Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

čtvrtek 9. června 2011

Nedostává se mi času

Nadpis přesně vystihuje to, čím ted' procházím. Chybí mi čas.
Pořebovala bych ještě stihnout tolik věcí a čas je v současné době mým nepřítelem.

Za týden odjíždíme na ozdravný pobyt na jihu Itálie.
Spíš bych měla napsat, měli bychom odjíždět.
Na cestu bychom měli vyrážet bud' ve čtvrtek odpoledne, nebo v pátek brzy ráno.
Jsme zkušení cestovatelé, máme trasu už mnohokrát projetou v několika variantách, takže by to měla být brnkačka.
Ale není.
Manžel jde v pondělí opět na kontrolu k lékaři po operaci a věří, že bude uschopněn.
Minulý týden se z auta začaly ozývat podivné zvuky. Začala jsem trnout, že se bude opakovat scénář z minulého roku, kdy nás auto nechalo před dovolenou ve štychu. Tehdy jsme na ní odjeli jen díky tomu, že mi v práci šéf půjčil náhradní auto.
V pátek přijel manžel do servisu a byl ujištěn, že nikdo žádné zvuky neslyší. Auto bylo připojeno na počítač a ani ten nevyhodnotil žádnou závadu na elektronice. Ale i já ty divné zvuky slyšela. Když jsme v pátek odjížděli, z klimatizace se ozvýval hlasitý zvuk a muž usoudil, že je to horkem, protože auto stálo několik hodin na Slunci. Prý se musí klimatizace vychladit. Nevychladila se za celou cestu domů.
V pondělí muž odvezl opět auto do servisu a bylo zjištěno, že odešel chladič klimatizace. Dnes by měl přijít a zítra by měl být namontován.
Ještě nepřišel voucher a další papíry z CK, kde jsme dovolenou platili. Ale po mém telefonátu do CK jsem byla ujištěna o tom, že by měl přijít.
Bychom a by - samý podmiňovací způsob.
Čas, který chybí. Ráno ve čtvrt na šest vstávám a jedu do práce. Důsledky ekonomické krize se začaly projevovat až ted', což ve výsledku znamená, že svou práci z důvodu nedostatku zákazníků stíhám za polovinu pracovní doby, ale musím tu být celých osm a půl hodiny. Jen tak přemítám, kolik užitečnějších a hlavně důležitějších věcí bych v tomto čase dokázala udělat. Nemám tuhle pracovní nečinnost ráda. Jsem mnohem spokojenější, když jsem zasypána lejstry a nevím, kam dřív skočit. Sedět a lelkovat, to mě ubíjí a paradoxně unavuje víc, než když něco dělám. Asi jsem divná.
Domů se dostávám, pokud to dobře jede, v půl páté.
O zahradě jsem už psala, všechno je na svém místě, ted' jen údržba, pletí, zalévání a sklízení.
Dělala jsem letos všechno z větší části sama, muž po operaci mi sice občas dělal společnost, ale to hlavní bylo na mně. Výsledkem jsou bolavá záda, která s někdy většími a jindy menšími problémy, zlobí už měsíc.
Kvůli práci na zahradě, kde jsem trávila čas od příchodu z práce až do šera, jsem poněkud zanedbala byt. Projevilo se to občasným objevením se zavíječe, který také bývá nazýván potravinovým molem. Už mě to jednou postihlo a já od té doby mám devadesát procent potravin v uzavřených obalech. Oproti tehdejší kalamitě není výskyt škůdce tak markantní, ale občas se nějaký proletí a já tleskajíc ho honím po bytě. Mé pocity jsou smíšené, od zlosti po lehkou hysterii a to vše s pocitem, že jsem prase, které má doma hmyz. Zbývají mi už poslední dva regály ve špajzu, vše ostatní je umyté, ošetřené a přebrané.
Včera jsem narazila na malý zdroj a doufám, že vzhledem k počtu zavíječů, to byla trefa do černého. Cereální kroužky s medem, které mají naše vnučky rády, sice byly v plastové krabičce, ale ta byla špatně zavřená a podle stop, byla potravou pro zavíječe.
Dnes dodělám špajz a pokud se ještě někde objeví hmyz s třepotajícími křidélky, asi mě raní mrtvice. Hned po prvním objeveném zavíječi jsem do všech místností dala lepící proužky, které mají nalákat samečky a znemožnit množení. Dnes, až bude vše hotovo, dám do všech místností nové, čerstvé a budu doufat, že už se na nich nic neobjeví. Vyděsil mě totiž článek mého oblíbeného blogera Malkiela, který se potýkal s obdobným problémem. Na konci jeho článku bylo, jakou rychlostí a v jakých počtech se zavíječi množí a tato čísla mě vyrazila dech.
Při představě, že bych to nechala být, mohla bych se vrátit do bytu, který by připomínal entomologickou expozici.

