Když jsme před nedávnem společně se sestrou likvidovaly pozůstalost po mamince, prohlížely jsme si i staré zažloutlé fotky. Moc jich nebylo, v době mého dětství to byla vzácnost. Doma jsme nikdy fot'ák neměli. Až pak, o mnoho let později, v době studií, jsem měla svůj první fotoaparát zn. Pionýr. Film býval na dřevěných cívkách, později pak byly cívky bakelitové. Na jeden film se mohlo udělat maximálně 12 fotografií. Dnes v době digitální fotografie, kdy můžeme fotit dle libosti, to zní téměř jako sci-fi. Proto jsou tyto staré fotky tak vzácné a existují jen v jednom exempláři.
Půjčila jsem si je a začala je skenovat.
Zvažovala jsem, zda bych je měla zveřejnit.
K jejich zveřejnění mě inspirovala Jarka, na jejímž blogu jsem viděla její foto-vzpomínání. Došlo mi, jak nám všem letí čas. Staré fotografie mají své kouzlo a při jejich prohlížení si uvědomuji, kolik se od doby jejich vzniku událo věcí.
Na této fotografii mi bylo 29 měsíců. Ježíšek mi tehdy nadělil kočárek, možná i proto, abych mohla doprovázet maminku, která tou dobou v kočárku vozila mojí sestru.
Tady už jsme obě trošku povyrostly, byly mi necelé tři roky a mám na sobě parádní tepláky. Moje sestra si tehdy přes pusu natáhla šňůrku od čepice, což jejímu obličeji dodalo zvláštní výraz a to vše zdokumentoval neznámý fotograf.
Maminka se snažila nás oblékat stejně, aby bylo patrné, že jsme sestry. Jen ty sukýnky máme každá jinou. Nevím, kde tahle fotka vznikla, ale protože jsme obě "vyfešákované", asi jsme šli všichni někam na návštěvu.
Tahle fotografie bude z přibližně ze stejné doby jako předchozí. Byla pořízena u nás před domem a fotil nás soused pan Tikal.
Takhle vyparáděné jsme šly u nás na pout'. Maminka nám ušila stejné šaty a my byly holky jako ze škatulky.
A když se nešlo na pout' nebo na nedělní procházku, která v té době patřila k pravidelným rodinným rituálům, běhaly jsme takhle po venku. Mám botky - neprochodky, kterým se v té době říkalo "pionýrky". Fotil nás opět pan Tikal u nás před domem.
Tady už jsme obě školačky, chodila jsem do 3. nebo už 4. třídy a pamatuji se, že moje sametové šaty měly nádhernou modrou barvu. Fotka je pořízena na pouti.
Starých fotek jsem naskenovala víc než těchto sedm. Časem připojím další vzpomínku na dobu, kdy jsme ještě byly malé holky.
No, nebyly jsme kočky ???
Perfektní nápad a hlavně perfektní fotečky. I když ... u té třetí jsem ztuhla. Na chvíli mě napadlo, že jsem tu fotku už někde viděla ... Ale asi to je jen náhodná podoba.
OdpovědětVymazatHezke stáre fotky a vzpominky
OdpovědětVymazatTy fotky jsou senzační, jako bych viděla sama sebe. Sukýnka s kšandama, podpolenky a vlasy sepnuté nad čelem. Na ty botky na předposledním obrázku, si pamatuji na oboje, na pionýrky i na ty dvoubarevné. Byly jste se setrou kásné holčičky a jste jimi určitě, dodnes.
OdpovědětVymazatvsadím se, že byly:))) tohle mě na mojí slepotě štve, nemůžu si fotečky ani pořizovat, ani zpětně prohlížet... musí postačit zkreslené vzpomínky:) No aspoň to!
OdpovědětVymazatČernobílé fotografie mají svoje kouzlo! Že bych něco přidala i já? Vypadaly jste obě moc krásně, jen si říkám, že tvoji sestu asi muselo trochu mrzet, že taková hezká holka má nosit brýle.. Moc vám to spolu ale sluší!
OdpovědětVymazatSenzační fotky! Taky mám někde pár podobných z mého dětství. A na ty foťáky na 12 snímků si taky dobře pamatuji, měla jsem svůj první foťák ruský Ljubitěl. Tehdy se muselo opravdu každou fotkou šetřit a dobře si rozmyslet, co vyfotím. Teď na digi nasekám za jednu akci 200 fotek, ani nemrknu
OdpovědětVymazat[1]: Když jsem se dívala na fotky u Jarky, tak jsem si uvědomila určitou podobnost a to, že jsme téměř všechny holky nosily podobný účes. Možná proto ti ta fotka připomenula nějakou starou snad rodinnou fotografii.
OdpovědětVymazat[6]: Díky za pochvalu. Ljubitěl už byl trochu lepší, než můj Pionýr. Ale přesně jak píšeš, každý záběr se musel promýšlet, aby se neplýtvalo. Pak když už byly fot'áky na kinofilm, bylo to veselejší.
