Manětín

Původně jsme vůbec neměli v plánu návštěvu jakékoliv památky. Pravou příčinou výletu byly houby. Kolegové v práci tvrdili, že ještě rostou. Bylo krásné a slunečné počasí pozdního října, procházeli jsme v našem oblíbeném lese nedaleko Kralovic a našli jsme "houby".

Sice jsme byli "oblečeni do lesa", ale rozhodli jsme se podívat se na Manětín, když už jsme takový kousek odtud. Odpoledne jsme chtěli zpracovat to, co najdeme - vzhledem ke skutečnosti, že košík byl prázdný, je odpoledne volné.

Manětín je západočeské městečko, které leží na severu Plzeňského kraje. První zmínka je z roku 1169, kdy toto místo na zemské stezce z Prahy do Chebu, daroval král Vladislav II. rytířskému řádu johanitů. Ti zde vybudovali klášter a tvrz.

 V roce 1420 dal Manětín do zástavy král Zikmund Švamberkům, kteří jej později od johanitů odkoupili.

V roce 1560 se stali majiteli panství Hrobčičtí, kteří město proměnili na centrum samostatného panství a koncem 16. století přebudovali tvrz na renesanční zámek.

Roku 1617 získávají panství páni z Roupova, kteří o něj přicházejí v roce 1622 za účast ve stavovském povstání. Konfiskovaný majetek kupuje Ester Lažanská.

V roce 1712 po velkém požáru dochází k vrcholně barokní přestavbě zámku a k jeho rozšíření. Stejně tak dochází i k obnově městečka. Lažanští se také zasadili o rozvoj barokní kultury ve městě.

Hrabata Lažanští žili na Manětíně až do roku 1945.

Zámek byl státem zkonfiskován a přidělen Státním lesům a statkům, kteří jej využívali jako ředitelství lesů a byty zaměstnanců.

Roku 1962 se na zámek vrátila část zkonfiskovaného mobiliáře, současně byl zpřístupněn veřejnosti.

Od roku 2002 je Národní kulturní památkou.

Fotografie v galerii.