Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

pondělí 23. července 2012

Šede... a déšt'


První den znamení lva ve zvěrokruhu, den kdy jsem se narodila. Je to ohnivé znamení. Možná i proto jsem trochu dominantní, umím někdy i jako lev zařvat, miluju léto, slunce, vodu a vše, co k létu patří. Při mém příchodu na svět prý byla bouřka, jak říkala maminka. Mám bouřky ráda, dokážu se fascinovaně dívat na blesky, které křižují oblohu. Nevadí mi ani déšt'.
.
V práci máme zvyk, že když někdo slaví narozeniny, či svátek, pohostí ostatní. Bývávalo. Jsou mezi námi, bohužel, i tací, kteří se nenarodili, nejmenují se, ale o to vehementněji se při těchto akcích stávají konzumenty. A i když je ostatní, někdy taktně, jindy tzv. "na plnou hubu" upozorní, je to jako nošení sov do Atén. Takže se vzájemně hostíme. Firma oceňuje ty, kteří dosáhli 50 nebo 60 let. Spoluzaměstnanci při těchto jubilejích vybírají mezi sebou finance a oslavenci se kupuje dárek. V ten moment se připomenou i ti, kteří se nenarodili a nejmenují se a ejhle - ono je mu už 50 roků? Je to všechno o lidech. Zastávám názor a se mnou i většina kolegů, že když se nechám pohostit, mělo by platit, že se stanu také hostitelem.
.
Mám narozeniny ve stejný den jako můj mladý kolega a jediné, co mu opravdu závidím je to, že je o 29 let mladší. Od té doby, co k nám přišel, slavíme spolu, tedy i hostíme spolu.
Nejsme sami, takových, kteří se při pořádání oslav spojují, je víc.
Začátkem týdne jsme se domluvili, co kdo zařídí a připraví. Je na to týden čas. Kolega pak za mnou přišel a zeptal se, zda by mi nevadilo, kdybychom to udělali už v pátek. Samozřejmě že ne. S rodinou budu také slavit v předstihu v sobotu, protože nejsme schopní se sejít jindy. A stejně nebudeme všichni.
.
Ve čtvrtek po obědě za mnou přišel šéf a požádal mě, abych mu na zítřek - pátek, připravila určitý obnos. Občas si bere zálohu z pokladny. Slíbila jsem, že mu peníze připravím a pak jsem se zeptala, zda na ně bude nějaký doklad. Vždyt' jsem strážcem firemních financí a musím mít pořádek. Jeho pohled mě zarazil a věta, kterou vyřkl ještě víc: "To se mě zeptejte ještě třikrát!" I tón, kterým větu pronesl, zněl podrážděně. Dívala jsem se a nechápala, co mu přelétlo přes nos. Takhle většinou nejedná. Kolegyně se dívala a také nechápala. Šéf vyšel na dvůr a já se kolegyně ptala: "Nevíš, co se mu stalo?" "Já nevím, ale je nějak naštvanej." "A co jsem mu udělala, že takhle vyjel?" "To fakt nevím a nechápu, že takhle vyjel." Docela mě to mrzelo a cestou domů jsem přemýšlela, zda jsem něco neudělala špatně. Na nic jsem nepřišla.

Odpoledne jsem dotrhala třetí a už konečně poslední část rybízu a pak v kuchyni upekla masové koláčky na páteční oslavu. Do noci jsem pak zpracovávala rybíz.
.
V pátek ráno mě manžel odvezl i s proviantem do práce. Udělala jsem papíry a když mi šéf podepisoval výkazy, vysvětlil mi, proč na mě vyjel: "Víte, ty peníze měly být pro vás, protože mi včera osobářka řekla, že slavíte šedesátiny." Začala jsem se smát. "Ty budu mít až za rok." "Já už to ted' taky vím. A to není všechno", pokračoval. "V deset měl přijet druhý majitel s kytkou a další kolega už na vás začal vybírat." Smála jsem se a představovala jsem si, jaký by to byl pro všechny trapas. Vždyt' kulatiny - třicátiny, slaví můj mladý kolega. "Ale ta to ode mně schytala", pronesl na adresu osobářky. "Víte co je zvláštní, ve středu mi posílala vyplněný formulář, který potřebuju k důchodu a tam je moje rodné číslo." "No právě, ona se na to podívala nějak divně a všechny nás zblbla." "To by byl parádní trapas", řekla jsem šéfovi. "Ty peníze dostanete, až půjdete do důchodu." Mám se tedy na co těšit, tedy pokud do té doby nezmění názor.
Sedla jsem si do pokladny a usmívala jsem se. Hlavně, že se vše vysvětlilo. Informace se však šíří jako lavina a během čtvrthodinky dorazila z podniku naše hlavní účetní: "Alíčku, já nevím, jestli se tohle ještě slaví? "Myslíš padesátédeváté narozeniny?" "Ono ti není šedesát? Teda já jí zabiju", pronesla na adresu osobářky. "Tady máš ode mně dárek k narozkám" a předala mi taštičku. Chechtaly jsme se ještě pěknou chvíli - jo život (a osobářky) tropí hlouposti.
Oslava se vydařila, všem snad chutnalo.
.
Odpoledne jsem začala s přípravami na sobotní sešlost.
Protože jsem "letní člověk", děláme pravidelně posezení spojené s grilováním. Upekla jsem moučník, aby bylo po masíčku ještě co zakousnout a pak jsem strávila večer ve společnosti počítače. Už druhý týden po chvilkách spisuji naší letošní pout' do Itálie a nějak se nemohu pohnout dál. Místo toho jsem poodhalila něco ze svého života, něco o čem jsem si myslela, že nikdy nenapíšu.
.
V sobotu ráno jsem naložila maso na grilování a po obědě jsem udělala nějaké jednohubky, aby bylo co zobat, než se ugriluje maso.

