Druhá cesta zpět

Tři týdny utekly jako voda a my se chystáme k návratu domů. Ne vše tady bylo ideální. Po našem příjezdu v bungalovu nefungovalo téměř nic, byli jsme pro tuto sezonu prvními návštěvníky po zimě a podle toho to také vypadalo. Dá se říci, že jsme během prvních tří dnů poznali osobně všechny údržbáře villaggia, kteří nás po zbytek pobytu zdravili a modlili se, aby zase něco nepřestalo fungovat. Dalším problémem byli všudypřítomní komáři. Díky poloze villaggia na ostrově mezi mořem a Varanským jezerem se jim tu daří, stejně jako se líbí moře medůzám.

Poloha bungalovu byla na kraji hned vedle sousedního villaggia, takže od 16 hodin do 1 v noci jsme slyšeli hudbu z obou stran a připadali jsme si jako na pouti. Spát v tom hluku vůbec nešlo.

Jinak Gargano je kouzelné místo. Navštívili jsme Tremitské ostrovy, prošli městečka Rodi Garganico, Peschici, Vieste, Ischitella, Cagnano, Mattinata, Manfredonie a další. Byli jsme se podívat na známém poutním místě Giovanni di Rotonda a obdivovali nádheru Monte San Angelo. Zavítali jsme také do Lucery a Troi. Lodí z Rodi Garganico jsme jeli na výlet k mořským jeskyním. Bylo tady tolik krásných míst, která jsme nestihli navštívit, proto jsme se rozhodli, že se na Gargano ještě někdy vrátíme - ale do 5stelle už raději ne.

Je sobota 9. července 2005 a my odjíždíme zpět směrem na Marina di Lesina, Poggio Imperiale a dálnicí A14 míříme k severu. Cestou máme naplánovanou návštěvu Loreta.

Po obloze se honí černé mraky a když sjíždíme na Loreto začíná průtrž mračen. Z uliček jsou potoky a z ochozů vodopády. Když trochu déšt' zeslábne vyrážíme na prohlídku Loreta.

Potom si dáváme si pizzu a konstatujeme, že na jí Garganu dělají podstatně lepší.

Vyjíždíme z Loreta a v Numaně najíždíme zpět na dálnici A14.

Počasí je střídavé, chvíli svítí palčivé slunce a chvílemi jsou takové průtrže mračen, že se dálnice zastavuje a vládne tzv. bílá tma. Takové střídavé počasí je po celý den a k večeru začíná převažovat déšt'.

My stále pokračujeme po A14 na Bolognu a odtud po A1 a A22 po již známé trase a cestou děláme občasné zastávky na dálničních odpočívadlech. Počasí je čím dál tím horší a my přemýšlíme o místě, kde budeme přenocovat. Nakonec padá rozhodnutí, že by nemělo moc smyslu v dešti stavět na břehu Lago di Garda stan a pak ho mokrý balit.

Pokračujeme proto přes Brenner zpět do Rakouska. Za Innsbruckem jedeme do obce Aldrans, kde jsme již byli ubytováni letos na jaře. Penzion je bohužel obsazen, ale paní domácí nás posílá k sousednímu penzionu.

Tam se ubytováváme. Připadáme si jako v ráji a to proto, že je tu konečně ticho.

Ráno se probouzíme odpočatí a svěží a musíme si přiznat, že je to po hotelu ve Forli cestou tam, druhá noc naší dovolené, kdy jsme se opravdu vyspali.

Po snídani opouštíme penzion, najíždíme na dálnici a po již známé trase přes Mnichov, Regensburg, Rozvadov, Plzeň se vracíme zpět do Prahy.

Letos jsme tedy stan vezli naprosto zbytečně :-)))