O snech

Sen, snění, usínání  ...  ta slova zní tak sladce.

Co je to vlastně sen?

Sen je reakce našeho mozku na různé vjemy, pocity, vzpomínky, která se dostavuje v době spánku. Sen ve své podstatě slouží k udržení spánku.

Četla jsem někde, že větší část snů, které se zdají, je nepříjemných a jen malá část snů je příjemných.

Naše vzpomínání a nejen na sny, je vlastně velice milosrdné. Náš mozek vytěsní negativní vzpomínky a i nepříjemné sny někam do pozadí. Vždy se lépe vzpomíná na to hezké.

Určitě se každému zdál někdy nějaký sen. Spousta lidí však na sny zapomene, zaspí je a tvrdí pak, že se jim nikdy nic nezdá.

Od mládí mě "pronásleduje" jeden sen. Stále se mi vrací. Je to nepříjemný sen. Někdo by ho nazval noční můrou. Nevím, proč se ten zlý sen stále vrací. Snad je to způsobeno vyprávěním mého tatínka, který prožil za války v lágru bombardování, či mou vášní k četbě, nebo mé veliké představivosti.

V tom zlém snu jsem zavřená v bedně na nákladní ploše vagónu, škvírami vidím ven do ubíhající krajiny a poslouchám jen dunění kolejí pode mnou. Vedle mně jsou ještě další bedny s nějakými součástkami na válečnou výrobu. Slyším nějaký hluk a vidím ze svého úkrytu v bedně, jak ten vlak bombardují letadla....  A pak se probouzím. Tenhle zlý sen se mi stále vrací.

Pak se mi také zdají další sny, které souhrně nazývám "honící". Před něčím utíkám a docházejí mi síly, nebo v další variantě nejsem schopná zvednout nohy, abych vystoupala do schodů. A podobné sny, kdy tělo není schopné se pohnout, jsou v mnoha dalších obměnách. Tyhle honící sny mě vyčerpávají a většinou si je pamatuji. Ráno pak vstávám unavená, jako kdybych opravdu před něčím, nebo někým utíkala.

Přesně to dokládá ten článek, který jsem o snech četla. Těch hezkých a příjemných snů je méně a nebo je během spánku zapomenu.

Kdysi před mnoha lety jsem si koupila Snář a snažila jsem se z něj vyčíst, co ty moje nepříjemné sny vlastně znamenají. Žádné "moudro" jsem neobjevila a tuto knihu jsem někam odložila.

Mnohem hezčí je snění. Snít s otevřenýma očima, představovat si, co by se stalo, kdyby.... Stavět si vzdušné zámky a přemýšlet o hezčím světě. Vysnít si ideální život. Snění je krásné a pomáhá nám překonat mnoho špatných a smutných chvil.

Nedávno jsem také snila. V noci se mi zdálo o příšerně podělaném záchodě a už moje babička tvrdívala, že to znamená peníze. Tak jsem ráno podala Sportku a celý den jsem snila o bohatství, které mě večer čeká. V hlavě už jsem si přehrávala scénář, jak oznámím svému šéfovi, že končím. Představovala jsem si, jak zabezpečím děti s jejich rodinami, jak pomůžu sestře, jak mamince zajistím pečovatelku. Už jsem se viděla jak cestuji po světě a nejsem omezovaná financemi a dovolenou. Krásný den, na všechny jsem se usmívala a těšila se na večer.... 

Ten nastal a bylo po snění. Ale v podstatě ten den byl hezký. Jak je krásné snít.

Dalšími sny jsou ty životní. Mnoho ze svých životních snů jsem si splnila, některé jsou ještě přede mnou. Doufám, že snad některé z nich se ještě třeba splní.

Jak tak nad tím přemýšlím, je o snech i mnoho písníček. Třeba Michal Tučný zpíval: "... ve snech mých, jseš dál mou milou...  a nebo Rangers: ...tvým snům zlým, co pláčou, tvým snům zlým... Dalo by se toho vybrat víc i z jiných žánrů, než je country.

Sny a snění obohacují náš život, činí ho barevnější.