Vím, že bych si měla začít pomalu chystat věci, které povezeme sebou. Jedeme na tři týdny a to těch věcí bývá dost. Vozím si sebou průměrně 10 knížek, které za dovolenou přečtu a nerada bych, aby se mnou putovaly knihy, které mám už přečtené.
Chtěla bych si ještě došít šaty, které mám rozešité už nějaký čas.
Také bych ráda trávila víc času tady, na blogu.
Občas bych ráda viděla zprávy v televizi.
A zase ten podmiňovací způsob - měla bych.
Nevím, co ještě stihnu do odjezdu udělat.
Potřebovala bych, aby den měl minimálně 30 hodin.

Zažívám zvláštní a smíšené pocity.
Vím, že si už nutně potřebuju odpočinout, že moje tělo začíná protestovat. Bolavá záda a špatné spaní jsou signálem, že už jedu na rezervu.
Moje plíce, které jsou postiženy astmatem, potřebují pročištění a posílení ranním mořem. To bývá tou dobou klidné a já plavu a vdechuju tu čistou směs vzduchu a odpařovaných solí.

Vím však také, že až se vrátím, bude zahrada zaplevelená a dá hodně práce, abych jí uvedla do stavu, v jakém jí ted' zanechám. Také komplikuju život své dceři, která bude muset dojíždět k nám, aby nakrmila kočku a zalila kytky v bytě a zahradu, pokud nebude pršet. V rezervě jsou naši přátelé, kteří zaskočí ve dnech, kdy dcera nebude moci přijet.

Z nedostatku času a nakumulované práce jsem v depresivní náladě. Často převládají blbé pocity a výčitky, že tu všechno nechávám na ostatních. Když byly mé dnes dospělé děti doma, bylo vše jednodušší. Ted' už mají oba své životy.
A já vlastně ani nevím, jestli se mám těšit.

23 komentářů:

  1. Čas je nedostatkové zboží...

    OdpovědětVymazat
  2. Signoroo, to mně mrzí, že jsem tě svým článkem vyděsil. To jsem rozhodně neměl v úmyslu. Článek byl jako vždy psán s nadhledem a humorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Jo, a ještě abych nezapomněl, tak zavíječ se množí podle množství dostupné potravy, do které klade svá vajíčka. Logika věci tedy říká, že pokud nemá dostatek potravy, tak se nemnoží. Každá samička žije pouze tři dny, takže mnoho času na to množení nemá. Když nenajde vhodný materiál na nakladení vajíček, tak hyne bez rozmnožení.

    OdpovědětVymazat
  4. Já se poslední dobou potýkám s tím, jak mi čas utíká, letí. Přijdu domů a mám pár hodin pro sebe, ale vždycky tak rychle utečou, že ať už jsem si plánoval na odpoledne cokoli, málokdy svoje představy naplním. Většinou před usnutím v posteli přemýšlím, co jsem vlastně dělal a že jsem skoro nic neudělal.

    OdpovědětVymazat
  5. S tou prací v práci, nejseš vůbec divná. Je lepší mít ji nad hlavu a nestíhat, než tlačit hodinové ručičky dopředu a dělat, že se dělá. To člověka fakt, úplně odrovná.    Držím palce, aby auto bylo pojízdné, manžel uschopněný a odjezd na dovolenou, proběhl hladce. Být tebou, tak už se honem začnu těšit!!   

    OdpovědětVymazat
  6. Co se týká zahrady tak tě naprosto chápu, já dokud nemám zahradu hotovou, tak taky nic jiného nechci dělat, takže zanedbávám vycházky se psama, kolo a pod. Mám pak blbý výčitky, že jsem měla místo toho dělat na záhonech. Já vím že je to pro nezahradníky nepochopitelné, ale my kytičkáři už jiní nebudeme....a co se týče domácnosti tak to už jsem tak trochu rezignovala, tři psi, tři kočky, papoušek takže to je pořád borčus...a záda furt bolej.

    OdpovědětVymazat
  7. Souhlasím s Malkielem a jeho heslo je často i mým heslem. Tak tu něco necháš, no. Ono se nic tak hroznýho nestane. Důležitý je dobře se vyspat a na dovolenou se těšit. Dovolená má být zdrojem uvolnění, ne stresu.

