Naděje

Ovidius: "Naděje nutí trosečníka k mocným tempům, třebaže ještě nevidí břeh".

Tento citát přesně vystihuje téma tohoto týdne. V tomto případě je naděje na záchranu života.

Naděje... kdysi jsem někde četla, že její barvou je zelená.

Naděje je očekávání něčeho co by ještě mohlo být. K naději se upínáme a věříme v něco lepšího co nás ještě někdy čeká. Nemocní s naději čekají na uzdravení. V nepříjemných okamžicích očekávame s nadějí jejich konec. Naděje...

Při vyslovení tohoto slova mě napadl Mys Dobré naděje. Nikdy jsem tam nebyla, ale kdo ví, třeba se mi poštěstí, že se tam někdy podívám - a to je přesně ta naděje.

 Naděje, že uvidím místo, o kterém jsem četla a které si i díky fotografiím a filmům dokážu představit. A nebo naděje, že si o tomto místě přečtu zase něco zajímavého.

Leží na samém jihu Afriky a jeho objevitelem je portugalský mořeplavec Bartolomeu Dias.

V první polovině roku 1488 jej při veliké bouři obeplul se svou karavelou, aniž by toto místo zaregistroval. Chtěl pokračovat v plavbě do Indie, ale jeho posádka byla bouřemi natolik zesláblá, že se proti němu vzbouřila a donutila Diase k návratu do Portugalska. Teprve při plavbě zpět toto místo objevil a zřejmě díky předchozí nedobré zkušenosti jej pojmenoval Mysem Bouří.

Po návratu do vlasti byl oslavován a stal se jedním z velikánů objevných plaveb. Mys Bouří byl na popud portugalského krále přejmenován na Mys Dobré naděje. Původní název odrazoval další mořeplavce a tento nový název měl naznačit naději na další objevy v oblasti Indického oceánu.

Objeviteli tohoto Mysu se však toto místo stalo osudným. Při další z plaveb v této oblasti došlo opět k veliké bouři a potopení lodi. Bartolomeu Dias našel svou smrt ve vlnách u Mysu Dobré naděje 29. 5. 1500.

O naději a nadějích by se toho dalo napsat mnoho.

Citátem jsem začala, citátem také skončím.

Miguel de Cervantes: "Kde je život, je naděje".

A na samý závěr české přísloví: "Naděje umírá poslední".