Ač to tak možná na první pohled vypadá, nebudu psát o báječném filmu Věry Chytilové, jehož název jsem si vypůjčila pro svůj článek. Ale o jablku to je.
Jde mi o jablko jako takové.
Nevím, jakou máte vy zkušenost, ale mě doslova a do písmene vytáčí jedna věc a to, jak se k jablkům chovají v obchodech.
Bývaly doby, kdy jsme byli, co se týče jablek, soběstační. Na naší zahradě byly tři jabloně, které stačily pokrýt potřebu jablek na celou zimu.
Jabloně stárly, jablka trpěla i přes prováděný postřik různými chorobami a občasnými návštěvníky v podobě červů. Jabloně stínily a pod nimi se dařilo jen mechu. Dlouho jsme zvažovali všechna pro a proti a nakonec padlo rozhodnutí, jabloně pokácet. Podotýkám, že to bylo v době, kdy jablka byla v obchodech za slušnou cenu.
Dnešní realita je taková, že jedno kilo jablek stojí většinou 30 korun. Z ovoce, které bylo tím nejběžnějším na našem trhu, se stává pomalu, ale o to jistěji, drahé ovoce.
A dostávám se k tomu, co mi vadí.
Jablka, jejichž sortiment v obchodech je široký, jsou naházena na hromadách a už tady jsou potlučená. Při koupi jablek si vybírám taková, aby neměla pokud možno žádný otlak, aby se hned po přinesení domů nezačala kazit. Vybírám a i ty již natlučené plody dávám opatrně zpět. Potom je dám do vozíku a mířím k pokladně.
A tady dochází k tomu, co mě maximálně vadí. Opatrně položím jablka na pás, pokladní je vezme, projede scanerem a prásk! Třískne s jablky o pokladnu. Proboha, proč si vybírám hezká a zdravá jablka, když tady s tím hazí jako s uhlím? Copak chci doma dělat mošt? Až do včerejška jsem "pokorně srolovala uši", vzala si natlučená jablka, zaplatila a se svěšenými rameny se šourala pryč.
Až do včerejška!
Včera jsem si totiž řekla, a dost!
Stejná situace jako obvykle. Vybraná a hezká jablka jedou po páse k pokladní. Prásk!
"Můžete mi prosím říct, proč s těmi jablky třískáte?" zazněla moje otázka.
"Proč na mě křičíte?" zeječela na mě pokladní a svůj tón ještě podpořila mračením.
"Já nekřičím, to by asi slyšel celý obchod, kdybych křičela. Já se jen ptám, proč s těmi jablky třískáte?"
"To už jste mi jednou řekla", odpověděla pokladní a projížděla další položky z mého nákupu. Ve mě se všechno vzbouřilo. Proč mám být takový pitomec a kupovat předražená a ještě navíc pomlácená jablka.
"Víte co? Ty jablka si tu nechte a odmarkujte je, já je potlučená nechci". Nevím, kde se ve mě vzala ta odvaha a bojovnost. Pravděpodobně přetekl pohár trpělivosti, když polovinu pomlácených jablek musím před konzumací minimálně vykrájet, pokud je rovnou nevyhodím.
Pohled, který mi pokladní věnovala, mě zatloukal pět metrů pod zem.
"Tak vy je nechcete?"
Nevzdala jsem se a svůj započatý boj za jablka jsem se rozhodla dotáhnout do konce. Pokladní vzala telefon a někam volala. Fronta, která stála za mnou začala narůstat. Neměla jsem z toho vůbec žádnou radost, spíš mě mrzelo, že zdržuju lidi, ale vždyt' já bojuju i za ně. Paní, která byla za mnou se ptala pokladní, proč nepracuje. Ta jen něco zavrčela a mě bylo jasné, že jsem opravdu nekřičela, protože paní ve frontě za mnou nic neslyšela.
Přišel mladý pan prodavač, prodavačka ukázala směrem ke mě a řekla: "Vona ty jabka nechce".
Proč je však ta "vona" nechce, už neřekla. Mám bojovat dál a zdržovat lidi ve frontě za mnou? Vteřinu jsem váhala a pak se rozhodla, že nebudu víc hrotit konflikt týkající se pomlácených jablek.
Pocit jsem ale měla hořký a cítila jsem se vítězem jen tak napůl. Spěchala jsem domů, hlídala jsem vnučky.
"Babí, ty nemáš jabka?" No nemám. Pocit hořkosti narůstal a mísil se s vztekem a smutkem.
