Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

neděle 31. ledna 2021

Bilance roku 2020 - 4. čtvrtletí

 Pokračuji v bilancování a přicházím se závěrečnou částí posledního čtvrtletí divného roku 2020.

 

ŘÍJEN

1. října jsme se vypravili opět do lesa u Kočína. Bylo sucho, hub bylo minimálně. 
V nádherném počasí jsme si udělali pěknou procházku na čerstvém vzduchu. 
Vlevo od cesty je zem rozrytá kanci. 

3. října jsem zdokumentovala "hořící" oblohu při západu slunce. 

6. října - vše stále ještě kvetlo, ale podzim už byl cítit ve vzduchu.
Jak dlouho ještě budou moci být květiny venku? 

7. října modro na severní obloze.

8. října jsme se vypravili za Prahu k zahradníkovi. 
Ve finále jsem si domů přivezla betonovou kočku.
Umístila jsem jí před vchod do domu.

9. října jsem ještě sklidila několik jahod.
 Byla jich ještě spousta, některé už bohužel nedozrají.

Sadba připravená na další sezónu se bude muset přes zimu založit do země.

Podzim dokáže být krásně barevný. Ale je to moje nejméně oblíbené roční období.

10. října - slunce bylo už hodně nízko, ale svými paprsky obarvilo vršky stromů.

O něco později obloha zfialověla.

11. října jsem upekla snaše k narozeninám bábovku. 
Osvědčený recept mé maminky.  
K bábovce byla ještě kniha a kytička.

16. října vykvetl první z vánočních kaktusů.

18. října - A je to tady! 
Důvodem, proč nemám ráda podzim je to, že se vše musí nastěhovat nejprve do garáže, 
 ošetřit a zazimovat. Zatímco já stěhovala květináče, muž se pustil do truhlíků.

Část první, ta snadnější. Tyto rostliny se budou jen ošetřovat proti přezimujícím škůdcům.

Část druhá, která už dá poněkud více práce.

20. října jsem začala zpracovávat kytky, 
když jsem předešlý den postříkala oleandry, ibišky, bougainvillee a další. 
Část z nich už je na svých místech, další zatím na chodbě.
 
Truhlík na stůl, ostříhat výhony, vrcholové části vylomit v kolínku, 
odstranit většinu listů a hlavně budoucích poupat 
a hezky jeden řízek za druhým dávat do prázdného truhlíku. 
A ty ostříhané vyčistit a připravit na postřik. 
A stále další a další.

Tak si vás ještě naposledy vyfotím, než vás ustřihnu.

Připraveno na postřik a pak uložení na místo. Truhlíky stěhuje manžel. 

Hromada ostříhaných květin po prvním dnu.

21. října se hned po snídani přesouvám do garáže. 
Tohle všechno ještě musím zpracovat. 
Naštěstí nemusím vařit. Navařila jsem si 19. října a teď se jen bude ohřívat.

Množství  nezpracovaného se zmenšuje, nádob na ošetření je stále víc. 
Stejně tak je i více řízků.
Některé truhlíky už jsou uloženy na svém zimovišti.

Hromada po dvou dnech práce.

22. října pokračuju s klasickými muškáty a dalšími rostlinami. Takhle vypadají řízky.

Už si i trochu hraju. Vím, že mám čas, že to co bylo naplánované stíhám v pohodě. 
Vytvářím si zátiší s listy klasických muškátů.

Tohle vše je výsledek třídenní práce. 

Poslední nádoby čekají na ošetření postřikem.

A je to v pytli! 
Tedy přesněji řečeno v devíti pytlích, které se budou muset odvézt do sběrného dvora. 
Oba kompostéry jsou beznadějně plné.

23. října jsme zajeli na nákup, pak jsem uvařila (konečně) čerstvý oběd 
a po něm jsem se opět odebrala do garáže. 
Do truhlíku dávám 2-3 cm písku jako drenážní vrstvu.
 Na ní pak nasypu substrát pro řízkování. 
A pak hezky jeden vedle druhého zapichuji jednotlivé řízky. 
Ve finále je také preventivně ošetřím postřikem proti přezimujícím škůdcům. 
Umístím na světlé místo a zalévám výhradně podmokem, tedy do misky.  
Zdaleka ne všechny zakoření.
 
Téměř vše je na místě, tedy kromě plné chodby oleandrů a bougaivilleí. 
Řízky v truhlících osychají po postříku. 

24. října - ibišky se na své místo pro přezimování dostaly jako první. Odměna v podobě květu.

25. října je mi jasné, že tenhle vánoční kaktus na Vánoce rozhodně kvést nebude. 

Finální umístění květináčů na schodiště, aneb jeho přeměna na bush. 


Kytky kam oko dohlédne.

27. října jsem manžela za pomoc odměnila jeho milovaným štrůdlem.
 On má v podstatě rád vše, co upeču.

28. října jsme se opět vypravili ke Kočínu.

Paradoxně jsem fotila to, co jsme nesbírali do košíku.

Cesta z lesa.

Opuštěný a zapomenutý květináč s begóniemi už vůbec nezdobí. 

Okno na chodbě "zdobí" truhlíky s řízky muškátů a menší květináče 
s mou oblíbenou středomořskou květenou.

Jediná jedlá houba, kterou jsem vyfotila. 

