Ne nadarmo se říká, že se člověk učí celý život.
Ne, nemluvím tu jen o školách, které jsou důležité. Nechci se ani zmiňovat o dalším prohlubování vědomostí a znalostí vyplývajících z práce, kterou člověk vykonává. Jde mi o takzvanou školu života. Žiju už dost dlouho na to, abych neopakovala stále stejné chyby. A ted' - zasloužila bych si dostat ve škole života za pět. Dostala jsem pořádnou "t'afku". Dobře mi tak. Nepoučena z předchozích chyb a kopanců, kterými jsem si ve svém životě už prošla, jsem před třemi lety nabídla svou pomoc člověku, který jak jsem ted' zjistila, si jí vůbec nezasloužil. Napadlo mě v této souvislosti úsloví: " Čiň čertu dobře, peklem se ti odvděčí" a nebo by se také hodilo: "Za dobrotu na žebrotu".
Jistě každý z nás už v životě zažil nějaký konflikt. Osobně se musím přiznat k tomu, že konflikty jako takové nemám ráda. Ač jsem narozená ve znamení Lva a měla bych být dominantní, říkám si někdy, že se horoskopům opravdu nedá věřit. Jsem takový ten lev, na kterého když někdo zakřičí, stáhne ocas, sroluje uši a někam zaleze. A navíc ještě se snaží věci urovnat tak, aby život byl klidnější a hezčí.
Dostala jsem se do konfliktu. Do vyhroceného konfliktu, kdy mojí jedinou chybou bylo to, že jsem údajně přeslechla informaci. Druhá strana si to nenechala vysvětlit a kromě mé "asi hluchoty" mi bylo ve finále vyčteno vše, co jsem kdy udělala. Měla jsem pocit, že mi bylo vyčteno i mé narození. Škola života mi měla napovědět, že jsem Lev a tudíž bych také měla zařvat. Ale já nezařvala. Chyba? Ted' zpětně si říkám, že ano.
Došlo na pokračování, kdy se druhá strana vrátila a opět na mně řvala: "No tak já se ti teda omlouvám a jestli tuhle omluvu nepřijmeš, tak jsi u mně skončila!!" Tak jsem skončila. Přeci jen ze své školy života vím, že křik nemůže být pokládán za omluvu. Nesnáším ultimáta, nemám ráda slovo "musíš". Mrzí mě to, je to pro mně velké zklamání. Zklamání o to větší, že jsem během těch tří předchozích let nepoznala člověka, který ted' ukázal svou pravou tvář. Opět použiji jedno úsloví: "Chybami se člověk učí".
Abych to pro mně nepříjemné téma trochu odlehčila, tak se učím fotit makro. Moc mi to zatím nejde, ale učím se pilně.
Konflikty nemá skoro nikdo rád.. Přesto je někteří vyhledávají.. Vlastně to možná odpovídá i tomu, o čem jsem tak trochu taky psala. Že někdo vidí jen tu svoji pravdu, ale nechce se vžít do druhého a pochopit ho..
OdpovědětVymazatAž se to stydím říct. Je mu 35 a taky ještě nemá dokončená studia a dlouho mít ještě nebude.
OdpovědětVymazatNejtěžší škola života. Nikdo nema ráda slovo musíš.
OdpovědětVymazatKéž to brzo rozdýcháš, i když 3 roky důvěry a očekávání, chuti pomoct jsou docela dlouho.
OdpovědětVymazatTaky to nemáš jednoduché. Dokáži si představit, že by sis nejraději sama nafackovala, že jsi stáhla ten ocas, ale mohu tě ubezpečit, že jsem taky lev a jsem na tom taky tak. Takže ty horoskopy o dominantních lvech... i když o skutečných lvech je také známo, že jsou pohodáři a touží po klidu za každou cenu... na rozdíl například od tygrů.