Uklidila jsem v altánu a dívala se na oblohu.

Začínalo se mračit.
.
Muž zapnul svůj počítač a sledoval meteorologické stránky, zejména pohyb srážek. Vypadalo to všelijak. Bude pršet, nebo nebude? S manželem jsme se domluvili, že se připravíme i na tzv. mokrou variantu a to, že budeme sedět v garáži a maso se ugriluje na přenosném grilu. Nebylo by to poprvé. Manžel se pustil do zametání garáže a já se vrátila do kuchyně, abych pokračovala v přípravě pohoštění. Došla jsem do patra, podívala jsem se z okna a zjistila, že leje jako z konve. Tak asi budeme v garáži, říkala jsem si.
Po chvíli déšt' ustal. Muž přišel nahoru a šel k počítači: "Hele, ted' to byly tyhle srážky a pak je tady mezera, mělo by to klapnout, podívej." Prostřeli jsme v altánu, muž zapálil v krbu dřevěné uhlí a začali se scházet hosté. Ema mi předávala taštičku a říkala: "Babi, tady máš od nás dárek." V taštičce bylo tričko v mé oblíbené tyrkysové barvě. "Jé, to je krásný, to vám moc děkuju." "A babí, to tričko je veliký, to ti bude." Začali jsme se všichni smát, přeci na prostorově výraznou osobu, musí být velké tričko. Ta malá treperenda je kouzelně upřímná.
Dárků byla spousta, květin také. Rozšířila se mi sbírka orchidejí v květináči o takovou, jakou jsem ještě neměla. Co mám, jsou ted' tak trošku "nerudovské "starosti - kam s ní. Budu to muset vyřešit. Stávající orchideje v počtu jedenácti kusů v současné době všechny kvetou.

Na této jsem napočítala 37 květů.
.
Seděli jsme v altánku, hodovali, popíjeli, povídali si a bylo nám všem příjemně.
Všechny jsem pobavila tím, jak se málem u nás v práci slavily moje šedesátiny. Kamarád, který je má před sebou jen pronesl: "Hele, nepředbíhej, ted' jsem na řadě já." Holky se najedly, vytáhly z garáže tříkolky a jezdily dolů do garáže od vrat. Ani jsme nezaregistrovali, že začalo pršet. Holky se přišly schovat a já jsem zatáhla bočnice altánu, aby tam bylo od krbu tepleji. Se Sárou jsme došly pro dříví a přiložily do krbu.

Holčičky potom udržovaly oheň. Déšt' sice ustal, ale venku se citelně ochladilo. Manžel si dokonce došel pro svetr.

U hořícího krbu bylo příjemně.

Dcera mi udělala báječný dort.

Po šesté hodině začalo lít znovu jako z konve a byla zima. Hosté se začali loučit, déšt' je vyhnal. I když to nebyly ty již zmíněné šedesátiny, bylo to příjemně strávené odpoledne, i s tím deštěm.

Oheň v krbu pomalu dohoříval.
.