29. říjen - některé stromy za Karlovarskou už shazují listy, obloha se mračí.

31. října jsem se vydali do mého rodiště Rumburku na hrob. 
Fotila jsem si mobilem ubíhající krajinu a měnící se počasí. 

Slunce ozlatilo vrcholky stromů, obloha se mračí.

Míříme stále na sever. 

Druhý říjnový úplněk. 
Zpočátku měsíc nebyl vidět téměř vůbec, skrýval se za mraky. 
Později byl za domy. Fotka byla pořízena při našem návratu v 18:13 hodin.

Dočkala jsem se! Ve 23:12 byl úplněk vidět v plné parádě. 


LISTOPAD

2. listopadu mě překvapila venkovní teplota.

Vydali jsme se na procházku. 
Chystala jsem článek o 400. výročí Bitvy na Bílé Hoře a potřebovala jsem ještě nějaké fotky. 
Počasí bylo poněkud nevlídné.

Některé z fotek možná byly už ve zmíněném článku.

Z vrcholu Bílé Hory je pěkný výhled. 
Je vidět i na letiště, kam se kvůli současné situaci s covidem, moc nelétá.

Pohled do míst, kde bydlíme.

Pohled na letohrádek Hvězda ve stejnojmenné oboře.

Tento dům si nechal postavit fotbalový boss František Chvalovský. 
V současné době je v majetku hlavního města Prahy.

Tady mě napadají verše Vítězslava Nezvala: 
"Podzim už platí listím svojí útratu, 
je konec láskám, konec nenávistím a není návratu..."

I přes nepřízeň počasí byl les krásně barevný.

Listí, louže, letohrádek.

Obora bývá cílem spousty návštěvníku - rodin s dětmi, osamělých poutníků
 a třeba i pejskařů s jejich miláčky.

Setkat se tu můžete i s hledačem pokladů.

Ve Hvězdě mi došla baterie ve foťáku, náhradní zůstala doma.  
Další obrázky jsem už fotila mobilem.
Brána, kterou se vychází do Malého Břevnova.

Fotbalové hřiště TJ Sokol Bílá Hora, kterému se říká "Na Viktorce",  
se nachází v ulici Moravanů. 
Vedle je příjemná hospůdka, které se říká stejně, jako hřišti. 


3. listopadu bylo venku krásně teplo.

4. listopadu jsem byla na zahradě a fotila si zabarvující se květy a listy hortenzií.


Večer jsem dopletla v pořadí už čtvrtou čepici. 
A aby nebyly tak fádní, ozdobila jsem je hotfixy.

5. listopadu začínají kvést další vánoční kaktusy.

Vystěhovala jsem jednu kuchyňskou skříňku, pomohla jí sundat na zem. 
Muž zlikvidoval původní osvětlení zářivkou a předělal to na led diody. 
Zaslouží si velikou pochvalu. 

6. listopad ukázal, že už je opravdu podzim v plné parádě. 
Ranní nízké teploty a šedivák na střeše altánu naznačují, 
že je asi hezkým dnům konec.

Večer jsme ve dvou komorně oslavili naše 45. výročí svatby. 
A protože se mu říká "safírové", dostala jsem nádherný dárek.

7. listopad byl od rána mlžný. Nebylo vidět ani na druhý kraj Karlovarské.

8. listopadu jsem na svém novém blogu měla takovýhle krásný kulatý počet návštěvníků. 

10. listopad - kvetou jako o závod.

Kvůli covidu chodíme na nákup jen jedenkrát týdně. 
Když dojdou zásoby, vaří se z toho, co je doma. 
Muž se rozhodně nezlobí.

13. listopad má manžel narozeniny. Upekla jsem dort, udělala chlebíčky ...

... a navečer dorazili všichni naši mladí. 
Sára si odmítla sundat čepici, prý má mastné vlasy. 

14. listopadu mi přinesl soused ukázat, co jim roste na zahradě. 
Nikdy jsem podobnou houbu neviděla. 
Prý je to hvězdovka a že jich má plnou zahradu. 
Když jsem se pak snažila něco vygooglit, zjistila jsem, že je to houba velice vzácná. 

Po obědě jsem se pustila do krájení a škvaření sádla. Večer jsem upekla škvarkové placky.

15. listopadu jsem zakopčila růže a manžel založil jahody, včetně kelímků se sazenicemi.

Měli jsme k tomu pomocníky, které spíš zajímala voda v sudu.
 Došlo i na finální úklid.

18. listopadu jsem se vypravili na výlet. První zastávkou byl Kounov. 
Nějak jsme se tu zamotali a slavné kamenné řady, které tu někde jsou, jsme nenašli. 
Zeptat se někoho nešlo, nikoho jsme tu nepotkali.

Pokračovali jsme tedy do míst, která známe. 
 Cestou jsem vyfotila kostel Nanebevzetí Panny Marie v Libořicích.

Letadla malují po obloze.

Zámek Krásný Dvůr a jedna ze zámeckých růží.

Pod zámkem.

Park založil mezi lety 1783 - 1793 Jan Rudolf Černín, jako první krajinářský park v Čechách.
Nejstarší a největší anglický park u nás má rozlohu téměř 100 ha 
a je oživen řadou romantických staveb.

K tomu není co dodat.


Novogotický templ se nachází na nejvyšším místě parku.

