Tak nevím ....

Ze všech sdělovacích prostředků slyšíme a vnímáme, že je krize, že je nedostatek financí v rozpočtu, že se musí šetřit. Souhlasím s tím.

Ale trochu mi vadí, že se šetří i ve zdravotnictví a to na úkor pacientů.

Dnes cestou domů jsem se v tramvaji sešla se svou dlouholetou kamarádkou, která pracuje jako novinářka a shodly jsme se, že je "cosi shnilého ve státě Českém". Ptala se mě, zda už máme vnoučka a já se jí pochlubila MMS, která mi přišla v den jeho narození. Popřála malému i jeho rodičům, aby byli hlavně zdrávi a pak se zeptala, kdy je pustí z porodnice. "Syn je přivezl už v pátek." "Cože, tak brzy? Vždyt' jsi říkala, že se narodil císařem?" "Taky mě to překvapilo, za nás se nechávaly maminky po císaři v porodnici deset dnů." "Ty se s tím teda nes..ou", pronesla kamarádka na celou tramvaj.

Začaly jsme se bavit na téma zdravotnictví a já jí líčila, jak mého muže propustili loni v květnu z nemocnice po necelých 24 hodinách po operaci. Ona mi na oplátku vyprávěla, jak byl její muž požádat o to, aby byl poslán na kolonoskopické vyšetření, protože jeho sestra zemřela na rakovinu tlustého střeva. Byl praktickým lékařem odmítnut s tím, že nevidí důvod. Až když naléhal a lékaři řekl, že si vyšetření zaplatí ze svého, dostal milostivě doporučení k vyšetření. Polypy, které měl, mu byly odstraněny.

Tak nevím ... na jedné straně je propagován zdravý životní styl a na straně druhé nemají doktoři příliš velký zájem o to, abychom byli zdraví. Nebo se pletu?

Minulý rok, když jsem měla recidivu zápalu plic, mi náš praktický lékař naordinoval cibulový sirup. Zdůvodnil to tím, že mi nechce psát znovu antibiotika a já mu věřila. Říkala jsem si, že je pečlivý a ohleduplný k mé špatné imunitě.

Pak mě ale hnal po dvou dnech v mrazech na kontrolu a raději mě odeslal na plicní. A tam jsem si vyslechla: "Proč vás sem posílá? Proč vás neléčí?" Tehdy mi došlo, že je něco špatně. Do té doby jsem o svém praktickém lékaři nepochybovala a byla přesvědčena, že je to odborník na svém místě. Tak jsem si marodila a chodila současně na plicní, kde mě léčili a k praktickému, který vedl mou neschopenku. Za každou návštěvu 30 korun. Dobře, já si na to vydělám, ale co ti, kteří na to nemají. Dvakrát týdně k praktickému, který se mě, sedíc za stolem, zeptal jak mi je, aniž by se na mě podíval, či si poslechl mé nemocné plíce. "Zaplat' ševče" - věta z filmu Pyšná princezna se do této situace více než hodila.

Při konci nemoci jsem tehdy potkala známou, která mi řekla, že už k němu nechodí, že změnila lékaře. Našla si jiného a říkala, že se ted' cítí jako člověk a ne jako obtížný hmyz. A ve mě začal hlodat červík pochybností.

S kamarádkou jsme si tedy dnes krátily cestu povídáním o nešvarech ve zdravotnictví. A já se dozvěděla, jak se také léčí.

Její příbuzná na jaře onemocněla nějakou virózou. Je už v důchodu, neschopenku nepotřebovala, tak se léčila sama. Čajíčkovala, užívala léky na horečku a kurýrovala se - tak, jako už mnohokrát předtím. Ale nemohla se z nemoci stále nějak "vyhrabat", tak navštívila našeho praktického lékaře a tam se dozvěděla, že je to jarní únava. "Vymačkejte si celý citron do půllitru vody a denně to pijte. Přijd'te se mi ukázat za 14 dní." Tak pila vodu s citronem a stále se cítila slabá a unavená. Po čtrnácti dnech šla opět k lékaři, že se její stav nelepší, že je slabá, stále unavená. "To je jarní únava, pokračujte s tím citronem, vaše tělo potřebuje po zimě doplnit vitamíny. Přijd'te se mi za dva týdny ukázat." Opět pila vodu s citronem a bylo jí stále zle. Šla k našemu praktickému a on tam nebyl. Na dveřích se na cedulce dočetla, který lékař ho zastupuje a šla tam. "Nechal vám váš pan doktor udělat krevní rozbor?" "Ne, já už měsíc piju vodu s citronem."

Zastupující lékař poslal kamarádky příbuznou do laboratoře a z vyšetření zjistil, že má leukémii. Co k tomu dodat?

Přiznám se, že už se nedivím své známé, že změnila lékaře. Moje pochybnosti začaly narůstat.

Citron, či cibulový sirup?

Ještě tu chybí babské ucho a odvar z oprátky oběšencovy.

Snachu propustili z porodnice po císařském řezu pátý den po porodu. Moje dcera šla po spontánních porodech obou holčiček také pátý den a podivovala se, že snachu propustili tak brzy. Ve zdravotnictví se šetří. Naštěstí je snacha mladá, zdravá a hojí se.

Asi nikoho netěší pobývat v nemocnici, ale jít po operaci břicha domů po necelém dni a po porodu císařským řezem pátý den? Je to správně? Hojí se ted' rány a jizvy rychleji, než před pár lety? Tak nevím...

Světlým okamžikem mého pochmurného vypravování je naše malé sluníčko - vnouček, dnes osmidenní.

Držela jsem ho v náručí, dokud neusnul a užívala si ty nádherné, nezapomenutelné okamžiky.