Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

čtvrtek 2. června 2011

Když se daří ...

... tak se daří. Alespoň takhle se to říká.

Také se o některých dnech dá říci: "Den blbec". Já mám takové zvláštní dny hezky seřazené za sebou.
Víkend byl nadmíru zdařilý, dalo by se říci, že neměl chybu. Murphyho zákon říká: "Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán" a já bych ho aplikovala tak, že po každém úspěšném a bezproblémovém dni, musí nutně nastat den blbec.

Nechci se rozepisovat o své práci. S naší firmou to nevypadá zrovna nejlépe, projevuje se to, že lidi nemají peníze, šetří, nekupují už tak drahé pohonné hmoty a tudíž nejezdí. Nemají proto potřebu dávat auto do servisu. Včera, když jsem dělala měsíční uzávěrku a viděla všechna čísla, obestřela mě hrůza. Je to špatné a já budoucnost nevidím v moc pozitivním světle. Pokud se nestane zázrak...
V pondělí jsem začala psát článek o Noci kostelů, která se konala v pátek. Obklopila jsem se dostupnou literaturou, brožurou o mém rodném městě a psala a psala. Cvak ... a seděla jsem ve tmě. To, že vypadl proud mě nepřekvapilo. Občas se to stává. Určitě znáte přísloví o kovářově kobyle a ševcově ženě. Já si ho ještě rozšířila o elektrikářovu domácnost. Manželova původní profese je elektrikář. Šel tedy s baterkou prozkoumat, co a proč se stalo, že jsme se ocitli ve tmě. Venku zjistil, že nesvítí celá ulice. Chvilku trvalo, než se "proud dostavil" a já došla k názoru, že ráno je moudřejší večera a článek dopíšu až v úterý.
V úterý jsem zjistila, že to, na čem jsem pracovala pondělní večer, zmizelo.
Byla jsem z toho dost otrávená.
Začala jsem psát znovu od začátku, ale opět článek nedokončila.
Včera večer jsem pokračovala ve psaní, ale asi opravdu existuje nějaká vyšší moc, která nechce, abych o tak krásné akci, jakou byla Noc kostelů psala. Nevím a nechápu, co se stalo, proud šel, já nedělala nic tak mimořádného, jen jsem znovu psala a hlavně vzpomínala. Jednak na velice zdařilou akci a pak jsem z paměti lovila slova, kterými jsem vše popisovala už v pondělí. Text byl napsán a já se pustila do fotografií, abych jimi doprovodila napsaný text. Klikla jsem na "Uložit do rozepsaných", otevřela Galerii a zpracovávala fotky. Pak jsem se vrátila zpátky k, na druhý pokus napsanému článku, abych zjistila, že mi z něj zůstal jen nadpis.

Opravdu nejsem věřící, nevěřím ani na žádné paranormální jevy. Jsem dokonce přesvědčená o tom, že v našem bytě, po osamostatnění dětí, už žiju jen se svým mužem a kočkou. Na existenci nějakého šotka, nebo skřítka, který s námi sdílí obydlí, také nevěřím. A navíc, já seděla celou dobu u počítače.
Nevím a nechápu. Přemýšlím, zda mám na stejné téma začít psát potřetí.

Jako malou ochutnávku článku, který mi dvakrát "zmizel" malou ukázku z Noci kostelů.

Stalo se Vám už někdy něco podobného? Jsem realista, ale aby se stejná věc stala dvakrát, už je mimo mé chápání.

20 komentářů:

  1. Jsou věci mezi nebem a zemí ...

    OdpovědětVymazat
  2. Někteří lidé holt prostě neuvěří a neuvěří, ani kdyby do nich hrom udeřil.

    OdpovědětVymazat
  3. Nevím, opravdu si to nedovedu vysvětlit. Možná jsme v kostelích navštívili místa, běžnému návštěvníku nepřístupná, která mají zůstat i nadále utajena.

    OdpovědětVymazat
  4. Zkusila bych variantu "do třetice všeho dobrého". Pokud by i tentokrát něco překazilo tvé psaní, mělo by to tak být. Takže hrdě do toho, já bych si třeba o Noci kostelů moc ráda něco přečetla

    OdpovědětVymazat
  5. Správě, také souhlasím s tím, že do třetice všeho dobrého. A k tomu, jestli se mi stalo něco podobného musím říci, že bohužel ano. Tak pracně jsem tenkrát "potila" nějaký email do mé rodné vísky, tedy pardon, městečka, dala si záležet a email fuč. Dvakrát za sebou. Podobně se mi ztrácely i články na blogu, je pravda, že to bylo hned v začátcích, ale to je přece fuk. Od té doby si píši delší věci v texťáku, který napřed uložím a pak kopíruji. Když se pak ztratí, mám ho uložený jinde. A je to. To není rada, to je jen moje zkušenost. A těším se na tu Noc kostelů!

