Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

středa 27. července 2011

Já a reklama

Hned na začátek musím napsat, že moje dcera pracuje v reklamní agentuře.
Po této větě, by se dalo čekat, že můj vztah k reklamě je veskrze pozitivní. Ale není.
Já totiž kvůli reklamě mohla umřít.
Mnoho lidí určitě tvrdí, že se ho reklama netýká, že jí ignoruje, u televize vypíná zvuk a hlavně ... nikdy by žádné reklamě nepodlehl.
Já podlehla.
Když si to zpětně promítnu, opravdu nemůžu tvrdit, že bych to už nikdy neudělala.
Jsem jen člověk a to člověk chybující.

Je tomu už docela dost let, kdy jsem se dostala do situace, že jsem se díky, nebo spíš kvůli reklamě, málem ocitla na druhém břehu.
Mladší slogan znát asi nebudou, ale starší generace si možná vzpomene na větu: "Aspro, co jiného?" Na tento výrobek farmaceutického průmyslu běželo v televizi několik reklam, které vždy skončily touto větou. Mě utkvěla, nevím proč, verze s paní učitelkou a zlobícími dětmi, které byly tak neposedné, že paní učitelku rozbolela hlava. A zázračný přípravek Aspro jí pomohl. Následoval pak popis toho, na co je tento zázračný produkt a kde všude pomáhá. A co navíc? Je obohacen vitamíny.
Moje děti v té době ještě chodily do školy. Byl předvánoční čas, vrcholily přípravy na nejkrásnější svátky v roce a dcera onemocněla. Horečky a kašel jí sužovaly a léky moc nezabíraly. Ještě tak, aby onemocněl někdo další z rodiny. Večer jsme seděli u televize a mimo jiné opět viděli: "Aspro, co jiného?"
Dcera byla přes den doma sama, přesáhla už věk na to, aby si někdo mohl vzít paragraf a být s ní. Ráno před odchodem do práce jsem jí připravila termosku s čajem a v poledne se doma stavoval manžel, který pracoval nedaleko, aby jí připravil oběd. Její nemoc se vlekla. V práci jsem byla nervózní a čekala na každé zazvonění telefonu. A večer, když už děti byly každý ve svém pokoji, se nám opět do obýváku vloudila věta: "Aspro, co jiného?"
A potom přišel příjemný den, kdy jsme v práci dostali prémie. Bylo to takové přilepšení před Vánoci. Pod dojmem této reklamy, která odkazovala na zázračné účinky přípravku a zejména zdůrazňovala vitaminovou složku, která podporuje imunitní systém, jsem se po práci vypravila do lékárny. Když na mně přišla řada, paní magistra se zeptala, jaké mám přání. Požádala jsem o Aspro. "A chcete obyčejné nebo forte?" Přeci nebudu na rodině šetřit, když mám nějaký ten peníz navíc. "Dejte mi forte". "A s jakou ho chcete příchutí? Máme citron, pomeranč, grapefruit... " Nevím už, jakou příchut' jsem tehdy zvolila. Jela jsem domů s hřejivým pocitem, že dělám něco dobrého pro rodinu. Posílím imunitní systém.
Aniž bych si přečetla složení přípravku, připravila jsem tři sklenice, namíchla tři nápoje a zavolala: "Kluci, něco tu pro vás mám." S manželem i synem jsme si přit'ukli jako s drahým nápojem (levné to tedy nebylo) a mě hřála víra, že nemoc, kterou má dcera jsme společně odehnali o kus dál.
Asi hodinu mi bylo báječně. Byl páteční večer a já ještě chtěla vyleštit skleničky, aby se na Vánoce vše lesklo, jak má.
Došla jsem do obýváku a začalo mi být divně. Z nosu mi teklo a nemohla jsem popadnout dech. Seděla jsem v koutě gauče a lapala po dechu. Dcera už spala a já si jen říkala, že jsem si ten zázračný lék vzala pozdě a že jsem tu její chorobu chytla. Syn se přišel na něco zeptat a zděšeně se ptal, co mi je. "Je mi zle", jsem s námahou vypravila. Syn odešel za manželem, který si v kuchyni četl a řekl mu, že je mi zle. Manžel odvětil, že to je mi každou chvíli. Syn se vrátil a já ho požádala, zda může otevřít okno. Zbrocená potem a lapající po dechu, kdy mi v tu chvíli bylo jedno, že je prosinec, venku mrzne a že mi můžou umrznout kytky v bytě, jsem toužila po troše kyslíku. "Mami, můžu pro tebe něco udělat?" Syn vypadal opravdu vyděšeně. Hlesla jsem, aby zavolal tátu. Manžel přišel a vypadal ještě vyděšeněji než syn.
S mokrými, zpocenými vlasy a oblečenou v domácích šatech, které byly opravdu už jen na domácí práce, mě vlekl do auta.
Vmínala jsem schody a byla mi hrozná zima na bosé nohy.
Když jsem se probrala, měla jsem na obličeji kyslíkovou masku a nade mnou se skláněl starý lékař. "Kde to jsem?" Dýchalo se mi o poznání lépe. "Jste na pohotovosti a moc sebou nemelte, máte kapačku". O kus dál stáli dva mladší lékaři a bledý manžel. "Vzala jste si něco?" "Ne, jen vitamíny". "Máte na něco alergii?" "Ano mám" a začala jsem vyjmenovávat vše, čeho se musím vyvarovat. "Jaké jste si vzala vitamíny?" "Jen Aspro" vydechla jsem. Lékař se na mně chvíli díval, potom se o něčem bavil se dvěma dalšími doktory a já si snažila srovnat myšlenky a dech. Vrátil se a v ruce držel tubu. "Dech vám sice ještě moc neslouží, ale zrak ano, že? Přečtěte mi to." "Acidum acetylsalicylicum". Zatočil se se mnou celý svět. Já idiot jsem si vzala to, co je v podstatě pitomý acylpirin a na co jsem alergická. Proč jsem si proboha nepřečetla složení, než jsem vychlastala tu sklenici na zdraví. Vždyt' jsem se mohla zabít. Co by dělal muž sám s dětmi, to by vyřizoval funus místo vánoc. "Kolik jste si toho svinstva vzala?" "Jen jednou forte", pípala jsem. "Napíšu vám papíry na příjem a zůstanete tu na pozorování". Bylo mi už trochu lépe, tak jsem začala protestovat. Mám přeci doma dvě děti, nemocnou dceru a syna, který na ní dohlíží.
Ve finále jsem podepsala revers a manžel mě odvezl domů. Doktor mi na rozloučenou jen řekl, že kdybych si Aspro vzala ve dvou dávkách, bylo by to to poslední, co bych si v životě dala.
Přežila jsem to, noc jsem proseděla, protože se mi v sedě lépe dýchalo.
Alergii jsem už v té době měla diagnostikovanou, věděla jsem, čeho se vyvarovat, co si nikdy nesmím vzít, kam bych neměla chodit a hlavně co si vzít při obtížích.

