Capua

Kdysi, už je to hodně dávno, jsem viděla americký velkofilm Spartakus, který režíroval Stanley Kubrick a v němž hlavní roli hrál Kirk Douglas.

Vzpomínám i na to, že jsem na konci filmu brečela a za své slzy se nestyděla. Dojemný konec, kdy je Spartakus s dalšími vzbouřenci přibitý na křížích podél Via Appia a pod ním stojí jeho milá Varinie a ukazuje mu syna.

Spartakus byl dle doložených pramenů otrok a gladiátor, který působil v aréně v jihoitalském městě Capua. Zde také došlo roku 73 př. Kr. ke vzpouře otroků, jejímž vůdcem se Spartakus stal. Římu trvalo tři roky, než tuto vzpouru potlačil a utrpěl nemalé ztráty.

A i když od doby, kdy jsem film viděla, uplynula hodně dlouhá doba, zůstala mi ještě vzpomínka na jeden z nejsilnějších momentů. "Já jsem Spartakus". "Já jsem Spartakus", "Já jsem Spartakus".

Amfiteátr v Capui, který byl postaven na místě původní gladiátorské školy za císaře Augusta, se stal jedním z našich cílů.

Je to druhá největší aréna po římském colosseu do které se ve své době vešlo 60.000 diváků. Dnes její pozůstatky leží v centru města, které jí obklopuje a které se jmenuje Santa Maria Capua Vetere. Město Capua je vzdáleno 4 km a leží na místě původně antického města Casilina.

Vypadá to trochu zamotaně? Trochu zamotané to je.

Staré antické město Capua bylo založeno Etrusky, mezi roky 600 - 580 př. Kr. a jeho původní název zněl Volturnum. V období kolem roku 500 př. Kr. došlo k jeho největšímu rozvoji.

Roku 420 př. Kr. patřilo město italickému kmenu Samnitů, kteří už město jmenovali Capua a zruba o 80 let později se dostalo pod ochranu Říma. V této době bylo druhým největším a současně i nejdůležitějším městem Římské říše. Mělo svou vlastní správu a dokonce i svůj senát a konzuly. Jeho okolí patřilo k nejúrodnějším oblastem Kampánie a zásobovalo obilím a vínem velkou část Římské říše. Obyvatelstvo se věnovalo výrobě a zpracování bronzu, hrnčířství, výrobě voňavek, koženého zboží a nachových látek. Bohatství města narůstalo díky vzkvétajícímu obchodu a Via Appia, která ho spojovala s Římem. Capua byla proslulá svou slavnou šermířskou školou, ale také rozmařilým životem.

Roku 216 př. Kr. se Capua spojila s Hannibalem během druhé punské války a postavila se proti Římu. Roku 211 př. Kr. byla Římem dobyta. Část obyvatelstva byla prodána do otroctví, samospráva města byla zrušena a do jeho čela byl Římem dosazen prefekt. Byl zakázán obchod, zbylému obyvatelstvu města bylo dovoleno pouze provozování řemesel a polních prací na pozemcích, které už ale nebyli jejich majetkem, stali se z nich pouze nájemci.

Až roku 85 př. Kr. římský vládce Sulla poslal do města nové osadníky. Ve stejném trendu pokračoval i Caesar, který v roce 58 př. Kr. poslal do města 20.000 nových osadníků.

Město znovu začalo vzkvétat, získalo postupně všechny předchozí výhody a za vlády císaře Augusta se znovu stalo druhým největším a nejdůležitějším městem Římské říše.

Později se pak stalo sídlem biskupa a v roce 389 se tu konal církevní koncil, který měl ukončit rozkol v antiochijské církvi. V období stěhování národů bylo město několikrát zpustošeno Vandaly. Později pak Saracény. Roku 856 město shořelo a jeho vládce hrabě Lando rozhodl zbudovat město nové, na místě nedalekého antického Casilina. Nová Capua se stala hlavním městem knížectví a v roce 968 se stala i sídlem arcibiskupa. Vládci nad městem a knížectvím se střídali. Vládli zde hrabata z Aversy, později spadalo pod Sicílii. Roku 1252 se stalo opět součástí Římské říše. Nejhorší dobu město zažilo za vlády Borgiů, kdy roku 1501 Caesar Borgia nechal město vyplenit a popravil 5000 jeho obyvatel. Krátce město bylo v držení Rakušanů a potom se stalo součástí Neapolského a sicilského královstí. Roku 1860 město kapitulovalo před vojskem Giuseppe Garibaldiho a stalo se součástí sjednocené Itálie.

Původní Capua chátrala a s ní i její hlavní dominanta amfiteátr. Život se tu téměř zastavil a vše důležité se odehrávalo v nové Capui. Až později se začalo kolem amfiteátru stavět nové město a na jeho stavbu byl použit i materiál z něhož byl amfiteátr postaven. Proto se nedochoval v tak dobrém stavu jako římské colosseum. Na obnovu a zpevnění amfiteátru pak byl mnohdy dost necitlivě použit beton. I přesto, že z původního amfiteátru se zachovalo jen torzo, dobře zachovány jsou labyrinty chodeb v jeho útrobách.

Myslím si, že prohlídka této památky stojí za návštěvu.

Město Santa Maria Capua Vetere je nevzhledné a dokládá bídu tohoto regionu. Domy jsou zchátralé, ve městě je minimum zeleně. Celkový dojem z města umocňovala vysoká prašnost a já si připadala, jako bych procházela kulisami filmu z padesátých let. Chudoba a bída.

Zvu Vás tedy na prohlídku amfiteátru, kde se zastavil čas:

Tento pohled se otevře návštěvníkovi před vstupem

Vstupní brána do středu amfiteátru

Vnitřní ochoz, do kterého se návštěvník dostane před vstupem do středu arény

Vnitřek arény

Ještě jednou vnitřek arény z jiného úhlu

Vnitřní labyrint chodeb

Detail původní mramorové výzdoby amfiteátru

Detail brány - kolik asi toho ta tvář už viděla

Brána, na které je tvář na předchozí fotografii

Amfiteátr při pohledu zvenčí

Detail dalšího pozůstatku brány

Další ze vstupů do amfiteátru

Sloup s gladiátorem před Muzeem gladiátorů

Součastí amfiteátru je i Muzeum gladiátorů. Jsou zde k vidění názorné ukázky oděvů a vybavení gladiátorů a to vše je doprovázeno zvukem arény. Je to zvláštní zážitek. Je zde i veliká maketa amfiteátru, ale je pod sklem. Udělala jsem několik jejích fotografií, ale jsou nepovedené. Sklo udělalo své. V muzeu jsou také k vidění další mramorové části z původní výzdoby amfiteátru. Maketa, která naznačuje, jak amfiteátr vypadal před 2000 roky

Mramorová hlava z původní výzdoby v současnosti je v expozici muzea

Na území Itálie je amfiteátrů více, do mé "sbírky" chybí už jen návštěva Pozzuoli

Gladiátor v muzeu

Gladiátor před muzeem

Tyto a další fotografie z amfiteátru Capua a Muzea gladiátorů jsou v galerii.

Fotografie Kirka Douglase z filmu Spartakus, který získal 4 Oscary a plakát, který byl vydán v roce 1960 při premiéře filmu jsou použity z anglické verze Wikipedie, ze článku týkajícího se filmu.