Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

středa 23. března 2016

Sama doma



Jsem sama doma.

Za normálních okolností bych si ten den užívala trochu jinak, ale ...
... skolila mě nějaká choroba, takže se povaluju s knížkou, nad kterou usínám.
Občas udělám změnu a přesunu se do obýváku, kde se koukám na televizi, ale i tady usínám.
Jediné místo, kde neusínám je sezení nad klávesnicí počítače, ale také to není ono.

To, že není něco v pořádku, mi došlo ve čtvrtek večer. Začalo mě škrábat v krku. Uvařila jsem si hrnec čaje, vzala si prášek, odstěhovala se z ložnice, abych na manžela neprskala bacily a udělala si pelech tam, kde obvykle přespávají vnučky.
Tomu všemu předcházela první práce na zahradě. Původně jsem neměla v úmyslu pracovat, šla jsem jen pověsit umělohmotná vajíčka na keř, když už jsou ty Velikonoce. Slunečné počasí mě však motivovalo k další činnosti a já se domů vrátila zpocená jako krysa. Aby to nebylo málo, vzala jsem fot'ák a vrátila se znovu na zahradu.
V pátek ráno mi bylo lépe. V krku mě sice škrábalo, ale udělala jsem si obklad a cucala pastilky na bolavý krk. Určitě to zažehnám.
V sobotu jsem se cítila ještě lépe, než předchozí den. Pokračovala jsem v léčbě, doufajíc, že se to nezhorší.
Na neděli jsme totiž měli lístky do Lucerny, které jsme našli pod vánočním stromečkem.
Folkový zpěvák Pavel Žalman Lohonka tu slavil své sedmdesáté narozeniny.

Zdroj: Internet - web Paláce Lucerna

Neděle byla v pohodě a já už se těšila na večer.
Odpoledne se u nás stavovala dcera s Emou pro bílá vajíčka, která jsem jí koupila. Ptala jsem se, kde je Sára. Prý leží doma s horečkou. "Mami, ty taky pěkně chraptíš". "To už je paráda, měla jsi mě slyšet v pátek ráno, to jsem jen kokrhala, navíc ani nemám teplotu." "No, zníš hezky." Pak jsem se dcery ptala, jak do bude se Sárou. V pondělí má dcera volno, tak s ní zůstane doma a pak se když tak domluvíme.

Z domova jsme odjížděli autem na Petřiny k metru. Lucerna byla vyprodaná, fronta se táhla pasáží už od Rokoka, kde se otáčela. Zařadili jsme se a když jsme postupovali frontou která narůstala, její konec byl až ve Štěpánské.
Měla jsem trochu výčitky, nebyla jsem stoprocentně zdravá, ale kolem mě to kýchalo, smrkalo, kašlalo a mně došlo, že nejsem sama se zdravotní indispozicí.
Koncert byl pěkný, křtila se knížka a nové CD. Kmotrem knihy byl Miroslav Donutil, CD pokřtil Václav Neckář.
Lucernu rozezněli nejen folkoví bardi, jako Wabi Daněk, nebo Robert Křest'an, ale zazpíval i Aleš Brichta či Xindl X, od něhož zazněla v premiéře písnička Popelka, mimo jiné, moc hezká. Před přestávkou, před bouřící Lucernou, vystoupil Václav Neckář. Po jeho zdravotních problémech je div, že se dokázal vrátit "na prkna, která znamenají svět".
Po přestávce pak už vystoupil Žalman se svou skupinou, který na těch sedmdesát vůbec nevypadá. Zazněly písničky, které asi zná většina a pak i ty z nového CD. Seděla jsem, poslouchala a užívala si to. Jen mně tak v duchu napadlo, že tahle muzika už není ten klasický folk, se kterým začínal, ale že už zní hodně jazzově. Když pak na konci koncertu představoval pět mladých hudebníků, kteří s ním hráli, začal jménem a pak dodal - vedoucí jazzové sekce. Můj odhad byl dobrý.

