Je za námi další rok, tentokrát takový divný, na který nebudeme asi moc rádi vzpomínat. Rok, který změnil nejen náš pohled na běžné a obyčejné činnosti. Změnil i náš život. O covidu jsme slýchali ve zprávách, ale říkali jsme si, že je Čína dostatečně daleko a doufali, že se vše přežene, podobně jako SARS a MERS. Jsme teď jiní?
Nechci porušit tradici na svém blogu a přicházím opět s fotobilancí, tentokrát "divnoroku". Musela jsem se opravdu hodně přemlouvat, abych se do výběru fotek pustila. Převládala nechuť. Důvodem bylo hlavně to, že mi koncem listopadu zmizely z blogu fotky za více než deset let mého blogování. A aby se to nepletlo, samozřejmě jsem opět zazdila narozeniny tohoto blogu, kterému bylo před dvěma dny 11 let.
Přijměte tedy pozvání k prohlídce roku 2020 mýma očima, potažmo fotoaparátem či mobilem. Fotografie jsou řazeny chronologicky.
LEDEN
1. leden, krátce po půlnoci - ohňostroj z okna
Nový rok, tak jako tradičně, začínáme dortem
2. ledna navazujeme na naše prosincové toulání po Praze, kostel sv. Havla,
s ohledem na naše příjmení, nemůžeme minout
Vodník na Královské cestě
Křižovnické náměstí s kostely Nejsvětějšího Salvátora, sv. Františka z Assisi a sochou Karla IV.
Pohled, který se asi neomrzí
Socha sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě
Malostranská mostecká věž
Kostel Panny Marie pod řetězem
Kostel sv. Mikuláše
Kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského, ve kterém je Jezulátko
4. leden, kdy si užíváme povánoční atmosféru
5. leden - rozhodla jsem si výzdobu zdokumentovat, než vše uložíme
6. ledna jsme se šli naposledy podívat na Staroměstské náměstí.
Netušili jsme, že je to opravdu naposledy.
Odtud pak naše kroky vedly na koncert.
Prašná brána, Obecní dům a rozsvícené Příkopy
9. ledna jsem si ve školce vyfotila Bětčin výkres na nástěnce.
Podepsala se jako Arab - zprava do leva
29. leden v Malostranské besedě. Poslední potlach skupiny Pacifik a Tonyho Linharta.
Ten další už se kvůli covidu nekonal.
Tony odešel letos 8. ledna do muzikantského nebe.
30. leden - Kulturní dům Mlejn a Pavel Žalman Lohonka
31. leden - venkovní teplota po ránu je téměř jarní
Miluju nebeské divadlo s jeho barvami
ÚNOR
1, únor se sněženkami
5. únor - obloha mi připomíná moře a já se začínám obávat toho, že ho letos neuvidíme.
Sleduji pravidelně na stránkách RAI zhoršující se situaci v Itálii.
12. únor - opět nasněžilo
Navigace se zbláznila, Ta rychlost je závratná.
14. únor - spadlé ptačí hnízdo
15. únor - fronta u okénka v lékárně. Ještě jsme netušili, že si budeme na okénka zvykat
16. únor - opouštím Blog.cz. Musela jsem si vyfotit to krásné kulaté číslo počtu návštěv.
Málo platné, deset let je kus života.
19. únor - kus jara v bytě. Neodolala jsem těm kudrnatým květům
27. února - jedeme do divadla a přemýšlíme, jak dlouho ještě budeme v klidu.
28. únor - sněžit začalo už v noci, kdy jsme se vraceli domů.
Sníh je mokrý, dlouho nevydrží.
Nákupní panika už začala
29. únor - v noci opět sněžilo
Kam povedou naše kroky? Co nás čeká?
BŘEZEN
1. březen - Velký sál Lucerny a první z Posledních koncertů Spirituál kvintetu.
Nemínili jsme si nechat pokazit náladu tím, že i u nás už je covid.
Jen jsme přemýšleli, zda kapela stihne odehrát všechny koncerty.
Nestihla to. Odehrála pouze dva.
Ty, které budou, už budou jiné, v březnu navždy odešel Dušan Vančura.
6. března jsme byli docela zděšeni při nákupu.
Večer jsme byli naposledy v divadle.
Herecký koncert Miroslava Donutila se Zuzanou Krónerovou
ve hře Smrt obchodního cestujícího, stál za to.
7. březen - oslava 11. narozenin Emy a Tomášův svátek. Kocourovi je to fuk.
Letí to...
8. březen - svátek slaví Gábina a "Dědo, jsi kůň".
13. březen - krom škol se uzavřely v naší městské části i školky. Jsme hlídací.
Ovšem, ne nadlouho.
Náš synek uspořádal o víkendu sraz pro asi 30 lidí v době, kdy to bylo zakázané.
Na dotaz, zda tam byli všichni zdraví, jen pokrčil rameny a ucedil, že snad jo.
Přestali jsme hlídat děti a byli uvrženi do klatby.
15. březen - zima se nevzdává
17. března - jako mnoho dalších šiju roušky
20. března jsem "ulovila" první letadlo s rouškami z Číny.
Žádný dar, stát je zaplatil a všichni se byli klanět na letišti.
21. březen - první jarní den a vrací se zima
22. březen - zima po ránu rostlinám moc svědčit nebude
23. březen - jak tohle dopadne?
