Jarní téma

Je jaro a s tím pro mnoho lidí nastal čas na práce na zahrádce.

Ano, jsem také zahradkář. V mládí jsem práci na zahrádce brala jako nutné zlo a nejhorší trest pro mě bylo, když jsem dostala za úkol někde vytrhat plevel.

Pak se to změnilo a já dneska tuto činnost beru jako duševní očistu. Mám radost, když rostliny prospívají a kvetou a když zahrada potom přinese úrodu. Kytičky opečovávám s láskou a pokud počasí a čas dovolí, trávím veškeré volné chvilky na zahradě.

Letošní zima byla nejen dlouhá, ale i krutá. Některé rostliny jí bohužel nepřežily.

V sobotu jsme jeli na můj rodný sever. Cestou, kterou jezdíme, je několik zahradnictví.

Rozhodli jsme se, že koupíme růže, které bohužel nepřežily zimu a nějaké další květiny.

Zastavili jsme u zahradnictví, zakoupili jsme nějaké rostlinky a chtěli jsme ještě růže. Bohužel, tam, kde jsme byli, růže neměli.

Vzhledem k tomu, že hned vedle bylo druhé zahradnictví, šli jsme se podívat i tam.

Hned první věc, které jsme si všimli, byly podstatně vyšší ceny, než v zahradnictví předchozím.

Růže sice nějaké měli, ale nic, co by se nám do zahrady hodilo.

Při procházení zahradnictví jsme si všimli nádherného klematisu. Když už tedy nemáme růže, koupíme si alespoň klematis. Na klematisu byla cedulka, jak ho pěstovat a samolepka s čárovým kódem a cenou 89,-- Kč. Když jsme stáli ve frontě na zaplacení, všimli jsme si, že z boku květináče je napsáno 149,--. No uvidíme. Přišli jsme na řadu a ptali se paní, která inkasovala, která cena platí. Začala křičet, že samozřejmě ta na květináči. Na náš dotaz, proč tedy mají na zboží dvě ceny neodpověděla a křičela na nás, že je nemocná, že tam vůbec neměla být (ale na to se jí přeci nikdo neptal) a přitom vztekle olupovala cedulku s čárovým kódem.

Její křik přivolal mladého zahradníka. Zopakovali jsme náš dotaz, proč mají na zboží uvedeny dvě ceny, že tím mystifikují zákazníky. Začal na nás také křičet. Rozhodli jsme se, že se bez klematisu obejdeme, protože při pohledu na něj, bychom si vzpoměli na chování personálu zahradnictví, které hraničilo s chováním řeznického psa.

Vrátili jsme klematis zpátky na místo, odkud jsme si ho předtím vzali. Zahradník mezitím otrhával čárové kódy a vykřikoval, že mu ty klematisy dovezli "po fajruntě" a že ta cena 89,-- Kč je nákup. Nevím, ale téměř 68% marže mi připadá skoro nehorázná.

Se stoprocentní jistotou můžu prohlásit, že Zahradnictví JUKL v Mělníce - Mlazicích už nikdy!!!!

Včera večer jsem pak koukala na zprávy na Nově a tam bylo mimo jiné řečeno, jak prosperují

pěstitelé a prodejci květin - zde se prý žádná krize neprojevuje. Pokud si všichni připočívají tak vysokou marži, jako již zmíněné zahradnictví, vůbec se tomu nedivím.

S květinami by měli pracovat lidé, kteří je mají rádi. Ne ti, kterým jde jen a jen o zisk.