Tři roky - je to hodně nebo málo?
Jde o úhel pohledu. Pro malé děti je to hodně, pro nás starší už to tolik není. I když ... mít o tři roky méně, by nebylo k zahození. Někdy jsou však i tři minuty dlouhá doba. A jsem zase u času.
Téměř jsem zapoměla na to, že dnes jsou to přesně tři roky od doby, kdy jsem na tomto blogu publikovala první článek.
S obrovskou pokorou, ještě silnější nejistotou. Blog jsem založila o něco dříve a pak ho omylem vymazala. Když si jen vzpomenu, kolik trápení jsem měla s tím, abych si vše nastavila - jak budu psát články, kde bude menu, jakým typem písma psát a jakou barvu zvolit. A jak mi to vůbec nešlo. O vzteku, který jsem u toho zažívala, se snad ani nemusím zmiňovat. Vytvořila jsem blog a pak s výsledkem nebyla spokojená a předělávala a opět mazala. Už ne omylem. Bylo mnohem jednodušší celé své dílo "vymazat" a začít zase znovu a zase a zase.
Když se konečně podařilo, cítila jsem se, jako bych právě učinila objev hodný Madame Currie.
Mladším ročníkům tohle bude připadat humorné, ale jsem z generace, kdy počítač byla místnost, kam se každý, kdo vstoupil, musel nejen přezout, ale i převléknout. Místo kde se používaly děrné štítky a pásky, místo, kde blikaly žárovičky a ozýval se zvláštní, cvrlikavý zvuk.
Moje první seznámení se stolním počítačem bylo v době, kdy jsem pracovala ve škole. Vedení rozhodlo, že dostanu počítač. Byl na mém pracovním stole tři dny, než přišla paní inženýrka, která mi ukázala, jak počítač zapnout a jak vkládat data. Víc nic. Zůstala jsem sama. Jediné, co jsem si zapamatovala, bylo jak ho zapnout. Opravdu víc nic. Jsem samouk a proto jsem zůstávala ve své školní kanceláři do pozdních nočních hodin s odhodláním, že tu bestii musím přeprat. Operační systém byl MS-DOS. Pak, když přišel Windows, věděla jsem jen tolik, že to je anglicky okno a znovu jsem se s tím prala.
Dnes je počítač součástí našeho života.
Moje malé vnučky ve svém věku počítač zvládají možná lépe než já. A jak půjde čas, nebude to možná, ale bude to jistota. A s tou k němu přistupují. Počítač je pro ně samozřejmostí. A já? Stále k němu přistupuji s pokorou.
První článek jsem publikovala již zmíněného 9. ledna 2010 a komentář k němu se objevil až 26. října 2010. Nebyl to však první komentář, ty přišly mnohem dříve a pro mě to byl signál k tomu, abych v blogování pokračovala. A pokračuji. Sice s přestávkami, které jsou způsobeny nedostatkem času, či problémy s technikou.
Přeji proto svému blogu krásné třetí narozeniny, mě bohužel čeká letos dvacetinásobek.
Všem svým čtenářům, návštěvníkům blogu a svým virtuálním přátelům, z nichž někteří už virtuálními nejsou a které bych bez blogu nepoznala, přeji vše nejlepší, pevné zdraví, štěstí, spokojenost a zejména radost z blogování.
Přijměte proto ode mně symbolicky tyto tři růže
SignoraA (Alena)
Tento styl psaní je mi velmi sympatický... Jinak gratuluji k "přeprání" počítače, občas si říkám, že by možná bylo lepší, kdyby tu žádné nebyly... Ale to je zase téma na dlouhou diskuzi.
OdpovědětVymazatKaždý starší člověk, který se naučil s počítačem má můj obdiv. I tobě hodně zdraví a štěstí nejen k blogovým.
OdpovědětVymazatAlenko, blahopřeju k třetím narozeninám.
OdpovědětVymazatVšechno nejlepší vinšuji.
OdpovědětVymazatNo tak to moc gratuluju! Jednak k tomu, že jsi počítač přeprala, pak taky k těm třetím narozeninám blogu. Opravdu rád si tady čtu a i když nekomentuju všechno, tvoje články se mi líbí.
OdpovědětVymazatAlenko,i já se připojuji ke gratulaci.Jsem přibližně stejného věku,při pohledu do Tvé kuchyně si připadám jako doma,stejná kuchyně,stejné obložení,podobná polička ,na ní zavěšeny stejné cibulákové hrnky,kořenky a i váleček mám,ale ten pod poličkou(moje teta žila v Praze a téměř vše od cibuláku mně tam někde pokoupila v začátcích našeho zařizování domácnosti). I já se ráda peru s technikou,k počítači taky přistupuju s respektem,ale k založení blogu jsem se nedopracovala. Ale ráda si přečtu zajímavé líčení života zde.Zatím u toho zůstávám,i když nikdy neříkej nikdy.Přeju ještě hodně dalších zajímavých okamžiků,které nám život přináší,někdy lepší a někdy přímo na vymazání.Ale co tě nezabije,to Tě posílí.
OdpovědětVymazatTaké se občas peru, a to jsem mladším ročníkem. Rozhodně gratuluji k tříletému výročí a přeji plno nápadů a pevné prsty do dalších článků!
OdpovědětVymazatTak všechno nejlepší tobě i tvému blogu, úspěšně ti vyrostl z batolecích let a do těch dalších vám přeju mnoho společných chvil plných inspirace a spoustu milých a věrných čtenářů a přátel.
OdpovědětVymazatTak hlavně hodně blogového zdravíčka přeji!