OdpovědětVymazatJsou dobré dny a špatné dny - a tyhle jsou zrovna špatné, věř mi, vím o čem mluvím :( Ať se stalo co se stalo, určitě bude líp. Omluva v křiku není omluva a pokud jsi skončila, snad jedině dobře, jak někdo tohle může říct... nesnášim ultimáta, jen všechno kazí, nikdy se jimi nic nezlepší... :-/
OdpovědětVymazatzaujmave ospravedlnenie, ked niekto krici tak asi tazko to mysli vazne..
OdpovědětVymazatMakro ti jde moc dobře! Fotky jsou nádherné.
OdpovědětVymazatMyslím, že když bylo téma týdne iluze, tak jsem o tom něco napsal i přečetl. Člověk ve snaze být dobrý prostě není ochotný a schopný vidět druhé realisticky a vytváří si o nich pořád nějaké iluze. V tom jsme asi všichni stejní a tak se na sebe za tu najivitu nezlob! Člověk potřebuje v něco a někoho věřit, i když už se v životě zklamal.
OdpovědětVymazatHlásím se jako další lev do party a souhlasím s Pavlem - i já mám ráda klid a bezpečí a velmi nerada se vydávám na tenký led, kde to neznám a kde si nejsem jistá v kramflecích. A když se v někom zklamu, taky to často hážu na sebe. Ale to není tvoje vina, že si někdo nezasloužil pomoc nebo že ji neocenil. Kašli na to, pracuj na tom, že za svou pomoc nebudeš nic očekávat a že se do toho pomáhání nebudeš příliš emocionálně vkládat a bude ti líp. Není to snadné, taky jsem už zažila hafo ťafek a to jsem ještě lvíče, ale časem se člověk naučí nebrat ty věci tak srdečně - právě i díky tomu, že se nechce znova spálit - a pak ho tolik nesebere, když ho někdo zklame.
OdpovědětVymazatUdělala si dobře. Někdy je třeba vykročit ze svého stínu. Člověk má být tolerantní, chápavý a smířlivý, ale nemůže ze sebe nechat dělat rohožku.
OdpovědětVymazatNěkdy se přehnaná aktivita a dobrá vůle nevyplácí. Bohužel na to člověk často přichází příliš pozdě - až když ten druhý ukáže pravou tvář. Já jsem se z těchto situací poučila, vždy si odnáším nějaké ponaučení, zkušenost, vzorec chování. Ale taky se řídím pravidlem, že okolí si dělá z člověka obětního beránka jen tehdy, pokud mu ten člověk dovolí. Neskláněj hlavu, nes ji pěkně vztyčenou, jsi přece lvice.:o) Z vlastní zkušeností ale můžu říct, že nčím nevytočíš druhého více než tím, že zachováš klid a nenecháš se vyvést z míry. Držím palce, ať se bouře co nejrychleji přežene a vysvitne sluníčko.
OdpovědětVymazatNěkdy stačí výhružně mrskat ocasem.
OdpovědětVymazatJá souhlasím támhle s m.
OdpovědětVymazatTaky z duše nesnáším konflikty, hádky a spory mě ničí do té míry, že proto, abych ukončila dusno, jsem schopna se omluvit sama za to, co jsem neprovedla. V práci jsme měli jednu osobu, která byla protivná úplně všem, všechno znala, nikdy se nemýlila a od "všeho měla klíče" a ta mě dokázala vytočit 3x do týdne a i když jsem byla v právu já, než jsem šla domů, byla jsem se jí omluvit aspoň za to, že jsem na ni zvýšila hlas. Zklamání, je bolestivá věc, ale jak píšeš, chybami se člověk učí. Makra se ti Alenko, povedla báječně.
OdpovědětVymazat[1]: Musím se přiznat, že mě to trápí už týden. Kdysi mi někdo moudrý poradil, že se mám ze všeho vypsat. Při psaní komentáře ke tvému článku jsem se v podstatě rozhodla k sepsání svého článečku.
OdpovědětVymazat[14]: Budu se snažit, si nekazit dny. Moc mi k tomu pomáhají slova, která tady čtu v komentářích.