    OdpovědětVymazat
  6. Já věřící jsem a proto nevěřím, že by mohl mít Bůh něco proti tomu, když se mu snažíš vlastně dělat reklamu. I když On ke své existenci, žádné svatostánky nepotřebuje a vlastně sám nám v Bibli říká - nazobrazíš si Boha svého. V některých kostelích se mi líbí a beru je jako historické stavby plné, krásného umění. Takže za další pokus, by to Alenko, určitě stálo.   

    OdpovědětVymazat
  7. Nesmutni z toho, bude líp. Mě se tohle stávalo dost často na jiném serveru (nebudu jmenovat,psalo se o tom dost),kde jsem měla původní založený e-mail. Prostě jsem něco napsala, uložila, nakopírovala a ONO to zmizelo. Radši jsem přešla jinam, zatím nic nemizí. Také si pamatuji jak jsem jednou byla v zahraničí (už je to 100let )v ZOO.Fotila jsem tam opice, které tam měly prolézačky a zavěšené pneumatiky a bylo jich tam asi 35. Na vyvolané fotce nebyla ANI JEDNA. Dodnes to nechápu. Přitom na fotce byla pneumatika v pohybu, houpačka rozhoupaná...ale ani jedna jediná opice. Co by jsi říkala na tuto záhadu ?? Ještě že jsem tam tenkrát nebyla sama, byla jsem tam s přítelem a ten se také pak sakra divil kam z fotek zmizely.

    OdpovědětVymazat
  8. Říkáš, že nejsi věřící, ale takové blbosti, jako jsou Murphyho zákony, té klidně věříš. Nikde neexistuje zákon, že by po dobrých dnech musel přijít den blbec. Třeba tě to má naučit psát si články ve Wordu a zapnout si funkci automatického ukládání. Protože já věřící jsem, věřím pevně, že jakákoli negativní životní zkušenost má sloužit člověku k tomu, aby ho něčemu novému naučila. Těším se na článek o noci kostelů! Ono ti to nedá a ty ho napíšeš!

    OdpovědětVymazat
  9. Taky bych bývala ráda šla na Noc kostelů, ale ani jeden z kostelů které tady připadaly v úvahu nebyl otevřený .Docela bych to i ráda zažila, v noci jsem byla v kostele jen jednou a to na půlnoční. Já na zášupšáky a ponožkožrouty či jiné skřítky věřím, anebo na červí díry, těch máme plný dům. Jak ti něco spadne, tak ještě než to dopadne na zem zmizí to!!!

    OdpovědětVymazat
  10. Huh, to zní až strašidelně!

    OdpovědětVymazat
  11. Stalo a dvakrát po sobě. Článek už jsem potřetí nepsala, málem mě trefil šlak...

    OdpovědětVymazat
  12. [12]: V tom máš pravdu. Já mám taky ráda malé obchůdky. Bohužel nemají šanci přežít vedle obchodních řetězců. U nás na konečné bývala večerka, kam jsem pravidelně chodila. Věděla jsem, že tam budou mít pečivo i v neděli a pokud něco zapomenu koupit, určitě večer tady uspěju. Potom otevřeli Kaufland a do večerky chodilo stále méně a méně lidí. Na čas jí zavřeli a dnes jsou tam vietnamci. Nemám nic proti nim, ale ponechali si název večerka, ale místo základních potravin mají obrovský sortiment alkoholu, rachejtlí a různé drogerie. Pečiva berou jednu bedýnku, takže odpoledne se už pečivo koupit nedá. Párkrát jsem tam byla, ale už tam nechodím. Původní obchod byl báječný.

    OdpovědětVymazat
  13. Nebudeš věřit,ale mě se to stalo při prvním článku do mého blogu.Na podvanácté byl článek vytrvalec a mohla jsem jej zveřejnit

    OdpovědětVymazat
  14. Normál, když něco člověk doopravdy chce říci, no a do třetice všeho dobrého i zlého...

    OdpovědětVymazat
  15. No možná to není zas až tak marnění času, když koukám na ty krásné kostelní fresky

    OdpovědětVymazat
  16. Ali, na blogu se mi stalo minulý měsíc přesně to samé, co tobě, z rozepsaného článku mi po uložení všechno zmizelo, a to dokonce třikrát. Už jsem myslela, že mě trefí šlak.

    OdpovědětVymazat
  17. [15]: Asi to bude vypadat trošku škodolibě, ale jsem ráda, že v tom nejsem sama. Ale na podvanácté, to bych asi nevydejchala.

    OdpovědětVymazat
  18. Moc dobrý. Těším se na další

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