Opět je za námi další rok....
Pocit, že čas letí už závratným tempem, je stále intenzivnější.
Před spoustou let jsem slyšela takový příměr o životě a kopci.
Jako mladí stoupáme do kopce, rozhlížíme se, nabíráme vědomosti a zkušenosti, rosteme....
Potom jdeme chvíli po vrcholu kopce a dojdeme k místu po kterém začínáme pomaloučku z kopce sestupovat.....
Kdysi jsem tento příměr říkala svému kamarádovi a ten mi odpověděl: "My už z toho kopce nesestupujeme, my z něj letíme a uši máme připlácnutý u hlavy." K tomu opravdu není co dodat.
I když ten čas neúprosně letí, snažím se ho využít. Nedávno mi jedna z vnuček řekla, že se nudí. A já přemýšlela nad tím, kdy jsem zažila nudu já. Ponořila jsem se do vzpomínek a dlouze přemýšlela. Naposledy snad na nějakém nezáživném školení? Ale na tom posledním, kterého jsem se účastnila, jsem usnula. Vzpomínka na to, jak mě kolegyně, naprosto neúspěšně, opakovaně budila a po přestávce si se mnou raději měnila místo, kam na mně nebylo tolik vidět, mě vrátila o spoustu let zpátky.
Nudu už dlouho neznám. Čas, který mám, se snažím využít. Dělím ho mezi vnoučata a své koníčky. Cestování, kultura, zahrada a i ruční práce mě stále baví. Když mám sebou fot'ák, snažím se svůj životaběh dokumentovat.
Přijměte prosím tedy pozvání k mé už několikáté fotobilanci uplynulého roku.
LEDEN
Tradice porušena nebyla - rok jsme opět načínali dortem
Novoroční ohňostroj byl pěkný, bohužel mu tentokrát nepřálo počasí
Začátkem ledna jsme podnikli první výlet do Poohří.
Vypadalo to nejprve idylicky, ale pak se začalo kazit počasí.
Od západu se přihnala sněhová bouře.....
..... a udeřila plnou silou.
S vnoučaty jsme se zúčastnili také Tříkrálového průvodu. Mrzlo jen praštělo
Vyfotit je společně je někdy docela kumšt
Napadl sníh a na zahradě stál sněhulák
I mrazivé lednové dny dokáží být krásné.
Na horizontu je Mohyla, která je památníkem bitvy na Bílé Hoře
Zimní Hvězda
Opět jsme byli fandit Sáře na florbalovém turnaji na Třebešíně
Sáňkování na bicrosové trati kousek od našeho domu
ÚNOR
Přišla obleva a sněženky začaly vykukovat ze sněhu
I sněhulák se začal zmenšovat
Sníh byl na Ladronce jen v místech, kam se nedostaly sluneční paprsky
Šípky na Spiritce vypadají, jako kdyby žádná zima nebyla
Sněženky mi udělaly radost ....
.... sněžná plíseň nikoliv
Holčičí trio
Udeřil znovu mráz a sněženky sklopily hlavy
BŘEZEN
Džíno
vý petrklíč už jsem na blogu ukazovala.
vý petrklíč už jsem na blogu ukazovala.
Po přesazení do zahrady opakovaně kvetl, jen ta barva se změnila na fialovou
Doklad toho, jak to letí - 2. března bylo Emě už 8 roků
To jsem si "nahrabala" :-D
Devět pytlů peněz by bylo určitě lepší, než stará tráva, listí a opadané túje.
Nostalgický pohled z hradeb Vyšehradu.
Zamáčkla jsem pomyslnou slzu dojetí a zavzpomínala na dobu,
kdy jsem tu byla často a kdy jsem se věnovala jachtingu
Pohled, který se nikdy neomrzí. Škoda jen toho počasí
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
K tomu, že mám ráda hřbitovy, jsem se přiznala už dávno ...
Kvetení na zahradě
Mávání z Grébovky
Vila Moritze Gröbeho
Jarní kvetení
Pohled z Viničního altánu na Pankrác
Trávník v Grébovce zdobily trsy krokusů
Vinice v Grébovce produkují ročně 4000 litrů vína
Sára na chatě bojuje se stromem
Už kvetou i narcisky
Straky obecné patří mezi nejinteligentnější živočichy a jsou velice krásné...