OdpovědětVymazatJá nesnáším hádky a sama je nevyvolávám. Ale když už mě do ní někdo chce vtáhnout a nepomáhá moje vrozená diplomacie, pokud jsem v právu, na hlavu si taky s... nenechám. Nekřičím, jen v klidu oznámím, že odcházím a zbytek si poslechnu, až se se mnou ten uřvan bude bavit jako s rovným. Docela to funguje - takhle se pozná, kdo si chtěl jen vybít zlost, nebo kdo to myslel opravdu vážně.
OdpovědětVymazatAhoj, konflikty si myslím nemá rád nikdo, ať je jakékoli znamení, já jsem Ryba, měla bych být němá a proplouvat životem. Ale jsem děsně ukecaná. A když dojde na konflikt tak se rozsypu jak domek s karet.Dlouho všechno v sobě tutlám a vím přesně co bych měla a neměla říct, jenže jen v duchu. A pak vybouchnu a je s přesně připravenejma řečma konec. Začnu koktat,popotahovat, a ve finále za sebou bouchnu dveřma, všechny přítomné sjedu na tři doby a jdu se vyřvat na druhý konec zahrady.Prostě neumím řešit konflikt a tak se zbaběle snažím všem situacím které by konfliktem zaváněly vyhýbat. Jenže ten konflikt je někdy k něčemu dobrý, mnohdy se vyřeší věci leta neřešené.A třeba i k oboustrané spokojenosti. U nás doma je konfliktní ovzduší každý kvartál když dělám DPH. Pokaždé mě muž sjede, že jsem tam musela udělat chyby, že není možné aby bylo tak velké a pod. Tuhle písničku slyším už deset let, a pokaždé se ukázalo, že ne já, ale on chyboval, tu zapomenutými doklady, pak zas nezapsanými fakturami které mi nedal k dokladům aj.Já mám vždycky děsnou chuť mu hodit na hlavu komp i desky s doklady,a odejít, ale většinou neřeknu ani žbl, a čekám co zas další čtvrtletí na mě přichystá. . Ahojky a těším se v Letňanech.
OdpovědětVymazat[17]:To já jsem Alenko, Střelec a někdy rychleji střílím, než přemýšlím, takže většinou co si myslím řeknu. Když se mi to ale stane, vždycky koukám si situaci vysvětlit a pro vlastní dobré spaní, se rozejít v dobrém.
OdpovědětVymazat[18]: Musím přiznat, že mě každý konflikt také mrzí. Říkám si, že život je příliš krátký na to, abych se s někým dohadovala, či s někým válčila. Asi si druhá strana opravdu potřebovala vybít zlost a všechny nastřádané problémy a já byla snadný terč. Má omluva nepadla na úrodnou půdu.
OdpovědětVymazat[19]: Konfliktům se opravdu snažím vyhýbat a když nastane, mírním ho a nehrotím.
OdpovědětVymazat[22]: Vyhýbání se konfliktům někdy může vést k nedozírným následkům. V roce 1938 se Velká Británie a Francie tolik snažily vyhnout konfliktu s Německem, až z toho byla světová válka, která nakonec semlela i je.
OdpovědětVymazatKonflikty, hádky, řvaní... na řvaní mají právo jenom mimina... ale poučila jsi se a příště už to uděláš jinak... neboj, ten mrak se přežene
OdpovědětVymazat[23]: Svatá pravda. Mě to snad nesemele, jen jsem se utvrdila v tom, že jsem naivní, hloupý a navíc submisivní pitomec.
OdpovědětVymazatJak se říká, chybami se člověk učí.
OdpovědětVymazat[10]: Tak to je zajímavé, že taky tak reaguji, když se snaží se mnou někdo hádat... mizím, odcházím.
OdpovědětVymazatUltimáty se nikdy nic nevyřešilo Konflikty jsou ale občas i užitečné, vyčistí se vzduch, něco se, byť vzrušeně, vyjasní...
OdpovědětVymazat[28]: Souhlasím s tebou. Lidé se v konfliktech odhalí, v důsledku čehož konflikty bývají katarzí, která vyčistí mnohdy dlouhodobě zahnívající stav. Odříznou staré od nového, vyřadí z našeho okruhu nevhodné lidi, nastolí novou situaci a vymezí nové hranice.
