Určitě si mnozí z vás vzpomenou na kouzelné večerníčky o třech medvědích brášcích Kubovi, Matějovi a Vojtovi, jejichž autorem je Václav Chaloupek. Já se přiznám, že kromě prvního dílu, který mi tehdy utekl, jsem pak večerníček sledovala s nadšením malého dítěte. Možná ve mě kousek toho dítěte zbyl, možná také, že už začínám naplňovat přísloví: "Kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem". Každopádně se mi příběhy medvídků líbily a občas se na ně jezdím podívat.
Uplynulý víkend byl víkendem hlídacím. Rodiče holčiček se účastnili rekonstrukce bitvy u Sudoměře. Jako správní husité tam přeci nesměli chybět.
Čas, který trávíme s vnučkami se snažíme naplnit nějakým programem, aby se holky nenudily a abychom si společnou dobu všichni dohromady užili.
Jednou ze součástí našich víkendových plánů byla návštěva medvědária v Berouně.
Snad to byla shoda náhod, či štěstí, ale cestou po dálnici z Prahy do Berouna zazněla z rádia tato chytlavá melodie:
"Kubo, co tam hledáš?", jako by se ptal Matěj
"No, přeci tu větvičku, která mi tam spadla."
"Ta voda je žůžo".
"A to já se raději podívám na ty dvojnožce, kteří sem přišli."
"Matěji, já jsem našel ve vodě ještě pěkný kus kůry."
"No to je dost, Vojto. Konečně už jsi vstal, koukej Kuba se koupá."
"At' se klidně koupá, já vodu nemám rád a navíc se potřebuju podrbat."
"To je pohodička..."
"Hele Vojto, nechceš si se mnou zatancovat?"
Matěj si hraje s pneumatikou, Vojta se líně válí po kmeni stromu a Kuba se koupe.
Matěje zaujali dvojnožci za plotem, tak nechal pneumatiku být a musí se jít podívat.
A Vojta? Do ted' spal v pelíšku a bude pokračovat dál. Vždyt' spánek je tak sladký.
"Ta voda je opravdu báječná".
"Jsem medvěd Matěj a jsem už velký kluk."
"Jo a nemyslete si, že na mě budete vyplazovat jazyk, já to umím taky."
Matěj za ohradníkem.
"Už bych z té vody mohl vylézt."
Usínající, nebo už možná opět spící Vojta.
"To byla báječná koupel."
S medvědími brášky jsme se rozloučili a slíbili jim, že se za nimi zase přijedeme podívat.
Cestou do Prahy, kde nás čekala návštěva restaurace a s ní spojená oslava svátku, jsme přemýšeli, kolik roků medvídkům z večerníčku už je. "Že už by jim bylo deset?", zauvažovala jsem nahlas. "No, možná to bude ještě víc, ten čas hodně letí."
Pak rychle doma převléknout do slavnostního, vyndat autosedačky z našeho auta. Kamarád přijel přesně na čas, dali jsme sedačky do jeho auta, posadili na ně holčičky a společně odjeli na slavnostní oběd. Jaká je to výhoda mít za kamaráda abstinenta, navíc s velikým autem, ani nemusím zdůrazňovat.
Oslava se vydařila, všem chutnalo a holky se chovaly vzorně. Chválili je všichni u stolu, chválil je i personál restaurace. Přiznám se, že mě to potěšilo.
Co mě nepotěšilo byla sobotní odpolední bouřka a déšt', který nepřestával. Já osobně mám déšt' ráda, ale co s dětmi. Veškeré naše plány šly stranou. Holky sice měly nepromokavé bundy, ale na nohy jen tenisky, nebo balerinky a ve 2°C, které u nás v neděli byly, jsme nechtěli riskovat jejich nachlazení.
Další věc, která mě nepotěšila byla porucha fot'áku. V Berou
ně jsem fotila mnohem více, než je zde u tohoto článku, ale spousta fotek je tak světlých, že jsou nepoužitelné. Stojící medvěd Matěj je z těch světlých, nepovedených.
ně jsem fotila mnohem více, než je zde u tohoto článku, ale spousta fotek je tak světlých, že jsou nepoužitelné. Stojící medvěd Matěj je z těch světlých, nepovedených.
Článek jsem rozepsala už včera, poté, co jsem se vrátila z ORL v Motole, kde jsem byla na endoskopickém vyšetření. Odtud jsem pak odvezla fot'ák do opravy, utratila v lékárně více než 700 korun a domů přijela zmoklá, i přes to, že jsem měla velký deštník.
Sedla jsem si k počítači, abych zjistila, jak jsou vlastně medvídci staří. Můj muž měl v sobotu pravdu, je to opravdu víc než deset let. Medvídci se narodili 13. ledna 2000 a je jim už čtrnáct let. Při hledání melodie k večerníčku jsem objevila i jeho první díl, takže jsem ho po těch letech konečně viděla.
A pak mě zahnala úporná bolest hlavy, asi po vyšetření, do postele a já článek dokončila až dnes.