Čtyřboký obelisk je 26 metrů vysoký a byl vybudován roku 1801 
na počest rakouského vítězství v bitvě u Ambergu. 

Této rovné, 1100 metrů dlouhé cestě k obelisku, se říká Mílovka.

Parkem protéká říčka Leska, která zásobuje i místní rybníky.


Pasoucí se koně v parku.

Večerní oblohu zkrášlují červánky.

19. listopad, svátek slaví Alžběta. Bětušce se mikina moc líbila.

Srpek měsíce na noční obloze.
 
20. listopadu mě zaujaly opět barvy na obloze, tentokrát na druhé straně. 

Konečně jsem se pustila do louskání ořechů.

21. listopad se ohlásil prvním mrazíkem.

23. listopad - do Vánoc chybí měsíc a vánoční kaktusy kvetou jako o závod.

24. listopad - zima se pomalu začíná hlásit.

Na zahradě však ještě kvetou růže.

27. listopadu byl první šedivák. Vyfotila jsem si ho z auta, cestou na nákup.

Pustila jsem se do mytí oken a současně také do jejich venkovní výzdoby.

Od spolužačky jsem dostala jeden malý lístek v únoru 2019. Vyrostlo z něj toto. 👍

28. listopadu jsme jeli do e-shopu vyzvednout hračky pro Jiříka a Bětušku. 
Oba ještě věří na Ježíška a o to budou ty vánoce hezčí. 
Prošli jsme liduprázdným nákupním centrem v Letňanech, 
které bylo vánočně vyzdobené. 
A trochu jsme zakufrovali a vylezli jiným vchodem. 
Díky prázdnému parkovišti jsme auto našli hned. 
Za normálních okolností .... raději nedomýšlet. 😂

29. listopad - první adventní neděle, první zapálená svíčka.

Okna jsou ozdobená zvenčí i zevnitř.

30. listopadu jsem se konečně pustila do pečení cukroví.



PROSINEC

2. prosince mám hotové své nejoblíbenější cukroví. Kdyby bylo po mém, nepeču nic jiného.
 
3. prosince napadl první sníh.

4. prosince - na místo sněhu by se víc hodil výraz poprašek.

5. prosince - odvezli jsme holkám mikulášskou nadílku. Sára opět v čepici. 
Koš zajímal nejvíc kocoura, i pan pes se přišel podívat.

Je vidět, že dcera je výtvarnice. 
Tenhle originální adventní kalendář jsem obdivovala už před rokem.

Když nepřišel čert, uděláme růžky Uzielovi. Ten dobrák držel.

Při návratu domů jsem si vyfotila naše okna zvenčí.

6. prosince - další druhy cukroví jsou hotové.

Trpaslíci byli o víkendu na chatě, dostali tedy mikulášskou nadílku se zpožděním.

Druhá adventní neděle - druhá svíčka.

7. prosince jsem byla v Luxoru pro knížky a cestou zpět jsem si fotila centrum. 
Stýská se mi po toulkách Prahou.

13. prosinec - třetí adventní neděle se třemi svíčkami.

15. prosince jsem udělala domácí nudličky do polévky, 
pak oloupala mandle a nakrájela hranolky na ozdobu vánoček.

18. prosince jsem vyfotila další růži, která navzdory počasí vykvetla.

Odpoledne jsem se pustila do mého druhého nejoblíbenějšího pečiva a tím jsou tyčinky z Nivy.

20. prosince byla čtvrtá adventní neděle, zapáleny jsou všechny čtyři svíčky.

21. prosince - vytvořila jsem dekorace na hroby, odpoledne jedeme na sever.

22. prosince kvetou další kaktusy. Vánoce bez jejich květů nebudou.😀

Krásné a slunečné počasí, které osvětluje sídliště Dědina.

Strojím stromeček. Muž na něj navěsil světýlka, zbytek je na mně.

23. prosince - v posledních letech typická prosincová teplota. 
Stále chodím v podzimní bundě, kabát jsem ještě nevytáhla.

Stromek už je na svém místě.

Růže druhu Virgo také kvete, je trochu zmoklá.

Peču vánočky, nejen pro nás, ale i pro mladé.

Hotovo - vánočky, biskupský chlebíček, salát a štrůdly.

24. prosince jsme dopoledne zajeli na hřbitov. Některá auta parkovala na trávníku. 
Když jsme přišli k tomu našemu, zjistili jsme, že si někdo hezky zahrabal. 
Bláto bylo z obou stran auta a na všech sklech. 
Místo domů jsme jeli do myčky. 
Budili jsme pozornost, po které jsme rozhodně netoužili.

Dealer cukroví. Tentokrát jsem to omezila a snížila počet druhů na deset.

U mladých už je vše připraveno a děti se těší na Ježíška.

Když byly naše děti malé a věřily na Ježíška, vymyslela jsem jakýsi rituál,
 kterému říkáme "Přivolávání Ježíška." 

Po večeři se děti oblékly a šlo se na zahradu, aby se pomocí prskavek oznámilo,
 že už jsou po večeři a že tedy Ježíšek může přijít.
 Někdo pod jakousi záminkou se zdržel doma a dal dárky pod stromek.

A pak se dětem venku řeklo, že se pod stromkem objevily dárky. 
Mnou vymyšlený vánoční rituál se osvědčil a oba naši potomci ho přijali za svůj.💓

Rozdávání a rozbalování dárků.