OdpovědětVymazatAlenko, přeji tvému blogu krásné třetí narozeniny a tobě spoustu nápadů na krásné psaní. S počítačem jsem na tom podobně jako ty, stále k němu přistupuji s pokorou a trochou nedůvěry. A jako u vás - i moje malá vnoučata jsou v používání PC suveréni.
OdpovědětVymazatGratuluji a moc sobě i tvým čtenářům přeju,abys to ještě dlouuuuuho vydržela.
OdpovědětVymazatAli hlavní je,že jsi počítač přeprala.
OdpovědětVymazatJsi statečná, že ses tak odhodlaně pustila do boje s počítačem. Já jsem s počítačem prakticky vyrůstala, takže když je nějaký problém, řeším si ho povětšinou sama, pokud to tedy není opravdu nic vážnějšího. Ale chápu i tu starší generaci. Mojí mamce pořád vysvětluji znova a znova, co má dělat, i když už jsem jí to říkala nejmíň desetkrát. Neumí z toho nic, i když si dělala i nějaký kurz :) ale jí to nevadí, ona na počítači není moc často a většinou si nechává dělat všechno ode mě nebo od ségry.
OdpovědětVymazatVelká gratulace.
OdpovědětVymazatTak vsechno nejlepsí tobe a tvému blogu!Já si taky jeste pamatuji kdy u nás v podniku bylo výpocetní stredisko,já tam pracovala jako derovacka^^a pocítac byl v jedné místnosti a byl obsluhován jen vybranými experty. Kolik se za tu dobu zmenilo,dnesní generace si to neumí ani predstavit.
OdpovědětVymazatAlenko jsme stejně staré! Tedy skoro, já budu mít třetí narozeniny na podzim, pokud bude všechno tak jako dosud.
OdpovědětVymazatAlenko, moc blahopřeji, protože i já se vždy těším, jak si u Tebe krásně počtu! Když jsi popisovala své začátky, vzpomněla jsem si na ty své! Byla jsem ale na rozdíl od Tebe v práci vyslána na školení, víckrát, ještě mám někde snad schované potvrzení o absolvování. Jen tak dál!
OdpovědětVymazatGratulace k narozeninám blogu. Přeji hodně dobrých námětů na další články.Ráda sem chodím číst.
OdpovědětVymazatA děkuji za růže.
OdpovědětVymazatAlenko, gratuluji ke krásnému výročí blogu. Přeji tobě radost z dalšího psaní a nám, že si hezky počteme. Ráda sem k tobě chodím.
OdpovědětVymazatBlahopřeji k třetím narozkám. Já se od vytvoření blogu k prvnímu psaní odhodlala ještě mnohem později, můžeš se podívat!
OdpovědětVymazatAlenko jako by jsi popisovala mé začátky při seznamování s počítačem. Já měla to štěstí, že jsem měla u nás v práci k ruce našeho pana správce počítačové sítě. Chodil ke mě tak často, že si o tom štěbetali i vrabci na střeše, já se však styděla za to, jak jsem pitomá. Byla jsem ráda jak šéf dosadil paní, která sama zadávala později do počítače potřebné a já pak měla vše v sešitě, než jsem se dopracovala se na PC pracovat. Jak jsem to uměla, tak mě propustili.
OdpovědětVymazatS počítačem jsem se taky potýkala jak s drakem, takže dovedu ocenit, jak skvěle jsi to zvládla.
OdpovědětVymazatTak to já začala psát první články v prosinci roku 2008. S počítačem mívám docela často problémy. Nejhorší je, že manžel si myslí, že to dělám schválně, když říkám, že tomu nerozumím a nevěří mi to.
OdpovědětVymazatTaky patřím do generace, která počítač poznávala až v dospělém věku, kdy jsme v práci vyměnili propisky za klávesnice a všechno se učili za pochodu a s bázní. Bloguji až od doby, kdy jsem odešla do předčasného důchodu a uvrtal mě do toho syn, který mi blog i založil a pak nechal plavat. Tvému blogu i tobě Alenko, gratuluji ke krásnému výročí a přeji hodně inspirace do nových článků.
OdpovědětVymazatJust wanted to grant you a shout from the valley of the sun, great information. Much appreciated.
OdpovědětVymazathttp://www.isdress.org
Moc Vám všem děkuji za milé komentáře.
OdpovědětVymazatRáda jsem se toulala po Itálii s tímto tříletým batoletem...Co batoletem. Vyspěl ve zdatného jinocha.
OdpovědětVymazatTak všechno nejlepší k narozeninám.
OdpovědětVymazatVšechno nejlepší i když opožděně milý blogu!
OdpovědětVymazat[28]: Toulání se - to byl prapůvodní záměr při zakládání blogu. Moc děkuji.
OdpovědětVymazatAli, já se sem dostala aaž dnes, kdy jsem zvládla přetížení počítače. Gratuluju ke třetím narozeninám blogu. Píšeš moc hezky, absaažně, názorně, zajímavě. Prostě ze života. Jen doufám, že už TI záda dala okoj - výzdova sundaná, uschlá, je klídek a snad i menší zatížení vším doma.
OdpovědětVymazatJak tak koukám - samá chyba. Učím se psát na klávesnici daleko od monitoru, proto prd vidím a dnes jsem nadšením nad resuscitací PC si ani po sobě nepřečetla, co odesílám
OdpovědětVymazatAli, přeji tvému blogu, a tím i tobě, se značným zpožděním, snad mi to odpustíš!
OdpovědětVymazatMoc oběma děkuji za přáníčko.
OdpovědětVymazatQ. What is a computer's favorite dance?
OdpovědětVymazathttp://www.begwatches.net