Velice zajímavý projekt se objevil na blogu Edith, která vyzvala další blogery, aby vybrali svých pět nejoblíbenějších filmů.
Dalo by se říci, jak bude jednoduché vybrat pět filmů, které mě oslovily. Pět, na které si pamatuji a ke kterým se ráda vracím, v případě, že je mám na DVD a v případě opačném, bych je znovu moc ráda viděla. Je to těžká volba, vybrat jich pouze pět.
Kino pro mě bylo něco, co patřilo k mému životu. Strýc byl totiž promítačem a teta uvaděčkou v brandýském kině. Což znamenalo, že při prázdninových pobytech u babičky jsem viděla všechny filmy, některé i opakovaně, které se tehdy promítaly.
Už jako dítě jsem chodívala ráda na dětská představení za korunu. Pravidelné promítání dětských filmů bývalo v mém rodném městě každé nedělní odpoledne. Ne vše, co se tehdy promítalo,bylo kvalitní. Pár filmů z té doby mi utkvělo v hlavě, at' to byly "Verneovky", či tehdy sovětský film "Pruhovaná plavba". Kdeže loňské, ale i předloňské sněhy jsou.
I dnes chodím ráda do kina, ale už méně často. Naposledy jsem viděla Líbáš jako d'ábel. Oddechový film, hodící se k právě probíhajícím prázdninám. Ovšem udělala jsem fatální chybu, protože jsem si nejdříve přečetla knihu a potom mi ve filmu lecos chybělo - takže příště obráceně.
.
Opravdu je těžké vybrat jen pět filmů.
.
Spartakus
.
Americký velkofilm režiséra Stanleye Kubricka z roku 1960, v hlavní roli s Kirkem Douglasem, do mého výběru určitě patří.
Film zpracovává povstání otroků, ke kterému došlo v roce 73 př.n.l., pod vedením Spartaka. Mapuje nejen vítězství, ale i porážky a dějovou osou se prolíná i příběh lásky mezi Spartakem a Varínií. Skvělé herecké obsazení, kde kromě již zmíněného Kirka Douglase hrají Laurence Olivier, Peter Ustinov, Jean Simmons, Herbert Lom, Tony Curtis a mnoho dalších špičkových herců. Nejsilnějším momentem filmu je: "Já jsem Spartakus." "Já jsem Spartakus." Já jsem Spartakus."
Film vznikl před 52 roky a z pohledu současných diváků může působit nedokonale, v porovnání s dnešními novými filmy, ve kterých je využívána počítačová grafika, ale pro mě zůstává jedním z těch nezapomenutelných.
.
.
Umírání za dlouhého dne
.
Film z roku 1968. který režíroval Peter Collinson je jedním z nejlépe ztvárněných válečných filmů. Tři britští výsadkáři, kteří prošli špičkovým výcvikem, se ocitnou na území obsazeném Němci. Film dokonale ztvárňuje psychologii postav, jejich vnitřní monology, diváci vnímají napětí a strach, který se stává jejich největším nepřítelem. Film vyznívá silně protiválečně.
Přiznám se, že filmy s válečnou tématikou nevyhledávám a ke shlédnutí tohoto filmu jsem se dostala kdysi před lety úplnou náhodou. Cestou domů z kina jsem šla mlčky a nechávala jeho příběh v sobě doznívat. I když jsem ho viděla před více než 40 lety, nikdy jsem na něj nezapoměla.
.
.
Marketa Lazarová
.
Česká filmová balada Františka Vláčila, na motivy románu Vladislava Vančury, byla natočena v letech 1965 - 1967. Realistický obraz drsného středověku, ve kterém je vše - pudy, city, víra, boj o moc, vášeň. Fantastické herecké obsazení. Josef Kemr jako by se stal skutečným Kozlíkem. Vše dokreslené hudbou Zdeňka Lišky a fantastickou kamerou.
Úžasný zážitek.
Film jsem viděla několikrát. V době studií jsem četla i literární předlohu. Působila na mě hodně archaicky a přiznám se, že Vančurův text byl tehdy pro mě těžký. Při prvním shlédnutí filmu jsem si řekla "no dobrý". Když jsem ho viděla podruhé, pohltil mě jeho děj a já se ocitla v zimní krajině a prožívala příběh, který se na plátně odehrával.
Pokládám ho za jeden z nejlepších filmů, který kdy u nás vznikl.
.
.
Zvětšenina
.