24. březen - vypadá to špatně
25. březen - poslední droždí a já peču housky
27. březen - už druhý týden nám nakupuje dcera.
Nechceme jí moc obtěžovat, stačí, když dojíždí jednou týdně.
Zásoby docházejí, na palačinky však máme všechny ingredience doma.
Udělal mi radost jeden z ibišků
28. březen - přinesla jsem si kus jara ze zahrady
Mráz - nemráz, zahrada jarně kvete
30. březen - maminka tomuto pečivu říkávala "karásci".
Sypala ho mákem, ale ten jsem neměla, takže jsem použila strouhané ořechy.
To vše jen díky tomu, že dcera sehnala nedostatkové droždí.
Sluníčko už má sílu
Říká se, že když je vidět z okna Milešovka, bude se měnit počasí
Tam, kam dosáhnou sluneční paprsky, mizí sníh
Růže už raší
31. leden - avizovaná změna počasí rozhodně nebyla k lepšímu
A zase chumelí
A tady svou bilanci přeruším, protože jsem vybrala fotek víc, než jsem původně zamýšlela.
Alenko, i tak je to moc hezká bilance. Díky. Chci věřit, že tento rok už bude konečně lepší.
OdpovědětVymazatLibuško, moc děkuju. 💓 I já chci věřit, že se situace uklidní a bude líp.
VymazatKarásci, dort a palačinky mě nadchly úplně nejvíc. Byl to zvláštní rok, uvidíme jaký bude ten letošní. Na fotkách to ale vypadá docela pěkně, zvlášť když se začne blížit jaro. Těším se na další čtvrtletí. :)
OdpovědětVymazatBev, nemohla jsem odolat a své sladkosti jsem na blog dala. To aby ten rok nebyl úplně hořký.😃 Na pokračování se pracuje. 🙋♀️
VymazatKrásně jsi představila první čtvrtletí. Ano rok to byl hodně zvláštní. Plno lidí doslova uzavřel doma před televizi, ke knížkám a šití roušek. Já jsem se ve svých téměř 70 letech začala učit háčkovat...Ale venkovní procházky do přírody jsem si neodpustila i když zpočátku s hadrem na ústech. Teď roušku nosíme také, ale nasazuji si ji ve městě a v přírodě jen tehdy, pokud někoho potkávám. I naši rodinu postihl ten hnusný covid19, takže vánoční setkávání jaké jsme mívali v jiných letech, se kvůli němu nekonalo. Přeji Ti Alenko, krásné a klidné zimní dny, hlavně zdraví, pohodu a spokojenost.
OdpovědětVymazatJaruško, moc děkuji. 💓 Musím se přiznat, že my také byli zpočátku doma a chodili maximálně na zahradu. Já dokázala prosedět u počítače dlouhé hodiny, kdy jsem s hrůzou sledovala počty nakažených a četla vše. Rána pro psychiku, kdy jsem se rozbrečela nad špatnou zprávou. Bylo mi jasné, že takhle to dál nepůjde. Dcera nám nakupovala, syn nás ignoroval.
VymazatRoušku také nosím ve městě a v přírodě jí sundávám. I když ... nedávno jsem vběhla do Kauflandu a až ostraha mě upozornila, že nemám roušku. Hezky mi visela na krku. 😊
O vánocích jsme se scházeli jen jako rodina. Štědrovečerní večeři jsme trávili u syna, na Štěpána přišla jen dcera s vnučkama. Zeť doma marodil. Odpoledne se stavil manželův bratr s partnerkou a muž začal kýchat. Opustili nás kvapem a my zůstali sami. To byly veškeré naše kontakty.
I já přeji dny v klidu a pohodě a hlavně pevné zdraví. 👍💓
Alenko, koukám, jaké šatičky jsi nafotila Jezulátku, na pořádnou prohlídku tvého příspěvku si udělám dost času až večer. Pa Jiřina z N.
OdpovědětVymazatA jsem zvědavá i na další toho r.2020
Jiřinko, šatičky byly bílé, trochu vyšívané. V kostele je expozice, kde jsou vystaveny spousty dalších šatiček. Schválně se podívám, jaké šatičky jsem vyfotila v předchozím roce.😊
VymazatMěj se báječně 💓
Alenko, zajímavý přehled prvního čtvrtletí. To jsme ještě netušili, co nás pak čeká. Koukám, že zima se dlouho nechtěla vzdát své vlády, ale jaro už se blížilo. Těším se na další čtvrtletí.
OdpovědětVymazatPřeji hezký týden. D.
Daši, moc děkuji. 💓👍 Nikdo z nás netušil, co bude. Nedokázali jsme si představit, že budeme čelit pandemii.
VymazatZima se opravdu nechtěla vzdát a mrazy, který přišly na konci března, nadělaly spoustu škody.
Na pokračování se už pracuje, ale jde mi to pomalu. 😊
Krásné a pohodové dny přeji
Na začátku roku jsme ještě netušili, co nás vlastně čeká. Divný rok. ale fotky jsou super. Další řada fotek už bude o jaru a na to se letos moc těším. Snad nám to všem vyjde a bude lépe. Zdravím ☺
OdpovědětVymazatEvi, přesně tak. Zprávy z Číny jsme slyšeli, občas jsme viděli i nějaké záběry, ale bylo to pro nás daleko. Moc děkuji za pochvalu fotek a jsem ráda, že se ti líbí.💓👍
VymazatPevně věřím a doufám, že bude lépe a že to všichni zvládneme.
