O králičím masu se říká, že patří mezi nejdietnější.
Bývaly doby, kdy byl u nás králík na talíři dost často. Můj strýc v Brandýse choval králíky a občas mi zavolal: "Pošli si Jirku, nebo si přijed'. Budou králíci".
Když jsem dostala prvního králíka, dal mi ho strýc i s hlavou. Nedělalo se mi moc dobře při pohledu na králičí hlavu a navíc jsem nevěděla, co s ní. Co byste také chtěli od blondýny. 
Hlavu jsem nějak "odpreparovala" a vařila v hrnci pro tehdejšího našeho kocoura. Seděl v kuchyni a čekal. Já se podívala do hrnce a viděla obnažené králičí dásně s hlodavými zuby a bylo mi jasné, že hlavu kocourovi nedám. Uvažila jsem mu raději kus filé.
Hlavu jsem nějak "odpreparovala" a vařila v hrnci pro tehdejšího našeho kocoura. Seděl v kuchyni a čekal. Já se podívala do hrnce a viděla obnažené králičí dásně s hlodavými zuby a bylo mi jasné, že hlavu kocourovi nedám. Uvažila jsem mu raději kus filé.Králíka jsem upekla posoleného, potřeného česnekem, pokmínovaného a obloženého kouskem bůčku, tak, jak to vždycky dělávala maminka.
Strýc mi potom už dával další králíky raději bez hlavy a já je upravovala vždy podle receptu své maminky.
Strýc už není a dnes je pro mě králík vzácné jídlo.
Minulý týden přišel kolega a říkal: "Jedl jsem báječně udělaného králíka. To byla lahůdka." Požádala jsem ho o recept, který druhý den přinesl.
V pátek jsem přemýšlela, tak jako většinou pokaždé, co budu o víkendu vařit. Vzpoměla jsem si na kolegův recept a bylo rozhodnuto.
Králíka vcelku jsem ale nesehnala, koupila jsem tedy králičí stehna a pustila se do vaření.
Králík se musí den před přípravou naložit a zde je recept:
2 dcl vody
1 dcl oleje
1 lžička soli
1 lžička pepře
1 lžíce kečupu
1 lžíce hořčice
2 velké cibule na kolečka
5 - 6 stroužků utřeného česneku
Králičí stehna jsem omyla a naskládala do kastrolu a pak jsem šla udělat nálev.
Cibule byly opravdu velké, tak jsem je nakrájela na půlkolečka, nebot' se tak i lépe krájí. Česnek jsem netřela, ale protlačila stroužky lisem do nálevu.
Cibule byly opravdu velké, tak jsem je nakrájela na půlkolečka, nebot' se tak i lépe krájí. Česnek jsem netřela, ale protlačila stroužky lisem do nálevu.Zasypala jsem králika nakrájenou cibulí, zalila nálevem. Pak jsem kastrol překryla mikrotenovou fólií a dala ho na noc do lednice.
Ráno jsem králíka strčila do trouby a celou dobu přemýšlela, zda kolegu pochválím, nebo mu vynadám. Během pečení jsem stehna obrátila.
Pak mi to nedalo a ochutnala jsem sosík, ve kterém králičí stehna byla a připadalo mi to nasládlé. Cibule asi byly hodně velké. Dodala jsem tedy ještě trochu soli.
Pak mi to nedalo a ochutnala jsem sosík, ve kterém králičí stehna byla a připadalo mi to nasládlé. Cibule asi byly hodně velké. Dodala jsem tedy ještě trochu soli.Musím přiznat, že králík takto upravený, neměl chybu.
Kolegovi určitě nevynadám, jen pro příště dám více soli.
Jako příloha byl bramborový knedlík a dušené zelí. Prý je to výborné i se špenátem.
Moc ti děkuju. Já tady žeru paštiku ze staniolu a do teď mi docela chutnala. Při pohledu na ten obrázek se však její chuť rázem změnila v chuť psího lejna. Takovýhle obrázky bych zakázal dávat na blogy, protože to je genocida lídí, kteří zrovna tohle namají na stole.
