Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

pondělí 25. února 2013

Došlo na něj


Na koho došlo?
No přeci na náš starý počítač.
Spíš bych měla napsat, že došlo na můj počítač. Od té doby, co si manžel pořídil notebook, chodím na ten náš starý hlavně já. Manžel opravdu jen výjímečně.
Počítač už zlobil trochu od podzimu. Má na to věk.
Sice zlobil, ale fungoval. I když musím přiznat, že jsem ho delší dobu startovala přes klávesu F1.

Můj muž se rozhodl, že náš počítačový router není moc rychlý, že mu to nevyhovuje, že je jeho notebook pomalý a z toho důvodu padlo rozhodnutí pořídít nový, výkonnější. Stalo se. Router je umístěn na stěně nad naším starým počítačem u kterého dokážu prosedět celkem dost času. Píšu tu svůj blog, navštěvuji další blogy, správcuju dvě školní třídy, surfuju po internetu a dělám tady i faktury a podklady pro manželovu živnost.
A ač jsem si na nic nestěžovala, rozhodl můj muž, že kromě již zmíněného routeru nechá rozšířit pamět' starého počítače. Nevím proč, když využívá notebook a na počítač vůbec nechodí. Já zase pro změnu téměř nepoužívám notebook. Pouze v nouzi nejvyšší. Jsem staromilec a na notebooku jsou ty klávesy nějak jinak a já potom v textu místo slov, o kterých jsem si myslela, že je píšu, nacházím mezi písmeny "\", "|", nebo se mi stává, že si díky klávese "navíc" posunu prsty a píšíc na slepo, potom dlouze přemýšlím, co jsem to zase napsala. Prostě ta klávesa, která je tu navíc, mě přivádí téměř k záchvatům šílenství.

Pamět' byla rozšířena a můj muž mi vítězně oznámil, že ted' to bude všechno výkonější, rychlejší, no prostě lepší.
Druhý den jsem tedy zapnula "omlazený" počítač zjistila, že se nenastartoval Windows. Co ted'? Počítač jsem vypnula, chvilku jsem počkala a pak ho zapnula znovu. Windows naběhl, ale zase nefungovala myš. Sakra, co to je? Vzala jsem si malou myšku, kterou používám v těch výjímečných případech, kdy jdu nerada na manželův notebook, zapojila jí do USB portu a ejhle, fungovalo to.
Muž byl ten den doma, tak jak tomu bývá v poslední době dost často, protože nemá práci. Pro OSVČ nastala hodně krušná doba. Přišel, podíval se mi přes rameno a řekl: "Vždyt' to funguje." V ten moment měl částečně pravdu. Počítač sice fungoval, ale až na druhý pokus a myš byla mrtvá. Muž slíbil, že zavolá a oznámí závadu kamarádovi našich dětí, který se počítači zabývá. Nezavolal. Večer jsem se ho zeptala, kdy Honza přijde, aby se na to podíval. "Já mu nevolal", řekl a sedl si ke starému počítači. Zapnul ho a počítač fungoval. Dokonce i myš ožila. Díval se na mě a pak pronesl: "Ještě, že jsem mu nevolal, vypadal bych jako pitomec."

Druhý den měl muž práci a já si dopoledne sedla k počítači. Přiznám se, že jsem očekávala, že normálně naběhne tak, jako večer mému manželovi. Říkala jsem si, že ten opakovaný start byl asi důsledek výměny pamětí a proto počítač poprvé "trucoval". S nadějí jsem ho zapnula a čekala. Začátek vypadal slibně a pak monitor zčernal a opět nenaběhl Windows. Na druhý pokus se to zdařilo. Že by to zlobilo jenom mě? Odpoledne jsem mužovi oznámila, že závada trvá. Nevěřil. Sedl k počítači, aby zjistil, že startuje opravdu až na druhý pokus. Konečně se odhodlal k tomu, aby zavolal.