Režisér Michelangelo Antonioni natočil tento film v roce 1966. Šedesátá léta v Londýně. Počátky pop-artu, moderní hudba, uvolněný životní styl. Módní fotograf Thomas, v podání Davida Hemmingse, je úspěšný, bohatý i sobecký a při focení mileneckého páru v parku zachytí vraždu. Zjistí to, až když fotografie zvětší a podaří se mu najít i mrtvolu.
Tento film jsem viděla několikrát a pokaždé mě oslovil. Možná k tomu přispěla i hudba, možná to, že jsem šedesátá léta poznala, nevím. Každopádně do mého výběru patří.
.
¨
Poslední mohykán
.
Americký film z roku 1992, který natočil Michael Mann. Jeho předlohou se stal román J.F.Coopera. Příběh z doby, kdy Francouzi a Angličani bojovali o nová území v Severní Americe. Bílý lovec Sokolí oko, v podání Daniela Day-Lewise, s posledními potomky rodu Mohykánů bojují na straně Angličanů a snaží se ubránit pevnost proti Francouzům, kteří se spojili s Hurony. Klasický dobrodružný film odpovídá literární předloze. Bálečná kamera, která ukazuje nádherné scenérie a naprosto fantastická Vangelisova hudba. Zaposlouchejte se: www.youtube.com/watch?v=FFOCKyyLfN4 - soundtrack k tomuto filmu si pouštím dost často.
Miluju filmovou hudbu a Vangelis, to je pan skladatel. Fantastická hudba doprovází také film 1492 - Dobytí ráje.
Ale to už bych překročila pomyslnou pětku.
Zdroj filmových plakátů: www.csfd.cz
Spartakus se mi líbí, jen kdyby se aspoň trochu dodržovala fakta, ale u amerických filmů je to běžné. Jinak ale krásný film.
OdpovědětVymazatZvětšenina se i u mne dostala do finále a jen horší finiš může za to, že se do mých TOP5 nevešla na rozdíl právě od Lazarovic Markéty. Dobrý výběr, z něhož neznám pouze Umírání za dlouhého dne.
OdpovědětVymazatMůžu něco poznamenat k Poslednímu Mohykánovi? (Tedy k tomu od Manna, ne ke starším verzím.) Ten film je skvělý, miluju hlavně úvodní scénu (lov jelena), kamera + hudba se doplňují tak, že to bere dech. Ale rozhodně bych protestovala proti tomu, že film odpovídá literární předloze. Z té jsou tam jen jména. COž mě hodně štve. ale chápu, že právě ty jména film do značné míry prodávají.
OdpovědětVymazatViděla jsem jen Markétu Lazarovou a to na nuceném školním promítání v kině. Nelíbilo se mi to zrovna nijak zvlášť...
OdpovědětVymazatTak Umírání, Spartaka a Markétu jsem neviděla, Zvětšenina ano, vynikající film, Mohykána taky ale i když ho má dost lidí ve výběru mne moc nenedchl právě z důvodů toho, že to vlastně bylo úplně jiný film než je pedloha a na to jsem dost háklivá. Jedině že se pěkně koukalo na Daniela Day Lewise. To že k němu děllal hudbu Vangelis jsem nějak zazdila, juknu se a poslechnu si.
OdpovědětVymazatMusela bych chvíli přemýšlet, nad svými pěti nej-filmy. Moc totiž filmová nejsem, ale shledávám to jako výhodu, protože manžel, když sedne k televizi přepíná z jednoho programu na druhý a znechuceně nadává, že už to všechno viděl, zatímco pro mě, je skoro každý film premiéra. Mám raději dokumenty, soutěže a přes den své oblíbené zpravodajství na ČT24. V kině jsem byla naposledy před rokem, na Harry Potterovi.
OdpovědětVymazatZvětšenina je bezva. Nějkde ji doma mám, budu si ji muset po čase zase pustit.
OdpovědětVymazatVětšinu filmů, které tu uvádíš, jsem viděla - a je to opravdu dobrý výběr. Je opravdu těžké vybrat jen pět filmů, když je jich tolik! Ale je to rozumná volba, pročítat u každého na blogu takových patnáct vytipovaných bestovních filmečků, to už dá zabrat...
OdpovědětVymazatJsem patriot a většina mých nejoblíbenějších filmů je českých. Zvětšenina je jeden ze zahraničních snímků, který můžu vidět opakovaně. Cítím z něj zvláštní hrůzu a napětí, které v člověku přetrvává.