.
Co ted'? - zbyla hromada jídla. Půlka dortu, spousta jednohubek, několik plátků grilovaného masa. Nahoře v kuchyni navíc celý pekáč s koláčem, na který ani nedošlo. V dešti jsme přenášeli zbytky jídla a další věci do garáže a následovala stejná "nerudovská" otázka, jako v případě květiny. Podívala jsem se na teploměr a zjistila, že venku je pouhých 13°C. Na to že je červenec, nic moc. Chudáci ti, kteří jsou ted' někde pod stanem, nebo děti na táborech. To je kosa. Déšt' bičoval zemi. Vzhledem k nízké teplotě jsem dort a zbylé jednohubky, které jsem přikryla fólií, odnesla na půdu k otevřenému oknu, bylo tam jako v lednici.
.
Dnes ráno jsem vstávala do deštivého dne. Potřebovala bych jít dělat na zahradu, plevel roste jako na povel. Pršet přestalo až po desáté hodině. Uvařila jsem oběd a pak jsem zavolala dceři, zda se nechtějí stavit, aby nám pomohli zlikvidovat zbytky z oslavy.
Dcera dorazila s holčičkami chvíli po skončení F1. Ferrari mi dnes opět udělalo radost. Počasí bylo všelijaké, obloha se mračila na nedělní odpoledne. Uvařili jsme si kávu a "zlikvidovali" část dortu. K večeři jsme zobali jednohubky a já mám pocit, že máme ještě pár dní co jíst.
Atavismus pravěkých lovců, kteří když ulovili mamuta, věděli, že je dobře, přetrval u nás do dnešních dnů. Sice nemáme mamuta, ale ... :-)
.
Ještě mi není šede...

44 komentářů:

  1. No vidíš, tak jsi nakonec rok ušetřila.

    OdpovědětVymazat
  2. Mohla jsi mít dvě kulaté oslavy, škoda! Jinak, všecko nejlepší!

    OdpovědětVymazat
  3. Na oslavách narozenin mám nejraději, když se nalívá vaječný likér, který tak strašně miluju. Ten domácí nám doma nevydržel ani týden, a to jsme měli tři litry a jsme samy s maminkou. Stejně blahopřeju už předem

    OdpovědětVymazat
  4. Alenko,vsechno nejlepsí k narozeninám! Já jsem slavila v pátek a v den mého narození byla také bourka.

    OdpovědětVymazat
  5. [2]: Kdyby nás pozvala na nějakou mňamku, tak bychom jí mohli popřát třeba k sedmdesátinám.

    OdpovědětVymazat
  6. Pardón, písmenko se nějak přesmyklo.

    OdpovědětVymazat
  7. I to se občas stává. Hlavně, že se vše vyřešilo. Bylo by to fakt trapas! Ale oslava se vyvedla a i já se připojuji ke gratulantům.

    OdpovědětVymazat
  8. 59 jsou krásné sedmnácté prvočíslininy.

    OdpovědětVymazat
  9. Všechno nej, dodatečně....ta orchidej je nádherná, mě z patnácti různých zbylo jen pět...letos mi na jaře namrzly ty chladnomilné které už byly venku a zbyly jen dvě a z phalaneopsisů mám už jen tři. Tak ještě že já mám narozky v únoru, tudíž mi starosti s počasím vrásky nedělají...těžko někoho budu vyhánět buď do mrazu, nebo sněhu....takže pěkně všechno ve stabilním domácím teplíčku....

    OdpovědětVymazat
  10. Alenko všechno nejlepší.Takže jsi lev,to jsou silné osobnosti a že umíš i jako lev zařvat,mě neudivuje.

    OdpovědětVymazat
  11. Jéé, jak mně by se takové "zbytky" v sobotu hodily, já neměla doma ani tvrdej rohlík .

    OdpovědětVymazat
  12. Alenko, vlastně je to príma, že ti chtěli přát k šedesátinám a ty je ještě nemáš.

    OdpovědětVymazat
  13. Počasí o víkendu, stálo za starou bačkoru, ale dnes už svítí sluníčko a má se dostavit i léto, tak se necháme překvapit.

    OdpovědětVymazat
  14. Alenko, i já se připojuju k přání ,hlavně to zdraví a radost  ze všech tří vnoučátek. Jsem taky lev,ale až srpnovej,no a šedesátku oslavím taky až za nějakej ten rok.Jinak docela závidím tu pohodu a organizační schopnosti při všech těch náhodně vzniklých situacích.

    OdpovědětVymazat
  15. Alenko, také blahopřeji k narozeninám.

    OdpovědětVymazat
  16. Nakonec vše dobře dopadlo, vyšlo to dle Tvého horoskopu, ne? Tak ještě jednou všechno krásné!

    OdpovědětVymazat
  17. Jé já si v sobotu chtěla taky koupit orchidej,ale protože bych musela řešit tu samou otázku,tak jsem ji tam nechala-i když stála jen asi 129Kč .

    OdpovědětVymazat
  18. Přeju hodně zdraví a spokojenosti všude- v práci i doma.A já bych klidně ty narozeniny slavila třeba třikrát- není nad hezké posezení.   

    OdpovědětVymazat
  19. Alenko, dodatečně přeji všechno nejlepší k narozeninám! Jak vidím, oslavila jsi je pořádně, jenom škoda, že nevyšlo lepší počasí. Dostala jsi nádherné kytky a ten dort je skvostný (mám inspiraci).

    OdpovědětVymazat
  20. Alenko, přeji vše nej, nej k narozeninám.