Vánoce jsou hlavně pro děti. 
A když ty děti ještě věří, to kouzlo přechází i na dospělé. 
Bětuška si přála létající panenku a já konečně viděla to, co jsme přivezli z Letňan.

Do bytu jsme se vrátili v deset večer. Čekaly nás ještě ty naše dárky.  
Nakonec jsme se shodli na tom, že si uděláme anglosaské vánoce a dárky si rozbalíme až ráno.
 
25. prosinec jsme byli sami. Prostírala jsem pro dva.

26. prosinec jsme rozložili stůl, vytáhla jsem jeden z vlastnoručně vyšívaných ubrusů 
a prostřela pro pět. Původně nás mělo být šest, ale zeť marodil. 
Naštěstí testy vyloučily covid, takže holky mohly dorazit.


Ema pomáhala dědovi s chytrýma hodinkama.

28. prosince jsem vyfotila další kvetoucí rostliny.

29. prosinec - tak ještě tu nejhezčí ve dne.

31. prosince slunce, které bylo nízko, ozařovalo Dědinu a vrcholky stromů na zahradě.

Dobrou chuť, na zdraví a ať je ten další rok lepší!!! 



Bude ten současný rok lepší? Ráda bych věřila, že ano.


60 komentářů:

  1. Alenko, to jsem si tedy užila, k tobě bych šla na kurz opečování květin na zimu. Ještě se ráda vrátím a pořádně prostuduji. Pac Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko, paradoxem je to, že když si rodiče pořídili zahrádku, bylo to pro mně vyloženě "za trest". Doma jsme měli maximálně voděnku. 😀 Pak mně v 8. třídě začaly bavit kaktusy a já tomu propadla. Kdybychom neměli zahrádku u domu, asi bych se sakramentsky nudila.😋
      Měj hezký zbytek dne.💓🍀

      Vymazat
  2. Opět jeden z přehledů o práci a zábavě z průběhu roku. Povedlo se Alenko a jak jsem to pročítal, mohla by jsi dělat někde v pekárně při výrobě různých lahůdek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mirku, moc děkuji. Moje babička pracovala v pekárně a do spousty věcí mně zasvětila. Stejně tak i maminka, která dělala parádní dorty. Tohle se u nás předává jako štafeta, dcera také dělá parádní dorty. 💓👍

      Vymazat
  3. Alenko, úžasný projekt zdokumentování celého roku ! Těch kytiček...To se nedivím, že nemáš ráda podzim - než to všechno zazimuješ. Máš to spočítané, kolik květináčů s kytičkama máš ? Je vidět, že se nenudíš, jsi akční. A to je dobře, to já mám ráda. Až pojedu k tátovi, tak mu Tvoji dokumentaci ukážu, on si zase píše celý život každý den kroniku, ale ručně. Asi máš hodného muže a máte se rádi, moc Ti to přeju. Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, moc děkuju. 💓🍀 Přiznám se, že jsem ráda, že to mám za sebou. Tentokrát jsem těch fotek vybrala opravdu hodně.
      Kytičky jsou jedna z mých vášní a když je musím na podzim ukládát, je mi smutno. Spočítané to nemám, jediné co vím, že na okna na domě přijde 11 truhlíků. 😀
      Můj muž je opravdu hodný člověk. Jsem ráda, že ho mám.
      Měj hezké dny

      Vymazat
  4. Obdivuji trpělivost se kterou připravuješ květiny na zimu. Já je nemám kam uschovat, a tak každý rok kupuji nové. Také se mi moc líbí tvoje vánoční kaktusy, s těmi to neumím. Většinou koupím nakvetlý, ale po odkvětu se už dalších květů nedočkám. Už se těším na jaro a přemýšlím, jaké barvy muškátů koupím a co nového zasadím. Zdravím ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, moc děkuju.💓🍀 Kdybych neměla tolik místa, kde kytky můžou být, určitě bych se tím nezabývala.
      Vánoční kaktusy nejsou náročné. Stačí, když se na konci léta (srpen - září) na chvíli omezí zálivka, aby si kaktusy odpočinuly. A potom kvetou. Spolužačka, od které mám jeden z nich je dává v létě ven. Chtějí být v polostínu, déšť jim nevadí, jen nesmí být v miskách, aby nestály ve vodě. Já jim ten polostín bohužel nabídnout nemůžu.
      Na jaro už se také moc těším. 😀👍
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  5. Podzim na fotkách přírody díky barevnosti vypadá krásně, ale rád ho také nemám, protože vlastně představuje jen čekání na Vánoce a až se překulíme do nového roku s vyhlížením jara. Žádné velké podněty nepřináší a asi i proto jsem si kdysi z nedostatku lepších nápadů v listopadu založil blog.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miloši, spousta lidí má podzim ráda pro jeho barevnost. Pro mně je podzim svým způsobem doba zmaru. Tak jsem si ho kdysi pojmenovala. Pro mně, která se od jara věnuje kytkám, to svým způsobem zmar je.
      Já svůj blog založila v lednu. Motivoval mně spolužák už několik měsíců a já se odhodlala až po vánocích. On už dávno nebloguje.