Hezké dny
Alenko, hezké zhrnutí toho divného roku, snad už bude brzy líp.
OdpovědětVymazatLibby, moc děkuju. Zatím mám shrnuté jen první čtvrtletí, další budou následovat.
VymazatSnad bude líp. 👍💓
Vzpomínka na blog mne bodla u srdce.
OdpovědětVymazatAle nejlepší je kocour-pohodář.
Pavle, na Blog.cz jsme strávili všichni hodně času. 😢
VymazatKocour je super. Když ho dcera přinesla, držela jsem ho na dlani. 🐱
Alenko,to je úžasná bilance prvního čtvrtletí starého roku.Dala sis opravdu velkou práci.Já mám zvláštní povahu,moc se neohlížím,ale občas jsem si psala deníky a to jsem časem v nich ráda listovala.Jinak já nejsem vůbec na psaní,ani ve škole mi nešly slohy a tak raději hodně fotím.Rok to byl divný,ale já doma nevydržím a příroda zakázaná nebyla a tak jsme pořád někde byli.A díky tomu,že jsme s manželem prodělali covid,tak jsme si povolili a vánoce si užili s rodinou a také jsem s ní mohla oslavit v prosince 70.
OdpovědětVymazatVíš,že jsem si s tebou moc ráda zavzpomínala.Doplnila jsi vše krásnými fotografiemi.
Měj hezké dny
Jiruš, moc děkuju. 💓👍 Musela jsem se tentokrát hodně přemlouvat. Tím, že mi zmizely fotky, jsem měla hodně po naládě a říkala si, zda mé počínání není zbytečné. Já jsem psavec, i když klasické deníky jsem v mládí nepsala. Teď píšu deníky z našich cest. Původně to byly jen poznámky, kde jsme byli, kde tankovali a za kolik... a pak jsem začala popisovat den po dni. Slohy mi šly a se svou spolužačkou jsme kdysi psaly detektivku. Kde skončila, netuším. 😉
VymazatPřijmi dodatečně vše nejlepší ke krásným kulatým narozeninám. Přeji hlavně pevné zdraví, sštěstí, klid, pohodu a stále dobré oko fotografa. 🌹🌹🌹
Krásné dny
Alenko,loňský rok s námi pěkně zamával a tak tiše doufám, že další půlrok toho nového roku 2021 už bude od prázdnin lepší. Bohužel možná jsem pesimista,ale i tak přeji pozitivum a palec nahoru za krásné vzpomínání. �� Fukčarinka
OdpovědětVymazatMarti, i já doufám, že se situace zlepší, ale určitě to ještě nějakou dobu potrvá. Musíme vydržet a věřit, že bude líp.
VymazatMoc děkuji za palec nahoru a přeji krásné a pohodové dny. 💓👍
Alenko, díky tvé inventuře jsem si zavzpomínala na své první čtvrtletí loňského roku. Třeba divadlo - manžel trochu reptal, že jsem měli asi troje lístky myslím po dobou dnech za sebou. Kdo mohl tušit, že to je na kdoví jak dlouho naposledy...
OdpovědětVymazatDěkuji a těším se na pokračování.
Měj hezký večer, Helena
Helenko, i já moc děkuji. 💓👍 My stihli absolvovat v prvním čtvrtletí dvě návštěvy divadla a tři koncerty. Pak jsme měli lístky na další tři divadelní představení a na jeden koncert. Když se to trochu uklidnilo, objížděla jsem divadla. Na dvě představení jsem lístky vyměnila na září, pevně věříc, že už vše bude v pořádku, dvakrát mi byly vráceny peníze.
VymazatMůj muž byl se mnou jedinkrát na opeře a víckrát jít nechtěl. Takže jsem chodívala s dcerou. Televize se snažila nahradit tu absenci kultury a bylo možno shlédnout spoustu představení různých žánrů. Muž mě šokoval, když se se mnou díval na Nabucco a pak mi řekl, že se mu to líbilo. Asi měl opravdu absťák.😃
Asi si na kulturu budeme muset ještě chvíli počkat.
Měj hezké dny
Alenko, uplynulý rok byl opravdu divný. Líbí se mi Tvoje shrnutí prvního čtvrtletí a těším se na pokračovaní. Také jsme ze začátku byli doma, jen jsme se odvážili jít s rouškou na obličeji na nákup. I u nás se šily. Pak jsme se odvážili do přírody a když jsme byli sami, tak jsme si užívali nadechnutí z plných plic.
OdpovědětVymazatCovid se nevyhnul ani naší rodině, momentálně jsme v izolaci, naštěstí máme lehký průběh.
Růženko, moc děkuji. 👍💓 Byl to opravdu hodně divný rok. Zpočátku nás všechny sevřel strach a obavy z toho co bude, pak jsme se na chvíli nadechli a ono se to vrátilo. Teď už jsme všichni nějak méně ostražití.
VymazatMoc a moc držím palce, aby jste covid překonali bez větších problémů. 🙏
Klidné a pokud možno zdravé dny
To je dobrý nápad rozdělit bilanci roku na kvartály.