Počítačový Honza slíbil, že se večer staví. Nevyšlo mu to, telefonicky se omluvil, že nestíhá. Prý snad zítra. Uplynulo "zítra", uplynulo i "pozítří", proběhl víkend, kdy jsem se zlobila s počítačem. Byl pomalejší než obvykle, písmenka se sekala, text se neukládal. Pak konečně Honza přišel, sedl k počítači a ten naprosto normálně naběhl, dokonce i mrtvá myš fungovala, tak jako dříve. Muž mě zavolal. Honza se na mě nevěřícně díval a ptal se, co to vlastně dělalo. Vysvětlila jsem, že počítač startuje až na druhý, někdy na třetí pokus. Zkusil to jednou, podruhé, potřetí a počítač normálně fungoval. Připadala jsem si jako v Jiříkově vidění a Honzovi jsem řekla, že se možná počítač zalekl odborníka a proto naběhl tak, jak by měl.
"Ted' to běhá, ale kdyby to nefungovalo, zavolejte mi", řekl a rozloučil se. Naštěstí bydlí ve vedlejší ulici, takže to od nás neměl domů daleko.

Druhý den počítač opět nenaběhl.
Odpoledne přišel Honza znovu, zapnul počítač a ejhle - nenaběhl. "Bude to asi tím, že ty paměti už nebudou kompatibilní s počítačem", oznámil. "Něco s tím provedu." Odešla jsem vedle do pokoje. Koukat přes rameno na něco, čemu opravdu nerozumím, mi připadalo zbytečné. "Ájo, pojd' sem, prosímtě", zavolal manžel a já naklusala k počítači.
"Budu si to muset vzít do dílny, stále se to restartuje", řekl Honza. Co se dá dělat, pomyslela jsem si. Jsem už celkem trénovaná na to, že jsem bez svého počítače. Loňská změna operátora a potom "Emina pomoc" mě na tuto situaci docela slušně připravily. Nojo, ale já soutěžím u Natty. Budu muset, ač nerada, využít manželův notebook.
Honza počítač odvezl a můj koutek osiřel.


Počítač měl být opraven následující den. Odpoledne Honza zavolal a domlouval se s mužem. Počítač už běhá, ale on by doporučoval, aby byl vyměněn hardisk, nebot' počítač má nejlepší roky za sebou. Oprava by se protáhla o jeden den. Muž to odsouhlasil.
Protáhlo se to o další den a následující víkend. Hardisk přivezli do Honzovy firmy pozdě, uložených dat na původním disku bylo mnoho a další a další komplikace.

Je pondělí a já konečně sedím u svého starého počítače.
Má rozšířenou kapacitu oproti původnímu prý asi šestkrát, je prý rozšířena i operační pamět' (jako bych tomu rozuměla).
Je to vlastně nový počítač ve starém těle.

Začínám znovu!
Jediné co zůstalo, je to, co bylo na síti. Ostatní věci, jako jsou fotky, účetnictví, texty jsou ve složce "záloha", na kterou mám odkaz na ploše. Nemám nainstalovanou poštu, přišla jsem o adresy, prý prozatím. Honza říkal, že ze starého disku zkusí vytáhnout adresář. Připadám si jako Alenka v říši divů. Sedím, koukám a tápu.
Chybí mi resampler, ve kterém jsem zmenšovala fotografie.
Chybí mi x dalších věcí, které v počítači byly a na které jsem byla zvyklá.

Počítač je rychlejší, prý bude výkonnější.
Člověk se celý život učí a já se ted' budu učit komunikovat s některými novými programy.

Škoda jen, že nejdu omladit i já. Docela by se to totiž hodilo.

31 komentářů:

  1. To je dobrý nápad. Omladit, ale být zase jako Věc Makropulos, to by člověka omrzelo. Tak přeji, aby to šlapalo jak má.

    OdpovědětVymazat
  2. Ach, ani nevíš, jak s tebou souzním. Můj noťásek po pěti letech řekl, že už toho má v kabátku xp dost a je prostě naplněn. A tak mi ho můj chlap přeinstaloval na sedmičky. Že to ani nepoznám, jen to bude lepší, rychlejší, skvělejší.. No. A já tu teď nemám nic na co jsem zvyklá. Všechno je jinde nebo to není vůbec. Ach jo. Krabička s čipem a jaká je s ní potíž..