      Vymazat
  6. Alenko, pěkná rekapitulace toho divného roku 2020. K obdivování u Tebe je toho hodně. Já nejvíc oceňuji tvou práci s kytičkama. A těším se na Tvé další články, pokud to půjde, hlavně o cestování. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško, moc děkuju. Kytičky jsou jedna z mých vášní, možná i proto tentokrát v té bilanci převažovaly.
      O cestování budu psát dál, ještě nemám dokončený deník z našeho posledního pobytu v Itálii v roce 2019.
      Měj se prima.

      Vymazat
  7. Krásně jsi shrnula ten divný rok. Uvidíme, čím nás ten letošní překvapí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rijo, moc děkuji. 🍀 Jsem zvědavá, co nám ten letošní rok přinese. Po tom prvním měsíci jsem poněkud rozpačitá.

      Vymazat
  8. Alenko, obdivuji hlavně vaši květenu. Ale té práce co to dá, než se kytičky zazimují. Taky bych potřebovala nějaký kurz péče o kytičky.
    Před pár dny jsem zjistila, že mi během krátké chvíle znovu pokvete vánoční kaktus, mám velkou radost. Když vidím ty Tvoje tak jsem troškař.
    Měj hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, moc děkuju. 🍀💓 Práci to opravdu dá, ale pak je ten výsledek hezký.
      Vánoční kaktusy občas kvetou opakovaně, tak ať ti dělá znovu radost. 👍
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  9. Alenko, máš opravdu pořádně nabité dny. Obdivuji Tvé zahradničení, to bych nedávala. A také máš přímo ukázkové vánočky, jeden copánek jako druhý. To mně se moc nepovede. :o) Koukám, že se ani na chvíli nenudíš, tak snad v těchto měsících trošičku odpočíváš, než začne jaro.
    Přeji pohodový týden. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáši, jaro a podzim jsou kvůli mě květinové vášni opravdu nabité. 😀 Děkuji za pochvalu vánoček, je to léty praxe a navíc mě to baví.
      Teď opravdu odpočívám a těším se na jaro. S vědomím, že zase bude hodně práce.
      Měj hezké dny 💓🍀

      Vymazat
  10. Tak máš krásně zdokumentovaný celý rok. I přes to, že byl díky covidu pošramocený, měla jsi ho pěkně, smysluplně naplněný.
    Měj se hezky !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuji. 💓🍀 Po celý rok jsem se snažila fungovat tak, jako obvykle. Jen jsme nikde moc necourali a když ano, tak jsme si vybírali místa s pokud možno méně lidmi. Méně jsem, bohužel, vídala svá vnoučata.
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  11. Tedy já miluju kytky, ale tohle množství by mne asi té lásky zbavilo. Navíc když bych jela pryč, manžel by se zbláznil z jejich opatrování. Letos mi přibyla hromada pelargonií od dcery a jedna vyhozená buganvilea z popelnice, takže budu na jaře přemýšlet kam ty pelargonie dát. A včera jsem si v Lidlu nakoupila hromadu semínek, jsou to různé ty teď tak moderní směsi takže budu hledat i místo kam je nasít. Něco už jsem vymyslela a zbytek se bude plánovat za pochodu, tak jako vždycky ;-) Koukala jsem, jakou krásnou hlívu si nafotila na pařezu. Ta by už byla doma zpracovávala by se... náhodou jsem tu našla místo kde roste, tak vím kam se na podzim na ní vypravit. Máš parádní vánoční kaktusy, já je mám celou dobu buď na půdě nebo venku a do pokoje si je dávám jen když kvetou. Rok to byl prapodivný, a ten letošní nebude jiný, už první měsíc to jasně naznačil....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, já se to snažím omezovat, přeci jen roky přibývají a to stěhování je dost náročné. Když někam vycestujeme, o zahradu se stará buď snacha, nebo dcera. Já si kytky rozmazluju a zalévám je dešťovkou, nebo alespoň odstátou vodou, ale holky to můžou kropit hadicí. Jsem ráda, že kytky dostanou nějakou vláhu, když tu nejsme. Ovšem s tím cestováním to opět nevypadá moc nadějně. Loni jsme rušili třítýdenní pobyt v Itálii, na letošek jsme nic nezajišťovali. Takže si ten svůj bush budu opečovávat sama.
      Na tom pařezu byla hlíva?? Mně se to jen líbilo, tak jsem to vyfotila. Protože houby nejím, tak podobně porostlé pařezy míjím. 😀
      U vánočních kaktusů mě baví ta jejich různorodost. Někde jsem viděla červenolistý, který žlutě kvetl. Ten ty se hodil do sbírky. Stačil by mi lísteček a jí si ho vypiplám. 😂🤣
      Letos jsem koupila jen semínka rajčat a kadeřavou petržel. Další kupovat nebudu, ono takhle už toho je dost.
      S tou poslední větou ti dávám za pravdu. Naděje, kterou jsme vkládali do očkování, se kamsi vytratila. Ale hlavně, že jsme nejlepší.😜

      Vymazat
    2. Mě se právě stará o kytky jen muž, spolu nikam kvůli zvěři nejezdíme, a když, tak jedem jen na víkend. Ale odjet oba na dýl, tak mě děti zabijou kdybych po nich ještě k papouchovi a kočkám chtěla ošetřovat kytky. A muž trpí strachem, že mi je zničí pokud by se o ně nestaral, a tak mi je většinou zničí nadměrnou péčí. Ta šedá houba na pařezu bude hlíva. Ona je vybarvená od béžové až po tmavě šedou. Semínka jsou jen letničky, ta nebude potřeba zazimovávat, a aspoň budou záhony plný. No já mám vánoční kaktus s červenými listy a takovými oranžovožlutými květy. Ten si možná viděla u mě, mám ho po mamince. Mám tu zakořeněné ty plnokvěté muškáty pro tebe, tak až je budu posílat (pokud ještě tedy nezhynou do jara) tak ti přidám větývku toho kaktusu. A měla bych mít i červený. Ovšem teď přesně nevím který to je.

