Víra .... převážná většina lidí si pod tímto slovem představí náboženství.
Víra však je i něco jiného. Není to jen víra v Boha křest'anů, muslimů, budhistů a dalších církví.
I u lidí, kteří nevěří na Boha, existuje víra - věří sami sobě, věří svému partnerovi, že je nezklame, věří svým rodičům, svým dětem, mnohdy někteří věří i sdělovacím prostředkům.
Jedna z mých babiček byla hluboce věřící katolička. Vzpomínám, že před každým jídlem u ní, jsme museli odříkávat Otčenáš. Před spaním byla večerní motlitba. Babička byla milá, hodná, laskavá.
Když zemřel děda, babička žila jen tím, že se s ním brzy setká - tam na druhé straně. Můj tatínek, i když v tomto prostředí vyrostl, na existenci Boha nevěřil. Válku prožil v německém lágru a babičce vždycky říkával, že kdyby existoval Bůh, nikdy by přeci nemohl dopustit válku a všechny ty hrůzy, které s ní souvisely. Tehdy asi svou víru ztratil.
Já se narodila do doby, kdy byla víra v Boha u nás potlačována. Jako malé dítě, snad pod vlivem babičky, jsem věřila, že je někde nějaký Bůh, který vidí vše co dělám. Jako všechny děti jsem samozřejmě věřila na Ježíška. A jak šel čas a já získávala vědomosti a vzdělání, jsem na náboženství pohlížela očima svého tatínka. A potom jsem se jednou plavila po moři, na obloze byla černočerná mračna a najednou se těmi mračny prodral jeden sluneční paprsek. Na mořské hladině se objevil malý světlý bod a já si vzpoměla, že babička tomu říkávala Boží oko. Pro mě to byl však jen kouzelný přírodní úkaz.
Abych to nějakým způsobem shrnula - věřím například tomu, že nejsme sami ve vesmíru. Ovlivněna knihami Erika von Dänikena či Ludvíka Součka, věřím v existenci mimozemských civilizací. Věřím zákonům přírody.
Věřím, že existuje něco, co řídí naše osudy - ale jestli je to Bůh, to opravdu nevím.....
Žádné komentáře:
Okomentovat
MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