    OdpovědětVymazat
  21. Moji milí blogoví přítelé, moc a moc Vám všem děkuji za milá přání k narozeninám.

    OdpovědětVymazat
  22. I já se připojuji ke gratulantům . Chtěla jsem ti napsat už dřív , ale tady zase strašně zlobí net a blog nešel pustit .

    OdpovědětVymazat
  23. Dopředu se obvykle nepřeje, ale já přeju. Prvosrpňátko, ať se řádné narozeniny vydaří a už budeš jen počítat dny do důchodu, že? První zima, kdy Ti při práci nebude třeskutá zima - jako ve Tvém zaměstnání. I to Ti přeje Kitty a Pepíno

    OdpovědětVymazat
  24. [23]: Hani, moc děkuju za přání.

    OdpovědětVymazat
  25. Alenko, všechno nejlepší k narozeninám, hodně zdraví, štěstí a lásky. Pokud tam máš č. 22, tak já jsem přesně o měsíc starší. Příští rok to roztočíme!! A na důchod se těš, je to určitým způsobem taková svoboda. Pokud ovšem máš na zaplacení těch nehorázných poplatků, moc tě netrápí určité neduhy a bližní tě příliž nezaměstnávají.    Tak ještě jednou, všechno nejlepší.

    OdpovědětVymazat
  26. [27]: Helenko, moc děkuji za přání. Mám v datu svého narození číslo 23 - takže o jeden měsíc a jeden den jsem mladší.

    OdpovědětVymazat
  27. [26]: Moc děkuji - je to roztomilé.

    OdpovědětVymazat
  28. Paní Aleno, znám vás z akce Mosty, tak si také dovolím popřát vše nejlepší k narozeninám a hodně inspirace k blogování a vůbec všemu, co děláte.

    OdpovědětVymazat
  29. Taky fandíme Ferdišovi moje mamča vehementně, ta měla teď radost!

    OdpovědětVymazat
  30. Alenko, všechno krásné do dalších let, jsem ráda, že tě vidím, určitě ta blondýnka u krbu jsi ty Tak ať všechna další léta tvého života plynou ve zdraví a spokojenosti. A oslava ? Ta určitě ke každým narozeninám patří a máme si jí užít "co to dá"   Pěkný podvečer.

    OdpovědětVymazat
  31. Všechno nejlepší a hodně zdraví.

    OdpovědětVymazat
  32. [32]: Také jsem měla radost, navíc to bylo start - cíl. Narozeninové oslavy jsme začali dělat až s narozením dětí. Jsem prázdninová, mám narozeniny a i svátek a většinou jsem v tomto období pobývala s rodiči v Českém ráji. Takže se také žádné oslavy nedělaly. Maminka koupila polárkový dort a to bývalo vše.

    OdpovědětVymazat
  33. Alenko, i já přeju hodně zdraví. Hezké úsměvné povídání. Chybičky se občas vloudí. Hlavně, že jste si oslavu hezky užili.

    OdpovědětVymazat
  34. [36]: Naštěstí chutnaly, večer se vnučky dožadovaly, abych jim na rohlík se šunkou dala olivy.

    OdpovědětVymazat
  35. Jsme obě Lvice a ten první odstavec na mě sedí jako ulitý. Přát někomu zdraví a štěstí mohu každý den, to by mohlo vypadat jako omluva ne? Ne já se neomlouvám, protože vám přeji opravdu a od srdce pro každý den, to štěstí i zdraví, radost ani nemusím, vidím že jí máte hodně, přinášejí vám ji podobné věci, jako mě, a to vám tedy přeji, jednoduše, prostý tichý bezstarostný život, bez jakýchkoliv emočních výkyvů, takový je nejlepší, tichá radost.

    OdpovědětVymazat
  36. [40]: Aničko, moc děkuju za milý komentář a přeji také vše dobré.

    OdpovědětVymazat
  37. Přeju opožděně všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví a lásky, ostatní příjde samo

    OdpovědětVymazat
  38. Maruška-Fukčarinka3. srpna 2012 v 21:54

    Dodatečně přeji zdravíčko a pohodu Alenko. Ta šedesátka na nás čeká příští rok. Včera jsem kolegyni přála k její šedesátce a začala jsem otázkou: Neslyšela jsi kolem sebe nějaké kroky? Já ano, ale podařilo se mě ji odehnat. A koho ptala se kolegyně. Ty nevíš na to já, přece tu tvou šedesátku a tak ti přeji ... no chechtala se a říkal, ty jsi milá. Tak nevím jak ty , ale já se jí neděsím koncem dubna jí otevřu dvéře a holku milou přijmu s úsměvem.

    OdpovědětVymazat
  39. Thanks for sharing it with as the post is good i think you are like me u want to share everything what happen in your life. But i love to do that in more public like on tv or radio.
    http://www.isdress.org

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