    OdpovědětVymazat
  3. Alenko, já vůbec nikdy a vůbec nikomu nedoporučuju investovat stokoruny a tisíce do starých počítačů. Vždycky se objeví nějaký problém s kompatibilitou. Navíc stejně po výměně disku a pamětí odejde jednoho dne i základní deska a budete jen znovu muset zachraňovat už jednou zachráněná data. Mám s tím své smutné zkušenosti! Řešení je sice poněkud dražší, ale je jediné!!!: KOUPIT NOVÝ POČÍTAČ! Ještě předtím doporučuju zakoupit síťový disk, na ten uložit všechno, o co nechcete přijít a pak teprve pořídit novou mašinu. Dneska se dají koupit celkem dobré, vychytané počítače někde od 10 do 15 tisíc.

    OdpovědětVymazat
  4. [1]: Stačilo by omladit jen trochu, abych si s novými programy poradila co nejrychleji.

    OdpovědětVymazat
  5. To jsem ani nevěděl, že se dá rozšířit paměť a kapacita.

    OdpovědětVymazat
  6. Alenko, na druhou stranu máš zase "nový impuls" ke vzdělávání a k novým poznatkům. A ty určitě programy brzo zvládneš a "omlazení" načerpáš v přírodě a když přidáš malou hrstičku ořechů nebo mandlí, tak to pro tebe bude hračka. Tak přeji rychlého a spolehlivého "kamaráda“: Pěkný den.

    OdpovědětVymazat
  7. Soucítím. Taky se nerada učím novoty. No prostě to tak je, občas je změna nutná, co s tím naděláme!

    OdpovědětVymazat
  8. Co se týče počítače, jsem pouhý uživatel, který nerozumí ničemu a jakýkoliv problém, nebo změna ho totálně rozhodí. Držím ti palce, aby tvůj nový začátek byl co nejméně komplikovaný, mě by určitě klepla pekpa.   

    OdpovědětVymazat
  9. Ajaj, Alenko... ten pocit, který jsi popisovala, znám moc dobře! tedy to, že jsi počítač startovala znovu a znovu a on ti dával najevo, že už má své za sebou a pak přijde chlap (jakýkoliv, to je fuk) a počítač naskočí jak rybička. Pak se člověk cejtí jak dokonalej blbec. Naštěstí se ukázalo, že i chlapům počítač zastávkoval, i když až na druhý nebo třetí den.

    OdpovědětVymazat
  10. Jinak, k staronovému počítači gratuluji, mně dělal ten můj podobné věci, ale tam už nešlo nic vyměnit, musela jsem si pořídit novej.

    OdpovědětVymazat
  11. Ještě ti chci doporučit - průběžně zálohuj! Buď na externí disk nebo flešku nebo DVD. Abys neměla podobný problém jako já...

    OdpovědětVymazat
  12. P.S. (už si fakt připadám jako otravná osůbka, co se neustále loučí a vrací)- docela si dovedu představit vaše finanční problémy. Jak jsi psala, že muž je teď víc doma než v práci, to jsem loni zažívala víc než půl roku. Teď to mám trochu naopak, ale děsím se, jak dlouho to bude trvat...

    OdpovědětVymazat
  13. Tak to je přesně ta etapa, kterou mám už za sebou. Starý PC je "prázdný", čeká na odinstalování "Win 7", která ho zatížila moc a přestal být použitelný. A já zápasím s těma "\" i patvarama, co napíšu, když postaru nasadím packy.

    OdpovědětVymazat
  14. No, po přečtení se také děsím toho, kdy něco podobného nastane u mne! Nemám sice počítač ještě tak starý, ale co můžeme vědět? Naštěstí mám svého "ajťáka" (vnuk), který by si určitě poradil, ale na druhou stranu zase se znovu učit a všechno instalovat znovu?

    OdpovědětVymazat
  15. Tak to ti přeju pevné nervy. Uvést (staro)nový počítač do přijatelného stavu je sakra práce. Dělala jsem to před asi 3-lety, když jsem dostala nový noťas. Znovu nainstalovat programy, do spousty z nich dohledat češtinu, přetáhnout nejdůležitější soubory, všechno znovu nějak uspořádat...