Ale ani v nejhorším snu by mi nepřišlo na mysl, že si pod vlivem reklamy, vezmu tuplovaný acylpirin. Stačí mi totiž jen jeho půlka a zduří mi všechny sliznice. A musela jsem pro vlivem mediální masáže mít úplně zatemnělý a tupý mozek, že jsem si tehdy nedala vůbec do souvislosti název toho zázraku Aspro - Aspirin.
Tak takhle to dopadá, když člověk podlehne reklamě.

37 komentářů:

  1. Ahoj. Narazila jsem na bezva stránku, kde si můžeš vydělat nějakou tu kačku. Za registraci obdržíš hned 100kč. Nic tě to nebude stát,jen budeš přijímat reklamní maily,za které budeš dostávat peníze,za jeden mail až 5kč. Není to moc, ale aspoň něco. Já jsem s tím zatím spokojená. Za zkoušku nic nedáš. Měj se. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Pravdu máte v tom, že jste si měla přečíst přiložený leták. Reklama je jedna věc, ale bez rozmyslu do sebe cpát něco, je věc druhá. Chybu jsou tu od toho, aby jste se z nich poučila, takže ne, že nevíte jestli stejnou chybu neuděláte. Neuděláte ji pokud jste se poučila a pokud nechcete umřít. Žádné možná pak už nebude.

    OdpovědětVymazat
  3. A zrovna jedna reklama tady, lidi jsou nepoučitelní, no ještě že tak, a jak potom dopadly vánoce?

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Tahle kráva komentuje naprosto každej článek a hází to sem. Asi nějaká psychicky narušená nebo naprosto vypatlaná osoba. ^^

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: Určitě jsem si to přečíst měla, ale .. předvánoční hektický čas, nemocné dítě a hlavně mediální masáž. Já jsem od té doby opatrná, dokonce si čtu i složení poravin.

    OdpovědětVymazat
  6. Tato příhoda potvrzuje moji teorii, že špatná zkušenost je vlastně zkušeností k nezaplacení. Tys ten malér s určitými patáliemi přežila, ale hlavně si to budeš nadosmrti pamatovat a příště si dáš setsakramentský pozor co vlastně konzumuješ.

