Jindřichův Hradec

Na soutoku řeky Nežárky s Hamerským potokem se na rozloze tři a půl hektaru rozkládá komplex hradu a zámku Jindřichův Hradec.

V 10. století na tomto místě stávalo slovanské hradiště.

Na jeho zbytcích založil roku 1220 Jindřich Vítkovec stavbu kamenného hradu. Jindřich sám se stal prvním pánem z Hradce. Po něm také celý komplex nese jméno.

Rod pánů z Hradce upevňoval svojí moc v Českém království a současně s tím docházelo i k rozšiřování jejich sídla. První přestavby a nové budovy byly vystavěny za Jindřicha IV. z Hradce v pozdněgotickém slohu, pozdější pak v renesančním, kdy byl hrad rozšířen na reprezentativní zámek za účasti význačných italských architektů. Z této doby je také datována výstavba zahradního Rondelu (1591-1598).

V roce 1602 se s poslední členkou rodu pánů z Hradce oženil Vilém Slavata (nechvalně proslulý královský místodržící, který byl v r. 1618 svržen z okna Pražského hradu při Druhé defenestraci).

Roku 1604 zemřel Jáchym Oldřich, poslední pán z Hradce a celé jindřichohradecké panství přešlo do rukou Viléma Slavaty.

Rod Slavatů vlastnil hrad a panství do roku 1693, kdy zemřel poslední mužský potomek tohoto rodu. Panství získal Heřman Jakub Černín z Chudenic, manžel Marie Josefy Slavatové. V roce 1773 postihl zámek i město ničivý požár a Černínové zámek opustili. Ten pak byl využíván jen pro účely panství a jako archiv.

V roce 1945 byl hrad a zámek Černínům zkonfiskován na základě Benešových dekretů.

V osmdesátých a devadesátých letech byla provedena rekonstrukce celého komplexu a od roku 1993 je zpřístupněn veřejnosti.

Foto zde