsem se ve dřezu na mytí nádobí.

Od té doby vždy zjišt'uju, kde je zázemí, abych, jak říká můj muž, nedělala v cizině ostudu.

Po opuštění kempu pokračujeme podél pobřeží Lago di Garda do Torbole, potom najíždíme nahoru a věnujeme poslední pohled jezeru z Nago.

Podjíždíme dálnici a po souběžné komunikaci jedeme dále a na dálnici najíždíme v Trentu.

Potom už cesta pokračuje po stejné trase až před Mnichov, kde míjíme odbočku na A99 a jedeme na Mnichov. Tam se nám podařilo "parádně zakufrovat". Když se konečně dostaneme z Mnichova zpět na dálnici A9, obloha vypadá, jako když má být konec světa. Během chvilky je teplota 10^o C a bouřka, ve které se provoz na dálnici téměř zastavuje. Po nádherném slunečném jihu je to "parádní přivítání".

Po chvíli se počasí umoudří a my pokračujeme směrem na Regensburg, Rozvadov a Plzeň domů do Prahy.