Pro případné zájemce, kteří by se na medvědy chtěli podívat, přikládám plánek, jak se k nim dostat. Medvědárium je umístěné na Městské hoře v Berouně, která není daleko od centra města. Nedaleko medvědária je i rozhledna, která nabízí pohled na celé město.
Nezmenšený plánek můžete vidět zde:
Méďové byl večerníček který odstaroval naše nahrávání ještě na kazety všech dalších Chaloupkových večerníčků. Médi jsem nakonec dostala i od syna jednou k vánocům. Celou sérii i se skvělými bonusy z natáčení na CD. Vždycky mě dostane že když i po těch letech za nimi dojede kluci ho poznají a stále berou jako svou mámu - tátu.
OdpovědětVymazatPěkné fotky. Hezké momentky.
OdpovědětVymazatNo prosím tě, neříkej mi, že ty medvědy od sebe rozeznáš?! Já vidím tři chlupáče podobné si, jako vejce vejci. Měli jste prima program na hlídací víkend, včetně té společné oslavy.
OdpovědětVymazatAlenko, krásné fotky medvědů s výborným komentářem.
OdpovědětVymazatPřeju pěkný den a děkuju za melodii. Dala jsem si ji na lištu a už vidím, že mě bude těšit "v horších časech". Máte výhodu blizkého všeho se zvířaty. My se s oblibou chodíme dívat na psíky v útulku. Mají menší štěstí než naše Terezka, tak jim vždycky koupíme, co nám přímo na místě paní doporučí. Aspoň něco. Zvířátka jsou mojí slabostí. I ta za mřížemi - přála bych jim nové pány. Ona jsou někdy neumístitelná, tak jim aspoň dovezeme něco pod zadeček nebo na papu...
OdpovědětVymazat[1]: Já také nahrávala na VHD Chaloupkovy večerníčky, ale Médi ne, protože jsem je chytla až od druhého dílu. Ale dostala jsem knížku, ve které občas s vnučkami listujeme.
OdpovědětVymazatTak tyhle večerníčky mé autisty nechytly, bohužel. V Medvědáriu by se mi taky líbilo, jenže Jenda o výlety nestojí. A tak úúžasné prarodiče, které by je brali na výlety, nemáme. Obdivuji, jak se vnučkám věnujete, to mi chybí....
OdpovědětVymazat[7]: Marci, já vím, že to máš mnohem těžší. Tyhle večerníčky spíš chytly nás rodiče a prarodiče, protože děti všeobecně dávají přednost kresleným či animovaným pohádkám a ani se nemusí jednat o autisty. Třeba jednou Jeníček bude mít chut' na výlet a na médi se pojedete podívat.
OdpovědětVymazatTohle je asi jediný z těch Chaloupkových večerníčků, který jsem neviděla, ani jeden díl. Výlet musel být krásný a i počasí se vydařilo. Fotky docela povedené a ten tvůj doplňující komentář nemá chybu. Snad ti foťák spraví. Můj před pár lety taky podobně zlobil, ale vzhledem k jeho věku už jsme ho spravovat nedávali.
OdpovědětVymazatNa medvídky jsme se byli podívat loni (nebo snad předloni?). Před tím jsem je viděla naživo jen jednou, ještě dřív než se narodil můj syn. Díky tomu taky vím, že musí být starší deseti let Tehdy byli ještě docela malí (samozřejmě ne tak, jako ve večerníčku), takže když jsem je viděla po létech, nestačila jsem zírat, co je to za obrovské, chlupaté koule.
OdpovědětVymazat[8]: A nejhorší na tom je to, že moje děti mají dvě babičky a dva dědečky, ALE.... od ex vůbec nemají zájem, moje mamka nám (díky Bohu) občas nakoupí, ale na výlety a hraní s dětmi není, a její manžel raději sedí celé dny u televize. Já jsem se s tím smířila, ale holky to trápí, že s nimi nejdou do kina, na výstavu, na výlet, nikam....cítí se tak méněcenné, že o ně prarodiče nestojí. Holky si myslí, že za to můžou ony, a marně jim vysvětluji, že za to nemohou. Potřebovala bych adoptovat babičku s dědou
OdpovědětVymazatTaky si pamatuji spíš médi od Kolína.
OdpovědětVymazat[9]: Na Youtube se dají najít všechny díly tohoto večerníčku. Až mě to samotnou překvapilo. Díky tomu jsem také konečně viděla první díl, který mi před lety utekl.
OdpovědětVymazat[12]: Ti od Kolína nás přeci provázeli celým dětstvím. Navíc fantasticky namluvení Rudolfem Deylem.
OdpovědětVymazatKrásný fotopříběh, nasmála jsem se.
OdpovědětVymazat[15]: To jsem moc ráda.