OdpovědětVymazatMoc pěkné shrnutí. Myslím, že právě k tomuto roku se budeme časem dost vracet, byl velmi atypický...
Ty fotky, zrovna na tomto blogu to musel být ohromný počet těch ztracených... :-/
Gratuluji k jedenáctinám. :-) Taky bloguji jedenáct let, ovšem s přestávkami, takže desáté výročí se mi povedlo docela zazdít...
Moc děkuji. 💓👍 Já už tyhle fotobilance dělám několik roků. Ale ... kvůli tomu, že mi zmizely fotky za více než 10 let blogování, není možné si ty starší prohlédnout. Proto jsem váhala, zda se do bilancování pouštět. Než loni v srpnu ukončil Blog.cz činnost, stihla jsem fotky zkopírovat. Možná se někdy přinutím je znovu nahrát. Začala jsem s tím po té, co jsem zjistila v listopadu tu hrůzu. Dlouho jsem však u toho nevydržela.
VymazatDěkuji moc za přání k blogovým narozeninám, pravidelně na ně totiž zapomínám. 😃
Hezké a pohodové dny
Aleno, hezká fotobilance. Já až tolik nefotím, tak nevím, jestli bych nějakou takovou svou dala dohromady.
OdpovědětVymazatA gratulace k výročí blogování - 11 let už je nějaká doba :)
Měj se fajn
Stáni, moc děkuji. 👍💓 S tím focením, bych mohla odcitovat větu svého muže: "Fotíš každou kravinu".
VymazatMusím mu dát za pravdu, něco na tom bude. 😃
Moc děkuji za gratulaci k blogovému výročí. 💓 Je to opravdu už kus života.
Měj hezké dny
Nejprve gratuluji k výročí blogování. Se zájmem jsem si prohlédla první čtvrt rok loňska. A těším se na pokračování.
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Hani, děkuji za gratulaci k blogovému výročí. 💓 Chovám se k němu macešsky, většinou na něj zapomínám.
VymazatNa pokračování už pracuju.
Měj hezké dny
Ono už to bláznivý počasí napovídalo to, co se pak dělo celej rok a ostatně děje i dál. Chaos, blbinec, nekoncepční řešení problémů vládou která selhává ve všem v čem jen může.... ta Milešovka vypadá jako by jste jí měli za humny ;-)
OdpovědětVymazatVendy, celý ten rok byl divný. A já se obávám, že do tohoto jsme nevstoupili také zrovna nejlépe. Ale abych nebyla úplně skeptická, doufám a snad i věřím, že se vše v dobré obrátí.
VymazatŘíká se, že ryba smrdí od hlavy a něco na tom bude. "Já jsem krizový štáb", bylo slyšet už v březnu. A teď slyšíme "Já mám na starosti očkování." A pak v tom nemá být bordel. Neposlouchání názorů odborníků a prosazování názorů vlastních, vedlo k obrovskému nárůstu počtu nakažených, z čehož se pak odvíjí počty lidí ve špitálech a bohužel i těch, kteří tu ještě mohli být. A pak se doslechneš, že si za to můžou lidi sami. Raději se hodím do klidu.
Milešovka opravdu vypadá jako za humny, ale už to nebude trvat dlouho a vidět nebude. Stromy přes silnici rostou čím dál, tím výš. Kdysi býval vidět i Říp.
Měj hezké dny👍💓
Alí, hodně pomůže v tom uspořádání fotek do starých článků tahle aplikace webarchiv.org tam si zadáš název svého blogu a klikneš na něj. Objeví se ti starý blog z B. cz i s fotkama. Já si takhle dohrála začátek blogu, Kukátko o Alanu Rickmanovi a Inspirace tedy jen částečně. Fotky si z něj stahuju a pak podle daného původního článku dohrávam jak tam patří. I když se mi asi u pár článků stalo, že už ani tam ty fotky nebyly.
VymazatVendy, moc děkuju za radu, nemám tolik zkušeností, jsem samouk, ale už dlouho. Odkaz si ukládám a zkusím. I když si nejsem jistá, zda budu schopná nahrát fotky za víc než deset let. Ale u těch podstatných článků by bylo dobré, kdyby tam byly. Ještě jednou moc velký dík.💓👍💓
VymazatMě na to přivedla Jíťa Štěpánková na Klubu blogerů, má tam přímo návod jak na to. Na tuhle stránku upozorňovala v létě i Janinka, že se tam dá dohledat blog i z fotkama. jestli nevíš jak na Klub blogerů, mám ho v odkazech na blogy které sleduji v menu.
VymazatVendy, moc děkuji. 💓👍 O Klubu blogerů vím a také vím, že ho Jitka založila. Zvažovala jsem, že se do něj přihlásím, ale nakonec jsem rozhodnutí odložila. Plácala jsem se v tom tady, kdy mi mizely fotky, nevěděla jak vše nastavit, aby to fungovala. Stylem pokus-omyl jsem se pak dopracovala nějakého výsledku. I když občas ještě udělám nějakou koninu.
VymazatJeště jednou díky a měj krásnou neděli.
Alenko, děkuji, moc hezké. Při tom si člověk uvědomí, na co by jinak už zapomněl. Tak v březnu byly pěkné mrazy, hm, já už bych jaro měla dneska. :-) Sama jsem na takovou bilanci líná, ještě, že Tě máme! Buď zdráva. :-)
OdpovědětVymazatLotty, moc děkuji. 👍💓 Já si také při vybírání fotek připomněla spoustu věcí, které jsem během času pozapomněla. Na mrazy jsem nezapomněla, připomínaly mi je kytky na zahradě, které to nevlídné počasí poznamenalo.