OdpovědětVymazatJedna z mála výhod toho, že držím dietu je, že si každý týden kupujeme králíka. Mají ho v internetovém obchodě www.leseticky.cz. Malkiel má s těmi obrázky pravdu. Asi tě poženeme před trestní tribunál v Haagu.
OdpovědětVymazatTohle vypadá parádně a určitě to brzo vyzkouším. Králíků máme dost a bude jich ještě víc.
OdpovědětVymazat[2]: Ale toho králíka tady musí nechat. Tam bude o vodě a suchém chlebu.
OdpovědětVymazatPamatuju si, že jako malá jsem králíka jedla docela často, babička je chovala a téměř žádná návštěva se bez něj neobešla... Teď už je to alespoň deset let, co jsem ho nejedla a nejsem si jistá, jestli bych to znovu zvládla... Asi proto, že doma chováme zakrslého králíčka a už se přes tohle nedokážu přenést a jíst králičí maso. Ještěže nejsem až takový milovník masa, tak mě ty fotky moc neprovokují jako předchozí komentující, ale musím uznat, že králík určitě chutnal báječně, já už si tu chuť snad ani nepamatuju
OdpovědětVymazatVypadá to báječně. Při nejbližší příležitosti také vyzkouším.
OdpovědětVymazat[4]: Jo a na jedný cele s Miloševičem, Mladyčem a takovejma borcema.
OdpovědětVymazatVypadá to dobře, ale králíka už jsem neviděla, ani nepamatuji.
OdpovědětVymazat[5]: No co, člověk nesmí být příliš podléhat nostalgii. Číňani taky doma chovají psy, ale jak dosáhnou jateční váhy, tak je slupnou jako malinu.
OdpovědětVymazat[7]: Hele, ten Miloševič už by na té cele musel dost zapáchat, protože je pět let po smrti. Tak toho Miloševiče jí odpustíme.
OdpovědětVymazatKrálíků máme dostatek, dělám je na všechny možné způsoby, ale tento neznám, tak určitě zkusím.
OdpovědětVymazatááá, ty mi děláš chutě....nevím co má tolik lidí proti králíkovi, vždyť to je taková bašta . Když se koukám na prostřeno tak se tam vždycky když je králík všichni ofrňujou takovým způsobem, jakoby jim byla předkládána nějaká šlichta pro prasata tak bych je nakopala. Budu muset říct manželovi, až pojede nakupovat jestli ho budou mít ať vezme a vyzkouším tvůj, potažmo kolegův recept
OdpovědětVymazatA jsem zase spam .
OdpovědětVymazatKrálíky jsem jedla od dětství,nikdy mi nevadili.Ani hlava .NAposledy jsem ho měla tak tři roky zpátky,občas nás totiž podaroval bratr,poté co jsem je přestala chovat.Ale poslední dobou uvažuju,že ho taky koupím.A proč nevyzkoušet něco nového.Zelíčko už pomalu kvasí v hrnci,tak za dva za tři týdny bych to mohla prubnout.
OdpovědětVymazat[1]: Naprostý souhlas, tady králík a před chvílí to byly na Vendy blogu bramboráčky, ale ta měla alespoň rozum a nepřidala k tomu fotku .
OdpovědětVymazatKrálíka, máme jednou za sto let. Ne, že by nám nechutnal, ale je to hodně drahé maso. Ten tvůj receptík si zaznamenám a při první příležitosti, vyzkouším. Vypadá moc krásně, dozlatova vypečený a přesdstavuji si i tu výbornou šťávičku na bramborovém knedlíku. Mňam!
OdpovědětVymazatAli, recept vypadá moc dobře a hotový králík na poslední fotce přímo skvěle.
OdpovědětVymazatBála bych se tam víc kečupu, než cibule:)
OdpovědětVymazat[5]: moje řeč sice se mi okolí vysmívá, ale už pár let tvrdím, že králík je kamarád, proto jej nejím...jedla jsem snad jednou a to omlyem, jelikož mne přesvědčili že jsou to kuřecí řízky
OdpovědětVymazatTak králík a jak krásně vypadal - celý vyšňořený, paráda. Taky mám plnou hubu slin a to jsem před chvílí jedla. Určitě si ten recept opíši, třeba se někdy bude hodit. Je pravda, že těm kupovaným moc nevěřím, ale třeba mi někdy někde padne nějaký do oka. Nebo jak píše TÝNA by to mohlo být také dobré z kuřete.