      Vymazat
    3. Vendy, předem moc děkuji, to bys byla zlatá.💓🍀👍 Je možné, že jsem ho viděla na tvém blogu.

      Vymazat
  12. A proto ze mě nikdy zahradnice nebude, tohle stěhování bych asi vážně nedala, trpělivost mám, ale na tohle ne :D.
    S tím teplem v listopadu jsem se schválně koukla do deníku a mám zápis "Dnes šli kluci pro zmrzku, bylo nezvykle teplo". Na Jablonec určitě :).
    A gratuluji k výročí, ať vám to dál šlape jako doposud ❤.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, pro mně bývala zahrada za trest a kdyby mi někdo řekl, jak tomu propadnu, dala bych mu mokrý hadr na hlavu. 😀 Mám výhodu v tom, že mi muž pomůže se stěhováním té mé květeny. S největším oleandrem, který jsem měla ještě za svobodna, tentokrát přijel pomoci zeť, protože to chce dvoje chlapské ruce.
      V listopadu bylo opravdu nezvyklé teplo, dokonce jsem si říkala, že jsem se s likvidací květeny poněkud unáhlila.
      Moc děkuji za přání k výročí. 💓🍀

      Vymazat
  13. Alenko, znám tě dost dlouho, aby mě foto s takovým množstvím květeny něco odradilo a nebo kleplo. Držím ti palečky, aby jsi v tom mohla hodně dlouho pokračovat. Ono není jen ostříhat, ošetřit, zasadit a pak čekat na jaro. Je to o starání se po celou zimu, ale pak ta radost jak vše kvete. Nádherné poohlédnutí za rokem 2020, mě ti ani zde nepřišlo, že by nás už tehdy doprovázel ten "mrcha a mrch"covid. Musí být to být dva a silní jak "mrcha a proto mrch".
    Přeji ti zdraví a sílu k dalšímu vykročení a už nyní postupně zvesela dokumentuj začínající rok 2021 ☺ ♥ ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, moc děkuji. 💓🍀 Můj problém tkví v tom, že je mi líto cokoliv, co jsem vypiplala, vyhodit. To už musí být, aby něco letělo. Loni jsem jen tak z legrace vysela semínka oleandrů, pak je přepíchala do malých květináčků a celé léto je opečovávala. Naštěstí jsem je při stěhování nedala na chodbu k oleandrům, ale strčila je do místnosti nad schody. Byly napadeny nějakým hmyzem, který vyžral listy. Než si zavléct něco dál, vše šlo do pytle a pak do popelnice.
      Jsem ráda, že se ti můj průlet rokem s covidem líbil. Rok to byl divný, ale snažila jsem se, abychom ho prožili pokud možno v normálu.
      S dokumentací jsem už začala, podnikli jsme dva výlety. Na tom prvním mně vzaly záda a na druhém jsem ztratila náušnici. Moc dobře to tedy nezačalo. 🤣😂
      Měj se báječně, opatruj se a hlavně zdraví!!!💓👍

      Vymazat
  14. Alenko ač rok covidový, tak si myslím, že ve vaší rodině byl plodný. Moc gratuluji k vašemu vzácnému výroční. V dnešní době bych řekla, že už je to nevídané. Překvapilo mne množství kytiček - jsi velká zahradnice a je vidět, že kytičky miluješ. Tvé pečení je úžasné - a kolik je zatím práce a hodin, než dojdeš k tak chutnému výsledku.
    Přeji ti krásné dny hlavně ve zdraví.
    Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivo, moc děkuju za gratulaci k výročí. 💓🌹 On ten covid už asi z našich životů úplně nezmizí a my se budeme muset naučit s ním, nebo vedle něj, žít. Děkuji také za pochvalu kytiček a pečení. Obojí mně baví.
      Měj krásné a zdravé dny.

      Vymazat
  15. Alenko,tvé shrnutí mě vždy moc baví.Musím napsat,že jsi moc pracovitá.Doma máš úplné květinářství.Já nevím,kam v bytě na přezimování s kytkama,co mám na balkoně a ty jich máš tolik.A tolik krásného cukroví.A krásnou,šťastnou rodinku.A nádherný dárek k výročí.My máme v říjnu 50 let,tak jsem zvědavá s čím mě manžel překvapí.Děti nám chystají nějakou dovolenou,já měla 70 v prosinci a manžel má ve čtvrtek.Měla jsi nabitý rok a užila jsi si ho se vším všudy a přeji ti i tento rok,aby byl plný samých krásných setkání s rodinou a zážitků.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jituš, moc děkuju. 💓🍀 Spoustu kytek můžu mít jen díky tomu, že mám prostor, kde mohou být přes zimu. V bytě by to nešlo a pokud ano, tak jen opravdu pár kytiček. Rok byl opravdu nabitý událostmi, občasnými rodinnými setkáními, když to situace dovolila, výlety a i tou prací. 😊
      Takže vás letos čeká zlatá svatba. To je úžasné výročí. Manžel tě určitě něčím potěší a stejně tak i děti. K narozeninám jsem už přála na tvém blogu, tak teď ještě hodně zdraví a vše nej, nej, nej tvému manželovi. Doufám, že už překonal problémy, které měl po covidu. Krásnou oslavu a hezké dny.