VymazatMěj krásné a hlavně zdravé dny
Pááánečku, tolik krásných snímečků!👏
OdpovědětVymazatGratuluji k blogovým narozeninám a přeji spoustu spokojených návštěvníků.🌹 Také za pár měsíců oslavím jedenáctiny.
Měj příjemný večer.😊
Emi, moc děkuju za gratulaci k blogovým narozeninám a jsem ráda, že se ti fotky líbí.
VymazatMěj hezký den 💓
Když to takto dokumentuješ ve vztahu s rozšiřováním covidu, ke to neveselé čtení. Ale i tak jsi s manželem několik kulturních akcí ještě měla štěstí vidět.
OdpovědětVymazatJá jsem byl letos na jediném koncertu a jediném divadelním představení, všechno ostatní bylo zrušeno, ale cestování nám celkem vyšlo, v lednu jsme byli lyžovat v Rakousku, v srpnu byli ve Švýcarsku a Rakousku a začátkem září ve Vysokých Tatrách. Teď však o tom zatím můžeme jen snít.
Miloši, on ten rok moc veselý nebyl. Alespoň já to tak vnímala. Kulturních akcí jsme naštěstí pár stihli. A pak jsem řešila vracení lístků, či jejich výměnu a rušení třítýdenní italské dovolené. Storno poplatek jsem brala jako malou finanční podporu cestovní kanceláři, doufajíc, že vydrží. Na rozdíl od spousty dalších ještě funguje.
VymazatCestovali jsme po vlastech českých, podnikali jen jednodenní výlety. Veškeré plány jsme upozadili. Každým rokem jsme si pod stromeček dávali cestovní smlouvu, z poloviny už zaplacenou. Tentokrát ne. Věřím, že se situace zlepší a že se nám všem povede znovu vycestovat. Držme si palce. 👍💓
Ali, perfektně zdokumentované. Díky za krásnou předcovidovou procházku Prahou. Já jsem ještě stihla v únoru překrásný koncert Pavla Šporcla a operu Rusalku. Ta představení už byla "na hraně". Pak už jen náhubky a stres. Já jsem měla 11. blogové narozeniny v listopadu. Myslím, že to už zmizely fotky a nebylo nad čím jásat. Ale je fain, že stará parta vydržela. Kromě Jarušky z Tábora, po jejích článcích se mi stýská. Také koukám, jak nám ta vnoučata vyrostla. Měj se pěkně. Hela
OdpovědětVymazatHelenko, moc děkuju. 💓 Já v centru nebyla od března, nepočítám-li obíhání divadel, kdy jsem vracela lístky za neuskutečněná představení. Po tom infarktu jsem opatrnější. A když k tomu přičtu další neduhy, říkám si, proč tomu jít vstříc.
VymazatJsem také moc ráda, že se opět můžeme scházet nyní na blogspotu a že o sobě víme. Třeba se Jarka ještě někdy objeví.
Vnoučata rostou jako z vody. S kukačkami mlátí puberta a my je kvůli covidu vídali podstatně méně, než dříve. Trpaslíci už chodí do školy oba. Zkonstatovala jsem, že všechna tři starší už uměla na Vánoce v 1. třídě číst. Bětka neumí. Ještě nezná všechna písmena. Zavřené školy a distanční výuka moc vzdělání neprospívají. Snacha jim, coby zdravotnice, zajistila výuku ve škole vyhrazené pro IZS, ale bylo to totéž jako doma - každý individuálně u počítače. Jediný rozdíl, že na to nebyli sami dva.
Takže, dodatečně gratuluji k 11. narozeninám tvého blogu. 🌹🌹 A současně moc a moc držím palce. 💓👍🙏
Alenko, moc hezká reportáž tvého roku. Měj pohodové dny.
OdpovědětVymazatMarti, moc děkuji. 💓 Stejným způsobem už dělám rodní bilance několik let.
VymazatMěj hezké dny
Jojo, a v březnu do toho vlitnul covid... Myslel jsem, že to rychle pomine, jako ty humbly s ptačí prasečí a jinou chřipkou, ale... Straší dodnes.. Škoda že zSpiritualove neofehrali to poslední turné... Pěkný fotky aspoň...
OdpovědětVymazatHonzo, i já si myslela, že se to přežene a náš život se vrátí k normálu.
VymazatSpirituál kvintet přeložil koncerty na září a pak znovu na letošní květen. Zda se uskuteční, je ve hvězdách. Už to nebude ono, Dušan Vančura bude chybět.
Hezké ohlédnutí za uplynulým rokem. Byl náročný, ale věřím, že to bude letos lepší. 🙂
OdpovědětVymazatNikolko, moc děkuju. 💓
VymazatUplynulý rok byl náročný a já také doufám, že ten letošní bude lepší.
Musíme věřit.
...zdravím v novém roce 2021 a přeji dobrou pohodu a zdraví.Moc pěkná fotopřehlídka nástupu do prvního kvartálu.Dobře jsem si početl.Jen mě udivila nakupní horečka a nedostatek kvasnic.U nás v Gloguse nic takového po celou dobu nebylo a kvasnice v dostatečném množství,dokonce výběr ze tří druhů.
