Vatikán

Vatikán je papežským státem a jeho celý název je: Citta del Vaticano. Od roku 1929 je na základě Lateránských dohod nezávislým státem.

V době antického Říma bylo toto místo nazýváno Ager Vaticanus a kvůli bažinám bylo pokládáno za zdraví škodlivé. Po vzniku císařství bylo převedeno do císařského majetku, následně vysušeno a to umožnilo císaři Caligulovi (37 - 41), aby zde začal budovat circus, který dokončil Nero (54 - 68). Bylo zde krutě umučeno mnoho křest'anů, které Nero obvinil ze zapálení Říma v roce 64. Mezi mučedníky byl i apoštol Petr.

Tento apoštol přinesl do Říma křest'anské učení a stal se prvním římským papežem. I přes pronásledování křest'anů se katolická víra šířila. Tělo apoštola Petra bylo pohřbeno nedaleko Neronova cirku. V roce 313 bylo Milánským ediktem zrušeno pronásledování křest'anů. Na místě Petrova hrobu na Vatikánském pahorku se od 2. století scházeli křest'ané k motlitbám a zde také byla vybudována prvním křest'anským císařem Konstantinem bazilika, která se měla stát jedním z divů světa. S její stavbou bylo započato v roce 320 a byla dokončena roku 349. V jejím prostředku, přesně nad hrobem Sv. Petra, nechali Konstantin a jeho matka Sv. Helena postavit jednoduchý monument - mramorovou schránu, zdobenou zlatým křížem.

Po pádu Západořímské říše v roce 476 začala na papeže postupně přecházet i moc světská.

V 6. století byl na Vatikánském pahorku vedle baziliky zbudován první vatikánský palác. Papežové vysílali po Evropě misionáře, aby šířili křest'anství a zpět do Říma přicházeli poutníci a jejich peníze.

V polovině 8. století byl zformován Papežský stát (Stato pontificio) na základě donace franckého krále Pipina a zaujímal velikou část střední Itálie.

V centru evropské politiky se Řím ocitl na počátku 9. století, kdy francký král Karel Veliký obnovil titul římského čísaře a korunu přijal z rukou papeže Lva III. v bazilice na Vatikánském pahorku. Papež a Řím se staly hlavou a centrem křest'anského světa. Během 73 let, kdy papežský stolec přesídlil do Avignonu, bazilika vybudovaná na hrobě Sv. Petra zchátrala do té míry, že nebylo možno pomýšlet na její renovaci.

Papež Mikuláš V. se rozhodl postavit baziliku novou a vypracováním projektu pověřil architekta Rosselliniho. Po smrti papeže byla stavba přerušena. Výstavbu chrámu zahájil až Julius II. (1503 -1513) a zpracováním projektu a vedením stavby pověřil Bramanteho. Stavba chrámu trvala 176 let. Během dlouhé řady let byly vypracovány další projekty (Raffael, Sangallo a další). Nakonec téměř sedmdesátiletý Michelangelo započal stavbu kupole.Po Michelangelově smrti v roce 1564 pokračovaly práce na kupoli podle jeho projektu a byly dokočeny v letech 1588 - 1589 Portem a Fontanem. Původní Michelangelův projekt předpokládal výstavbu chrámu s půdorysem ve formě řeckého rovnoramenného kříže, tak, jak jej plánoval také Bramante. Projekt byl však změněn za papeže Pavla V. (1605 - 1621) a stavitel Maderno zvolil půdorys ve formě latinského kříže a baziliku dokončil. K vysvěcení baziliky došlo 18. listopadu 1626.

Hlavní oltář baziliky pod Michelangelovou kupolí stojí nad hrobem Sv. Petra (hrob byl definitivně identifikován při archeologickém průzkumu ve 20. století) a nad ním se vznáší Berniniho baldachýn, který byl vytvořen z bronzu sejmutého s Pantheonu. V první kapli pravé lodi je Pieta, kterou vytvořil Michelangelo ve svých 24 letech. Celá bazilika je mistrovským dílem, na němž se podíleli mnozí umělci té doby.

Kolonáda, která velkolepě lemuje náměstí a vstup do baziliky, je nejúspěšnější dílo Berniniho, na kterém pracoval od roku 1656 do roku 1667. Ovál symbolizuje objímající náruč. Kolonáda je dekorována 140 sochami svatých, na kterých Bernini pracoval se svými žáky.

Obelisk před bazilikou je z blízkého Neronova cirku a fontány vytvořili Maderno v roce 1613 (vpravo od obelisku) a Bernini v roce 1675 (vlevo od obelisku).

Sixtinská kaple byla postavena architektem Dolcim v roce 1473 pro papeže Sixta IV., který si přál, aby kaple byla uzavřená a z vnějšku téměř nepřístupná. S jejím dekorováním bylo započato v roce 1481 a na freskách se podíleli nejvýznamější umělci jako Botticelli, Pinturicchio, Rosselli, Perugino a mnozí další. V roce 1508 pověřil papež Julius II. Michelangela dekorováním stropu, toto dílo vytvářel Michelangelo od května 1508 do listopadu 1512.Teprve v roce 1535 započal malbu Posledního soudu, kterou dokončil v roce 1541. Sixtinská kaple je přístupná v rámci prohlídky Vatikánských muzeí.

V roce 1506 začala pod vedením Bramanteho také výstavba dalších vatikánských paláců. Paláce se rozkládají na ploše 55.000 m², mají asi 1400 sálů, kaplí a pokojů. Kromě příbytku papeže a dalších vatikánských představitelů, je zde umístěna Vatikánská knihovna a archiv. V současné době jsou paláce využívány z velké části jako Vatikánská muzea, která se svými více než 20 různými sbírkami jsou nejrozsáhlejším muzejním komplexem na světě. (každou poslední neděli v měsíci je vstup do Vatikánských muzeí zdarma - vstupné 14 E - rok 2009).

V roce 1870 bylo území papežského státu připojeno ke sjednocené Itálii, jeho představitelé však odmítli nabídku krále Vittoria Emanuela II. a italské vlády na uspořádání poměrů a uchylili se na téměř 60 let do Vatikánských paláců. Až v době diktatury Mussolliniho byly uzavřeny Lateránské dohody, které vzájemný vztah Itálie a Vatikánu upravily.

Současný Vatikán je nejmenším nezávislým státem světa s rozlohou 0,44 km² a má kolem 900 obyvatel. Jeho území zahrnuje baziliku Sv. Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, Vatikánskými paláci, dalšími budovami a zahradami.

K Vatikánu také patří území se zvláštním statutem na území Říma, a to papežské baziliky - Sv. Jana v Lateránu, Sv. Pavla za Hradbami a Panny Marie Větší. Dalším územím Vatikánu je papežské letní sídlo v Castel Gandolfo.

Vatikán má své rádio, televizi, vydává své noviny. Má také vlastní observatoř a železnici. O bezpečnost papeže a státu se stará již 500 let Švýcarská garda.

Foto v galerii.  Foto v textu vlastní,  scan a Wikipedie.it

Oficiální stránky Vatikánu: www.vatican.va