V minulém roce probíhala anketa s názvem "Kniha mého srdce" a já tehdy velice dlouho přemýšlela, která to je a které dám svůj hlas. Bylo to pro mě těžké rozhodování, stejně tak je pro mě těžké ted' psát.
Knihy mě provázejí od dětství. Dá se říci, že jsem knihomol a to doslova a do písmene.
Každá normální ženská má v ložnici zrcadlo a šuplíčky na šminky. Tento kus nábytku je už několik let na půdě našeho domu a já místo něj tam mám dvě plné knihovny. Knihy mám všude. Jsem vášnivý čtenář, který si na třítýdenní dovolenou bere 10 knih a všechny je přečte.
A je pro mě těžké vybrat tu nejoblíbenější.
Oblíbenost knih se mění věkem. Jako dítě jsem stále dokola četla Lovce mamutů od Eduarda Štorcha a přemyšlela, jak to měl hlavní hrdina knihy Kopčem těžké. Představovala jsem si, jak se vracím do hluboké minulosti a svými tehdy dětskými schopnosti a vědomostmi mu pomáhám.
Pak přišla doba knih Karla Maye a Vinnetoua jsem četla i ve škole pod lavicí.
V té době mi spolužák půjčil knihu od Karla Brucknera Zlatý faraon. I když jsem jí četla jen jednou a to ve svých asi 12 letech, dodnes si na ní pamatuji a dodnes jí vidím před sebou. Kniha popisovala objev hrobky faraona Tutanchamona archeologem Howardem Carterem. Před dvěma roky byla v Brně putovní výstava, která mapovala tento velkolepý objev. Díky této knize a vzpomínkám, jsem se vrátila na výstavě o mnoho a mnoho let zpět a cítila jsem se, jako tehdy Carter.
Coby dospívající jsem milovala všechny knihy od Alexandra Dumase. Tehdy na celé čáře vítězili Tři mušketýři. Krásný děj, nádherní lidé a dějové zápletky postavené na historických faktech a osobách, mě okouzlily natolik, že jsem snila o Francii a toužila se tam někdy podívat. Tento sen jsem si splnila až o mnoho let později, v době kdy Athos, Porthos, Aramis a D'Artagnan už dávno nebyli předmětem mých snů.
Koncem studií se mi dostala do ruky kniha finského autora Mika Waltariho Egypt'an Sinuhet. Kniha mě okouzlila natolik, že od té doby jsem jí četla už několikrát. Ne, nemusím jí číst celou od začátku, stačí jí kdekoliv otevřít a jsem okamžitě vtažena do děje. Historický román z obobí 18. dynastie a vlády faraona Amenhotepa je napsán poutavě a současně i poučně.
Egypt patří k mým stále nesplněným snům a já už přestávám věřit, že si tento sen splním.
Sinuhet mě provází životem už skoro 40 let a je to má oblíbená kniha, je to kniha mého srdce.
pěkný začátek :)
OdpovědětVymazatpěkný výběr knih, já taky miluji Egypťana Sinuheta a ráda a s chutí se k němu vracím:)
OdpovědětVymazathezky napsané..:)
OdpovědětVymazat[1]: Láska ke knihám bude asi společná, no a ta jiná lajna bude asi věkovým rozdílem. Už tak trochu patřím mezi pamětníky.
OdpovědětVymazatS Tvým vyznáním se docela ztotožňuji. Je pro mne také těžké vybrat jednu knihu, protože práce s knihami byla mým povoláním. V různých údobích to bylo vždy něco jiného. Nezáleželo jen na věku, ale svůj prim taky hrála nálada, ovšem i to, zda bylo nutné zahnat bolest, chmury a pod. Moc hezký článek.
OdpovědětVymazatMáme opravdu skvelý blog, Vaše názory, to jak píšete... opravdu mne zaujal a to se v tomhle moři internetového odpadu hned tak nestane
OdpovědětVymazat[6]: Děkuju moc za pochvalu.
OdpovědětVymazat