OdpovědětVymazatOd počátku,kdy se covid objevil,nosíme s manželkou všude tam,kde lze jeho výskyt očekávat,poctivě roušku,já dokonce i kožené autorukavičky.Takže zatím jsme oba zdrávi...už jsme 80 + a je potřeba se přiměřeně chránit.Bydlíme na venkově v domečku,takže vycházky kdykoliv venku do přírody,případně i jednodenní krátké výlety do Jeseníků nebo na brněnsko,kde máme rodinu.Ale vždycky s nejmenším počtem lidí nebo vůbec.Jezdíme autíčkem,stopaře nebereme.Takže ještě jednou díky za krásné vzpomínky a rád se zase vrátím..papa
Johanesi, i já moc zdravím a přeji hlavně pevné zdraví Vám i Vaší paní. Snad bude tento rok už lepší, než byl ten minulý.💓👍
VymazatNákupní panika byla tady u nás opravdu znát. Spousta věcí na počátku opravdu chyběla a droždí bylo úzkoprofilovým zbožím. Dalo by se nazvat přímo podpultovým. Dcera na něj narazila a u něj byla cedulka, že zákazník smí koupit pouze 5 kusů.
My s mužem také nosíme ve veřejném prostoru roušky, v přírodě, kde nejsou lidi, chodíme bez nich. V létě, když se to uvolnilo, chodili jsme bez nich všude. Byli jsme jen na skok v Německu, ale tam bez roušky nikoho do obchodu nepustili.
A k těm stopařům? Manžel je také nebere. Já si ho totiž v roce 1974 stopla. 😂🤣
Děkuji za milý komentář a za návštěvu.
To je krásná bilance, škoda že jí kazí ten ohavný virus. Ráda jsem se podívala na obrázky Prahy, ty mě opravdu nikdy neomrzí, já mám v mobilu nafocené skoro úplně ty samé :-)) Teď si asi budu muset chvíli počkat než se mi podaří udělat nové a doufám, že na nich už budou lidé bez roušek. My nesmíme ani mimo region, uvolnili jen na pár dní, ale zrovna byla zima a pršelo. Drží nás zkrátka, po předešlých zkušenostech, vy máte na počet obyvatel víc případů, ale i přesto volněji. Držme si palce!
OdpovědětVymazatRůženko, moc děkuju.💓👍 Bohužel ten ohavný virus se stal součástí života celé planety. Takže je i v bilanci. Musíme všichni doufat, že se to přežene a že budeme zase moci volně cestovat, chodit bez roušek a užívat si život tak, jak jsme byli zvyklí. Co se týče počtu případů, je naše městská část v současné době druhá nejhorší. Je to takové nevyzpytatelné, občas to poklesne a pak se zase počty zvyšují. Když se vezme Praha jako celek, vyzní ta čísla mnohem pozitivněji. U nás žádné zákazy cestování zatím nejsou.
VymazatMěj se hezky a držme si všichni palce. 👍
Škoda všech fotografií o které jsi přišla, byla to letitá dřina všechno zdokumentovat. S tím se nakonec musíme smířit tak jako se současnou zdravotní situací. Pokračování a dokumentaci blogu jsi Alenko začala hezkou vzpomínkou a procházkou po Praze. Díky za to.
OdpovědětVymazatMirku, já netušila, že mi zmizely koncem listopadu fotky a paradoxně jsem v několika komentářích politovala jejich autory, že jsou bez fotek. A pak jsem se podívala k sobě a zjistila jsem, že jsem na tom stejně. V srpnu, než úplně skončil Blog.cz a Galerie.cz, jsem zkopírovala všechny fotky. Jako kdybych to tušila. Takže jsem se pustila do obnovy, ale ... zkopírované fotky jsou přeházené a je náročné, je do článku vložit tak, jak byly. Takže jsem s tím sekla a kdybych to měla nějak parafrázovat, slovy klasika: "Hněv cloumal mým majestátem." 😂🤣 Třeba někdy najdu dostatek času a hlavně chuti se do obnovy pustit.
VymazatJsem moc ráda, že tě potěšila lednová procházka povánoční Prahou.
Děkuji za komentář a přeji hezké dny 💓👍
Díky tvému přehledu jsem se "prošla" Prahou a také zjistila, jak jste prožívali od začátku tu "podivnou" dobu. U nás kvasnice průběžně byly, ale já jsem njak více nepekla-nebylo pro koho. Asi bychom se brzy kutálelia děti k nám-myslím vnoučata -zašly jen když je rodiče potřebovali pohlídat - tak jednou týdně. VCo se týče fotek, teprve nedávno jsem objevila velké množství z Galerie, kterou m i zřejmě stáhla Veruce . I blog, ale uznala jsem, že nebudu články stahovat i s komentáři, snad jen něco a pojedu dál, dokud to biudi zvládat. Co když mi mozek začne vynechávat? Léta jsou léta, přestože mi to jaksi nedochází. Doufám, že si přečtu další přehled. Máš moc šikovnou vnučku, je to hrozné, jak ten čas letí- vidíš to i na kocourovi.☺
OdpovědětVymazatRuženko, moc děkuji za komentář. Byl to zvláštní a hlavně divný rok, kdy občas něco nebylo k mání, kdy jsem delší dobu neviděla vnoučata a kdy mi hlavně chyběly sociální kontakty.