OdpovědětVymazatHm, tak králíka už jsem neměla ani nepamatuju. Vlastně pamatuju, to bylo synovi tak osm...? Jéje, to radši nebudu vzpomínat, jak je to dlouho. Ale vím, že to byla pochoutka. Velká!-:)
OdpovědětVymazat[1]: Teda, takhle pozdě jíst, to je přeci nezdravý. Ovšem přiznávám, že při prohlížení blogů si taky občas poslintám klávesnici - Jo Pavlovův reflex, ten se potlačit nedá.
OdpovědětVymazatBabička dělala králíka také na smetaně. Většinou předek (bez hlavy) uvařila se zeleninou a bobkovým listem a pak ,,zadělala" smetanou s trochou mouky hladké. Většinou to maso po uvaření obrala, takže bylo už bez kostí- prostě takový pajšlík. S noky nebo houskovým knedlíkem toTen bylo také dobré.
OdpovědětVymazat[13]: Já také měla králičí maso od dětství a vždy mi chutnalo. Ovšem s hlavou bych opravdu nevěděla, co s ní. Přímo "Nerudovská otázka". Strýc mi králíky dodával bez hlav a v obchodě se také tak prodávají.
OdpovědětVymazat[23]: Králík na smetaně může být také delikatesa.
OdpovědětVymazat[25]:Tak dosolovat asi nebudu, moc nesolíme a do namáčedla na řízky také dávám l lžičku soli a stačí.
OdpovědětVymazat[25]:Ten tvůj recept na lák jsem zkopírovala do Kavárny, tam občas také ,,vaříme" a dala odkaz sem, na obrázky, ať si také užijí. Však Týna už to četla, jak vidím.
OdpovědětVymazatTaké momentálně nemám králíka-zkusím to s kuřecím masem.
OdpovědětVymazatKrálíčku, králíčku, krílíčku pečený,
OdpovědětVymazatNeměla bych to komentovat, neb králíky jsem nesnášela, a strouhání jedovatých pastelek, bych jistě uplatnila, jako ve filmu, pokud bych to znala, když jsem byla malá, ale dnes to dívání na fotku pečínky, cítím i tady a takovou mňamku bych snědla bez váhání, králík nekrálík, jen kdyby šlo vrátit čas dvorků, králíkáren a maminek, babiček a strýčků. bůh jim dej věčnou slávu, to byli časy.
OdpovědětVymazat[28]: Tak já to nechtěla psát přímo,že jsme se o ně doma prali ,ale je to tak,na těch lícních kostech bylo nejlepší maso.Další části už nebudu rozebírat
OdpovědětVymazatVypadá to zajímavě, ale tady nemám šanci - Švédi králíky nejedí nebo co. Ještě tak spíš divokého.
OdpovědětVymazatVypadá to náramně. Vyzkouším to, králíků máme plnou králíkárnu.
OdpovědětVymazatHolka, ty děláš chutě. I když králíka mám nejraději smaženýcho (aspoň stehna), tak tuhle baštu bych ráda ochutnala.
OdpovědětVymazatUsmívám se, určitě byl králík výborný, ale mě by jsi s ním nepohostila. Jsem jak ten chlapec ve filmu s paní Růžičkovou. Králíka ne a ne. Jako dítě jsem se jich až přejedla. Rodině jej připravím, ale neochutnám ani za jak se u nás říká "PYTEL BURÁKŮ" !
OdpovědětVymazatJá sice maso nejím, ale co se týče česneku, ten naopak často. Moje ex byla názoru že česnek brání duchovnímu úsilí a tak si ho teď, když jsem bez ní, pěkně užívám. Ale co jsem chtěl říct. Jelikož takovou vymoženost jako lis nemám, prakticky ani kuchyň nemám, tak ho třu nožem se solí jak mne to učila maminka.
OdpovědětVymazat