... i když ty potvory vyhnaly drobné ptactvo z naší zahrady
DUBEN
Hyacinty v plné kráse na 1. apríla
Malá pomocnice ....
..... a pomocník
Perličky deště v trávě
Ema slaví svátek.
Jako jediná z vnoučat má ráda "měkouše", nepohrdne parádou
a kdyby někde objevila tři oříšky, kdo ví ... :-D
Nádherně kvetoucí forsythie na chatě
Peču, pečeš, pečeme .....
Koledníci mohou přijít
Jen to počasí je poněkud odporné
19. dubna mrzne
Na hortenzie jsem ušila pytle, abych je ochránila před mrazem
Venku panující zimu mi kompenzuje jeden z ibišků
23. dubna sněží. Napadá mě jen "duben - ještě tam budem"
Svátek Jiřího - venku panuje zima, hadi a štíři tentokrát opravdu nehrozí
29. dubna - výlet do zooparku Zájezd o kterém jsme vůbec nevěděli.
A je to přitom od nás kousek. Holky si cestou zasportovaly
Jeden z obyvatel - rys Blond'ák
Airbus A380-800 společnosti Emirates, který byl poškozen bleskem.
Pod ním jsou ještě vytahaná zavazadla
Přistává Boeing 747-400 na pravidelné lince ze Soulu ....
.... a je to!
Čarodějnice na Ladronce
Holky vzkoušely nějaký posilovací stroj
Připojila se k nám dcera a společně jsme se vydali k Břevnovskému klášteru.
Tady byly Čarodějnice mnohem lepší
Holky se, mimo jiné, svezly v autíčku
KVĚTEN
Jiříkovi bylo 6. května už 5 let
Když se sejdeme, je nás opravdu hodně - zde je jen část
Holky něco kutící na chatě
Na pampelišky na zahradě nadávám, ale musím uznat, že jsou krásné
Něha jabloňových květů
Když přijdou "Tři zmrzlí"
Počasí mi konečně dovolilo osadit truhlíky vlastními výpěstky
Pohled od penzionu Vyhlídka nad Blanskem, kdy obloha byla před bouřkou
Neutěšený stav D1 - bude to někdy opravené???
Kostel sv. Kateřiny v Šebrově-Kateřině
Západy Slunce a nebeské divadlo mě nepřestávají fascinovat
Další západ Slunce
Divoké žluté kosatce na břehu Prostředního rybníka
Koupající se mraky a .....
... koupající se holky.
"A přestaň na mě cákat, Sáruno."
Obdivovala jsem jejich odvahu, bylo teprve 27. května
Dědo, jestli jsi chtěl ty noviny, tak máš prostě smůlu. Ted' si čtu já
Duha na samém konci května
ČERVEN
Orchideje už poněkolikáté krásně rozkvetly
V předvečer odjezdu jsem si vyfotila vnoučátka
a fotku jsem si pak zalaminovala a přibalila na cestu
Dolomity v dálce
Ráno v kempu Paradiso
Rostly tam i banány - prostě Paradiso je ráj
Jsme v Kalábrii a já vím, že takhle mi oleandry doma nikdy nepokvetou
Kostel ve Villapiana
Zvědavá ještěrka
Pobřeží u Capo Spulico
Castello
Matera
Vzpomněla jsem si na film Brancaleonova armáda - "Most je pevný, vidíte skáču ...."
Pohled od kostela ve skále na část Matery
Muzeum Sibari
Archeologický areál Sibari
Sibari
Muzeum Metaponto
S hlemýždi, sídlícími na rostlinách či stavbách
jsme se setkali mnohokrát
Amfiteátr v Metapontionu
Archeologický park Metapontion
Tavole Palatino - chrám bohyně Hery
Soutěska Raganello
Most Ponte Diavolo
Východ slunce na Jónským mořem
Došli jsme společně k posledním červnovým dnům, kdy už nám končil pobyt v úžasném koutě Kalábrie. Tři týdny byly málo a my viděli jen malý zlomek toho, co tato oblast nabízí. Podrobně se tomu budu věnovat v "Deníku", ale ted' bych měla zapracovat na fotobilanci 2. pololetí.
