Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

sobota 12. května 2012

"A když vám přidám?"


Přesně tuto otázku mi ráno položil šéf poté, co si mě pozval k sobě do kanceláře.
Předcházel jí dotaz na to, kdy půjdu do důchodu. Včera mu oznámil kolega, který už v důchodu je, že končí. Já mu to chtěla sdělit až po návratu z dovolené, aby mi náhodou - ve své neskonalé dobrotě - nedělal nějaké problémy.
"Jdu do důchodu za půl roku, tedy v listopadu."
"A proč ne až na konci roku?"
"Zjistila jsem, že výpočet důchodu od ledna 2013 bude ještě méně výhodný, než je ted'. Ono stačí, o co jsem přišla, když jsem neodešla loni v září do předčasného, jak jsem původně chtěla."
"Aha?" pátravě se na mě podíval a pak vypálil: "A když vám přidám?"
"Nezlobte se, ani když mi přidáte."
Díval se a nechápal. Pracuji za plat, který je hluboko pod průměrem nejen pražským, ale i celostátním. Je to divné, že nechci peníze? Asi na to spoléhal, loni jsem se nechala "ukecat" a zůstala poté, co mi zvýšil plat na 18500 hrubého. Kroutil nechápavě hlavou.
"Víte, pane inženýre, mě se v neděli narodilo třetí vnoučátko a já si myslím, že budu užitečnější někde jinde."
"Já jsem si to myslel, já se toho bál. No, tak děkuju."

Myslím, že má ted' "hlavu v pejru". Jistě, jsem nahraditelná, stejně jako je nahraditelný kolega, který se také rozhodl skončit. Všichni jsme nahraditelní. A to navíc pan šéf netuší, že další kolegyně, která už je také v důchodu a která má "nádherný" plat 11000 hrubého, také přemýšlí o tom, že skončí.
Asi mu dochází, že pokud nastoupí noví, mladí, ambiciózní, že se s takovými platy nespokojí. Sama to vidím, že dvě nové a mladé kolegyně, mají mnohem vyšší plat. Asi proto mi chtěl přidat. To však mohl už dávno předtím, kdyby chtěl.

Během dne mi pak přinesl doklady k proplacení a ptal se, zda je mé rozhodnutí odejít, definitivní.
Potvrdila jsem mu, že ano.
Samozřejmě, jsem ochotná a schopná zapracovat na mé místo novou sílu. Řekla jsem mu, že by bylo rozumné poohlédnout se po absolventce školy s ekonomickým zaměřením, či po někom, kdo už podobnou práci vykonával. Možná vycítil podtext, kterým jsem mu naznačila, že těžko můžu někomu, kdo nemá ani základní povědomí o účetnictví, "natlouci do hlavy" během několika měsíců to, nač jsem čtyři roky studovala a kde mám čtyřicetiletou praxi. Tak trochu jsem narážela na čerstvou posilu, která po roce a půl ještě nic neumí. Ale neumí to za mnohem vyšší plat.

Tak se nechám překvapit, koho sežene.
Už jednou, před lety, v naší firmě proběhl konkurz na podobnou pozici. Mívali jsme provozovnu v Holešovické tržnici. Sice krátce, ale byla tam. Tehdy konkurzem prošla vítězně velice pohledná dáma, která si říkala Květuška. Docházela ke mně a já jí vysvětlovala a vysvětlovala a vysvětlovala a .... Jak se říká, kde nic není, ani smrt nebere. Z jedné její věty jsem se tehdy doslova posadila na zadek. "Rozumíte tomu?", zeptala jsem se jí, když už jsem jí poněkolikáté vysvětlovala, jak se zapisují jednotlivé položky do pokladní knihy. "Jo, už tomu rozumím", řekla a stále psala příjmy a výdaje do jednoho sloupce. Docházela mi trpělivost a cítila jsem, že asi brzy bouchnu. "Já jsem totiž také dělala pokladní", důvěrně mi sdělila. "A kde?" "No, v supermarketu." Posadila mě na zádel a já na ní zírala s otevřenou pusou. Dopadlo to tak, že pokladní knihu nestihla včas odevzdat a před ještě větším fiaskem jí zachránila povodeň, která před deseti lety vyplavila obě provozovny. Zda dělala nějaké účetnictví, nebo vystavovala faktury, nebylo nikdy zjištěno, protože se vše utopilo.
Provozovna v tržnici už nebyla obnovena a Květuška se nějaký čas pohybovala v naší stávající provozovně, kde jsme se všichni snažili s hadry v rukách co nejdříve znovu začít fungovat. Květuška držíc hadr a otírajíc zhruba dvě hodiny stále stejný rám, tehdy usoudila, že to není nic pro ní a šla marodit se zády. Po návratu z nemoci potom utápěla svůj žal v alkoholu. Potom vždy seděla smutně ve skladu a čekala, kdo jí odveze domů. "Jen aby mi nepoblila auto", zněla častá věta mých kolegů, kteří jí několikrát týdně transportovali do místa bydliště. Ještě nějaký čas se vracela a pak se pomalu vytratila, ještě ve zkušební době.

