Už je to tak dávno... škola - téma týdne

Téma týdne se týká každého z nás, každý tam chodil, chodí nebo chodit bude.

Když se řekne škola, okamžitě si vzpomenu na své dětství a mládí. Je to už hrozně dávno, kdy jsem do školy chodila. A navíc, já tam chodila strašně ráda. Bydlela jsem ve svém dětství nedaleko školy a moc jsem se těšila, až tam začnu chodit. Dokonce si vzpomínám, že jsem se po první třídě nemohla dočkat konce prázdnin, jak jsem se zase těšila na školu. Tohle nadšení mě drželo celý první stupeň.

Rodiče na mě byli asi pyšní a neustále mě dávali za vzor mladší sestře, která mě kvůli mé vášni pro školu evidentně nenáviděla.

Od 6. třídy jsem chodila do vzdálenější školy a nadšení a touha po vědomostech mě neopouštěly. Pro své spolužáky jsem byla tak trochu exot a byla jsem pokládána za šprta. Doma jsem se nemusela skoro vůbec učit, maximálně nějakou básničku a úplně mi postačoval výklad při hodině. Sestra mě nenáviděla čím dál tím víc, zřejmě taky proto, že jí stejní učitelé neustále předhazovali moje nadšení a výsledky.

Potom jsem šla na střední školu. A poprvé v životě jsem zjistila, že už to nikdy nebude tak lehké. Já se totiž vůbec neuměla učit a to byl obrovský problém. Navíc jsem bydlela na intru z dosahu rodičů a užívala si naprosté svobody. Přestala jsem se chovat jako šprt, sem tam jsem něco hodila za hlavu a užívala si studentského života. Dodnes na tu dobu vzpomínám s úsměvem.

Chudák moje sestra šla opět v mých šlépějích a i když jsem už dávno nepatřila mezi zářné příklady, stále jsem jí byla předhazována.

"Učit se" jsem se naučila a ve 4. ročníku jsem si podala přihlášku na vysokou školu. Přijímačky jsem zdárně zvládla a s obrovskou radostí jsem se chystala na další vzdělání. Ale ... dlouhodobě mi onemocněl otec, sestře chyběly ještě dva roky na střední škole a matka mi vysvětlila, že mi maturita musí stačit, protože další studia už těžko finančně utáhne.

Dnes už jsem opravdu ve věku, kdy člověk bilancuje. To, že jsem nestudovala dál, mě ale dodnes mrzí.

Ale i přes to všechno se mi občas stane, že se v noci probudím ze sna s hrůzou, že jsem se něco nenaučila a že budu "tasená".