Mezi moje záliby patří historie, cestování, poznávání nových krajů a fotografování.
Před každou další cestou se snažím získat nějaké informace o místě, které navštívím.
Ráda se proto o své poznatky z cest podělím.

"Půjdu kamkoliv, pokud je to kupředu."
David Livingstone


Vítejte na mém blogu ...

středa 18. března 2020

O sběratelství

Výzva, kterou Marta vyhlásila na svém blogu mě zaujala. 
Chtěla jsem to své sběratelství prezentovat už v pondělí, ale šila jsem roušky. A šila a šila...
Něco pro nás, přeci jen už patříme mezi "ohrožený druh", další jsem rozdala. 

V dětství jsem sbírala snad úplně všechno. 
Některé děti to tak mají. 
Začala jsem nálepkami na sirky. U nás ve sběrně byl starý pán, který dětem, které přinesly papír, dával úplně nové, nepoužité nálepky. Byli na nich dinosauři. Mohli jsme se všichni strhat a ve sběrně byli častými hosty.
Později přišly na řadu dopisní známky. K jejich sbírání jsem se dostala díky tomu, že nám ve škole učitelka rozdala dopisy od tehdy sovětských dětí. Dlouhé roky jsem si psala s Koljou z Kyjeva. A ten sbíral známky a v každém dopise mi jich spoustu posílal. V papírnictví se tehdy daly koupit naše známky opatřené poštovním razítkem, takže jsem recipročně zasílala známky do Kyjeva.
Kde skončilo album se známkami, netuším. 
V kinech se začaly promítat filmy s Vinnetouem. Zareagovali na to nejen výrobci pohlednic, ale i podnikavý fotograf Němeček, který v mém rodišti měl svou provozovnu na náměstí. Propadla jsem sbírání pohlednic, které byly, na rozdíl od Němečkových fotografií, levné. Zda fotil "na tajňačku" v kině, netuším. Ale způsobil, že jsem si občas odhlásila obědy ve škole a za "ušetřený" peníz jsem si kupovala i ty předražené fotografie. Občas mi nějakou koupila i maminka. Indiány jsem sbírala jen do doby, než mi sbírku ukradla jistá Marcela, spolužačka mé sestry. Také sbírala, ale neměla toho tolik, jako já. Ten den byla ráno u nás a věděla, že odcházíme k nedalekému rybníku se koupat. Nevím, jak se jí povedlo v našem přízemním bytě pootevřít okno. Každopádně se po našem odchodu vrátila. Pro mě po návratu nastalo zděšení. Sbírka byla fuč. Až pak sousedka prozradila mojí mamince, že u nás kolem poledního potkala Marcelu. Maminka se rozhodla konat a šlo se k Marceliným rodičům. Zapírala, ale ne dlouho. Pak se pod nátlakem svého otce přiznala a část mé sbírky mi vrátila. Ostatní buď stačila někam dát, nebo si jí prostě nechala. Ten zbytek fotek a pohlednic mám stále. Je v tom kus nostalgie. Jsou to moje vzpomínky na dětství. 
Je to i doklad toho, jaký jsem byla vášnivý sběratel.

Od té doby jsem už nikdy nic tak vášnivě a zaujatě nesbírala.

Mé sbírky jsou tedy nahodilé, i když poměrně obsáhlé.

Jednou z mých sbírek jsou zvonečky. 
První dva jsem dostala od skautského vedoucího mého syna. Potřeboval tehdy ušít stejnou celtu, jakou jsem ušila i svému synovi. Když mi chtěl zaplatit za práci, peníze jsem odmítla. Měla jsem s tímhle problém celoživotně, nikdy jsem si nedokázala o nic říct, neznala jsem cenu své práce. 
Dva krásné zvonečky, jako poděkování, jsem však přijala. 
Tím začala má první sbírka.
Občas jsem si nějaký, který mě zaujal koupila, další mi dávala dcera a přátelé. Moje sbírka zvonků a zvonů se rozrostla.
Už dávno zvonečky nekupuji, poslední jsem si dovezla z Alberobello v Itálii, abych měla památku na trulli. 
Občas mi ještě někdo nějaký zvoneček věnuje. 
Tak tady jsou:







Mám i zvonky osvětové

Mé děti se věnují historickému šermu. 
Co jiného přivézt babičce jako poděkování za hlídání dětí?

