Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

středa 6. dubna 2011

Krtek

Můj nedávný článek měl nadpis Krteček a s krtkem, o němž se chci dnes zmínit, má, až na určitou podobu, pramálo společného. Krteček je postavička z animovaných filmů, všemi generacemi milovaná, na rozdíl od krtka, který je pokládán, zejména zahrádkáři a zahradníky za škůdce.

Musím se hned na úvod přiznat, že skutečného krtka jsem nikdy v životě neviděla. Viděla jsem jen důsledky jeho činnosti na mnoha loukách, zahradách i v parcích. Také jsem ho viděla na fotografiích a něco si o něm přečetla.

Krtek obecný (Talpa europea) se řadí mezi savce. Je to menší hmyzožravec, jehož tělo je pokryto černou srstí. Jeho typickým znakem je tvar předních tlapek, které jsou uzpůsobeny k hrabání v zemi. Jsou otočeny ven od těla a mají deset prstů s dlouhými drápy. Krtek vyniká výborným čichem a sluchem, ale vzhledem k tomu, že většinu života tráví pod zemí, jeho zrak je velice slabý. Vyhrabává si labyrinty chodeb, ve kterých se pohybuje s velikou jistotou a rychlostí. Je také dobrým plavcem. Jeho potravu tvoří žížaly, hmyz, larvy, ale dokáže ulovit i žáby nebo myši. Je rozšířen po celé Evropě a části Asie. Tolik teorie.

Ráda bych tu popsala, jak s krtkem bojovali naši známí.

Náš kamarád si před lety koupil chalupu v jedné středočeské obci. Spíš než chalupa by tato nemovitost měla mít přízvisko statek. Shluk budov a stájí, stodola a obrovský pozemek - to vše stálo na návsi. Pro místní obyvatele se stal okamžitě "mužem na odstřel". Dávali mu okázale najevo, že mezi ně nepatří a nikdy patřit nebude. Prvním důvodem byla cena, kterou za nemovitost zaplatil a na kterou nikdo ze vsi, i když mnozí by si statek také rádi koupili, neměl.
A druhým důvodem, který byl ještě horší, bylo to, že je to Pražák. V těsném sousedství, za zdí bylo malé stavení, ve kterém chalupařil také Pražák. Ten však chalupu nekoupil, zdědil jí a vesnice ho trochu brala jako svého. Tento soused ale neustále popichoval, roznášel drby, snažil se všemi silami škodit a co bylo hlavní, našeho kamaráda nenáviděl ještě víc, než celá vesnice dohromady.
Kam se však na sousedovo škození hrabal krtek.
Na statku se scházela spousta lidí, kteří jezdili pomáhat s přestavbou, nebo jen tak na návštěvy. Za zdí se ozývalo sousedovo nadávání. Kamarádova manželka, po nějaké době, začala zahradničit. V pátek po příjezdu mívala slzy v očích, protože dílo, které v neděli opouštěla, bylo zlikvidováno krtkovou činností. Sháněla informace, jak se s krkem vypořádat. Zvala velké návštěvy s dětmi, které si hrály mezi krtinci a doufala, že hlukem a dupáním nad krtčími cestičkami, krtka ze zahrady vypudí. Ale krtek byl usilovný, na zahradě se mu líbilo a neustále pokračoval ve své destrukční činnosti.
Kamarád zakoupil pasti a líčil na krtka. Moje dcera to tehdy oplakala a říkala: "Strejda je hnusnej, chce zabít krtečka".
Sedávala u krtčích kopečků, kde nebyly pasti, aby krtka varovala.
Boj s krtkem trval už několik měsíců. Kamarád se jednou večer sebral, a šel na "nepřátelské území". Vstoupil do hospody a všem, kteří tam byli, poručil rundu. Sedl si ke krajnímu stolu a chvilku vyčkával. Potom si k němu přisedl jeden z místních a dali se do řeči. A přišla také řeč na krtka.
Téma "krtek" se probíralo celý večer a kamarád se se spoustou rad, jak na krtka, vrátil zpátky. Vyzkoušel mnoho způsobů likvidace, ale krtek opět vyhrál. Do hospody začal chodit pravidelně, zapojil se mezi místní hasiče a zjistil, že vesnice ho už trochu bere. Kdo ho nebral, byl jeho soused. Ten, když zjistil, jak se věci mají, začal kamarádovi dělat ještě větší naschvály.
Čas plynul, nastala zima a zahrada s krtinci byla pod sněhem. Vztahy s místními byli na slušné úrovni, občas přišel někdo z vesničanů na návštěvu, či s něčím pomoci. Přišlo jaro a žena se opět pustila do zahradničení. Zakoupila sazenice, vytvořila záhony, aby po týdnu opět zaplakala nad dílem krtka. A potom nějaká moudrá hlava přišla se zaručeným receptem. Zahrada byla na mírném svahu, tak bylo kamarádovi doporučeno, aby na nejvyšším místě rozrýpal krtinec, vylil do něj obsah propan-butanové láhve a pak vše zapálil. Výsledek prý je to zaručený a úspěch se dostaví.
Udělal, co mu bylo doporučeno. Vylil, zapálil a zalehl na zem. Ozvala se ohlušující rána. Zvedl hlavu a viděl, že zahrada je ve stejném stavu, jako byla předtím. V tom uslyšel řev a nepublikovatelné nadávky souseda. Opatrně přistoupil k plotu a viděl na sousední zahradě, která byla o něco níž, kráter. Nad kráterem stál řvoucí soused. Sazenice jahod s kusy zeminy zdobily kamarádovu střechu.
Jak to dopadlo? Krtek se na zahradě už neobjevil.
Náš kamarád po nějakém čase statek prodal. Soused mu nikdy neodpustil, jak mu vyhodil zahradu do povětří a jeho schválnosti, které dělal, byly k nevydržení. Ono přeci jen přijet na chalupu a těšit se na příjemně prožitý víkend trochu hatí, když máte před vraty složenou fůru hnoje, vedle které stojí soused a s nevinným výrazem prohlašuje: "No víte, oni to ti pitomci složili o kus vedle".

