Když se daří ...

... tak se daří. Alespoň takhle se to říká.

Také se o některých dnech dá říci: "Den blbec". Já mám takové zvláštní dny hezky seřazené za sebou.

Víkend byl nadmíru zdařilý, dalo by se říci, že neměl chybu. Murphyho zákon říká: "Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán" a já bych ho aplikovala tak, že po každém úspěšném a bezproblémovém dni, musí nutně nastat den blbec.

Nechci se rozepisovat o své práci. S naší firmou to nevypadá zrovna nejlépe, projevuje se to, že lidi nemají peníze, šetří, nekupují už tak drahé pohonné hmoty a tudíž nejezdí. Nemají proto potřebu dávat auto do servisu. Včera, když jsem dělala měsíční uzávěrku a viděla všechna čísla, obestřela mě hrůza. Je to špatné a já budoucnost nevidím v moc pozitivním světle. Pokud se nestane zázrak...

V pondělí jsem začala psát článek o Noci kostelů, která se konala v pátek. Obklopila jsem se dostupnou literaturou, brožurou o mém rodném městě a psala a psala. Cvak ... a seděla jsem ve tmě. To, že vypadl proud mě nepřekvapilo. Občas se to stává. Určitě znáte přísloví o kovářově kobyle a ševcově ženě. Já si ho ještě rozšířila o elektrikářovu domácnost. Manželova původní profese je elektrikář. Šel tedy s baterkou prozkoumat, co a proč se stalo, že jsme se ocitli ve tmě. Venku zjistil, že nesvítí celá ulice. Chvilku trvalo, než se "proud dostavil" a já došla k názoru, že ráno je moudřejší večera a článek dopíšu až v úterý.

V úterý jsem zjistila, že to, na čem jsem pracovala pondělní večer, zmizelo.

Byla jsem z toho dost otrávená.

Začala jsem psát znovu od začátku, ale opět článek nedokončila.

Včera večer jsem pokračovala ve psaní, ale asi opravdu existuje nějaká vyšší moc, která nechce, abych o tak krásné akci, jakou byla Noc kostelů psala. Nevím a nechápu, co se stalo, proud šel, já nedělala nic tak mimořádného, jen jsem znovu psala a hlavně vzpomínala. Jednak na velice zdařilou akci a pak jsem z paměti lovila slova, kterými jsem vše popisovala už v pondělí. Text byl napsán a já se pustila do fotografií, abych jimi doprovodila napsaný text. Klikla jsem na "Uložit do rozepsaných", otevřela Galerii a zpracovávala fotky. Pak jsem se vrátila zpátky k, na druhý pokus napsanému článku, abych zjistila, že mi z něj zůstal jen nadpis.

Opravdu nejsem věřící, nevěřím ani na žádné paranormální jevy. Jsem dokonce přesvědčená o tom, že v našem bytě, po osamostatnění dětí, už žiju jen se svým mužem a kočkou. Na existenci nějakého šotka, nebo skřítka, který s námi sdílí obydlí, také nevěřím. A navíc, já seděla celou dobu u počítače.

Nevím a nechápu. Přemýšlím, zda mám na stejné téma začít psát potřetí.

Jako malou ochutnávku článku, který mi dvakrát "zmizel" malou ukázku z Noci kostelů.

Stalo se Vám už někdy něco podobného? Jsem realista, ale aby se stejná věc stala dvakrát, už je mimo mé chápání.