Bečov nad Teplou

Hrad a zámek Bečov nad Teplou se nachází nedaleko Karlových Varů. Do podvědomí vešel zejména díky vzácné památce, kterou je Relikviář sv. Maura. Jedná se o druhou nejvýznamnější památku po korunovačních klenotech v naší zemi.

Kdysi, před poměrně mnoha lety, jsme kolem Bečova projížděli, ale z časových důvodů jsme návštěvu tohoto místa vynechali. Bylo to ještě v době, kdy Relikviář sv. Maura na zámku vystavován nebyl, takže ze zpětného pohledu, jsme vlastně udělali dobře.

Bečov se nachází jižně od Karlových Varů na rozhraní Tepelské vrchoviny a Slavkovského lesa.

Hrad stojící na skále nad řekou Teplou byl založen pány z Oseka kolem roku 1300. Jeho posláním byla ochrana významné obchodní cesty ze Žlutic do Chebu. Páni z Oseka, pozdější Rýzmburkové bečovské panství spravovali do roku 1407, pozdější majitelé, německý rod pánů z Seinsheimu, patřil k odpůrcům českého krále Václava IV. a zejména husitů. Husité pod vedením hejtmana Jakoubka hrad v roce 1430 dobyli a pobořili. Seinsheimové hrad prodali dalšímu německému rodu a to pánům z Plavna, kteří bečovské panství spravovali do roku 1495. V tom roce hrad koupili Pluhové z Rabštejna. Ti mimořádně zbohatli z těžby cínu na svých panstvích a začali hrad přestavovat a zvelebovat. Z tohoto období pochází Pluhovský palác. Kašpar Pluh z Rabštejna se roku 1547 postavil do čela stavovského povstání proti císaři Ferdinandu I. Povstání bylo potlačeno a panství bylo Pluhům zkonfiskováno. Císař si ponechal větší část Slavkovského lesa s cínovými doly a  hrad spravovali Šlikové z Holíče. V roce 1648 dobyli hrad Švédové. Došlo k jeho značnému poškození a sloužil pak už jen hospodářským účelům. Byl  potom v majetku rodiny Questenberků a roku 1752, po jejich vymření, zdědil majetek rod Kaunitzů. 

Hrad už nevyhovoval jako šlechtické sídlo, proto byl v jeho předhradí vybudován v letech 1750 - 1753 renesanční zámek. S jeho stavbou započali ještě Questenberkové a dokončil jí rod Kaunitzů. Zámecká budova vznikla přestavbou renesanční budovy a osmiboké obranné věže z období ranného baroka. Jejich spojením vznikl impozantní objekt, který byl propojen s městem kamenným mostem.

Rod Kaunitzů obýval zámek do roku 1813, kdy jej prodal rodu Beaufortů.

Tento rod vlastnil zámek až do roku 1945, kdy mu na základě Benešových dekretů byl majetek zkonfiskován pro jejich kolaboraci s nacisty.

Po roce 1945 přešel zámek do rukou státu, po určitou dobu v něm sídlila škola.

Nejcenějším exponátem zámku je Relikviář sv. Maura. Pochází z počátku 13. století a byl vyroben na zakázku rodu Rumigny pro tehdy založený benediktinský klášter ve Florennes v Belgii.

Po Francouzské revoluci byl klášter zrušen a Relikviář se stal majetkem kostela ve Florennes.

Byl poškozen a roku 1838 ho od církve odkoupil Alfred de Beaufort. Nechal ho zrestaurovat, krátce ho vystavoval v Bruselu a roku 1889 jej přemístil na Bečov. Když Beaufortové roku 1945 Bečov opouštěli, uschovali Relikviář pod podlahou hradní kaple, s tím, že se pro něj někdy vrátí.

Až roku 1984 projevil zájem o blíže neurčenou památku v oblasti západních Čech americký obchodník se starožitnostmi a začalo hledání a pátrání v archivech. Relikviář byl nalezen v roce 1985, po vyjasnění vlastnických vztahů byl od roku 1991 restaurován.

Od roku 2002 je v expozici Bečovského zámku.

Relikviáři svatého Maura je věnován celý prohlídkový okruh, kde se návštěvníci dozví o jeho historii, výklad je doplněn i projekcí a celá prohlídka končí v klimatizované místnosti u tohoto klenotu. Člověku se až tají dech z té nádhery.

Prohlídka samotného zámku je neméně zajímavá, hrad je bohužel zatím nepřístupný. Průvodkyně nám říkala, že se zde provádějí restaurátorské práce a údajně se plánuje alespoň jeho částečné zpřístupnění.

Takže do Bečova se určitě ještě někdy v budoucnu vrátíme.

A navíc .... v Restauraci Pod hradem báječně vaří.

Fotografie ze záříjového výletu na Bečov jsou v Galerii.