OdpovědětVymazat[7]: Já jsem si právě myslela, že kvůli tomu hodně zkusila.. Dnes už se dá jít i na laserovou operaci a všechno je tak nějak jednodušší. Vědcům bych dávala víc než politikům, ti si to skutečně zaslouží.
OdpovědětVymazatTy tepláky jsou perfektní.
OdpovědětVymazat[9]: Laser dokáže hodně, ale nejde s ním operovat všechno. Sestra je od dětství krátkozraká a tupozraká a na jedno oko téměř nevidí.
OdpovědětVymazatSuper fotky. Když si prohlížím své fotky z dětství, tak se při tom vždycky děsně pobavím. A když se potom podívám do zrcadla, tak jen kroutím hlavou, jestli ty fotky vůbec mohou být pravda. Asi taky nějaké fotky vystavím, ať je trochu srandy.
OdpovědětVymazatMiluji tyhle staré fotky. V 70. letech už za mého dětství nebyly takové
OdpovědětVymazat[12]: Taky si u toho říkám - "To všechno vodnés čas". Já se taky docela dobře bavím, ale až si moje sestra prohlédne, co jsem zveřejnila, určitě nedostanu pochvalu před nastoupenou jednotkou.
OdpovědětVymazatAhoj Ali, super nápad ,staré fotky mají hodně co do sebe, moc svých nemám, což je vlastně následek různých rodinných bouří a stěhování, ale zase mám někde pár starých foteček mého dědečka a i otce.Také by asi stály za stáhnutí a uveřejnění, protože z nich dýchá taková zvláštní atmosféra.Jinak moje fografické začátky byly z jedním z nejúžasnějších foťáků, dvouokou zrcadlovkou ROLLEIFLEX, sice momentky se s tím dělaly dost špatně, než to člověk zkouknul a zaostřil, ale fotky z toho byly nádherně prokreslené.Trochu jiný rozměr než kinofilm 12x12 a taktéž jen 12 snímků.A už tenkrát se sní daly fotit tzv.makro snímky.....
OdpovědětVymazat[15]: Já z těch starých fotek mám také minimum, tyhle jsem si půjčila a abych je měla, začala jsem je skenovat.
OdpovědětVymazatMusím se přidat k ostatním, krásný holky. Ale víš že tak nějak jsem si tě vždycky představoval, když jsem četl tvé řádky, pochopitelně s ohledem, že jsem ti přidal pár let?
OdpovědětVymazatMiluju takové fotky a taky jich mám moc málo. Taky jsem měla sukničku připnutou knoflíky k blůzce, i když jsem určitě starší
OdpovědětVymazatJo a ten foťák Pionýr jsem taky měla a dokonce ho doma ještě máme. Někdy se mi podařilo na jedno okénko vyfotit 2 snímky nebo docela i osvítit film
OdpovědětVymazatMilá Alenko! Jsi určitě o dost mladší, ale je zajímavé, že fotky jsou podobné! Mám také mladší sestru, ale o 4 roky a maminka, která je vyučená švadlenou, tak si nás taky parádila, móda přibližně stejná, možná taky někdy něco zveřejním. Teď mne nějak zlobí skenování, ale určitě to zase půjde. No a tatínek - ten byl vyučený fotograf, taky se tím nějaký čas živil než mu zlikvidovali ateliér, takže fotek bylo vždy dost.
OdpovědětVymazat[17]: Jsou lidi, kteří říkají, že jsme se opravdu moc nezměnily. Zůstaly ty základní rysy, přibylo pár vrásek, pár desítek let. Na ty tvoje fotky vzpomínám, psal jsi u nich, že tehdy bylo ještě všechno v pořádku. Mrzí mě, co se stalo. Ale život musí jít dál.
OdpovědětVymazat[20]: Libuško, jsem mladší, i když už mladá dávno ne. Příští rok jdu do důchodu. Moje maminka byla také vyučená dámská krejčová, takže nás "obšívala" a strojila, což v době dětství bylo velké plus. Já viděla fotky Jarky a zjistila jsem, že ta móda se opravdu moc neměnila a hlavně jsme všechny holky nosily hodně podobné účesy. My doma fot'ák neměli, tak pro nás byly všechny fotky velikou vzácností. Občas nás fotil soused, někdy kamarádi rodičů. První byl již výše zmíněný Pionýr a to už jsem byla na střední škole.
OdpovědětVymazatAsi v každé rodině jsou podobné fotky. Ráda se probírám starými fotkami. Rodiče mají velmi málo svých fotek. I za mě v 70. letech se fotkama někde šetřilo. My se fotili prakticky jen na narozeniny, Vánoce a o dovolené.
OdpovědětVymazatJá tyhle fotky prostě miluju, dýchá z nich tak nádherná atmosféra. Už se těším na další várku...
OdpovědětVymazatFotky jsou krásně nostalgické. Obě jste hezké holky. Nás také mamka oblékala stejně
OdpovědětVymazatboli ste zlatunke, ako princeznicky cierno biele fotky maju v sebe take zvlastne caro
OdpovědětVymazat[23]: Já mám staré fotky také ráda, dnes jsou digitální většinou na CD nebo na jiném nosiči, ale těch, které jdou vzít do ruky, je méně. Musím se přiznat, že i z těch digitálních si nechávám dělat klasické a dávám je do alb - asi jsem staromilec. S tou tvou babičkou mě to překvapilo. Moje maminka z té doby měla naprosté minimum fotek a táta jich měl taky jen pár. Já své děti fotila docela dost, takže mají své dětství zdokumentované, jednak na černobílých fotkách, které jsem dělala sama a pak mají i dost diapozitivů.