Ted' jen doufám, že pan šéf bude mít při konkurzu lepší a št'astnější ruku a vybere lépe mou následovnici.

A vždyt' mi to vlastně pak už může být jedno.

30 komentářů:

  1. Alenko, nahraditelní jsme jistě všichni, ale šéfík se trošku zapotí, než najde někoho svědomitého, poctivého a ještě i schopného. Takových lidí je dnes nedostatek.

    OdpovědětVymazat
  2. Máš recht . Napracovala si se dost . Já mám sice do důchodu ještě nějakých 20 nebo kolik let , ale už teď jsem rozhodnuta , že si to neprodloužím , leda bych se topila v dluzích a to doufám nehrozí . Užij si vnoučat dokud máš sílu , dokud jsi zdravá a dokud jsou vnoučata malá .

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Davide, on už to asi ví, že bude mít možná starosti s tím, aby někoho sehnal. V minulém roce, kdy jsem uvažovala o předčasném důchodu, mi přidal 2000 hrubého. Myslím si, že by to ted' asi bylo stejné. Přiznám se, že jsem už mnohokrát litovala toho, že jsem loni neskončila. Jednak budu mít ted' nižší důchod, ale co je hlavní, mohla jsem se loni vyhnout určitě druhému zápalu plic, když se v práci netopilo.

    OdpovědětVymazat
  4. Tebe a novemu vnukovi vsetko najlepsie. Nemysli si ale omylom, ze ides na odpocinok. Vnucata su za anjelov preobleceni dabli. (Vcera mi vyhodil z prveho poschodia do zahrady telefon. Len tak, ved som mu ani nic neurobil! ) To este je snad najmene...Ovlada aj ine kusky!

    OdpovědětVymazat
  5. Alenko, souhlasím - odejdi a nenech se přemluvit, když tě nedokázal ocenit za 40 let poctivé práce, tak teď ať si almužnu nechá pro novou pracovnici a upřímně, za 18 500 Kč hrubého mu žádná dnes dělat nebude Raději si užívej vnoučátka, je to jedno z nejkrásnějších období být babička Pěkný víkend.

    OdpovědětVymazat
  6. Je fakt, že za takové peníze mu tam asi nikdo  nebude chtít dělat, obvzlášť v Praze, kde je nulová nezaměstnanost. Ale to tebe skutečně trápit nemusí. Obávám se, že šéf si vybere zas nějaký střevo, protože mu bude líto zaplatit víc kvalifikovanému pracovníkovi. Bohužel, šéfové moc účetnictví nerozumí a žijí v domění, že sečíst pár čísel zvládne každý.

    OdpovědětVymazat
  7. Hani, já do toho předčasného důchodu odešla, ale o tři roky a přišla jsem o hromadu peněz. Bláhově jsem myslela, že mi je vynahradí každoroční valorizace, ale za celou dobu mě "postihla" jen jednou a teď nám zase utnou tipec. Stejně, ti ale fandím a ten odchod si nedej rozmluvit. Odpočineš si a nudit se určitě nebudeš. Máš dům, zahradu, rodinu a vnoučata a ta budou ráda, že mají babičku na plný úvazek.   

    OdpovědětVymazat
  8. [4]: Děkuji za přání k vnoučkovi. Už jsou doma z porodnice, syn je oba včera přivezl domů.

    OdpovědětVymazat
  9. Je dobře,že jsi se tak rozhodla, život je jen jeden.Vzpomínám na jednu uchazečku o práci v mé firmě.Absolventka ekonomické školy.Umíte psát na stroji, Umíte pracovat na počítači, umíte německy?Na všechny otázky- ne.Tak už  jsem se pro formu zeptala- a jakou máte představu o mzdě?Měla- dokonce vyšší než ostatní zaměstanci a to by tak mohla roznášet jen kafe.Takže jsem odtušila- že na ozdobu firmy jsem tady já a poslala ji pryč.Není jednoduché sehnat alespoň pracovitého člověka.