Jsem kočkomil

Mám i kravský zvonec


S tím posledním zvonkem souvisí moje další vášeň a tou je cibulák
Modrobílému porcelánu jsem propadla už v mládí, ale nemohla jsem si ho dovolit. Nejdříve jsme neměli nic, pak jsme měli děti. Koupit si něco z té modrobílé krásy nepřipadalo v úvahu. Obcházela jsem prodejny s porcelánem a slintala před jejich výklady. 
Až na to budu mít, tak si něco koupím.
A pak ta doba nastala. 
První kousky jsem kupovala náhodně na burzách. Sbírka se rozrostla mým odchodem do důchodu, kdy jsem od kolegů dostala té modrobílé nádhery spoustu. Tehdy mi tekly slzy dojetí a štěstí.
Dalším obohacením sbírky byly mé šedesátiny, kdy jsem cibuláku dostala opravdu hodně. 
Tahle moje sbírka je tedy mladá. Občas si udělám kousek radosti, občas mi jí udělají mí blízcí. 
Vědí, že tohle je moje srdeční záležitost. 


Další mou srdeční záležitostí jsou kočky.
Jsem prostě kočkomil. Po čtyřech živých mi zůstaly vzpomínky a otisky jejich hedvábných tlapek v mém srdci.
Ty další zůstávají. 
Většinou jsou to kočky darované, dostávala jsem je v době, kdy jsme ještě mívali doma živou kočičí společnost. Pár jsem si jich koupila.

Tu přední jsem si koupila sama.
Kdykoli jsem šla v Holešovicích na poštu, vracela jsem se kolem obchodu, kde seděla ve výloze. 
Byla drahá.
Pak jsem se rozhodla, že za ní ty peníze dám.
Pan majitel mi tehdy dal slevu, prý za věrnost.
Za tím výkladem mě pozoroval pravidelně.

Malá část mého kočičince

Kočičí houpačka

Tohle jsou moje kočičí chudinky.
Podepsala se na nich všechna čtyři vnoučata.
Mají otlučené uši a sem tam nějaký ten šrám.
Už dlouho jim slibuju, že je opravím.


Na tuhle si vnoučata netroufla.
Byla vyšší  než oni.
Ve dvou případech stále ještě je.

Tuhle jsem si koupila v toskánském městě Volterra.
Těží se tu alabastr a v místních dílničkách se z něj vyrábí sošky.
Ta bílá něžná  kočička mě chytila za srdce.

Kočka praktická, neboli držák brýlí.
Původem z Monte Sant´Angelo.


Tak taková jsem já, kočkomil milující modrobílý porcelán a zvonečky, které přinášejí štěstí. Budeme ho všichni potřebovat.

56 komentářů:

  1. Opravdu krásné a rozsáhlé sbírky. Cibulák máš nádherně vystavený, radost se podívat. Zvonečků mám taky pár, hlavně o Ježíšku byly potřeba. Kočky taky milujeme a z Volterry máme taky něco málo z alabastru. Micinka to ale není.
    Klidný večer.
    Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju. :-D Kovové zvonečky byly u nás také hojně využívány o vánocích. Teď jsme podvakrát trávili Štědrý den u dcery, tam se nezvonilo. Z Volterry mám ještě alabastrového ptáčka. Původně jsem ho dovezla mamince, po její smrti jsem si ho vzala zpět

