Chalupská slat'

Šumava - ten název mi voní.

Cítím čerstvý vzduch, slyším šumění lesů a zurčení potůčků. V lesích se modrají borůvky, rostou houby, které sice nejím, ale o to raději je sbírám.

Je to místo hodně blízké mému srdci.

Když byly naše děti malé, nedokázala jsem si představit léto bez pobytu na Šumavě. Za těch téměř 20 let, kdy jsme zde pravidelně trávili prázdniny, jsme tu prochodili hodně míst, poznali spoustu lidí. Dokonce jsme se sem chtěli odstěhovat, protože ovzduší svědčilo našim dětem.

Jedním z míst, která jsme každoročně navštěvovali je Chalupská slat', která se nachází nedaleko obce Borová Lada v oblasti, které se říká Šumavské pláně.

Leží na okraji Národního parku Šumava v údolí Vydřího potoka v nadmořské výšce pohybující se od 897 do 920 m. Na této slati je největší rašelinné jezírko, které má rozlohu 1,3 ha a na něm jsou ostrůvky. Na nich roste rosnatka okrouhlolistá, blatnice bahenní a další rostliny. Slat' je přístupná po povalovém chodníku, který je zakončen u jezírka vyhlídkovou plošinkou. Vzpomínám si, že před několika lety jsme na této plošince viděli i svatbu. Kolem povalového chodníku jsou k vidění rostliny, které na této slati rostou a jsou označeny nápisy. Převládá zde kleč, borovice blatka, klikva bahenní a mnoho dalších rostlin. V místech, kde byla v minulosti těžena rašelina, se vyskytuje bříza pýřitá, smrk a borovice.

Návštěva Chalupské slati je nenáročnou procházkou. Auto lze zaparkovat na parkovišti za obcí Borová Lada při silnici směrem na Kvildu.

Naše letošní návštěva Chalupské slati se uskutečnila koncem července. Počasí nám tehdy nepřálo. Byla zima - pouhých 10^oC - což na červenec opravdu nebylo nic moc. Mraky se honily po obloze, Slunce nesvítilo a při cestě zpět jsme ještě navíc zmokli.

Chalupská slat' je také místem, které se objevuje v povídce Karla Klostermanna Bílý Samum. A já si vždycky v těchto místech vzpomenu na film Král Šumavy - zvláštní asociace.

Už se těším, jak jednou do těchto míst vezmu naše vnučky, abych jim ukázala jeden z mnoha krásných koutů naší země.

Přijměte proto mé pozvání do jednoho z krásných míst Šumavy.

Informační tabule před vstupem na Chalupskou slat' upozorňuje ještě na další slati. Během těch let, kdy jsme sem jezdili, jsme kromě Podkováku, navštívili všechny a to opakovaně, dokonce i v zimě, kdy byly pod sněhem.Louka před slatí, vítr česal nejen naše vlasy, ale i trávu. Obloha nevěstila nic hezkého, Slunce nesvítilo.Povalový chodník, po kterém se bezpečně pohybují návštěvníci slatě. Vzpomínám si, jak před těmi mnoha roky býval jen z kulatiny, na mnoha místech se propadal. Dnes je z fošen, má kolem rantl a je mnohem výš. Pod ním bude mnoho původních chodníků, zašlapaných do mokřadu.Takové krásné pohledy se nabízejí po cestě po chodníku.Chodník končí malou plošinkou u jezírka, na němž jsou ostrůvky porostlé rosnatkou okrouhlolistou.Pokusila jsem se o přiblížení, rosnatka je ta červená rostlinka - potvůrka je masožravá.Na těchto ostrůvcích posedávaly divoké kachny, kterých na jezírku bylo nepočítaně.Slat' je porostlá spoustou rostlin, zde je ukázka břízy zakrslé, nevím proč, ale v hlavě mi uvízl i její latinský název - betula nana. Rostou zde i borůvky, ale pozor, jsme v rezervaci a tudíž se zde nic netrhá.Když jsme opouštěli slat', začalo pršet. Obrázek je smutný, chybí mu sluneční svit.

Další fotografie z návštěvy Chalupské slati jsou v galerii.