Žebrák

Při důležité obchodní cestě z Prahy do Řezna a Norimberka nechali zbudovat Zajícové z Valdeku, jimž tento kraj patřil, hrad, který dostal jméno podle nedaleké vsi Žebrák. Hrad byl vybudován na vyvýšené skále ve druhé polovině 13. století.

Zajícové hrad prodali králi Janu Lucemburskému. Pro Lucemburky měl hrad výhodnou polohu a byl využíván pro noclehy při cestách do Německa a Říma. Po Janově smrti se zde usadil jeho mladší syn Jan Jindřich. Hrad nechal přestavět a pak po přesídlení na Moravu jej přenechal svému bratrovi Karlu IV.

Ten hrad využíval kromě cest i k odpočinku, ale poté co mu zde roku 1351 zemřel jeho prvorozený syn, na hrad již nikdy nezavítal. Žebrák si oblíbil jeho syn Václav IV., po požáru roku 1395 však nechal vystavět na blízkém Zámeckém vrchu hrad nový a větší - Točník.

Osudy obou hradů se spojily. Po Václavově smrti v roce 1419 hrad získal jeho bratr Zikmund, který ho dal do zástavy Seinsheimům a později Kolovratům, od nich ho vykoupil Jiří z Poděbrad a ten ho opět dal do zástavy. Hrad chátral, nebot' veškerá pozornost byla věnována hradu na kopci - Točníku. Roku 1532 zasáhl Žebrák požár, po němž už hrad nebyl opravován a během dvou desetiletí byl označen jako pustý. K dalšímu poškození již chátrajícího hradu přispěl jeho další majitel Volf Krajíř z Krajku, který hrad rozkopal ve snaze najít bájný poklad krále Václava IV.

Posledními majiteli byli Colloredo-Mansfeldové, kteří roku 1918 Žebrák (společně s Točníkem) prodali Klubu českých turistů.

Počátkem 50. let se hrad stal majetkem státu, byl zakonzervován a byla opravena hlavní věž. Ta je přístupná a nabízí rozhled po celém kraji.

Foto zde