A pak jsem se rozhodla, otevřela si web zmíněného obchodního řetězce a na jejich formuláři požádala, zda by nemohli proškolit své pokladní, aby se chovali k ovoci slušně a nemlátili s ním. Během hodiny jsem měla telefonát ze zákaznického centra, kde se mi omluvili a paní, s níž jsem mluvila, mi sama řekla, že jí také vadí, když pokladní mlátí ovocem. Prý předají informaci na jednotlivé obchody.
Tak jsem zvědavá, zda dojde k nějakému zlepšení.
Současně jsem také pro příště rozhodnutá, že pokud mi opět pokladní třískne s ovocem, znovu ho nechám v obchodě.
Máme si nechat všechno líbit?
To je dobře, že ses ozvala.
OdpovědětVymazatDobře jsi udělala. Já už jsem několikrát chtěla "zabrzdit" pokladní jednoho obchodního řetězce, kde pravidelně nakupujeme. Ty se předhání, která co nejrychleji odbaví zákazníka, že to sám nestačí chytit a zboží padá na zem. Ve stejném řetězci jsem nakupovala vloni v Anglii. Pokladní-muž v pohodě odbavil starou paní a ještě jí věci pomohl naskládat do tašky. Nikdo neprotestoval, nikdo nespěchal... to jen my jsme takový podivočený národ...
OdpovědětVymazatMusím obdivovat tvoji odvahu, vím, jak se některé prodavačky dokáží chovat zle. Přičemž tě ještě hryže svědomí za to, že zdržuješ ostatní. Ale souhlasím s tebou, že když se nám něco nelíbí a můžeme to ovlivnit, tak bychom se měli ozvat.
OdpovědětVymazatTlusťjoch má pravdu, Vietnamci se s ním přímo mazlí, skoro jako by mi je ani nechtěli dát, nechápu jak to dělají, že mají vždycky tak dobrý, a čerstvý, když toho kupujou trošku.
OdpovědětVymazatŠkoda, že jsi Alenko nenapsala o jaký obchoďák šlo. U nás snad ani s ovocem nemlátí, spíš ho šoupou po pokladně tak, že když si neuvážu pytlík na dva uzle, tak se mi většinou ovoce rozkutálí. Seš dobrá, že jsi se ozvala, jak je vidět, tak jednou pohár trpělivosti přeteče a ucho se utrhne! Držím palce a fandím ti ve tvém boji, za potlučené ovoce.
OdpovědětVymazat[5]:Samozřelmně - za NEpotlučené ovoce!
OdpovědětVymazatPravda je, že i teď při pobytu v Praze jsme venku koukali na krásná naleštěná jablka před obchodem a když jsme vešli, byl tam Vietnamec! Tak souhlas. Správně, že ses nedala! Taková drahota a tohle! To u nás jsem to zatím nepozorovala. Ale musela jsem se smát. Otevřu si tvůj článek a u toho koušu jablko. Výborné, velké, šťavnaté, letní za 19 Kč za kilo!
OdpovědětVymazatJá kromě úřadů státní správy nesnáším také supermarkety. I když nakupujeme v malých obchodech o něco dráž, stojí mi to za to! Ty pokladní v řetězcích jsou blbě placený, často nevzdělaný a nespokojený ženský. Kdo normální by taky šel dělat tak mizernou práci? Mně vadí daleko víc, že jablka mají různou kvalitu a chuť, i když se prodávají pod jedním názvem. Jednou koupíme goldeny a jsou dobrý, podruhý se nedajíí jíst, jak jsou vysušený.
OdpovědětVymazatTaké radši nakupuji ovoce u Vietnamců. Tady v Praze je to asi to nejlepší. Nebo nakupovat ve velikánských supermarketech, kde je ovoce nasypáno a člověk si může vybírat hodiny a hodiny, které jablíčko se mu líbí. A když žádné - tak si koupím nějaké jiné ovoce.
OdpovědětVymazatMám tak ráda jablka, rajčata, nektarinky a jiné dary, jenže jsou často pomačkané a nevím jestli nahnilé nebo otlučené. skoro vždycky z ovoce a zeleniny něco vyhodím... ach jo... chtějí prodat všecko a tak mi to dají a basta... i bez bouchání.
OdpovědětVymazat[2]: Ony se zas tolik nepředvádí, ony to tak dělat musí. Viděla jsem pořad o marketech,a oni z těch pokladních dělají úplné otroky, prostě musí jet, i kdyby to mělo na druhé straně padat na zem.