    OdpovědětVymazat
  7. Aha, teď koukám, že v komentáři číslo 2 je psané vlastně to samé. Takže to máš tuplovaně, kdybys to napoprvé hned nepochopila.

    OdpovědětVymazat
  8. Aspirin v drahém balení. Moje žena ze podlehla přípravku na vlasy. Sice ji to nestálo, ale mohla si raději koupit paruku.

    OdpovědětVymazat
  9. [5]:Po donesení jakéhokoliv léku si čtu příbalový leták a pak teprve beru lék. Člověk zjistí i bez toho, že by věděl na co je alergický, že se dá koupit zaručený přípravek, ve kterém je něco, co by mu vadilo. A proto skoro všechny přípravky odmítám, beru jen ,,rybí tuk" maximálně někdy prášek, když už klouby moc bolí a mám někam jít, jinak nic. A jsem docela ,,živá"   

    OdpovědětVymazat
  10. [4]:To je na ermail, jen nevěřím moc tomu výdělku ze čtení reklam. Snaží se, ale není to etické, takto. Má své známé, ať to nabízí jim a ne to cpát všude. To spíš lidi odradí, než získá.   

    OdpovědětVymazat
  11. Myslím, že každý občas podlehne nějaké reklamě. Jsem sice vůči reklamě dost odolná, ale občas jsem taky trošku zvědavá. Blbý je, když to má takový dopad jako v tvém případě.

    OdpovědětVymazat
  12. Zdar, super článek. Teďka jsem narazil ještě na jeden, ale nevím co si o něm mám myslet http://poslaneckykecy.blog.cz/1107/dobes-chce-zrusit-statni-mat-zkouskou-z-anglictiny  .. Může to být pravda?

    OdpovědětVymazat
  13. No i když jsme se trošku odchýlily od tématu, já jsem jak ty, příbalové letáky hážu do koše, párkrát jsem si přečetla možné vedlejší účinky a kontraindikace a řekla jsem si proč mě  vlastně doktor ty léky předepisuje, protože to nemůžu s nima přežít .A teď k reklamě, no je to jedno velké neštěstí dnešní doby. Snad jen jednou se stalo, že by opravdu výrobek na který byla reklama taky stál za to co bylo slibováno.Bohužel se dlouho nevyráběl. Že by proto, že reklama měla vyjímečně pravdu?

    OdpovědětVymazat
  14. Ta reklamní masáž je tak mohutná, že není divu, když jedinec podlehne...

    OdpovědětVymazat
  15. Jednou jsem také podlehla reklamě na nějaký přípravek na chřipku,nevím už jak se to jmenovalo,ale když jsem si doma přečetla vedlejší účinky na játra apod. tak nakonec skončil v koši.Radši to poctivě vyležet maximálně s paralenem (nemám alergii).

    OdpovědětVymazat
  16. Pravdupovediac by som si tento názov s Aspirinom nespojil ani ja. Ešteže všetko dobre dopadlo a tento článok uzrel svetlo sveta

    OdpovědětVymazat
  17. Je pravda, že nás ta reklama stojí pěkné peníze. Všechny. Ale když se pak přidá taková zkušenost, je to spíš k pláči. Určitě jsi už nikdy na reklamu nedala, tomu věřím. Ale píšeš, že dcera dělá v reklamce. To tě nikdy na nějaký "extra" výrobek nelanařila?

    OdpovědětVymazat
  18. Mě ten Aspirin napadl hned, tu reklamu na Aspro jsem naštěstí nikdy neviděla, ale myslím, že i tak bychom tohle nekoupili.

    OdpovědětVymazat
  19. [6]: Přesně tak, říká se, že chybami se člověk učí. Ale tahle chyba mohla mít fatální následky. Pozor si dávám a někdy si připadám jako cvok, když lupou v obchodě brejlím na složení výrobku.

    OdpovědětVymazat
  20. [18]: Souhlasím, člověk se mnohdy poučí z vlastních chyb. Měla jsem na mále, ale naštěstí to dopadlo dobře. Mě pak taky zpětně došlo, že Aspro je aspirin, ale já pod vlivem reklamy jsem byla natolik zmanipulovaná, že jsem tu souvislost, které se přímo nabízí, nevnímala.

    OdpovědětVymazat
  21. Příbalové letáky se číst mají. Oni se tak jistí, že když nastane taková reakce jako jsi měla ty - že to není jejich chyba, ale tvoje, že jsi si nepřečetla složení léku. -:( Je to ponaučení pro příště, ale příběh jsi popsala moc legračně, zvláště to jak manžel odvětil, že je ti zle každou chvíli. To mě fakt rozesmálo! Jak jsou ti chlapí upřímní!