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Tak nějak mi to připomělo Květušku - ta byla také jen na ozdobu. Přiznám se, že i když odejdu, byla bych ráda, kdyby po mě nastoupil člověk, který bude pokračovat dál. Samozřejmě, že se budu snažit ho zapracovat a předat vše, co umím. A potom si vypnu telefon. Ono stačilo, když jsem minulý rok při dvou zápalech plic byla na telefonu, dělala hodně věcí z domova a ty pak posílala do firmy emailem.

    OdpovědětVymazat
  11. Já nevím, jak to chodí jinde, jestli jsou také lidé tak ochotní před odchodem do důchodu zapracovat nové lidi, ale je hezké, že Ti to není lhostejné. Lidé jsou nahraditelní, ale myslím si, že Ty budeš jedna z těch mooooc těžko nahraditelných, protože jsem získala dojem, že jsi pracovitá, v tom, co děláš hodnědobrá a taky je s Tebou sranda, takže to bude velká ztráta. Toho si ale měl šéf považovat lépe a ne to dohánět na poslední chvíli. Já Ti přeji, aby ses měla, co nejlíp a věřím, že Tvé rozhodnutí k tomu povede.

    OdpovědětVymazat
  12. Zdravím "duši spřízněnou" - moc pěknej článek "ze života". Mám k tomu několik poznámek - zajímavej paradox staří (nad 30) jsou při prijímacích pohovorech moc staří a mladí zase moc mladí. Tak koho vlastně chtějí? Škoda, že nesídlíte v Brně a okolí. Moje dcera už prošla cca 15 výběrových řízení, vždycky jí řeknou, že se jim moc líbí, že jsou s ní spokojeni, absolvuje i zkušební směnu a pak jí často ani neodpoví nebo zvolí někoho jiného bez udání důvodů, aby měla možnost se na něco zaměřit a zlepšit se. Je opravdu šikovná (zaměření sociologie, ekonomika, management - 2 VŠ), umí dobře jazyk, má řidičák, je milá, společenská, kreativní, rozhodná.....všechno jedno. Mám pocit, že výsledky těchto řízení jsou známy předem.  Do důchodu bych šla hned. Ale z rodinné firmy asi půjdu jedině nohama napřed.

    OdpovědětVymazat
  13. [9]: Připomněla jsi mi jeden můj zážite. Přišel se ucházet o práci mladý muž - ptám se: a co nám můžete nabídnout? Jako co umí, na co má papíry...On se vyděsil, asi myslel, že chci úplatem a blekotal "niiic...". Vysvětlila jsem mu, jak to myslíma a on opdověděl, že papíry nemá na nic (ani na hlavu, i když ty by si asi zasloužil), ale že vždycky měli zahrádku, na které pomáhal, takže ví, jak to v zemědělství chodí. Jiný adept - dělal celníka (nic proti nim, ale fyzicky to v kanclu moc náročný není), teď má ČID na záda, papíry zase na nic...když mu vysvětlím, že ta záda se neslučují s náročností profese, o kterou se uchází, i když "jen" dělník, obhajuje se, že doma nosí uhlí!!! Potřebuje zaměstnat, aby mohl marodit. Známe...

    OdpovědětVymazat
  14. Přesně, tovbě to už totiž může být fakt jedno, a jen se můžeš s úsměvem(možná i trochu zlomyslným) dívat jak se v tom pan šéf plácá. Taky jsem kdysi zažila podobnou situaci a hodně jsem si jí užívala a jen jsem si říkala Jó, a máš to chytráku, ječel si na mně, houby peníze si dal a teď tu lítáš jak urvanej plakát a nemůžeš nikoho sehnat kdo by ti sem šel.....

    OdpovědětVymazat
  15. Že jsi ochotna zapracovat novou účetní, svědčí o tvém charakteru. Spolehlivá a pečlivá. Tvůj šéf je blbec.  Psala jsem to už několikrát a píšu to znova. Může být rád, že jsi mu tam ještě chvíli zůstala, přes ty jeho extempóre s topením (nebo spíš s netopením). Že ti teď přidá? To je vidět, že už mu teče do bot.