      Vymazat
  2. Tedy Alenko!
    Jen zírám! Hlavně ten cibulák, tu tvou sbírku musím ukázat mamce, má tedy celkem hodně kousků. Ale na tebe nemá...
    Přeji hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. :-D Já takhle zírala, když jsem byla u jednoho pána kousek za Prahou. Byla jsem si vyzvednout pár kousků, které prodával přes Aukro. Stála jsem tam s pusou dokořán, kam jsem se podívala, bylo modrobílo. Dokonce i lustr. Prozradil ni, že kdysi dělal vedoucího v Domácích potřebách a cibulák začal sbírat už tehdy. Barák za Prahou si postavil hlavně kvůli tomu porcelánu, má vyloženě expozici, včetně prosklených regálů, která může směle konkurovat muzeu v Dubí. :-D

      Vymazat
  3. Tak to je nádhera. Tolik zvonků a tolik cibulákového porcelánu pohromadě jsem ještě neviděla. Děkuji a měj pěkný večer.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. :-D Paradoxně ten cibulák nepoužívám. Jen jednou jsem ho vytáhla na vánoce, kdy u nás byli všichni. Bětka ještě nebyla na světě, Jiřík byl malý. Vůbec jsem si štědrovečerní večeři nevychutnala a trnula, co kdo rozbije. V u bylo nechat porcelán v oběhu do Nového roku. Na Boží hod jsem si přivstala a než se muž probudil, bylo vše umyto a zpátky ve vitrině. Nejsem já magor?

      Vymazat
  4. Alenko, zvonečky, nádhera, našla jsem tam čtyři stejné co mám doma, já už své sbírání zvonečků utla, ale i tak jich mám na malý byt až, až.
    Kočky, tak mám jednu a ty ji máš také ve své sbírce, zvonečková je pak v pořadí druhá co se koček týká. Cibulákovou sbírku máš požehnaně velkou. Každopádně nádherné sbírky jen co je pravda. Ovšem zlodějka pohlednic, ta mě opravdu dostala a jen tak mimochodem, zůstalo ji to zlodějství a nebo se zastyděla a napravila?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, zvonečky už také nesbírám. Poslední jsem si koupila v Alberobello před pár lety. Sice občas ještě nějaký dostanu jako dárek.
      Kočky miluju, víc ty živé. Ale tyhle mi neumřou. Cibulák je vášeň, ale už i tu krotím.
      O té Marcele nic nevím. Já jí od té doby nazývala "zlóďa". Sestra i ona chodily o dva roky níž, já pak odešla na intr a přestala jí vídat.

      Vymazat
  5. Všechny sbírky jsou krásné a rozsáhlé. Kočka - držák na brýle - to je teda pecka. Zdravé dny přeje Marie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. :-D Kočičí držák na brýle mě také zaujal. Je to tudíž kočka užitečná.

      Vymazat
  6. Tedy Alenko. To jsou skvosty
    Nádhera. Krásné dny přeji

    OdpovědětVymazat
  7. Tchyně mojí dcery má čtyři plné skleníky cibuláku, sbírá ho přes 45 let.
    Je to úctyhodná sbírka, jsou v ní těžké peníze.
    Když z toho jím, jsem nervozní, abych něco nerozbila, neoťukla, já raději obyč servis.
    Vždy, když vidím tu sbírku, říkám si, jaká škoda, až jednou nebude.
    Ani jeden z dětí nemá zájem pokračovat a leštit a leštit a leštit.
    Tvé sbírkové předměty jsou tvému srdci blízké a o tom to je.
    Dokáže to skutečně docenit jen člověk, který má niternou vzpomínku na zvonky, kočky, cibulák.
    Ať ti nosí radost, štěstí a že ho všichni nyní potřebujeme na metráky....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to stejně, také raději jím z obyčejného porcelánu. I když na druhou stranu si tohle do truhly sebou nevezmu. Ale mám nějaký blok. Já si splnila svou touho a obdiv k tomuto porcelánu až hodně pozdě.
      Moje děti to mají stejně. Cibulák prostě nemusí. Asi jsem je svou péčí o něj poněkud otrávila. Ovšem snacha a zeť ho mají oba rádi a až nebudu, tak si ho rozdělí. Dcera a syn se s tím budou muset porovnat.:-D
      Ty věci jsou mi opravdu blízké. U zvonečků vím, od koho je mám, u koček je to stejné. Vážou se k těm jednotlivým předmětům vzpomínky. Ovšem horší je pak otírat prach.
      Štěstí budeme opravdu potřebovat teď všichni.