22 komentářů:

  1. Vůbec sousedské hádky jsou vtipné, když je sami nemáme.

    OdpovědětVymazat
  2. Mně se nejvíc z tvého vyprávění líbila tvoje dcera a docela jsem si ji i představil jak tam sedí na bobku.

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Ono pak když jde do tuhého, sousedské hádky mohou být i tzv. "na ostří nože". My toho souseda mnohokrát zažili a byl pěkně hnusnej.

    OdpovědětVymazat
  4. Já už krtka viděla, ovšem nikoliv v zahradě, tam se potvůrka dobře schovává. Ale o loňských povodních jich pár v polích zoufale plavalo ve vodě hledajíce kousek suché hroudy.

    OdpovědětVymazat
  5. Veselé V dětství jsem viděla krtka několikrát. Vždycky jsem zavolala tátu a ten ho odnesl asi kilometr daleko v kyblíku. Je to zvláštní stvoření. Určitě ne jako od Millera

    OdpovědětVymazat
  6. Jo mezisousedské vztahy někdy stojí za to. Proto já mám chatu na samotě.

    OdpovědětVymazat
  7. Těžko říct, s kým se žije hůř, jestli se sousedem blbcem, nebo s krtkem. Já bych po zkušenostech se sousedy, a blby vůbec, stoprocentně dala přednost krtkovi a třeba i s rodinou.

    OdpovědětVymazat
  8. Třeba soused čekal, až ho pozve na panáka...

    OdpovědětVymazat
  9. Kráter je nejlepší Inu, udělal dobře, že to prodal

    OdpovědětVymazat
  10. Krtek je asi nezničitelná potvůrka. Nevím co by mě deptalo víc, jestli protivný soused, nebo aktivní krtek. Asi ten soused, i když těžko říct, zahradu nemáme a destruktivní činnost krtka, jsem nezažila. Uvědomuji si, že jsem ho na vlastní oči taky neviděla. Utéct od obojího, bylo asi to nejlepší řešení.