Plni dojmů jsme z Lucerny odcházeli v půl jedenácté. Chvilku jsme čekali na metro a doma pak byli po jedenácté.
Cítila jsem se dobře, rozhodnutá, že ráno vstanu a pojedu do Motola na endoskopii.
Minulý týden jsem jí odložila, Gábina potřebovala pohlídat Bětušku, když šla na rehabilitaci.
Ráno jsem se probudila brzy, hlava bolela jako střep, z nosu mi teklo a v krku jsem měla knedlík.
Šla jsem se napít, do nosu si stříkla sprej na rýmu a znovu jsem zalezla.
Pan doktor by asi ze mně dnes neměl radost, kdybych mu tam přišla s rýmou.
Když muž vstával, divil se, že jsem doma.
Chtěla jsem mu říct, proč jsem doma, ale vyšel ze mně chraplavý zvuk.
"Tak už je mi to jasný", pronesl.
Polehávala a posedávala jsem, nosíc sebou krabici papírových kapesníků.
Okolo desáté přišla Gábina, domluvit se na zítřku, kdy má další rehabilitaci. Vypadala podobně jako já. Červený nos a huhlající hlas. Můj muž se začal chechtat a jen ucedil: "Teda, vy ste dvojka." Gábina se dokonce přiznala, že ani nebyla schopná odvést Jiříčka ráno do školky. Nakonec jsme to vyřešili, Gábina půjde na rehabilitaci (riskne to, prý by o ní nerada přišla) a hlídat půjde raději dědeček, děti prý jsou zatím v pořádku. Navíc totiž "lehla" i její maminka, která byla v pozici náhradníka. Tak jsem jí řekla, že padla i Sára. Teda my jsme rodina!
Během včerejška jsem "zlikvidovala" další krabici kapesníků. Ještě, že jsem si nedávno koupila tři, byly v akci.
Muž zvládl hlídání obou malých prcků v pohodě.
Odpoledne volala dcera a ptala se, jak mi je. Prý by potřebovala pohlídat ve středu nemocnou Sáru. Řekla jsem, že klidně, že si můžeme marodit hezky spolu. Dcera se odmlčela a pak řekla: "Hele, ale ty nezníš vůbec dobře, já to ještě nějak promyslím. Ona Sára má jen horečku a když tě slyším, tak byste si mohly ty vaše nemoce pěkně nakřížit."
Nakonec nás znovu zachránil muž.
Ráno odjel do Košíř hlídat nemocnou Sáru.

A já jsem sama doma.

38 komentářů:

  1. tak snad je už vše v poho, co se týče toho krku ...

    OdpovědětVymazat
  2. Přeju odpočinek i zlepšení stavu v jednom.

    OdpovědětVymazat
  3. Počasí dělá divy a dokáže si s člověkem hezky pohrát. Hezky se šetři, užívej domácí klid a pohodu. Budou přece Velikonoce a přijdou koledníci.

    OdpovědětVymazat
  4. Na tohle já užívám čaj s rumem a smetanou Funguje to skvěle, jen se to nesmí přehnat

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: Krk už je o něco lepší, hlava bolí pořád, uši mám zalehlé, teče mi z nosu... prostě paráda.

    OdpovědětVymazat
  6. Hned, jak jsem viděla Lohonku na fotce, jsem si řekla, že na ten svůj věk vůbec nevypadá a to přestože má šedivé vlasy. Na oslavě měl spoustu báječných hostů a celý koncert musel být skvělý. Méně skvělé je to vaše stonání, ještěže aspoň tvého muže bacily neskolily a může dělat hlídacího dědečka.

    OdpovědětVymazat
  7. pry kokrhala. jinak věřím, že sis to tak určitě užla.. :) tak ať je líp.. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Brzké vyzdravení a Veselé Velikonoce vinšuji.

    OdpovědětVymazat
  9. Když na člověka sedne nemoc, nic ho nebaví. Já pak zjišťuji, že mne to nebaví ani u PC. Tobě, Alenko, přeji zdravíčko, to chceš promarodit velikonoční svátky? Drž se!

    OdpovědětVymazat
  10. Zřejmě jsme po zimě oslabení, protože mě rýma také chytla, i když teplotu nemám. Ale za týden to přejde :)

    OdpovědětVymazat
  11. Alenko, doufám, že je ti alespoň  trochu lépe. Cítím s tebou. Já jsem se vrátila z nemocnice také s "knedlíkem" v krku. Jelikož jsem astmatička, stačí mi rýma a bojuji s ní dlouho, tak ještě, že na Velikonoce odjeli děti s rodinami na chalupu.

    OdpovědětVymazat
  12. Alenko, zapomněla jsem popřát krásné Velikonoce.   

    OdpovědětVymazat
  13. [7]: Moc děkuji za tip, ACC long znám, ale já moc nekašlu.

