Křest Pohádek pro kulíšky

Kniha Pohádek pro kulíšky byla pokřtěna včera večer v čajovně "U Džoudyho". Nebyl to první křest, kterého jsem se zúčastnila, ale byla to pro mě první návštěva čajovny. Přiznávám se, že nepatřím mezi vyznavače čaje. Piju ho většinou jen tehdy, když jsem nemocná.

Prostor voněl čajem, voněl očekáváním a také malými dětmi, které se křtu účastnily se svými maminkami.

V příjemném a milém prostředí jsem měla tu čest konečně osobně poznat ty, se kterými se už nějakou chvilku virtuálně známe. Edith jsem znala z fotografií a konečně jsme si mohly podat ruku a promluvit si spolu.

Zpočátku jsem měla obavu, že budu asi jediným zástupcem starší generace. Prostor čajovny se naplnil tak, že byl malý. Mnoho těch, kteří přišli, si neměli kam sednout.

Povídala jsem si s maminkou nejmenšího kulíška, malé kouzelné holčičky Emmy, která při narození měla jen desetinu porodní váhy mých dětí.

Poznala jsem Petru Šolcovou, která sice není blogerka, ale do knihy přispěla mnoha svými pracemi.

Došlo také k setkání s mými oblíbenými blogery.

Na fot'ák jsem tentokrát nezapoměla, tak zde je několik fotek. Nejsou příliš kvalitní, ale berte je jako reportáž z akce:

Příprava křtu Pohádek pro kulíšky

Křest knížky zahájen Klárou Csirkovou, ředitelkou Nedoklubka

Ta, které patří největší dík, za to, že se kniha vůbec objevila - Edith Holá

Na křtu promluvil také Standa Rulc z Blog.cz

Maminka nejmenšího kulíška Emmy, jejíž jméno jsem zapoměla, i když jsme se vzájemně přestavovaly

Maminky z Nedoklubka děkují Edith

Křest mlékem

Kniha Pohádek pro kulíšky je pokřtěna

Část spoluautorů knížky na společné fotografii.

S Punerank a Malkielem jsme se viděli poprvé v životě. Díky blogu jsme však spolu "prokecali" notný kus večera, protože se už vlastně dost dlouho známe. Je jen škoda, že s Punerank také nepřišel Tygr

Edith se svým mladším synem Matějem

Je dobré se zastavit, nechat stranou vánoční přípravy a posedět v příjemné společnosti. A navíc ještě, když je to pro dobrou věc.

Největší dík patří určitě Edith Holé, ale i těm, kteří do knížky přispěli. Jsem přesvědčena o tom, že jí budou kupovat nejen maminky kulíšků, ale i ty ostatní. Koupila jsem jí pro své vnučky a už se těším, jak jim z ní budu číst.

Díky této knížce jsme se my, blogeři, také na chvilku ocitli v rolích celebrit, když jsme se podepisovali.

Cestou domů tramvají jsem se do knížky začetla a ani nezaregistrovala, že už se blížím na konečnou. Počasí bylo hnusné, pršelo. Šla jsem proti větru, ale usmívala jsem se. Ten večer, který je za námi, byl báječný. I když jsem tam opravdu byla asi nejstarší.

P.S. Ted' se navracím do reality. Tedy, abych upřesnila, do předvánočních příprav. Jdeme s manželem pokácet stříbrný smrk, který ač je křivý, poslouží letos jako vánoční stromek. Teplota venku je 2 stupně, fouká vítr, ale neprší. Tedy zatím. Večer se sem vrátím, abych reagovala na případné komentáře tady a i u předchozího článku.

Krásný adventní víkend všem.