VymazatJá měla celý původní blog díky Veruce a jejímu manželovi přenesený sem na blogspot. Některé články, které třeba jen na něco upozornily, jsem smazala, ale blog jako celek v podstatě pokračoval. Fotky, které koncem listopadu zmizely, mně otrávily. Takže jsem se raději věnovala přípravám na Vánoce a na blog jsem několik týdnů nešla. Dokonce jsem koketovala s myšlenkou, že už nebudu pokračovat, ale naštěstí mně to přešlo.
Doufám tedy, že i ty budeš pokračovat dál, já se vždy těším hlavně na tvé povídky ze života. Matěje jsem přečetla, leč jsem nestihla komentovat.
Měj se prima a opatruj se. 💓👍
Taková fotoreportáž uplynulého roku je dobrý nápad, ten se mi líbí. Byl to náročný rok, co si budeme povídat. Všechno už je to otravné, nikdo pořádně neví, jak to s tím kovidem je, člověk neví, čemu může věřit... nezbývá než doufat.
OdpovědětVymazatLiliano, moc děkuji. 💓👍 Bilance uplynulých let dělám už dlouho, bohužel ty z let předchozích jsou bez fotek.
VymazatOpravdu nezbývá nám všem nic jiného, než doufat a věřit, že se náš život zase vrátí do normálních kolejí. Že budeme moci zase běžně fungovat. Asi si budeme i více všeho vážit.
Měj hezké dny
Velmi podrobná fotoreportáž; je pěkné si takhle zpětně projít, co se vlastně odehrávalo. Zjistil jsem, že ze svých fotek bych nic takového udělat nemohl, protože události kolem sebe dokumentuji minimálně :-). Ta ztráta fotek je k vzteku. Původně jsem taky chtěl pro opravu použít zálohu Galerie.cz (byť neúplnou, ani na jeden z deseti pokusů se při migraci záloha nenahrála kompletní), ale právě kvůli tomu, jak jsou v záloze fotky přeházené, jsem zjistil, že takovou opravu bych dělal pět let. Naštěstí jsem si těsně před koncem blog.cz udělal ročníkové wordovské zálohy, které se teď ukázaly jako mnohem praktičtější zdroj, jen jsem netušil, že je budu muset použít tak brzy.
OdpovědětVymazatPetře, já fotím poměrně hodně a téměř vše. Hodně fotím mobilem, který, na rozdíl od foťáku, mám stále po ruce. Díky tomu mohu vytvářet bilance. Dokonce jsem si při prohlížení fotoarchivu a výběru fotek na spoustu věcí vzpomněla a na chvíli se mohla vrátit v čase, kdy ještě bylo vše normální.
VymazatZtráta fotek je opravdu k zlosti. Já začala blog zálohovat, vlastně díky tvému blogu. Jsem klasický lempl. Takže ten původní je zazálohovaný a dokonce jsem v létě zkopírovala Galerii.cz. Možná jednou ty přeházené fotky srovnám a znovu nahraji. Možná... mám pocit, že toho času je stále nějak méně a méně.😃
Alenko, Tvůj přehled je moc pěkný a výstižný. Při koukání na březnové mrazy, jsem si uvědomila, jak jsem litovala naše narcisky. Tak krásně mi kvetly a pak najednou zapadly sněhem a bylo po kráse.
OdpovědětVymazatPro mne a mou rodinu byl loňský rok strašný. Raději nevzpomínat.
Obdivuji Tě, že nezapomínáš každý měsíc dokumentovat. Já bych rozhodně zapomněla. Když není venku nic zajímavého, nic nekvete, nevytáhnu foťák celé týdny.
S kovidem už se netrápím. Napřed jsem sledovala situaci každý den. Teď se snažím na to nemyslet.
Aktuálně mě trápí zánět průdušek, tak mám o "zábavu" postaráno.
Přeji lepší dny. ☺
Jarmilko, moc děkuju. 💓👍
VymazatBřeznové mrazy se na zahradě dost podepsaly, odnesly to nejen jarní cibuloviny, ale i další rostliny.
Já mám po ruce stále mobil, takže spousta fotek vznikla díky němu. Takže pak je z čeho vybírat.
Na jaře jsem dokázala sedět u počítače hodně dlouho a sledovala situaci s covidem. Podobně jako ty se na to už snažím nemyslet a hlavně už to tolik neprožívat.
Přeji ti, aby zánět průdušek odezněl a tys byla co nejdříve v pořádku. Moc ti držím palce.👍💓
Hezké dny a opatruj se.
Alenko, jak ten čas letí. Slavíš jedenácté narozeniny a já budu mít desáté.Když se člověk ohlédne zpátky, kolik věcí se událo, ale čas si stále běží svým tempem. Děkuji ti za připomenutí začátku roku 2020. Ještě v únoru bylo vše tak vzdálené, ale najednou se vše začalo měnit a není tomu zatím konce. Co si můžeme přát, ať se vše zase vrátí k normálu a ať se tady na těchto stránkách všichni dál scházíme.
