Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

sobota 14. dubna 2012

Na jarní téma

Jaro mám a současně i nemám ráda.
Zní to tak trochu jako protimluv, ale...
Mám ráda prodlužující se dny, s údivem si prohlížím probouzející se přírodu a jsem blažená z pocitu, že zima je za námi. Celou svou bytostí vstřebávám sluneční zář a teplo. Miluju jarní déšt', který omývá rašící pupeny a první lístky. Vzduch po dešti voní lépe než jakýkoliv parfém.
Když čas a počasí dovolí, stává se ze mně vášnivý zahradník, který se rýpe v zemi a zapomíná na utíkající hodiny. Práce na zahradě mě fantasticky uklidňuje.

A co ráda nemám?
Jaro je začátkem pylové sezóny a pro nás alergiky a astmatiky je to období nepříjemné. Kýchání, kašlání, škrábání v krku, slzící oči jsou v tomto období mou součástí. Letos se to ještě navíc zkomplikovalo o teplotu a zánět spojivek.
A také nemám ráda "sčítání ztrát" na mé milované zahradě. Chodím mezi svými rostlinkami a doufám, že ještě obrazí a probudí se do dalšího roku.

Každé jaro je to stejné.
Mám i nemám ho ráda.


K jaru patří i Velikonoce. Ty letošní byly pro mně jiné už proto, že poprvé za 38 let, co jsem s manželem, jsem neumyla okna. Měla jsem tak trochu výčitky svědomí, ale s teplotou a nemocnýma očima se mi do toho pranic nechtělo. Navíc i předpověd' počasí nenabízela nic hezkého. Okna počkají a pokud mě budou sousedé pomlouvat? At' si pomlouvají.

I když okna umytá nebyla, ostatní velikonoční tradice jsem se snažila dodržet.

Takže jsem zdobila, pekla, vařila, smažila a hostila své děti. Kromě beránka a mazanců jsem pekla i dort, protože mladší vnučka se jmenuje Ema a její svátek vyšel na velikonoční neděli.

Holčičky u nás spaly a trvalo jim dlouho, než usnuly. Jejich rodiče se účastnili velikonočních vigílií a křestu kamaráda, který je na mši pozval.
Dort měl být překvapením, proto jsem ho pekla v sobotu pozdě večer a pak ho odnesla na půdu, aby ho Ema nenašla. Dozdobovala jsem ho až v neděli po obědě a měla jsem několikrát na mále. Ta malá "zvědavka", jako by tušila, že se v kuchyni něco chystá. Za pomoci tácu, kterým jsem dort maskovala a manžela, který se snažil holky na chvíli zabavit, se dílo zdařilo.

Počasí bylo opravdu odporné a holky přes to chtěly za každou cenu jít ven. 2°C nebyly opravdu nic moc, Sára kašlala a mě se vůbec nikam nechtělo. Čekala mě ještě spousta práce. Navíc si ještě holky umanuly, že chtějí na kolo. Marné bylo vysvětlování, že je na kolo zima, trvaly na svém.
"Babí, ale maminka nám kola dovezla, my chceme na kolo."
Pak začalo sněžit a já se uchýlila k malé lsti.
"Nojo holky, ale to je problém, venku padá sníh a vy máte na kolech letní gumy".
Ta starší vykulila oči.
"Podívej se z okna a uvidíš, jak sněží. Když sněží, jezdí se na sáňkách a když je hezky, tak se jezdí na kole."
Holky se na mě dívaly hodně neústupně a stále to zkoušely, prý sněží jen málo.
Použila jsem "silnější kalibr".
"Holky, ale jestli nás chytěj na letních gumách policajti, budeme mít malér."
Starší už na kole netrvala, ale ta menší byla neodbytná.
Oblékly jsme se, holky s nadšením, já s odporem. Vzala jsem si sáček s tím, že se půjdu podívat po kopřivách do nádivky a druhý na lístečky a kytičky na zdobení vajec. Cibulové slupky jsem měla již připravené.
Než jsme se obuly, přestalo sněžit a dokonce na chvilku vykouklo sluníčko.
"Babí, ale sníh už není, my chceme kolo".
Veškeré argumenty mi došly a já rezignovala. Holky nadšeně vyrazily z branky. Naše ulice je jednosměrná a je v ní minimální provoz. Malá se držela vedle mě a Sára byla kousek před námi. Dostala nakázáno, že kdyby se na druhé straně objevilo auto, musí okamžitě na chodník. Když se první auto objevilo, místo na chodník, šlapala směrem k nám. Oči navrch hlavy.
Zaparkovala vedle Emy na chodníku a vyděšeně se ptala: "Babí, nejsou to policajti, když máme ty letní gumy?"
"Ne, nejsou, neboj."
"A babí, co bys dělala, kdyby to byli policajti?"
"Tak bych vás obě musela zachránit."
Dalo mi hodně přemáhání se nesmát nahlas. Netušila jsem, jaký dopad bude mít moje lest.
Holky na křižovatce svorně prohlásily, že je jim zima a navíc Ema odmítla šlapat. Táhla jsem jí na provázku směrem k domovu. Kola jsme zaparkovaly do chodby a šly se podívat po kopřivách a lístcích na barvení vajíček.
Zima byla opravdu odporná a my se po chvíli vracely zpět do tepla domova.

