Co se nevešlo do bilance ...

.... aneb život občas tropí hlouposti.

Říká se, že by nejlepší mělo být na konec.

Ale je to to nejlepší?

Zdaleka ne. Jsou to fotky, které mě něčím zaujaly, pobavily i naštvaly.

Původně byly vybrané do tradiční bilance, ale rozhodla jsem se, že jim věnuji samostatný článek. Takový bonus.

Život totiž opravdu tropí hlouposti. A my lidé k tomu občas, někdy více, jindy méně přispíváme.

Fotky jsou řazeny tak, jak v průběhu loňského roku vznikly:

Lodičky, které jsem si koupila v lednovém výprodeji, se líbily Emě.

Snad jí moc netlačily

Tak opravdu nevím, kdy se bude konat ten další závod... :-D

V roce 1970?

Pamatuju si Ladronku od roku 1978, kdy jsem tam začala chodit s kočárkem.

Budova původního statku a divočina s obrovitými šípkovými keři.

Občas jsem tam dokonce měla i trochu strach

Tak nevím?

Akce bývají zvýrazněné žlutě a já přemýšlela nad tím, která cena vlastně platí

Můžu si taky nabídnout?

Květen v Moravském krasu - cedule je focena skrz čelní sklo a stojí na ní:

POZOR ZVÝŠENÝ VÝSKYT CYKLISTŮ.

Neviděli jsme ani jednoho, zato stejných cedulí tam bylo více

Kolikrát vám mám opakovat, že tudy prostě jezdit nebudete!!!

Cibule větší než brambory jsem fotila na italském trhu

Sídlo italských komunistů v městečku Civita

Ne, to opravdu není horečka. To je jen červnová ranní teplota v Kalábrii.

A bylo i hůř :-D

Parta Rumunů kempujících u záchodů na německém dalničním odpočívadle.

Vybaveni stanem, plynovým vařičem a nádobím obsadili dva stoly.

Fotlila jsem je raději z dálky, člověk nikdy neví ... rozhodně jsem nechtěla dostat na budku

I o němou tvář je dobře postaráno

Ježišmarjá, to je nuda. A navíc na mně všichni civí.

A někteří si to dokonce fotí ...

I slon někdy musí ...

Cesta byla špatně schůdná i pro pěší turisty.

Cyklista, který by pokračoval, by byl kamikadze

Hlavně neztrácet hlavu ...

... a samozřejmě taky humor

Doklad toho, jak báječně umím nakupovat a jak krásně dokáže "vydělávat" obchodní řetězec.

Kdybych měla malý nákup, asi bych to zjistila hned při placení, ale ve velkém, týdenním nákupu

jsem nezaregistrovala dvakrát započítanou cenu masa. To by se mi ten oběd pěkně prodražil.

Od té doby jsem jako ostříž :-D

Tohle opravdu není sranda - děti, zvykejte si!

V Německu měli místo Mikulášů imigranty už v roce 2016, ale tehdy jsem sebou neměla fot'ák

Na fotce z manželova mobilu je vidět i nápis Niklas (nikoli Nikolaus), spolu s přáním radostných vánoc.

Někdy mám pocit, že se svět fakt zbláznil

Trpaslíci moje originální pytle na hortenzie nazávají "duchy".

Asi jsem se též zbláznila

Byla jsem rodičům na vánoce uklidit a hrob jsem musela vyhrabávat ze sněhu.

Slova mé dcery: "Holky, babička sjíždí retro".

Ještě, že jsem ty dva staré telefony nevyhodila. Dva dny před vánoci jsem si rozbila mobil.

Ztratila jsem tím veškeré novější kontakty, takže se ted' ohlašuji občas poněkud komisně.

Spoustě lidí kvůli tomu nemůžu volat. Upomínky na narozeniny přátel jsou také fuč.

V těchto dvou starých telefonech jsem měla kontakty na lidi z doby před více než 10 lety. Mnozí tu už nejsou.

Je to prý ještě štěňátko....

Můžu to linecký kolečko?

Teplota na Silvestra odpoledne.

V roce 1978 bylo ve stejný den ještě tepleji, ale ráno mrzlo, jen praštělo.

Byla kalamita, vypínal se proud, doprava nefungovala .... vzpomínáte?

Dějí se však i zázraky.

Nebo spíš nám příroda ukazuje, že je opravdu mocná.

Sehnala jsem drsnou hortenzii, která je prý plně mrazuvzdorná a tím, že pochází z Tibetu, by měla vydržet až do -29°C.

Tu moji v půlce dubna nezachránil ani pytel, kterým jsem jí přikrývala. Zkroutila se, zčernala a vůbec nevypadala dobře.

Stav v dubnu

Červenec - a pak, že se zázraky nedějí

A to je tečka za mým bilancováním uplynulého roku.

Samozřejmě, že se k němu budu vracet, jednak s deníkem z Itálie, ale také z dalších míst, kterými jsme v minulém roce prošli.

Děkuji za návštěvu.