OdpovědětVymazat[26]: Já tu omluvu spíš chápala jako ultimátum a ve finále jsem daný stav přijala. Musím být obezřetnější v tom, komu příště nabídnu své přátelství.
OdpovědětVymazatMilá Alenko, já jsem narozená ve znamení střelec a ani nevím jestli toto znamení umí řešit konflikty, ale je pravda, že se jim také vyhýbám. Párkrát jsem se ti já zklamala v člověku, který se mi jevil hodný. Většinou je to tak, že když podáš pomocnou ruku a myslíš si, že ten druhý je fajn, dostaneš stručně řečeno po tlamičce. Asi jsme druh lidí, takový blbci, co rádi pomůžou, ale někdy se to otočí proti nám. Pak jsem také zklamaná a nechápu jak je to možné a kde se to v tom člověku bere, ale myslím, že to není ani u mě ani u tebe naposledy, protože ač nechceš uděláš to znovu. Zas jak ten blbec někomu uvěříš, pomůžeš, po chvilce nadšení se k tobě zachová stejně. Ne každý, to bych kecala, mám spousty dobrých přátel, ale jsou i lidé kousavý. Jediný zbývá, se vypovídat a snažit se na to nemyslet, jenže ani to mě nejde. Dlouho na to pak myslím a mrzí mě to. Sakra, to jsem se rozkecala. Tak já letím ven, měj se moc krásně! Gratuluji ti ke čtvrtému místu. Tvůj rezaví kocour je nádherný, diplom máš u mě.
OdpovědětVymazat[31]: Díky moc za podporu. Opravdu jsme lidé chybující. Jak se říká, že člověk nevstoupí dvakrát do stejné řeky, tak do problémů a opakovaných se hrne se vší vehemencí. Stokrát si říkám, že stejnou chybu neudělám, a pak? pak jsem z toho všeho smutná.
OdpovědětVymazatJá nejsem lev, jsem býk. A také nemám ráda konflikty,hádky, musy a ošklivá slova. Čím jsem starší, tím mi to dělá větší potíže se ozvat. Jako mladá jsem to uměla líp, teď mám hned plné oči slz a raději také "stáhnu ocas" a odejdu. Ale nelituj, život tě zase poučil pro příště.
OdpovědětVymazat[33]: Jsem na tom stejně, dříve jsem se taky dokázala víc bránit. Ted' se snažím všechny konflikty a spory mírnit a klidnit, i když vím, že jsem v právu. Chci už mít klid. Pak, později mi ale dojde, že jsem ze sebe udělala pitomce, dodatečně si říkám, že jsem se asi měla ozvat. Jak se říká, chybami se člověk učí.
OdpovědětVymazatTady už ani není co dodat, vše bylo řečeno a mnohokrát. Mě osobně nikdy nemrzí tolik to, co mi někdo provedl, jako to, že jsem to dovolila, že nejsem schopná se tomu bránit.
OdpovědětVymazat[35]: Já už to celkem zvládám. Potřebovala jsem se hlavně z toho vypsat, v úterý jsem ještě byla plná zklamání a současně i vzteku na sebe, že jsem zase uvěřila v to, že si umím vybrat přátele a že mám čich na dobré lidi. Jak stárnu, tak měknu. Dříve bych se asi dokázala ohradit, dokázala bych se bránit.
OdpovědětVymazatAlenko, držím palce, aby ses s tímhle zklamáním brzy vyrovnala.
OdpovědětVymazatNějak jsem se rozpovídala a zapomněla pochválit fotky. S makrem začínáš dobře, tak trénuj, ať se ti daří! Hanka
OdpovědětVymazat[37]:[38]: Já už jsem s daným stavem vyrovnaná a smířená. Ne nadarmo se říká, že čas je nejlepší lékař. Ono nás asi bude víc nepoučitelných a věřících v dobré stránky lidí kolem nás.
OdpovědětVymazat