Původně jsem žádná vajíčka barvit nechtěla vzhledem k jejich ceně, ale v pátek před velikonoci jsem sehnala v Lidlu vejce po třech korunách. Rozhodnutí nebarvit vejce padlo také tím, že tu byly holky. Po vyndání vajec z proložky jsem zjistila, že mají hodně tmavé skořápky a pokud budu realizovat plán s lístečky, kvítky a barvením v cibulových slupkách, výsledek nebude moc hezký. Vyndala jsem metalízové barvičky, které mi dala neteř.
Přijeli rodiče holčiček a já vařila vejce, abych je mohla udělat s metalízou. Dcera říkala, že se holkám budou určitě líbit. Sára byla trochu zklamaná, protože se těšila, jak mi bude pomáhat s barvením.

Vejce se v této barvě barví horká, trochu to pálí.
"Babí, a tebe to nepálí?" "Trochu pálí, ale jsem už velká holka, tak to vydržím."
Sára byla s výsledkem spokojená: "Babí, ty se ti ale fakt povedly."

Vejce byla hotová a já šla vedle, abych připravila dárky do taštiček. Když jsem se vracela a pokládala tašky za dveře, objevila se Sára: "Co to máš, babičko?" "To jsou dárky, Ema má dnes svátek." "A já zase nic." V očích se jí leskly slzičky. Vždyt' Ema měla před měsícem narozeniny a ted' má svátek - je to nějaká spravedlnost? "Neboj, Sáruško, taky něco dostaneš."

Popřáli jsme Emě ke svátku, předali oběma holčičkám dárky a zasedli ke stolu.

Nad dortem obě zajásaly. "Jé, tady je Medvídek Pú a Prasátko."

Sára si vzala velký nůž a vypadala "hodně nebezpečně"- A jde se na dort.

Došlo také na porcování medvěda.
<
br />
V pondělí velikonoční přišli tři koledníci. Upadá to. Vzpomínám si, jak jsem barvívala třicet vajec a bylo to tak akorát.

Holčičky s pomlázkou dostaly koledu od nás a pak zašly ještě s dědou k sousedce, která si v sobotu přála, aby přišly.
Počasí už bylo o něco lepší, než to nedělní. K obědu přijeli naši mladí. Snacha nastoupila na mateřskou dovolenou. O příštích Velikonocích nás už bude devět.
Mladí po obědě všichni odjeli a my s holkama vyrazili na hřiště, samozřejmě na kolech. Sára kašlala čím dál, tím víc. Pak se připojila ještě rýma. Už jí to "drží" čtvrtý měsíc. Pár dní ve školce a pak nějaký čas doma. Kašel, střevní chřipka, zánět spojivek a znovu kašel. Doma jsem holčičkám udělala čaj. Večer před sedmou hodinou je manžel odvážel do Košíř a já začala uklízet roztahané hračky. Bylo po Velikonocích.

V úterý a ve středu jsem po práci zamířila na zahradu a doháněla to, co jsem zmeškala jednak kvůli své nemoci a i kvůli špatnému počasí. Měla jsem pocit, že mám zkrácené šlachy z dřepů a shybů. Zahrada už začíná krásně kvést, ale čeká nás na ní ještě spousta práce. Doma jsem seděla a relaxovala, když zazvonil telefon. Dcera se ptala, zda je v Motole dětská ORL. Ujistila jsem jí že ano a ptala se, co se stalo. Sára si stěžuje na ouško. Když jsem se "všema svýma holkama" mluvila v poledne, byla ještě v pořádku.
Dcera telefonovala znovu v půl desáté a říkala, že Sára byla statečná a co je hlavní, ouško jí zatím nepíchali. Dostala kapičky do nosu, vložku do ouška a dcera vynadáno, že s tím kašlem měla být u dětské lékařky. Ale Sára už kašle od prosince.
Včera odpoledne jel muž hlídat. Zet' má odpolední a dcera si musela něco zařídit. Vrátil se večer se zprávou: Ema začala kašlat také.
Dnes byly moje holky na kontrole na ORL. Píchat se nemusí, kapat ano. Skončí to někdy? Holky byly zatím zdravé, nepočítám-li občasnou rýmu a neštovice, které proběhly celkem v klidu. Ale s nástupem Sáry do školky se nemoci střídají jedna za druhou. Dcera na doporučení koupila Preventan. Tak uvidíme.