OdpovědětVymazatTo jsem si pokoukala, tyhle fotky a časy miluju. Kočky jste tedy rozhodně se sestrou byly, a líbí se mi tvůj dospělácký výraz na fotkách. Skvělé botky Pionýrky neminuly ještě ani mne, moc parády v nich člověk nenadělal
OdpovědětVymazat[28]: Díky moc za ty kočky. Já se musela tvářit dospěle, vzdyt' jsem o 21 měsíců starší. Pionýrky mě provázely značnou částí mého dětství, ale opravdu na parádu nebyly.
OdpovědětVymazatDíky za komentík. Taky jsem šla nahlédnout na ten tvůj blog a zjišťuji, že asi budeme věkově stejně, soudě podle účesů malých holčiček té doby. V profilu jsem našla, že máš svátek o dva dny dříve než já. Protože patříš do skupiny VIP blogu, jako členka autorského klubu, tak ti gratuluji. Už se kamarádím s Ježurkou a Kitty, obě jsou taky autorsky vyspělé. Přeji dobrou noc a dík!
OdpovědětVymazat[30]: Já vím, moje sestra se také jmenuje Hana. On ten účes malých holčiček se nosil dlouhou dobu, ale dívala jsem se u Tebe na profil, asi opravdu nebudeme daleko od sebe.
OdpovědětVymazatno vidíš to my to ještě nezlikvidovaly ale měly by jsme tolik místa by bylo a dát to oblečení do červěného kříže, nebo někam tam pro bezdomovce není vůbec špatným řešením jenže když na to člověk nemá moc elánu někdy já vlastně vůbec krásné fotečky
OdpovědětVymazat[32]: Díky za pochvalu fotek. K té likvidaci jsme byli donuceni majitelem bytu, ale paradoxně nám to pomohlo . Ty kontejnery na sběr odloženého šatstva jsou ve všech větších městech, pokud ty věci najdou nějaké uplatnění, je to jen dobře.
OdpovědětVymazatNádherné fotky! Nemůžu přestat obdivovat ty nádherné šatičky, které máte na sobě!! Doba zachycená na fotografiích má neskutečné kouzlo, takové vzpomínky jsou poklad!
OdpovědětVymazat[34]: Doba má taky pro mně kouzlo, bylo to moje dětství, na které vzpomínám už ted' s nostalgií. Maminka se opravdu snažila, aby nám to slušelo.
OdpovědětVymazatFotečky jsou krásně nostalgické. Občas je dobré se jimi probrat, zachytit okamžiky dětství. Moc se mi líbí ta první, je taková sváteční. Zajímavé byly dobové kočárky. Moc pěkné fotky, je hezké, že jsi je sem dala.
OdpovědětVymazatJá ted' procházím takovým nostalgickým obdobím a k němu vzpomínky patří. Ta první fotka je opravdu sváteční, je z Vánoc. Vzpomínám, že kočárek měl šedomodrou barvu a pak později jsme v něm se sestrou vozily kocoura, který v něm i spal.
OdpovědětVymazatO zlodějích bych mohl napsat několik románů. Ani tolik nebolí, když o něco přijdeš, ale spíš ten pocit, že se ti někdo přehrabuje v soukromí.
OdpovědětVymazat[38]: Ten pocit jsem zažila. Je to naprosto nepopsatelný hnus, když jsem si uvědomila, že se někdo cizí dotýkal našich věcí. Další binec pak udělali policajti, kteří vše "zasvinili" takovým šedým práškem, když nám před tím ještě vzali otisky prstů. To na psychice moc nepřidá. Tak jsem si vzala dovolenou a vše myla, dokonce jsem myla i kliky u dvěří a zábradlí.
OdpovědětVymazatNa to, jak se hrabali v mých fotkách a v mých denících a jak se tomu chechtali, raději ani nemyslím. Spíš doufám, že když zjistili, oč jde, zhnuseně to vyhodili. Tohodle mi bylo fakt líto a ještě teď si říkám, že bych si ráda takový deník z období třinácti-čtrnácti let ráda přečetla, abych viděla, jestli jsem opravdu byla tak praštěná, a jestli jsem opravdu měla takovou radost ze života.
OdpovědětVymazatStaré fotografie určitě mají své tajemno. Nejlepší je, když se v nich člověk opatrně přehrabuje, nebo dokonce pomalu, skoro svátečně otáčí stránku za stránkou ve fotoalbu. Pro mě jsou to chvíle k zastavení a zamyšlení.
OdpovědětVymazat[41]: Opravdu mají staré fotky kouzlo. V pondělí večer jsem prohlížela další staré fotky a ani nevnímala čas.
OdpovědětVymazatpůjčka online mladá vožice
OdpovědětVymazat