    OdpovědětVymazat
  14. Alenko, doufám, že už je líp a věřím, že budeš na Velikonoce v pohodě. Moc ti to přeji! A vůbec celé té vaší nemocné rodince!

    OdpovědětVymazat
  15. Děkuji a proč smutné? Jinak to tak mělo býti...

    OdpovědětVymazat
  16. Ali, doufám, že už je líp. Nemoc přichází vždy v tu nejnevhodnější chvíli, ještě že manžel zůstal jak rybička a dělal hlídající chůvu. Žalmana jsem už neposlouchala pěkně dlouho.Překvapil mě i Neckář, byl dosti nemocný, atˇ mu zdravíčko slouží, vám také.   

    OdpovědětVymazat
  17. Alenko, výraz nakřížit mě docela . Doufám, že ti je lépe a lépe a všem kolem tebe také. Tak to vidíš, ježtěže se navzájem máte.

    OdpovědětVymazat
  18. Přeji ti brzké uzdravení a přeji krásné a pohodové svátky velikonoční!

    OdpovědětVymazat
  19. Preji krásné Velikonoce,hlavne ve zdraví!!! Alespon si odpocines,kdyz je mládez^^ mimo.

    OdpovědětVymazat
  20. [16]: Libuško, už je líp. V podstatě už je všem z rodiny líp. Velikonoce pro nás budou nejspíš asi jen delším víkendem, jsme sami, vařit budu dietně kvůli manželovi. Jen plánuju obarvit vajíčka, kdyby dorazili nějací koledníci.

    OdpovědětVymazat
  21. [23]: Děkuji za optání, už jsem na tom podstatně lépe.

    OdpovědětVymazat
  22. Rodina  Františka  Wolemanna

    OdpovědětVymazat
  23. No někdy se mi udělá chřipajzna před nějakou akcí na kterou se těším...jednou to byl zájezd do Vídně zaplacený, to naštve...

    OdpovědětVymazat
  24. [28]: Někdy si říkám, že zákony schválnosti fungují neomylně. Kdysi jsme měli zaplacený zájezd do Mad'arska, podívat se na F1 a dcera v den odjezdu dostala zápal plic. Sice jsem tu měla maminku, která přijela hlídat, ale netroufla jsem si od nemocného dítěte odjet. Muž tehdy jel sám. Ale už je mi celkem dobře, na zítřek máme lístky do divadla.

    OdpovědětVymazat
  25. Já si myslím, že je nás takových daleko víc, kteří se snaží přitáhnout jaro za každou cenu, běhají po zahradě a nemůžou se dočkat...dobírám ACC long, metráky zázvoru, čajů a bylin...a kapesníky na tuny... přeji brzké uzdravení a příjemné jarní svátky / přeji pozdě, ale přece/     

    OdpovědětVymazat
  26. [30]: Vidím, že jsi na tom podobně jako já. Jsem nepoučitelná, ale po té zimě mě to na zahradu láká víc než kdy jindy.

    OdpovědětVymazat
  27. Být občas "sama doma", to prý není vůbec v dlouholetém manželství špatné. Moje kolegyně, která je vdaná 15 let se prý  na to přímo těší!

    OdpovědětVymazat
  28. Alenko, někdy se fakt zadaří a vy jste to chytli celá rodina. Naštěstí se dalo něco vyřešit a zorganizovat a podle posledních zpráv je ti také lépe... tak držím palečky, aby ten trend uzdravování byl zdárně ukončen.

    OdpovědětVymazat
  29. [32]: Naštěstí je náš byt veliký, že se v něm občas ztrácíme.

    OdpovědětVymazat
  30. Doufám, že sis koncert užila i přes svoje zdravotní problémy, Ali, a že teď už jsi v pořádku!

    OdpovědětVymazat
  31. Koncert jsem si užila náramnmě. Byla jsem jen lehce zdravotně indisponovaná. Nemoc propukla až v pondělí po koncertě a já se tentokrát opravdu kurýrovala, abych zvládla pondělní divadlo.

    OdpovědětVymazat
  32. Tak snad už jsi zdravá Nebo aspoň zdravější Koncert musel být bezvadný. Mám ráda Neckáře, jsem ráda, že stále snaží udržet i když to asi není žádná sranda.

    OdpovědětVymazat
  33. [37]: Už jsem v pohodě. Je mi natolik dobře, že jsem se pustila do zahrady, dnes mě čeká ta nejméně oblíbená činnost a tou je čištění jahod. Část už je hotová, dnes to musím dodělat.

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