Je jaro, ale zatím je ještě chladno. Doufám, že až se oteplí a bude více sluníčka, nemoci zmizí. Moc bych to všem přála.

30 komentářů:

  1. Kouzelný je i popis svátků, jak jste je prožili a hezké obrázky.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezky zdokumentováno Alenko. S vnoučaty je kříž, tedy myslím s těmi jejich nemocema. Zcela podobné je to u nás vnuci MŠ povinní jsem měla věčně nemocné u sebe. Náš Míša byl nemocný věčně, letos půjde do školy a tak jsem zvědavá jak to bude s docházkou tam. Ono též to počasí a smog tomu nepřidá. Výzdobu máš krásnou a tu dečku určitě vyšitou vlastnoručně. A ty okna? Znáš na to můj názor

    OdpovědětVymazat
  3. Páni, Sára se tváří jako Jack Rozparovač, vypadá fakt nebezpečně s tím nožem. Já mám jaro moc ráda, asi nejraději ze všech ročních období.

    OdpovědětVymazat
  4. Opět krásný článek, jako ostatně i ty předešlé. Máte s manželem zápřah, ale krásný! Holčičky jsou kouzelné a až přibyde ten kluk, bude s ním děda chodit na velikonoce pro pomlázku-:)

    OdpovědětVymazat
  5. who-likes-molly14. dubna 2012 v 9:47

    Sára mi silně sympatizuje obzvlášť,když vidím,že má triko se Snoopym

    OdpovědětVymazat
  6. Alergik naštěstí nejsem, takže jaro miluju.

    OdpovědětVymazat
  7. Věřím, že pro alergiky je jaro kletba, ostatně můj muž si také užíval svoje. ale už leta má naštěstí pokoj, jen občas se tu a tam něco objeví, co mu nesedne, ale není to nic strašného. Velikonoce jste měli pěkné a je vidět že jste se rozhodně nenudili. Dortík se povedl! u nás je ten samý problém ale s pesanama, taky si vždycky usmyslej ochořet o víkendu....tam je pak ta návštěva u dochtóra pěkně mastná

    OdpovědětVymazat
  8. Taky máme v rodině pylové alergiky, kteří celé jaro protrpí s rýmou a slzícíma očima. Velikonoční svátky byly u vás pěkně rušné, zabavit dvě malé holčičky není žádná sranda. Nejlepší fotka je krájení dortu Sára s nožem, vypadá opravdu úžasně. Na snímku je vidět i mázlá záchranná ruka dospěláka.    Snad už začne to opravdové teplé jaro a holky se zbaví kašle a nemocí.

    OdpovědětVymazat
  9. My naštěstí alergiky doma nemáme , ani děti nikdy nebyly moc nemocné , ani velké , ani malé . Ale věř , že se to časem zlepší jak bude imunita dětí vyzrávat. Tyhle přechodné doby jsou nejhorší . Ráno je zima a odpoledne teplo , člověk neví jak se má obléci , to potom je nějaká nemoc na to šup .

    OdpovědětVymazat
  10. Krásné ohlédnutí. U nás je sice celkem jarně, ale dost zima, zahrádku teda takhle rozkvetlou nemám. Navíc jsou kytičky nizoučké, choulí se zimou u země.

    OdpovědětVymazat
  11. Taky barvím vejce jako ty s kytickou a ve vode z cibulových slupek.Je to efektní.Je to hrozné,ale malé deti jsou velmi casto nemocné,nesmís si to tak brát a jeste k tomu v tomhle pocasí!!!Já mám jaro ráda,ale bud je moc teplo jako v breznu nebo zase moc zima jako velikonoce,je hrozne nespolehlivé

    OdpovědětVymazat
  12. Skvělý den. I když studený jak potvora. Ale stejně jste si užili! A z rýmy a kašle holčiček si tolik nedělej, to je normální a jestliže takhle pokašlávají už od prosince, viděla bych to spíš na oslabenou imunitu - nemůžete je pořád opečovávat jako skleněné figurky a bát se je pustit ven. To jsou potom jak skleníkové kytičky a chytnou kdejaký bacil! Děti, které jsou doma ve sterilním přepečlivě čistém prostředí, jsou podle všeho na choroby nejnáchylnější.

