Občas se setkávám s lidmi, kteří mě něčím zaujmou, někdy jsou krásní, příjemní, někdy mě osloví svými znalostmi, intelektem... na druhé straně jsou zase setkání, na které je nejlépe co nejdříve zapomenout. Další kategorií jsou setkání zvláštní. At' se na mě třeba někdo zlobí, ale někteří lidé jsou opravdu exoti :
Exot č. 1 - jezdil ve Veroně kolem amfiteátru na prazvláštním kole. Jeho věk odhaduji tak na 70 roků. Řidítka pod zadkem, na nohou rolničky, ozdoben vlajkou - v podstatě veselý člověk.
Tak tady je:
Exot č. 2 - na Palinuru na pláži byla slyšet hudba a zvonění, které se přibližovalo. Za dunami se objevil další veselý človíček. Zmrzlinářskou živnost měl na pásech, aby se mohl pohybovat po písku. Rád dělal lidem radost. A myslím si, že ještě dělá.
Koukněte na něj:
Exot č. 3 - říká se, že nejlepší má být nakonec. Ve městě Lucera je veliká pevnost, kolem níž je vyhlídková cesta. Slyšeli jsme hlasitou hudbu a pak jsme došli italského staříka, který si vykračoval před námi ve slipech, četl a poslouchal rádio. Bála jsem se, že se ohlédne, když ho budu fotit, ale naštěstí se tak nestalo.
No není to exot???
... a perlička na závěr: Když jsme kolem něj procházeli, tak se ozvalo: "Buon Giorno". Št'astný to člověk.
Ano, štastný člověk. je jak náš soused. Taky v létě chodí do půl těla
OdpovědětVymazatnádhera, nejvíce mne nadchle fotogalerie - české švýcarsko nemá chybu!
OdpovědětVymazat