      Vymazat
  16. Nevím, co zachytit dřív, tak musím pochválit krásné večerní západy slunce a ten úžasnej vánoční kaktus. A máš parádní fuchsie, jestli to teda byla fuchsie, celkově ti to nádherně kvete, ale když vidím,co s tím máš práce, tak to kvetení je odměnou za velkou velkou dřinu. Zahrada i květináče, to dá zabrat.
    Krásné i podzimní záběry a to letiště, se taky nevidí každý den. Pod rukama ti kvete nejen kvetení, ale i pletení a taky vaření a pečení. Zlatý ruce, se tomu říká.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vendy, moc děkuju za pochvalu. 💓🍀 Ta červenobílá kytka je opravdu fuchsie. Práci to dá, ale baví mně to. Pak tu práci vyváží radost, když všechno kvete. Letiště, kde se teď nelétá, a když tak minimálně, bývalo našim cílem dost často. Jezdili jsme se dívat na přistávající a odlétající letadla. Vnoučata, díky tomu, že při opravách hlavní ranveje, nám to létá doslova nad hlavou, znají nejen letecké společnosti, ale i typy letadel. Loni měli smůlu a obávám se, že to letos bude vypadat dost podobně.
      Měj se hezky 🍀

      Vymazat
  17. Opět krásně zhodnoceno a sepsáno. Já takové bilance nedokážu udělat...Jsi fakt dobrá. Vše Ti moc chválím. Jsi šikovná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, moc děkuju.💓🍀 Mám fotky řazené podle data, takže pak stačí jen prohlížet a vybírat. Tentokrát jsem jich vybrala opravdu hodně.
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  18. Moc hezký závěr roku. 🙂
    Gratuluji ke krásnému výročí a přeji vám mnoho dalších šťastných a spokojených společných let. ❤

    OdpovědětVymazat
  19. Alenko, krásné hodnocení opět. Já takové bilancování neumím, takže obdivuji. Měj pohodové dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, moc děkuji.💓🍀 Jsem ráda, že se ti to moje bilancování líbilo.
      Měj hezký den.

      Vymazat
  20. I tentokrát jsem si výlet proti proudu času moc užila. Bylo to nádherné. I ten podzim se mi připomněl tak nějak mile, když máme jaro za dveřmi. Vánoce krásně zachycené v těch podstatných bodech. Přivolávání Ježíška je pěkný nápad. U nás se vždy po večeři vytratil manžel, jakože jde na záchod a mezitím zapálil vedle v pokoji prskavky a zazvonil na zvonek. Zahradnice jsi úžasná, to už jsem psala minule, a manžel skutečně pochvalu zasloužil, ale dnes musím vypíchnout :) že jsi i velmi šikovná nadaná cukrářka/pekařka/chlebíčkářka. Jsou to skutečně lákavé pochoutky, malá umělecká díla. Pod závěrečná slova bych se mohla podepsat, asi jako my všichni. Také bych ráda věřila, že letos bude lépe, nebo že alespoň nebude hůř. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bev, moc děkuji. 💓🍀 I pro mně samotnou bylo zajímavé vrátit se prostřednictvím fotek zpátky. Když se vrátím k tomu Ježíškovi, v našem bytě to jinak provést nešlo, prostě děti musely na chvíli ven. 😀 Děkuji též za pochvalu mého květinového šílenství a kulinářských výtvorů.
      Přiznám se, že když vidím, co se u nás teď děje, začínám propadat skepsi a přestávám věřit, že to bude lepší. Snad nebude hůř. 🙈
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  21. Řízků není nikdy dost. Těch rostlinných i těch masových.
    A máš opravdu skvělé vánoční kaktusy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavle, moc děkuju. 🍀💓 První baví, druhé chutnají. 😃
      Děkuji za pochvalu kaktusů.

      Vymazat
  22. S těmi muškáty máš opravdu hodně práce. Vypadá to jako v nějaké továrně, kupa odpadu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renátko, je s tím práce, ale ta je pak vyvážena radostí, že se vše povedlo a kvete to.
      Ta kupa je takovou ilustrací, kolik toho vyrostlo. 😃

      Vymazat
  23. Chtěla bych ocenit tu práci (teď nemyslím "jen" na zahradě, pak v garáži s květinami, pečení vánoček a cukroví) ale práci s těmi fotkami, ke všem dát popis a hezky seřadit, chronologicky. Možná si to někdo ani neuvědomí, ale vím, co to obnáší a za tohle patří velký palec nahoru. Chybí mi tu nějaký smajlík, tak aspoň ☺☺☺.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, moc děkuji. 🍀💓 Probrat se fotkami a vybrat je do článku mi opravdu dalo trochu práci, ale naštěstí se mi v počítači řadí chronologicky podle data pořízení. Když mi v listopadu zmizely fotky z přenesených článků, pokusila jsem se je vrátit. Já si snad prozíravě stáhla končící Galerii.cz. Ovšem tam jsou fotky v takovém nedefinovatelném shluku, že se nejsem jistá, zda se do obnovy pustím.
      Takže moc děkuji za 👍 a zdravím.