OdpovědětVymazatIva
Ivo, mně to ohlédnutí připomnělo spoustu okamžiků, na které už jsem téměř zapomněla. Ono se říká, že lidská paměť je milosrdná a uchovává si jen to hezké, zatímco to ošklivé, vytěsní. Já už v únoru situaci s covidem sledovala, protože jsme měli zajištěný a z poloviny zaplacený třítýdenní pobyt v Itálii. U nás byl zatím v té době ještě klid. A v březnu jsem už nevěřila tomu, že se to do června dá do pořádku a budeme moci vycestovat.
VymazatMusíme doufat, že se to nějak přežene a hlavně zklidní a tento rok už bude lepší. Díky těmto stránkám jsme všichni zůstávali v kontaktu s blogovými přáteli. Když už nebyla ta možnost stýkat se s dalšími lidmi.
Měj hezké dny 💓👍
Ohňostroj excelentní - a dort vypadá skvostně! Doufám, že přes nepřízeň celého roku, jste novoroční dort vyrobili i letos.
OdpovědětVymazatFotky jsou parádní, jako vždy, spousta krásných budov, uliček, staré architektury i pikantností jako třeba vodník.
Nádherné jsou i kostely, detaily, betlém, rozsvícené stromky a pak výzdoba - počítám že ta je vaše vlastní domácí. Já si na výzdobu moc nepotrpím, ale ráda koukám, jak si lidi činčají domy vánočními ozdobami různého druhu.
Těší mě, že jsou zde zachyceny ifotky z doby, kdy byl svět v pořádku. Dnes mi to připadá jako scifi v reálu.
Ráda bych řekla, že bude líp, ale už se mi to nechce ani věřit. No, líp asi bude - ale tak, jak bylo předtím, už ne.
Kytky jsou parádní a houstičky také!
Dokud nám chutná, není s námi ještě nejhůř. :-)
Počítám, že bude i další bilance, i když už bude méně optimistická. Přesto - zažili jsme to, nedají se ty dny odpárat.
Hezký den, Signorko.
Vendy, moc děkuju a hlásím, že dort, kterým jsme otevírali letošní rok, opět byl. Ale ... zůstali jsme na něj sami a jedli ho skoro týden. Když jsem si jedenkrát ke snídani ukrojila chleba, muž se koukal divně. 😂🤣
VymazatMáme oba rádi procházky městem, ale ty jsme, adekvátně věku a hlavně zdraví, tentokrát vypustili. Ona se loni ani nekonala každoroční akce, která ve vybraných kostelech, krom prohlídky betléma, nabízela i jednotlivé figurky, aby si lidé mohli doma sestavit vlastní betlém. Ta výzdoba je opravdu naše domácí.
Doufám, že bude líp, že se vše zklidní. Ale když vidím ty zmatky kolem očkování, připadám si jako v Kocourkově. Naděje na klidné léto, kdy už se budeme moci vracet k obyčejnému životu, se těmi zmatky vzdaluje.
Další bilance určitě bude, i když je spousta času a kdy jsem ani nedokončila svůj deník z Itálie. Zlost, že mi zmizely fotky za více než deset let, byla silnější, než chuť pokračovat v započatém díle.
Ještě jednou moc děkuju a přeji klidné a hlavně zdravé dny 💓👍
Alenko, ty jsi taková naše paní Třeštíková, časosběrná a věrohodná. S leskem i bez něj, s pravdou a krásou všedního dne.
OdpovědětVymazatTen první čtvrtrok byl evidentně přelomový a tam si myslím, že jsme okusili, jak chutná strach, zmatek a neuměli to celé pojmenovat.
Procházela jsem ty fotografie, měli jsme to podobně v našich rodinách, myslím, že těch dalších pár měsíců bude veselejších právě o to jaro, o to první nadechnutí, které je halilo do zelené, do barev a my všichni jsme pomalu začali zase dýchat. Bohužel na chvíli.
Krásnou neděli, dala bych si palačinku :)
Simi, s tou Třeštíkovou jsi mě pobavila. 😂🤣 Dle slov mého muže, že fotím každou kravinu, mám pak z čeho vybírat.
OdpovědětVymazatPřesně jak píšeš, potýkali jsme se se strachem, obavami, zmatkem a u mně navíc umocněné stálým sledováním internetu a televize. Rozhodně jsem nebyla sama, kdo se rozbrečel nad blbými zprávami. Ještě, že přišlo jaro a já se pustila do práce, která mě baví a která mě na čas odtrhla od toho věčného sledování všech informačních zdrojů. V dalším pokračování to už bude o poznání veselejší.
Přeji krásnou neděli a tu palačinku ti virtuálně posílám 😃👍💓
Zastavím se u toho droždí. Tehdy jsem nechápala, jak ho může být nedostatek.
OdpovědětVymazatRenátko, bylo to způsobeno panikou. Lidi nakupovali a dělali si zásoby. Já tohle zažila už v roce 1968, kdy přišli Rusové. Fronty před krámy, nebyla káva a další věci. Pamatuji se, že si babička vzala kárku a vydala se do obchodu, aby také něco "urvala". Rodiče s jejím počínáním nesouhlasili, ale babička měla svou hlavu. Vrátila se za půl dne a dovezla několik balíků dietních sucharů. Ty nakonec skončili v ložnici na skříni, nikam jinam se nevešly a nikdo je nikdy nejedl. A když se do nich dali po letech zavíječi, táta je naházel v prádelně pod kotel, když zatápěl na praní. 😃
Vymazat