    OdpovědětVymazat
  16. Tak přeji pevné nervy ve znovuobjevování, ať se brzy se staro-novým skamarádíte a hlavně, ať vydrží co nejdéle...

    OdpovědětVymazat
  17. Mám manžela co pracuje v IT. V pravidelných intervalech mě děsí přeinstalací systému, po kterých, jak i ty zmiňuješ, není nic jako dřív - musím znovu instalovat programy, některé věci marně hledám, a nenacházím, některé programy s novým systémem nespolupracují, atd. Navíc je mi to vše prezentováno jako obrovská výhoda

    OdpovědětVymazat
  18. Alenko plně tě chápu, mě také děsilo jak došlo k nějaké změně "ku lepšímu" na našem PC

    OdpovědětVymazat
  19. To je krááásnej koutek - dokonce s tiskárnou a se skartovačkou!

    OdpovědětVymazat
  20. Já už si tak zvykla na noťas, že když sednu k normálnímu PC tak mi šíleně vadí ta klávesnice a tápu a tápu. A navíc ho tahám všude sebou jak kočka koťata, a ta možnost si ve vlaku vytáhnout noťas a pěkně se celou cestu bavit vším možným je k nezaplacení....A když to někdy na mobilní internet nejde, nějak mne to nezlobí, doma na wifi to je taky někdy k pos...í Ale gratuluju, že už máš zase miláška v provozu

    OdpovědětVymazat
  21. Já na noťasu dělám strašně nerada, jen případě nouze, jako např. na dovolené apod. Vadí mi menší klávesnice, protože píšu všemi deseti a dělám chyby a vadí mi i menší myška.

    OdpovědětVymazat
  22. [5]: Já to věděla, protože jsem to už zažila v práci.

    OdpovědětVymazat
  23. Říkala jsem si, že ten opakovaný start byl asi důsledek výměny pamětí ....

    OdpovědětVymazat
  24. Alenko, ani nevíš, jak ti rozumím. Můj PC taky dělal psí kusy, přijel opravář a šel jak z partesu. Už měl stařeček přes 8 let, měl své vrtochy, byl pomalý. Opravář mi nabídl, že mi sežene repasovaný PC a překlopí mi tam vše, co v tom počítači mám. Jak řekl, tak udělal a jsem spokojená. Jen na bednu jsem si musela zvykat. Já měla světlou, tahle je černá a jinak se zapíná.

    OdpovědětVymazat
  25. [23]: Přiznám se, že mě to vůbec nenapadlo, protože technika a já jsou dva naprosto odlišné obory. Naopak to "schytal" v prvním kole manžel, byla jsem na něj naštvaná, protože to on objednal rozšíření paměti, po které nastaly problémy.

    OdpovědětVymazat
  26. Ali počítačový Honza mě dostal.   

    OdpovědětVymazat
  27. [21]: Z té osmičky mám panickej strach, protože i na sedmičku jsem si po tuším 98 dlouho zvykal. Ty inovace jsou rychleji než já.  

    OdpovědětVymazat
  28. Ali, podobné "omlazování" počítače už jsem taky zažila, potom to dá trochu přemýšlení, člověku občas tečou nervy, ale zvládne se to!

    OdpovědětVymazat
  29. Naštěstí je tatínek informatik a o tyto věci se mi stará, ale také jsem kolikrát pořádná Alenka Tak držím palce, aby ses s novými věcmi co nejdříve skamarádila pokud možno bez problémů!

    OdpovědětVymazat
  30. [26]: Počítačový Honza se stal naším pravidelným návštěvníkem. Naposledy tu byl včera a už mi konečně zprovoznil poštu. S manželovou prací to moc růžově nevypadá, bohužel.

    OdpovědětVymazat
  31. O tom, že technika moc dobře ví, kdo před ní stojí, o tom jsem přesvědčená už dávno. Náš táta instaluje a spravuje televizní techniku a tak se k nám z širokého okruhu známých i příbuzných  sjíždějí zástupy zlobivých TV, DVD, dříve i videí, dálkových ovladačů a všeho možného.

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