      Vymazat
  8. Při čtení Tvého článku moje srdce sběratelky zajásalo. I já v dětství sbírala, ale moc toho nebylo. Ubrousky, obaly od žvýkaček a obrázky z nich. Pak jsem obojí dala švagrové. A sbírat panenky jsem začala náhodou až v pokročilém věku. Je z toho vášeň a koníček. A malé sbírky zvonečků a magnetek, obojí si vozím z výletů.
    Obdivuji Tvoji krásnou sbírku cibuláku, máš je moc hezky vystavené. Moje babička také pár kousků měla, ani nevím, kde skončily. Líbí se mi zvonečky a kočičky. Jednu menší dřevěnou také mám. Sedí u televize a vím, že se malým dětem líbí.
    Doufejme, že tuto nelehkou dobu ve zdraví přečkáme a budeme zase moci něco sbírat. Třeba jen krásné zážitky z výletů do přírody. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mezi námi spousta sběratelů, kteří začali už v dětství. Ubrousky sbírala moje sestra, měla jich tři kufry. Syn sbíral pivní tácky, měl jich také spoustu. Tvé panenky jsou krásné a dělají Ti radost, což je strašně důležité.
      Moc děkuji za pochvalu mých sbírek. Mám k těm věcem vztah.
      I já doufám a moc si přeju, aby se vše vrátilo do správných kolejí. Musíme doufat, držet si palce a být opatrní.

      Vymazat
  9. Páni, to jsou obsáhlé sbírky. Hlavně ta cibuláková, ta potřebuje hodně prostoru a Tobě se povedlo ji krásně vystavit. Přemýšlím, jestli mám nějaký zvoneček..., asi jen ten pro Ježíška. A přitom se mi tak líbí. No a kočiček máš teda také požehnaně, tak ať ti všechny dělají radost.
    Přeji klidné dny a pevné zdraví. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. :-D Máme naštěstí dost prostoru, kde mohu tyto věci mít. Cibuláku ale musela ustoupit bulharská keramika, které mám také poměrně hodně. Byla levná, hodila se k mahagonovému nábytku. Teď odpočívá v krabicích na půdě. Zkoušela jsem jí prodat, ale není o ní zájem. Vyhodit jí, jak si přál můj muž, jsem nedokázala.
      Zvonečky, porcelán, kočičky - dle mého muže lapače prachu. Má pravdu. Ale pro mně je to radost a hlavně vzpomínky.

      Vymazat
  10. Tak tomu říkám sbírky. Všechny jsou nádherné. Mám kamarádku, která taky sbírá cibulák. Její sbírka už je tedy neuvěřitelná, na co si člověk vzpomene, to má.
    Klidný den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji.:-D Nás sběratelů cibuláku je spousta. Rok co rok jezdíme na zahájení lázeňské sezóny do Teplic, kde se konají "Porcelánové trhy". Fronta před stánkem s cibulákem je pokaždé nejdelší. Tam se scházíme my sběratelé. :-D Pokaždé si odtamtud něco malého pro radost přivezu. Od té doby, co jsem v důchodu, převládají už jen maličkosti. Ale i ty mi udělají radost.

      Vymazat
  11. Alenko,to je nádhera,co toho máš.A děkuji za vzpomínku,to už jsem skoro zapomněla.Také jsem sbírala nálepky ze sirek,poštovní známky a vystřihovala všechno od Vinnetua a kupovala pohledy.
    Cibulák je nádherný,já jsem kdysi dostala kávovou souprava.I ostatní drobnosti se mi líbí.
    Měj klidné dny

    OdpovědětVymazat
  12. Vidím, že naše vzpomínky z dětství jsou hodně podobné. :-D
    Cibulák je krásný, pro mě je to splněná touha z mládí. Měli bychom si vzájemně dělat radost. Ať už je to porcelán, nebo cokoliv jiného.