OdpovědětVymazatNa "Zvětšeninu" si taky docela dobře pamatuji, tento film se mi moc líbil.
OdpovědětVymazatZajímavý výběr. Něco z toho pro mě naprosto neznámé.
OdpovědětVymazatUmírání neznám a Posledního mohykána jsem jen četl, ostatní mám velmi rád.
OdpovědětVymazatJá bez mučení přiznávám, že některé filmy mi neříkají vůbec nic, asi také proto, že bytostně nesnáším hrůzy a násilí a filmy většinou nevidím víckrát. No, asi jsem nějaká vadná či co.
OdpovědětVymazatNo... neznám ani jeden. Možná moje smůla, možná ani ne. Je ale fajn mít svých pár filmů a knížek, které volíme, když se chceme bát, smát, pobrečet si. zvláštní, že to pořád funguje, přesto že ty filmy dobře známe!
OdpovědětVymazatTady je těžké abych něco řešila, protože nevím oč vlastně běží, blogových věcí se neúčastním, protože jsem jinde. Všeobecně, filmy mám ráda, stahovat ty nejnovější mě naučila má vnoučata již velice dávno, již je ani nevypaluji, stáhnu, dnes již zřídka, skoukneme to a smaži, o všech filmech co jste vybrala, by se dalo říci, že jsou vynikající, já nejvíce oceňuji Marketu Lazarovou. Mohykána jsem ještě neviděla. Přeji hezký nový týden. Anna
OdpovědětVymazatMoc Vám všem děkuji za milé komentáře a omlouvám se, že reaguji se zpožděním. Měla jsem "hlídací víkend" a vnučky spaly v místnosti, kde mám počítač. Přes děn jsem jimi byla zaměstnaná natolik, že jsem se nedostala k téměř žádné práci a večer, když konečně usnuly, nedostala jsem se pro změnu k počítači.
OdpovědětVymazatTak ted' jsem "urvala" chvilku času, abych mohla konečně reagovat na jednotlivé komentáře. Jsem v práci sama, dělám na dvou úsecích, tak se omlouvám, protože nevím, zda stihnu reagovat na všechny:
OdpovědětVymazat[7]: Musím se přiznat, že ti docela závidím. Je to film, na který bych se moc ráda podívala znovu.
OdpovědětVymazat[11]: Moc děkuji, přiznám se, že já také neznám mnoho filmů. Doby, kdy jsem chodívala hodně často do kina, už jsou za mnou.
OdpovědětVymazatZvětšenina mne okouzlila a Markétu mám rád nejen filmovou, ale i od Vančury.
OdpovědětVymazatPodle mého názoru je Zvetsenina nestárnoucí a porád aktuální film,Poslední mohykán me fascinuje a to hlavne hudbou,príbehem a nádhernými zábery prírody,knihu jsem nikdy necetla,tak nemohu posoudit do jaké míry se film a kniha odlisují.Ty ostatní filmy neznám.
OdpovědětVymazat[18]: Oni i na Youtubku můžou napsat název chybně, taky jsem tam viděla několik omylů, prostě napsali oblíbeného skladatele, protože se hudba podobala tomu, co skládal... Takže to se stává.
OdpovědětVymazatAlenko, tak jsem jukla na tvoje filmy a kdybych měla napsat já, tak jsou to všechny, nejen 5 , které patří do doby, kdy my byly ještě na houbách nebo malé holčičky. Myslím že když napíší jeden za všechny . "Marečku, podejte mi pero", tak jsem odhalila můj vkus a také nezapomenutelný Vlastík Burián...Pěkný den.
OdpovědětVymazatTak koukám, že u Tebe to naprosto vyhrávají filmy z 60. let. Nu, neviděla jsem ani jeden z nich se přiznám, ale to já neviděla filmů... přes filmy moc nejsem, ani do kina příliš nechodím, to už radši do divadla.
OdpovědětVymazat[20]: Pavle souhlasím s tebou. Zvětšenina je nadčasový film a Marketa jse skvělá jak filmová, tak i Vančurova - ovšem musela jsem k ní dozrát.
OdpovědětVymazatMarkétu Lazarovou tak to i já, pak určitě Postřižiny - ty mohu vidět stále a vždy se těším na určité scény. Zrovna tak u Slavnosti sněženek a Marečku podejte pero .... úžasné scény a pátý .... určitě by se jich našlo více.
OdpovědětVymazatMoji milí návštěvníci,
OdpovědětVymazat