    OdpovědětVymazat
  16. Rumumím ti. Kdybych mohla, hned by šla do důchodu.  U nás na severu by za tebe šéf náhradu získal lehce, ale v Praze těžko. Už vidím ty zástupy ambiciózních mladých lidí, kteří obětavě pracují pro tvého šéfa. U nás všichni mladí, kteří přijdou po škole, jen koukají, aby získali co největší výhody a moc se nenadřeli. Odpolední směny  dělat nechtějí, protože jsou nejvíc náročné. Dvanáctky také ne, tam zas není přípatek za vícesměnný provoz a navíc tři dvanáctky po sobě  by po psychické stránce nepřežili! Do malých pokladen nechtějí také, protože si musí nosit všechno sebou  a hlavně brzy vstávat. Přesčasy dělat nebudou, nemají čas, protože se chtějí bavit. Nechtějí se učit a když přijde něco složitějšího, pošlou to takovým troubům jako jsem já.  Pak  přijde výplata a oni se rozčilují, že berou málo. Dříve jsem za ně občas chodila  do malých pokladen nebo jsem si to s nimi prohazovala, ale už to nedělám,  protože jsem si začala připadat jako pravý nefalšovaný "skot domácí".

    OdpovědětVymazat
  17. Ono když jim teče do bot,tak by naslibovali hory doly.Z tvého článku je Alenko zřejmé,že se těšíš na vnoučata,tak neváhej a zapomeń na šéfa.   

    OdpovědětVymazat
  18. Možná by se našlo mnoho lidí, kteří by vám mohli Pražský plat závidět, mimo Prahu je to o třetinu méně, já tedy ne, jen bych se toho vašeho lidumila zeptala, jestli přidá sto procent, poměry v zimě, vámi popsané si dobře pamatuji, tedy přeji, krásné těšení do důchodu a na vnoučátka, neohlížejte se a utíkejte co vám budou síly stačit.

    OdpovědětVymazat
  19. Alenko, schvaluji ti rozhodnutí odejít do důchodu. Užívej vnoučátek, za pár let budou mít jiné zájmy a už nebudou tak roztomilé. Přeji pohodový zbytek víkendu.

    OdpovědětVymazat
  20. [12]: Já to pokládám za slušnost nového člověka zapracovat. Můj táta mi vždycky vtloukal do hlavy, že mám pracovat tak, abych se mohla kdykoliv za sebe ohlédnout a nestydět se. Tak se zatím nestydím.

    OdpovědětVymazat
  21. Být na tvém místě, to by musel šéf sakra připlatit, abych zůstala. A možná ani to ne, zdraví těla i duše je přednější .

    OdpovědětVymazat
  22. Já jsem odešla do důchodu už před dost roky, ale šla jsem také téměř hned. Dodělala jsem jen rok, tedy 4 měsíce navíc a pak jsem zjistila, že jsem se ošidila o tisíce, které jsem mohla dostat jako odměnu za odpracované roky, ale musela bych končit aspoň o 1 den dřív ne do konce roku. Takoví byli všichni féroví, že mi to nikdo neporadil. A kolega šel také, ten to věděl, šel dřív o dva dny a mně nic neřekl. Fakt dobrý kolega! Tak si užívej vnoučátek! Já si užila nejvíc až toho nejmladšího a vzpomínky mám nádherné. Ty mi nikdo nevezme.

    OdpovědětVymazat
  23. [23]: Janinko, i kdyby mi přidal deset tisíc, stejně bych odešla. Opravdu se cítím hodně unavená a vyčerpaná. Ty dva zápaly plic, které jsem měla jako důsledek jeho šetření, kdy se v práci netopilo, mi vzaly dost sil. A už nemám chut' chodit si sednout do vymrzlé haly, kde je zima jako v lese. Doufám, že zima letos začne později.

    OdpovědětVymazat
  24. Ali, rozhodla ses dobře, zdraví a rodina jsou přednější. Užívej si vnoučků, peníze nejsou zdaleka všechno.

    OdpovědětVymazat
  25. Někdy je dobré myslet konečně i na sebe a zachránit, co se dá, i kdyyž to znamená odejít ze známé práce po letech. ségra to teď řeší po druhé u stejného podniku, kde začala dělat servírku, už je z ní i nepsaná provozní, organizátorka akcí, zaučovatelka těch nových, věčně se měnících přicházejících číšnic, atd, atd... ke druhému pokusu o odchod ji přiměl až odchod kamarádky, kterému nevěřila. ségra je ale hrozně vydeptaná, jak budou nadřízení zuřit, přemlouvatt, prosit a podbízet se, bojí se, že jinde bude mít moc času být sama se sebou, s rodinou, s volnem, není už na to stavěná, jinde to prý tak nežije!

    OdpovědětVymazat
  26. hezký další informace sem taký našel tady http://predcasny-duchod.cz/ třeba se někomu bude hodit:)

    OdpovědětVymazat
  27. We are several grouped volunteers and starting a new scheme in our community. Your site offered us with valuable information to work on. You've done an outstanding job and our whole community is going to be grateful for your requirements.
    http://www.isdress.org

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