OdpovědětVymazat[2]: Helenko, oni v zahraničí jsou v marketech líp placení a mají lepší podmínky, u nás je to vážně otročina, a co si dovolí dělat s lidmi u nás, v Anglii by si netroufli. Jen si vzpomeň na některé případy, co byly v televizi... holka si nemohla ani zajít na záchod, nesměly ani pít. Kdyby jim tam zkolabovala nějaká ženská s cukrovkou, tak ji ještě propustí...
OdpovědětVymazatno to by vedelo aj mna nastvat ja by som to tam tiez nechala a este poslala staznost.. ja viem, na jednej strane baba bude mat maler ale na druhej, moje nervi nez sa nauci chovat? no a kricat na mna.. to by skusila! sa nezdam, ale som povaha ktora je na jednej starne ticha, vsak zautoctne na mna a spusti sa burka
OdpovědětVymazat[12]: ano je to makacka, ale nemusi preto robit z nakupu horor ja viem co je to makacka.. mam uplne odrovnany chrbat a pravidelne bolesti, ale nikdy som koli tomu ze som drela ako kon na nikoho nebola hruba
OdpovědětVymazatDobře že ses ozvala. Jen škoda žes to nedotáhla do konce, ale to bys zase nenapsala email celému řetězci. Pokladní v supermarketech jsou chudáci. Mně by z toho kleplo. Jablka jsou opravdu v čím dál horším stavu, často nelze nají nepotlučená. Zelináři mimo supermarkety jsou fakt lepší
OdpovědětVymazatJo, a u nás v sueprmarketu už vím, která prodavačka je vhyořelá a která je v pohodě. Dnes jsme boužel došli k té vyhořelé. Mrzelo mě to, protože si Kuba kupoval svůl první nákup za své penízky a ona byla na něj ještě protivná, že vysypal všechny své korunky a ona je musela počítat. V duchu jsem si nadávala, že jsme nešli k nějaké komunikativní veselé ... za námi už fronta
OdpovědětVymazatAli, tleskám ti, jsi bojovnice. Rozhodně si nesmíme nechat všechno líbit, kdyby se ozvalo víc lidí, určitě by se poměry u nás zlepšily.
OdpovědětVymazat[12]: Plně s tebou souhlasím a i o těch extrémech jsem slyšela, navíc můj syn pracoval jako prodavač několik let v jednom z těchto supermarketů u nás. Mohla bych přidat ještě pár perliček z tohoto prostředí. Jenom jsem chtěla říct, že když opakovaně sbíráš věci po zemi nebo máš strach, že vejce v obalu po rázném třísknutí o pult nejsou už celá, tak to není moc v pořádku a je to v lidech. Znám naopak i pár prodavaček, které nic nevyvede z míry, jsou příjemné a usměvavé i přes svůj těžký úděl.
OdpovědětVymazatMy jsme se za ta léta ujařmenosti bolševikem vyvinuli v ovčí národ, navíc mimořádně nepřející. Tudíž je pravděpodobné, že většina lidí ve frontě za tebou by ti přála nejen pomlácená jablka, ale též otrávená jako od zlé macechy pro Sněhurku.
OdpovědětVymazat[16]: K tvým větám bych chtěl poznamenat ze svých zkušeností, že daleko nejpříjemnější jsou pokladní ze Slovenska, které často člověku popřejí i hezký den. Největší katastrofa jsou Ukrajinky. Kromě toho, že jsou vesměs blbé, drzé a neochotné, tak jim člověk vůbec nerozumí.
OdpovědětVymazat[1]: Dalo mi to hodně práce se ozvat, ale jsem tomu ráda. U nás jsou také vietnamci, ale v jejich obchodě můžu koupit jen alkohol nebo pyrotechniku - škoda.
OdpovědětVymazatChodím do stejného Kauflandu jako ty, zatím se mi nic podobného nestalo (dost možná proto, že nakupuji dopoledne, kdy je ještě klid), ale je fakt, že už jsem si kolikrát říkala, jak nešikovně tu mají řešené pokladny. Plocha za kasou je maličká, bez okrajů a tvrdá plechová, v některých obchodech mají i za pokladnou gumový pás, který nákup šetrně odveze do ohrazeného "korýtka", odkud si ho v klidu a bezpečně může odebrat i ten nejpomalejší zákazník. Řekla bych ale, že ty malé pokladny jsou tu zcela záměrně, je to nenásilný způsob jak tě donutit zrychlit tempo a nezdržovat, tady je totiž všechno přizpůsobeno spěchu. Je to paradox, oni mají nařízeno pracovat co nejrychleji, aby byl zákazník spokojený a vracel se, jenže tím hektickým spěchem ve finále všemu spíš uškodí a zákazníka odradí, nebo aspoň zdravě naštvou, jako se to přihodilo tobě.
