Osmá cesta do Itálie

V červenci letošního roku jsme zvažovali, zda navštívit nebo nenavštívit Řím, když jsme na jeho okraji nocovali cestou z Kalábrie. Tehdy jsme se rozhodli, že by bylo lepší, aby první návštěva "věčného města" byla s průvodcem a potom, až přijedeme příště, budeme mít trochu představu, kam se jít podívat.

Na internetu jsme si našli poznávací zájezd do Říma a Vatikánu, který pořádá CK Plustour z Nového Boru. Výhodou byl i termín zájezdu, nebot' využíval státního svátku a tím pádem nám stačil jen jeden den dovolené.                                                                                                                                   *)

Pátek 25. září 2009

V půl dvanácté dopoledne odjíždíme z parkoviště od Hl. nádraží v Praze a jedeme na Plzeň, kde přistupují další cestovatelé a průvodkyně. Autobus zajíždí k pumpě u Nýřan, kde tankuje plnou. My také doplňujeme poslední zásoby na cestu a jedeme zpět k dálnici a po ní po trase Rozvadov, Regensburg, Mnichov, Innsbruck jedeme na Brenner, odkud po A22 a A1 jedeme do Říma.

Opět se mi nedaří spát. A když už konečně přichází spánek z únavy, autobus zastavuje na odpočivadle.

Sobota 26. září 2009

Nad ránem zastavujeme na odpočívadle těsně před Římem, abychom v Autogrillu posnídali a provedli ranní očistu. Odtud pokračujeme na předměstí Říma na terminál Saxa Rubra a bereme si věci, které tento den budeme potřebovat. Autobus pak odjíždí s tím, že na nás bude čekat na jihu Říma. My se přesouváme ke stanici, odkud jezdí do Říma příměstský vlak. Jsme tu však brzy a pokladny, které prodávají lístky jsou ještě zavřené. Fungují jen automaty, kam se hází mince a ne všichni mince mají. Když už konečně mají všichni lístky, jdeme na nástupiště počkat na vlak. (lístky na MHD stojí v Římě 1E a platí jak na vlak, tak i v metru). Procházíme turniketem a po chvíli již jedeme vlakem na jeho konečnou Flaminio. Potom přejdeme do stanice metra a tím pokračujeme do stanice Ottaviano, odkud pak pokračujeme do Vatikánu. Naší prohlídku budeme začínat ve Vatikánských muzeích, která otevírají od 9 hodin. Je půl osmé a již ted' tu stojí fronta. Máme hodinu a půl času, já se proto vydávám s několika dalšími fotografovat nám. Sv. Petra, než se tam nahrnou davy turistů.

Cestou si kupuji průvodce Římem a Vatikánem v češtině. Při návratu už fronta čítá několik desítek metrů a je ohraničena páskou. Jdu tedy po ulici a hledám manžela a ostatní ze zájezdu. Když ho nacházím a podlézám pásku, abych se vrátila do fronty, někdo vzadu za námi hartusí.

Vcházíme do Vatikánských muzeí, kupujeme si vstupenky a pokračujeme směrem nahoru. Jako první se jdeme podívat do Pinakotéky na obrazy, potom se díváme z terasy na zahrady a rozhodujeme se, kam jít dál. Je nám naprosto jasné, že čas, který máme vymezen do srazu na nám Sv. Petra, je příliš krátký na to, abychom stihli vidět všechno. (Stejné dilema jsme kdysi řešili v Londýně při návštěve Britského muzea). Pokračujeme do sochařské expozice a procházíme potom do části věnované Egyptu. Odtud jdeme do Etruského muzea, což bereme jako určitou povinnost i díky tomu, že Etruskové patřili k původnímu obyvatelstvu Itálie. Z oken muzea si prohlížíme Vatikán. Po odchodu z Etruského muzea splýváme s davem a postupujeme nádhernými sály, které slouží i jako reprezentační směrem k Sixtinské kapli. Procházíme také původním příbytkem papežské rodiny Borgiů. V Sixtinské kapli je nával, nesmí se tu fotit, ale když vidím turisty, kteří to zkouší, tak se také osměluji. Na radu průvodkyně vycházíme východem pro skupiny, čímž se dostáváme přímo k bazilice Sv. Petra. (v opačném případě bychom vyšli až na náměstí a museli bychom si vystát další frontu do baziliky). V bazilice se s manželem rozdělujeme, on jde díky průvodkyni na věž a já procházím bazilikou a fotím. Neopomenu pohladit nohu sv. Petra. V centrální části na podlaze jsou vyznačeny značkami katedrály celého světa, nacházím značku naší katedrály Sv. Víta a uvědomuji si, jak je proti Sv. Petru malá. Jdu se podívat i na slavnou Pietu od Michelangela. Potom vstupuji do podzemí baziliky, kde jsou pochováni papežové a vatikánské osobnosti a kde je i hrobka sv. Petra. Odtud vycházím na náměstí Sv.Petra, usedám na schodiště do stínu a nasávám atmosféru. Tady mě nachází manžel, který mi líčí zážitky z věže. Jdeme si koupit nějaké pohlednice a potom už odcházíme k obelisku, kde máme jako skupina sraz.
Vydáváme se na prohlídku Říma. Jdeme po Via della Conciliazione k Andělskému hradu a potom po Andělském mostě přecházíme na druhý břeh. Odtud jdeme na známé náměstí Piazza Navona, na kterém stojí nádherná Fontána čtyř řek od Berniniho. Po prohlídce náměstí pokračujeme k Panteonu, ve kterém jsou pochováni slavní Italové, jako např. Rafael Santí, králové Umberto I. a Vittorio Emanuel II. a mnohé další osobnosti. Odtud se jdeme podívat ke kostelu Santa Maria Sopra Minerva. Vracíme se se zpět k Panteonu a pokračujeme na Piazza San Luigi De'Francesi, na kterém stojí stejnojmenný kostel (Sv.Ludvík Francouzů), v tomto kostele jsou slavná plátna od mého oblíbeného malíře Caravaggia. Po prohlídce kostela jdeme ulicemi Říma k Mausoleo Di Augusto a odtud potom na Via del Corso, která je velice rušná a živá. Po ní docházíme na Piazza Del Popolo, tady navštěvujeme kostel S.Maria del Popolo ve kterém jsou další Caravaggiova plátna a mnohé významné památky.

Odtud odcházíme na zastávku metra Flaminio.

Nastává problém, protože metro nejede. Druhý problém je ten, že průvodkyně nemá telefonní spojení na řidiče autobusu. Římské autobusy, které projíždějí jsou beznadějně narvány a není naděje, že by se do nich někdo z nás vešel, natož celá skupina. A navíc, kam bychom jeli, když to tady neznáme. Průvodkyně se domlouvala s průvodcem další skupiny, aby nějakým způsobem upozornil řidiče, že jsme na Flaminiu uvízli. Toto celé se řešilo skoro hodinu, kolem nás projížděly narvané autobusy.

A pak někdo řekl, hele u metra už jsou otevřené dveře. Naše skupina se přesunula do metra, které po chvíli přijelo a odjeli jsme z Flaminia na konečnou stanici Anagnina. Metro bylo narvané k prasknutí. Na konečnou jsme přijeli už za šera.

Po nastoupení do aut
obusu odjíždíme z Říma směrem na jih k moři do městečka Ardea. Ubytováni jsme v hotelu Le Palme, v půl desáté jdeme na opožděnou večeři a po ní uléháme.

Více fotografií je v Galerii a zde

*) Foto Kapitolské vlčice použito z oficiálních stránek Říma.