    OdpovědětVymazat
  13. Krásný článek, krásně zdokumentováno.Ty holčičky jsou kouzelné.

    OdpovědětVymazat
  14. Ali, ty se tedy rozhodně nenudíš!    Líbí se mi tvoje fígle na přesvědčování holčiček, ty si musím zapamatovat, i když je mi jasné, že mě moje vnučka taky utluče argumenty!

    OdpovědětVymazat
  15. Jaro přímo zbožňuji. Jedno okno umyté také nemám, protože jsem to nestihla. Navíc nám asfaltují před domem silnici a dělají chodníky. Dortík je moc moc pěkný, metalická vajíčka přímo svítí a holčičky jsou spokojené. Přeji krásný víkend.

    OdpovědětVymazat
  16. Krásné povídání i obrázky. Vajíčka jsou krásně obarvená, dort se povedl a holčičky jsou spokojené. Trochu mi to předávání dárku i Sáře, která svátek neměla připomenulo naše vnuky. Narozeni jsou ve stejný den, ale po třech letech, takže na narozeniny dostávali dárky logicky oba, ale že má svátek každý v jiný den jako malí nechápali, takže slavili svátek každý dvakrát, jednou svůj a jednou s bráchou.

    OdpovědětVymazat
  17. Alenko, máš krásné vnučky. Také je pěkně "kulíš", važ si toho dokud jsou malé a roztomilé. Na moje vnoučata už toto dávno neplatí. Ale pobavila jsi mne s letníma gumama. Přeji pohodový víkend.   

    OdpovědětVymazat
  18. Pěkně napsáno......

    OdpovědětVymazat
  19. Tak tahle ošatka vajec mi dost připomíná tu naši letošní.

    OdpovědětVymazat
  20. [1]: Jaro je kouzelné, mám ho nejraději v dešti, či po dešti, kdy je ve vzduchu co nejméně pylu.

    OdpovědětVymazat
  21. [20]: Bylo to sice rušné, ale užili jsme si to.

    OdpovědětVymazat
  22. Ty fotky jsou nádherné a dort velice povedený, věřím, že holčičky měly radost. Letním gumám na kole jsem se moc smála, to bylo opravdu povedené .

    OdpovědětVymazat
  23. Až mi naskakuje husí kůže,když vidím Sáru s tím velkým nožem.Dort vypadá nádherně.

    OdpovědětVymazat
  24. Ta vajíčka jsou nádherná, tyhle barvičky jsem objevila až když jsem si koupila normální, ale chci je určitě příští rok vyzkoušet.

    OdpovědětVymazat
  25. [23]: Moc děkuji za pochvalu. Holky měly hlavně radost z marcipánových fugurek na dortu. Letní gumy měly být můj silný argument, stejně jsem však na konec prohrála.

    OdpovědětVymazat
  26. Máš tu moc pěkné fotky, nejen ty kytičky se mi líbí, ale také mě překvapilo, jak mlaďounké vnučky máš, představovala jsem si je ještě o něco starší. A že jsi nemyla okna v takovém stavu, to ti přeci nemůže nikdo zazlívat. Já bych o Tebe naopak měla strach a ještě bych Ti to bývala zakázala, kdybych u vás v rodině měla nějaký vliv. Tím se prostě netrap.

    OdpovědětVymazat
  27. Krásné fotky, ale s tím nožem vypadá fakt nebezpečně. Taky nám začala sezona pylů alergenů. Šárka má astma, já alergie snad na všechno. Bezy Zyrtecu a Šárka bez sprejů nefungujeme. Šárka prokašlala 5 let, než se přišlo na to, že je to astma. Brala i Preventan, Ribomunyl, vitamíny, Wobenzym, ale nic nezabíralo. Vyřešilo se to, až časem... po 6. roce věku. Držím palce.

    OdpovědětVymazat
  28. S tím nožem vypadá vážně dobře..

    OdpovědětVymazat
  29. Alenko, to jste tedy měli parádní Velikonoce! Napečené dobroty vypadají moc dobře, vypadá to, že máte stejnou formu na beránka jako my a dortík se Ti moc povedl, ten je opravdu parádní, pěkně sis vyhrála s těmi figurkami

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