    OdpovědětVymazat
  8. urcite sa tes a poriadne si to tam uzi

    OdpovědětVymazat
  9. To víš, že se máš těšit! Copak si už nevzpomínáš, že se všechny ty problémy včas vyřeší? Jako loni a předloni a i dlouho předtím? A moře bude báječné   

    OdpovědětVymazat
  10. [1]: Ono to heslo je i mým heslem a jsem ráda, že se jím řídí víc lidí. Já měla včera blbý a stresující den. Ale zavíječe jsem snad zlikvidovala, auto by mělo být opraveno a mě čeká víkend, kdy už snad konečně začnu chystat věci, které by s námi měly cestovat.

    OdpovědětVymazat
  11. Když to tak čtu, je nejvyšší čas odjet, jestli jezdíš pravidelně, tvůj organismus si už prostě žádá svoji obvyklou a navyklou dávku slunce, moře, pohody a odpočinku. Dává ti to najevo sice trochu nepříjemným, ale o to účinějším způsobem. Hoď všechno za hlavu a vyraž vstříc antistresové Itálii.

    OdpovědětVymazat
  12. Usmívám se, zatím co kolem mě poletují moli (oni totiž vajíčka jsou už v těch uzavřených pytlících, co si člověk nosí z obchodu). Taky jsem spackala halušky a nevím a pořezala si ruku o nádobí. Záda mě bolí z ustavičného sezení před počítačem, kde vypisuju granty a když jsem dnes hrála venku s mladším synkem fotbal (nejraději ho hraju bosa, víš), tak jsem šlápla přesně tam, kam člověk bos šlápnout může. Na plevel je dobré do zeminy přimýchat kůru, kolem kytek obsypat kůrou úplně. Dnes už se dělají i okrasné barevné (blink, já raději ty přírodní ). A na tvoje rozpoložení je nejlepší udělat si kafe z obřím kopcem šlehačky, nakydat na ní celou tubu pikaa nebo jesenky, hodit nohy na stůl a usmívat se, jak ten svět najednou běží i bez tebe.

    OdpovědětVymazat
  13. A že píšu hrubopisně prosím omluv, přemýšlela jsem nad tím, jestli vytřu, nebo se raději s dětmi obujeme pro dnešek do bot a budeme mít mejdan

    OdpovědětVymazat
  14. [14]: Ale to je úplně nejlepší komentář !

    OdpovědětVymazat
  15. Alenko, hlavu vzhůru, Malkiel to vystihl naprosto přesně (jen bych tam ještě doplnila to písmenko "V") Zdraví je přednější, užij si pěknou dovolenou a kytičky počkají. Když se budeš honit a myslet na vše co neuděláš, můžeš opravdu skončit v nemocnici. Pěkně si v Itálii odpočiň a dcera ti kytičky ráda zalije! Užij si moc pěkný víkend a neplánuj ráno co máš udělat , co uděláš to uděláš.

    OdpovědětVymazat
  16. [13]: Máš úplnou pravdu, je opravdu nejvyšší čas odjet. Dnešek je proti včerejšku o 100% lepší. Auto je opravené a po pár telefonátech do Brna jsem ted' právě vytiskla voucher a informace k pobytu. Ted' jen doufám, že doktor manžela uzná schopným cesty. Přehodnotila jsem všechno, na došití šatů jsem rezignovala a s plevelem se budu prát po návratu - tedy zbyde-li čas. Mě čeká po návratu pečení, syn se 6. srpna žení.

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: Díky moc za přání, já už jsem celkem v klidu. Věci, které včera nebyly v pořádku se dnes vyřešily a já už ted' relaxuju. V podvečer jsem si začala pozvolna chystat na hromádku pár věcí, ale pak jsem si řekla, že na to mám víkend a že to v pohodě stihnu.

    OdpovědětVymazat
  18. Ali, počkej, až budeš v důchodu, to teprve nebudeš mít čas!   

    OdpovědětVymazat
  19. [20]: Ono už se mi to docela blíží. Čeká mě to příští rok. Asi máš pravdu v tom, že člověk pak má času stále méně a méně. Já mám poměrně malou potřebu spánku, tak snad budu stíhat.

    OdpovědětVymazat
  20. Čas je přesně to, čeho se mi často nedostává. Člověk se musí naučit využívat ho smysluplně. Krásné léto.

    OdpovědětVymazat
  21. You actually mentioned this perfectly!

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