Člověk může dojít k poznání i v hodně dospělém věku.
I mě se to přihodilo.
Coby dítko školou povinné jsem se z hodin přírodopisu a snad i zeměpisu dozvídala o naší krásné zemi. Tehdy to bylo ještě Československo a jako takové naše zem měla i velehory. A v těch velehorách žily specifické druhy zvířat, které se jinde nevyskytovaly jako medvěd, svišt' a kamzík. Od dětství jsem proto měla zafixováno, že kamzík žije pouze ve vysokých horách.
Bylo proto pro mně obrovským překvapením, když jsem se dozvěděla, že tato nádherná zvířata žijí jen kousek od mého rodiště. Ano, je tomu tak. V Lužických horách v oblasti Studence až po Jitravské sedlo žijí kamzíci. I když to vyoadá hodně nepravděpodobně, jsou tam. Vyskytují se však i na dalších místech severu Čech.
Občas se objeví i u Klíče, byli však viděni až u Ještědu. Koncem 19. století byli kamzíci chováni hrabětem Kinským v oboře. Ta se však postupem času rozpadla a kamzíci se dostali do volné přírody, kde plně aklimatizováni žijí již více než 100 let.
Kromě Lužických hor žijí ještě v Jeseníkách, kam je v roce 1913 nechal vysadit František Josef I. - v současné době hrozí jejich vyhubení, prý podle ochránců přírody ničí Jeseníky a nejsou původní druh. Držme palce, aby k tomu nedošlo - snad zvítězí zdravý rozum.
V letních měsících se kamzíci zdržují ve vyšších partiích hor, ale v zimě přicházejí k níže položeným krmelcům. Člověk pak zůstane v tichém údivu stát, bojí se i hlasitě dýchat, aby ta nádherná zvířata nevyplašil.
Podívejte se spolu se mnou na tu nádheru...
to si fotila ty?
OdpovědětVymazat[1]: Ano, fotila jsem to já.
OdpovědětVymazat