      Vymazat
  24. Jako spousta přede mnou obdivuji práci s muškáty, klobouk dolů. Krásná rekapitulace, jeden si myslí, že se pomalu nic neděje, ale kdybych takhle zapátrala, zjistila bych na co všechno se dá zapomenout. Přeji hezké dny. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, mně ty kytičky opravdu baví. Každopádně víc na jaře, ten podzim je pro mně smutný, když musím likvidovat kvetoucí rostliny. Divný rok utekl rychle, možná i proto, že jsem se snažila ho vyplnit spoustou různých činností.
      Nebýt tohoto článku, také bych už na spoustu věcí nevzpomněla.
      Moc děkuji a přeji hezké dny. 💓🍀

      Vymazat
  25. Alenko, ty jsi alse akční, co naděláš práce. no nedávno jsem stačila taky toho udělat víc jak dnes, ale co mohu dělat? Už to tak nejde jako dřív. Už jen to tvoje zahradnictví - co to dá práce, ale výsledek je super.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Libuško, moc děkuju. 💓🍀 Už jsem se taky dostala do stádia, kdy si uvědomuju, že jsem toho zvládala podstatně víc. Zejména teď, kdy už mě týden bolí záda. Ale musím to rozhýbat, abych mohla zase začít fungovat. Dnes jsem kontrolovala muškátové řízky a vypadá to dobře.
      Něj se krásně a opatruj se.

      Vymazat
  26. To je krásné shrnutí a co máš energie ! Já osobně mám podzim moc ráda, asi to bude i tím že jednak přestane být vedro a pak nemám tolik kytiček má opatrování - to bych nezvládla! U mě to buď roste samo nebo - neroste! Kupodivu někdy vyraší něco nečekaně, jako např.vloni na jaře růžová eustoma . Když vyrazily listy chtěla jsem je vyhodit v domnění že je to plevel😁

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, moc děkuji. 🍀💓 U mně je podzim nejméně oblíbeným už z výše uvedené likvidace kytek a také proto, že se zkracuje den. Jsem narozená ve Lvu v plném létě a mám ráda dlouhé dny.
      S tou eustomou mi to připomnělo m= plumbago, čili olověnec. Nedařilo se mu a já se rozhodla ho vyhodit. A kam, než na kompost. A on tam vleže na posekané trávě a zemině pookřál a znovu obrazil. Takže jsem ho z kompostu vyzvedla, očistila a on od té doby roste a hlavně kvete. Doklad toho, že příroda má sílu.
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  27. Aleno, taky obdivuji jaká si zahradnice. A taky systematičnost při dokumentaci běžícího času. Já tenhle typ článků pořád plánuju, ale nikdy to nedotáhnu do konce.
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, moc děkuji. 💓🍀 Kytičky mě opravdu baví a určitá systematičnost asi bude ještě pozůstatkem mé bývalé pracovní činnosti.😃
      Měj hezké dny.

      Vymazat
  28. Ali, mne fascinuje to tvoje obrovské "zahradnictví". To je neuvěřitelné. Také zahradničím a "muškátuju" a také mi to na podzim přerůstá přes hlavu, ale ty vedeš! Mám stejné vánoční kaktusy, ty jsou vděčné a mně kvetou několikrát do roka. Teď se sháním po žluté barvě. Viděla jsem ho u sestry a moc se mi líbil. Jo a navíc jsi pilná, jako včelička viz. pečení, vaření, pletení atd. Mně už nějak docházejí síly, ale snažím se. Člověk musí mít nějakou činnost, jinak by to s ním šlo s kopce. Tak se budeme těšit na jaro...

    OdpovědětVymazat
  29. Alenko, ani já nemohu opomenout tvé domácí zahradnictví. To je fakt neskutečné! A těch dobrot, ty umíš vykouzlit domácí pohodou.
    Děkuji za ten návrat v čase a přeji hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
  30. Přicházím číst tvoje poslední články až dnes a musím si na ně vyhradit dost hodin. Blahopřeji k výročí, to se dnes fakt moc nevidí. Začala jsem dnes tímto článkem a vzdávám ti hold za tolik práce, která zdobí i těší. Já jsem vedle tebe slabča, moje zaměření je spíš zahrada a bylinky - ty nejsou většinou na množství práce tak náročné. A přehledy - ty umíš opravdu nejlíp co si tak vybavuji.
    Nakoukla jsem i do dalších článků, ale číst a užívat si je budu dnes. Přeji co nejlepší rok 2021 a hlavně zdraví a štěstí ☺

    OdpovědětVymazat
  31. Jojo podzim je nádherné zbarvený, žluté listí, červené psi víno... Nám květy petrklice na Nový rok, ve městě i se našly kvetou i růže... S mou fotovybavou se mi Měsíc ještě nepodařilo vyfotit, je zajímavé, že takový Rudolf druhý viděl na měsíčním kotouči Itálii, dokonce si snad musel, že se tam odráží. Trochu podobné to je..

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