OdpovědětVymazatMedvídci, ty jsem měla a mám ráda! Napřed jsem si poslechla písničku, kterou jsem si ještě nedávno zpívala s večerníčkem a pak si s úsměvem na rtech prohlédla tvé nádherné fotky. Mně by se tam taky líbilo, nejen vnoučátkům. A jinak doufám, že už jsi fit, u nás dnes taky slušně pršelo, teď sice už jen fouká, ale i svítí sluníčko!
OdpovědětVymazat[17]: Medvídci patří k jedněm z nejkrásnějších večerníčků. V podstatě všechny večerníčky, které vytvořil Václav Chaloupek jsou krásné. Možná, že jsou krásné hlavně pro nás, děti dávají přednost jiným. Písničku si pobrukuju od soboty, kdy jí vysílálo Country rádio, které mám muž naladěné v autě.
OdpovědětVymazatTak to je něco .Jednak nádherné fotografie doplněné vtipným textem. Pak připomenutí všech těch pohádek a filmů s medvědy.Tak trochu návrat do dětských let.Líbilo se a pobavil jsem se. Díky.
OdpovědětVymazatJé se máte, u nás medvědi nebydlí
OdpovědětVymazatPovedené fotky, hlavně ta druhá se mi líbí.
OdpovědětVymazatAlenko, krásně jsi nám medvídky, vlastně medvědy, přiblížila. Kdo by neznal večerníčky Václava Chaloupka! Ale ty od Kolína, ty milovala a miluje celá naše rodina.
OdpovědětVymazatMoc hezký fotky, tyhle večerníčky jsem měla moc ráda
OdpovědětVymazatMě dostal ten ležící, spící medvěd, jeho jméno neznám.
OdpovědětVymazatLibi se mi, jak na jedne fotce meda objima strom a usina, to bych ted chtela taky
OdpovědětVymazatKrásné obrázkové i slovní zdokumentování meďanů . Asi se to nezdá, ale musí to být obři, že?
OdpovědětVymazat[19]: Jsem ráda, že jsem tě mohla pobavit.
OdpovědětVymazatAlenko, nejkrásnější večerníčky jsou ty se zvířátky, bohužel, já už je nyní moc nesleduji. Děti odrostly, vnoučátka když je tady mám chtějí raději vyprávění od babičky a tak jen malá vzpomínka při tvé vyprávění, poslechu písničky a nádherných fotečkách. Moc pěkné a za 700 Kč oprava foťáku určitě zase vynahradí další zážitky, které tebe, holčičky a celou rodinu čekají. Pěkný den.
OdpovědětVymazat[28]: Já už na ně také dávno nekoukám, ze stejných důvodů. Vnučkám bud' vyprávím, nebo čtu.
OdpovědětVymazatNa Chaloupkovy večerníčky si také vzpomínám. Obdivoval jsem, co všechno ti jeho zvířecí "herci" dokázali natropit a představoval si, kolik času to muselo stát, aby se takové záběry povedly.
OdpovědětVymazat[30]: Chaloupek má také můj hluboký obdiv. Do každého příběhu báječně zakomponoval krajinu kolem a ostatní obyvatele lesa.
OdpovědětVymazatMéďové jsou senzační. Dívali jsme se s vnoučaty na seriál. Užívej si vnuček, dokud jsou malé. Moje vnučky mají už své zájmy. Káťa jde po maturitě studovat do Brna a Anička závodně tancuje. Už mi zbývají pouze vnoučci.
OdpovědětVymazatMoc ráda jsem si zavzpomínala na dobu těchhle večerníčků, i když naši vnuci na ně již byli velcí, dívali jsme se. Vnučka se tenkrát rozplývala, jaké to musí být nádherné soužít s takovými uličníky, bylo těžké jí to vyvracet, že to musí být mnoho těžké práce, něco takového natočit a láskyplně s nimi soužít.
OdpovědětVymazat[32]: Přiznám se, že jsem medvídky sledovala společně s manželem. Naše děti už byly dospělé a na nás dva se dívaly jako na dva exoty.
OdpovědětVymazatMéďové jsou kouzelní, Ali! Krásně jsi je vyfotila a k fotkám napsala pěkné vtipné popisy.
OdpovědětVymazatAlenko méďové jsou báječní, neleželi jak placičky, tak jak v létě nám v ZOO. Měli jste prima výlet. Vím jak potěší, když nám chválí druzí naše vnoučky. Ovšem z těch všech našich pěti vede náš Míšánek. Je v poho vždy uzpůsobil se mě od mala. Vždy za berličku a vůbec neutíkal, mohla jsem s ním jít všude bez obav.Písničky z večerníčku jsou moc hezké a milé.
OdpovědětVymazatOmlouvám se, že reaguji se zpožděním, ale od pátečního až do pondělního večera jsme byli mimo sít'
OdpovědětVymazat[37]: Dnešním cácorkám se líbí něco úplně jiného, Ali.
OdpovědětVymazatVečerníčky pana Chaloupka jsem sledovala, i když ne úplně všechny. Líbily se mi všechny, jak o medvídcích, tak o vydrýskovi nebo vlčatech.
OdpovědětVymazat