OdpovědětVymazat[8]: Musím se přiznat, že do Kauflandu, nebo jiného supermarketu chodím většinou jen jedenkrát týdně na větší nákup. Výhodu spatřuji v tom, že je tam veškerý sortiment tzv. pod jednou střechou. Menší nákupy dělám cestou z práce.
OdpovědětVymazatMělo být "kdo odbaví zákazníka rychleji"...
OdpovědětVymazat[2]: Bohužel, praxe je taková, že pokladní se nepředhání, kdo odbaví zákazníka, nebo která či který jich má za den více. Ty pokladní za to mají postihy, pokud nedosáhnou daný limit tržeb či odbavených zákazníků... Jenže jako národ stojíme za prd, a tak si spoustu věcí necháme líbit, viz. otevírací doby a zacházení se zaměstnanci...
OdpovědětVymazatJe dobře, že ses ozvala. Argumenty o vyhoření apod. nejsou na místě. V obchodě by mělo platit ono známé "Náš zákazník, náš pán."
OdpovědětVymazatJeště dodám, že ovoce a zeleninu kupujeme v mizivém množství. Ze supermarketu je bez chuti, nepoznáš jestli máš jablko nebo brambor.
OdpovědětVymazat[27]: Kerrio, s tím jablkem a bramborem máš svatou pravdu. Ovoce a zelenina jsou z rychleného pěstění, bez chutě a vůně. Největší katastrofou je však česnek. Ten se česneku pouze podobá. Tam kde dříve stačilo dát jeden stroužek česneku, tam teď musíš dát celou palici a stejně je to většinou málo.
OdpovědětVymazat[27]: Mlíko sice nekupuju, ale nasírá mně, když mi nějaká blbá pokladní vyndá láhev minerálky z balíku, aby ji mohla oskenovat. Já to potom nesu domů od auta třeba třista metrů, občas se mi lahve rozkutálí po silnici a já potom běhám mezi jedoucími auty jako idiot.
OdpovědětVymazat[29]: Pokud ti to nebude dělat problém, zkus kupovat balík+1.
OdpovědětVymazatSuper článek. Je fajn, že jsi se ozvala. Taky se to snažím naučit.
OdpovědětVymazat[24]: Byla bych ráda, kdyby to nějaký efekt přineslo, protože mě opravdu štve, jak se nakládá s ovocem i dalším zbožím. Pro mě je to poznatek, že už si opravdu nenechám "dělat" na hlavu, když už jsem jednou projevila trochu odvahy, abych vzdorovala.
OdpovědětVymazatJezdíval k nám strýček s Ameriky, vím zní to směšně, bylo to na začátku našeho Českého kapitalismu, protože před tím se bál že by tady musel zůstat, našeho bývalého režimu se bál a ten Americký způsob života neměl rád, říkal neudělejte chybu, až to budete budovat, TRH, TO JE METLA, KDE JE OVOCE BEZ CHUTI, KVĚTINY BEZ VŮNĚ A LIDI BEZ CITU. A to přesně jsme udělali, Často si na strýčka vzpomenu, bohužel už nežije.
OdpovědětVymazatAle v každém případě je dobře, že ses ozvala. Kdyby ti třískla s vajíčkama a rozbila ti je, tak to snad taky nebudeš platit, žejo...
OdpovědětVymazat[33]: Strýček, zdá se, měl pravdu.
OdpovědětVymazat[30]: Doporučila bych to taky. Já takhle kupuji mléko, celý balík plus jeden kus na oskenování.
OdpovědětVymazatDobře, že ses ozvala. U nás je to různé, některé pokladní dávají pozor. Ale zatím se mi osvědčilo nakupovat ovoce a zeleninu u Vietnamců. Zacházejí s vybranám zbožím slušně a ještě se mile usmívají, alespoň tedy u nás.
OdpovědětVymazatPopravdě řečeno až půjdu nakoupit zaměřím se jak je to u nás. Asi se vše sune a nemlátí se se zbožím jinak by mě to také vadilo.Dobře, že jsi se ozvala.
OdpovědětVymazatTak to vidíš?
OdpovědětVymazat