    OdpovědětVymazat
  22. [21]: Já už to vím, většinou jsem je četla i před tím malérem. Ale ... předvánoční stres, nemocné dítě a hlavně ta reklama, která šla pořád dokola, vykonaly své. Můj muž je opravdu upřímný, ale pak měl parádně nahnáno.

    OdpovědětVymazat
  23. Ten článek je hotový horor. Jsem ráda, žesis nevzla dvojitou dávku. ten článek už bys nenapsala.

    OdpovědětVymazat
  24. MÍVALA JSEM PANÍ DOKTORKU, KTERÉ JSEM ŘÍKALA MŮJ ANDĚL,ptávala jsem se jí na cokoliv a vždy, bez povýšeného tónu s jakým se setkáváme, máme-li dotaz na něco komerčního, říkala nevyhazujte na neúčinné blbosti za velké peníze, musí se to vyrábět tak aby to neublížilo a tak je to většinou na nic, a ono to ublížilo, jak je vidět, člověk musí být opatrný. Doufám že ručičky už nebolí tolik a že se hojí. Dobrou noc. Anna

    OdpovědětVymazat
  25. [24]: Článek už jen jako horor vypadá, skutečnost byla hororová. Máš však pravdu, nejen že bych nenapsala článek, ale neviděla bych dospívat své děti, nepoznala své vnučky a neženila příští týden syna.

    OdpovědětVymazat
  26. Uf, ještě že to dopadlo nakonec dobře! Já se naštěstí mám ráda natolik, že příbalové letáky čtu u všeho a pak mám někdy pocit vedlejších účinků.. Jednu dobu jsem musela brát často antibiotika a tak jsem se bála ,aby mi spíš neublížily až mi z nich bylo skutečně zle. Reklamy jsou nebezpečné nejenom peněžence, docela mě děsí, kolik lidí jim věří..Je dobře, že jste se o tuto zkušenost s námi podělila,věřím, že jste tím právě teoreticky zachránila pár životů(protože lidi nečtou ani knihy, natož krátké příbalové letáky) P.S: Jsem moc ráda, že jsem vás svým článkem potěšila.. Já ho musela napsat, Gabriella mě fakt dostala..

    OdpovědětVymazat
  27. U léků si taky příbalové letáky čtu. Tady to byla ale trochu jiná situace, ten přípravek byl asi spíš propagovaný jako vitamín a prevence proti onemocnění a to pak člověk bere trochu jinak, zvlášť, když je to rozpustný nápoj s různýma příchutěma. Dopadlo to dobře a poučení máš na celý život. Myslím, že už se jen tak nachytat nedáš.

    OdpovědětVymazat
  28. [27]: Naštěstí ano. Možná, když si někdo můj příběh přečte, začne číst, co si bere. Ale já věřím, že lidi čtou. To já jen byla zaslepená reklamou a mohlo to dopadnout blbě.

    OdpovědětVymazat
  29. Ježíši, hlavně, že jsi to přežila! Ono je dobré číst příbalové letáky a ještě lepší je se zeptat svého lékaře, jestli a jaký mají přípravky v reklamě účinek. Třeba můj gynekolog - primář mi řekl, co jsem si už dávno myslela a sice to, že těhotenstké vitamíny jsou na houby, výrobci se jen snaží vytáhnout korunky z kapes nastávajících maminek...

    OdpovědětVymazat
  30. To byla draze zaplacená zkušenost, a nemyslím tím peníze. Naštěstí to dopadlo dobře, ale měla jsi opravdu namále. A docela chápu,že sis to vzala, aniž sis přečetla příbalový leták, protože člověk holt občas udělá nějakou nepochopitelnou blbost...

    OdpovědětVymazat
  31. [30]: Přežila a jsem poučená. Stejně jako tvůj gynekolog mi už tehdy doktor řekl, že je to svinstvo. Bohužel, farmaceutický průmysl se z nás snaží "vyrazit" co nejvíc peněz.

    OdpovědětVymazat
  32. Teda drsný... To by mě ani nenapadlo :-O Ale dobře to dopadlo. Reklamy jsou hloupé, no, hlavně to jejich neustálé opakování.

    OdpovědětVymazat
  33. Ali, to tedy byl zážitek, hlavně že to dobře dopadlo a příště už si dáš určitě větší pozor.

    OdpovědětVymazat
  34. Vida horlivost se nevyplácí a nebo taky nevěř reklamám.

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