    OdpovědětVymazat
  11. Ochočit si smečku krtků a poštvat je na souseda.

    OdpovědětVymazat
  12. Krtci jsou věčné a vděčné téma, ovšem jen pro ty, kterým se po zahradě nerojí krtince. U nás také řádilo, ale vzhledem k tomu, že po zahradě neustále běhají tři psi, odstěhoval se za ploty sousedů okolo. Takže dnes je situace taková, že ze tří stran jsou za hranicí plotu hromádky, jen naše zahrada je rovná.Jen tu a tam se objeví hromádka v tzv. technické části, což je oplocená část okolo bývalého chlívku a kurníku kde to zas tak nevadí. A jelikož je tam docela pěkná hlína a krtiny jak známo jsou absolutně bez kamení, používám ty hromádky když přesazuji kytky na smíchání s kupovanou zeminou.Větší boj s krtkem ovšem vedou na místním fotbalovém hřišti, ale vzhledem k tomu, že je to tam v těsném sousedství potoka, půjde zřejmě spíš o hraboše, ten má rád vlhko a rozdíl mezi krtinou a hraboší hromadou je pouze v umístění výlezu, krtek jej má klasicky na vrcholku kdežto hraboš u země.Nicméně vzhledově i velikostí vypadají stejně. A živého krtka jsem měla tu čest vidět na vlastní oči, když jsme na bramborové brigádě na kombajnu třídily brambory a kombajn toho krtka vyryl z bramborami a na běžícím pásu nám ho naservíroval pod ruce.Byl chudák z té přemíry světla tak dezorientován, že tam pobíhal sem tam a tak jsme ho vzala a dala zpátky na zem, kde sebleskově zahrabal zpátky. myslím že se ze svého zážitku vzpamatovával hodně dlouho a svým vnoučátkům vyprávěl jak to tam nahoře vypadá divně.

    OdpovědětVymazat
  13. Sousedy máme naštěstí dobré, zato krtků si užijeme víc než dost. Dokud dělají hromádky v trávě na zahradě, ani mi to moc nevadí, zato když jsou krtince v kytkách, pěkně mě to štve. Ale co se dá dělat - i krtek chce žít. A tak ho nechávám a doufám, že se časem odstěhuje.

    OdpovědětVymazat
  14. V Rijeci nemusime bojovat z krtcima...ha ha ha

    OdpovědětVymazat
  15. S tou sosedovic zahradou s jahodama mě to pobavilo

    OdpovědětVymazat
  16. Já spíš než s krtky bojuji s vrabci pod střechou.A sousedy ,ty už nějak nevnímám.Dokud zase nezačnou být zlí.

    OdpovědětVymazat
  17. Já jsem měla štěstí a krtka jsem viděla na vlastní oči. Vypadá přesně tak, jak ho popisuješ. Celkem pěkné zvířátko, jen vypadá trochu jinak než ten Milerův.:o)

    OdpovědětVymazat
  18. Moc a moc děkuji všem za komentáře. Krtek je opravdu věčné i vděčné téma, i když se chová k nám zahrádkářům nevděčně.

    OdpovědětVymazat
  19. [3]: Tak to bylo drsné. Ještě asistovat malé, aby nebyla sama...

    OdpovědětVymazat
  20. [20]: To je pravda, dokonce i v animovaném krtečkovi je epizoda, kterak se ho zahradník pokouší zničit.

    OdpovědětVymazat
  21. I, on behalf of my friends in the college, wish to express our thanks for the truly lovely secrets revealed by means of your article. The clear explanation gave comfort and hope to all of us and might really help us with a research we are now doing. I think if continue to come across sites like yours, my stay in college could be an easy one. Cheers
    http://www.isdress.org

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