Takže, děkuji za návštěvu a brzy nashledanou. :-D
úchvatné fotografie
OdpovědětVymazatAlenko,
OdpovědětVymazat...krásné vzpomínky na rok 2017.Ten dort musel ale být...přímo vyzývá.
OdpovědětVymazatZasněžená mohyla <3 tam jsem se kdysi s pejskem nachodila...
OdpovědětVymazatNádherné fotografie :) Na Nový rok taky děláme dortík :) Ale zaujaly mě docela dost ty fotografie s tím pečením tolik mňamek.
OdpovědětVymazatVidíš, a proti vyšehradskému přístavu jsem taky trávila krásné chvíle na lodi, na Císařské louce a na motorovém člunu a později i na kajuťáku. Bylo to krásných šest let. A naprosto chápu tvou nostalgii. Na vodě je to zas úplně něco jiného ... pěkná půlroční bilance
OdpovědětVymazatZase jsem si osvěžila oko krásnými rozměrnými a dokonalými fotografiemi. Umíš západy slunce i památky, obdivuju tě. A je vidět, jak vnoučata rostou, už to nejsou ňuňátka jako v minulém roce. Těším se na další půlrok a děkuji za galerii
OdpovědětVymazatPředně...mnohokrát děkuji za přání od tebe, vykouzlilo mi na tváři úsměv, mnohokrát děkuji.
OdpovědětVymazatMoc pěkná rekapitulace. Je vidět, jak loni bylo sněhu a mrazu. Mně to letos nechybí. Uvidíme, jak bude dál. Vnoučata rostou, kdo ví, jak dlouho se budou chtít takto fotit. Oslavy, výlety, akce, dovolená - to vše máš i takhle v kostce, moc pěkné.
OdpovědětVymazatKrásný sesumírování a obrázkování!
OdpovědětVymazatDžínový petrklíč!
OdpovědětVymazatČas opravdu rychle letí a ty ho umíš využít. Parádní fotodeník.
OdpovědětVymazat[1]: Moc děkuji
OdpovědětVymazatPěkně poskládané fotografie, jak čas letí je vidět na Vašich vnoučatech, rostou jako z vody Alenko, fotky východu a západu slunce jsou nádherné
OdpovědětVymazatParádní fotky, to moře, ten dort, květy, ach jo, já chci jaro
OdpovědětVymazatTak krásný přehled událostí s krásnými fotografiemi .Ta vnoučátka jsou kouzelná. Jste taková správná rodina, co víc psát, vše už tady druzí napsali. Moc se mi to líbí, no.
OdpovědětVymazatMoc pěkné, ráda čtu Váš blog. Zdá se mi to, nebo je Sára ostříhaná na kluka? To chtěla sama po tolika letech s dlouhými vlasy?
OdpovědětVymazat[14]: Evi, moc děkuji za pochvalu. Opravdu to letí.
OdpovědětVymazatAlenko,výstižný příměr života Moc hezky zachycený první půlrok 2017. Ten druhý půlrok bude určitě také zajímavý - foto.
OdpovědětVymazatKrásná procházka tvými vzpomínkami. Zaujal mě hrob Waldemara Matušky. Je krásný a stylový. Taky ta džínová květinka je zvlášťní. A musela jsem se usmívat na oslavence za obrovským dortem.
OdpovědětVymazatTo jsou opravdu super fotky, je vidět, že umíš - ten přehled jsem si užila. A vnoučátka? Ach jo, nějak rychle nám rostou, ne? To snad není možný, nedávno byla dost malá...
OdpovědětVymazat[19]: Marti, moc děkuji. Druhou půli zveřejním za chvíli, čas je stále mým nepřítelem. Sára marodila, já měla plánované prohlídky u doktorů. Nic mi není, jen jsem potřebovala léky na další kvartál. Čekala jsem tam půl dne, sestra se stále omlouvala, že jsou ve skluzu. To vše v důsledku e-receptů. Bylo mi doktorky líto, jak se s tím pere. Dnes si konečně užívám trochu volna a zapracovala jsem na pokračování bilance.
OdpovědětVymazat