Zrcadlení

Většina z nás si při vyslovení slova zrcadlo představí větší, či menší kus skla, ve kterém se může prohlížet a kde vidí svůj obraz. Je to věrný obraz? Či zkreslený?

Dovolte tedy, abych se vám představila.

Ano, jsem to já, ta osoba ve světlé bundě. I takový obraz nám může poskytnout zrcadlo. Fotografie není příliš dokonalá, je pořízena mobilem mého manžela.

Zrcadlo však není jen sklo, zrcadlit může jakýkoliv hladký povrch, od kterého se odrážejí paprsky světla.

Jako zrcadla se používaly vyleštěné plochy kovových předmětů a až později se začalo pro výrobu zrcadel využívat sklo.

Báječným zrcadlem je voda.

Vodní plocha je začátek. Je to první zrcadlo.

Prošla jsem svůj fotoarchiv a nabízím Vám zrcadlení na vodní hladině, které mám moc ráda.

Mnozí architekti využívali vodní plochu k odrazu, či zrcadlení stavby a tím podtrhli její krásu, jako je tomu například u Červené Lhoty.

Duchcovský zámek se také nádherně zrcadlí.

Slunce, které zapadá se naposledy ještě zrcadlí na vodní ploše.

Dlouhou dobu jsme doma měli zrcadlo, které nás zobrazovalo jen jako bustu. Stačilo, ale já toužila po velkém zrcadle. Při předělávání bytu mi můj manžel přání splnil a zakomponoval do dřevěného obložení velké zrcadlo. A jak to dopadlo? Když jsem se konečně viděla celá, vyhodila jsem ze svého šatníku mnoho věcí, které jsem před tím běžně nosila a které při pohledu do výkladních skříní, které zobrazovaly mou postavu, nevypadaly tak hrozně. To moje, tolik vytoužené zrcadlo, mi konečně ukázalo, že jsem občas chodila, jako strašák do zelí.

U skleněného zrcadla jsem začala a také u něj končím. Naše vnučky se moc rády zrcadlí.