    OdpovědětVymazat
  13. MOJI MILÍ BLOGOVÍ PŘÁTELÉ,
    VŠEM MOC DĚKUJI ZA MILÁ SLOVA.
    PŘEJI VÁM VŠEM DNY PROŽITÉ VE ZDRAVÍ A HLAVNĚ V KLIDU.
    Alena :-D

    OdpovědětVymazat
  14. Alenko, hodně věcí v životě mám podobně jako ty, zjišťuji to postupně, jak občas k tobě nahlédnu.
    Cibulák měla a snad ještě má, první žena mého nejmladšího bráchy, sehnala jí ho - snad vše, co se vyrábělo, její teta, která tam pracovala.
    Já nic, co má modrou barvu nemusím, ale tvoji sbírku obdivuji.
    Od jisté doby na porcelánu, co mám, jíme i na tom drahém.
    Sbírala jsem od mládí ubrousky, pohlednice/letecké pohledy a takové ty dětské - nálepky na džemech a pod. kam to přišlo, nevím. Zůstaly jen ubrousky a pohledy.
    Kupuji časopisy o bydlení a vášnivě je čtu.
    Zvonky mám dva - skleněné a na Štědrý den v 18 hod. na jeden zazvoním a vzpomenu na všechny milé lidi, i ty, kteří už s námi nejsou.
    Céčka nebo indiáni šli mimo mne.
    Tu bulharskou keramiku bych viděla v nějakém dřevěném domku na Slovensku, tam by vynikla?
    Moc tě zdravím Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  15. Jiřinko, moc děkuji. :-D Vyrůstaly jsme v době, kdy toho opravdu moc nebylo a to sběratelství a občasné výměny s jinými sběrateli nás spojovalo. Mám modrou ráda. A nejen na porcelánu. Snacha má také slušnou sbírku porcelánu. V Dubí bydlí sestra její babičky a její potomci pracují v porcelánce.
    Kupovala jsem časopisy s ručními pracemi, hlavně vyšívání a háčkování. Střádala jsem si je na důchod, že na ně bude čas. Omyl! Už vím, že nejčastější věta důchodce zní: "Nemám čas." Když jsem jí slyšela poprvé, smála jsem se. Teď už vím, že je pravdivá. Navíc se zhoršil zrak, takže jen občas něco uštrykuju.
    Bulharskou keramiku jsem zkoušela nabídnout přes inzerát. Pak jsem se ptala v bazarech, kde občas nějaký ten kousek byl. Dozvěděla jsem se, že se prodávají jen popelníky. :-(
    Též zdravím A.

    OdpovědětVymazat
  16. Alenko máš krásné sbírky - pohled na tvou sbírku cibuláku je uchvacující - sama mám také pár kousků a mám tento porcelán také ráda. Zvonečky jsem také kdysi sbírala. Kočičí sbírka je kouzelná. Měj se moc hezky. Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivo, moc děkuji za pochvalu. :-D Cibulák se mi líbil už od mládí. Je to pro mě radost a svým způsobem t takový splněný sen. Zvonečky jsou pro radost, stejně tak i kočky. Měj se báječně. A.

      Vymazat
  17. Teda Alenko, velmi slušné sbírky. Radosti jsou potřeba, jen ti řeknu, při pomyšlení na prach.... máš můj obdiv. Né, že bych doma taky nehromadila ty své radosti :o))
    Měj se hezky. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu sbírek. :-D Všudypřítomný prach je problém, naštěstí je toho většina za sklem, takže to nevyžaduje stálé leštění. Když se tak rozhlédnu kolem sebe, mám těch lapačů prachu spoustu.
      Na druhou stranu způsobují radost a to je dobře.
      Měj se báječně A.

      Vymazat
  18. Ten cibulák je opravdu nádherný! Klobouk dolů!
    Přeju klidné a zdravé dny, opatrujte se.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za pochvalu cibuláku :-D
      Přeji též krásné dny ve zdraví a pohodě A.

      Vymazat
  19. Krásná sbírka. Když jsem byla malá, měla jsem sbírku plyšových medvědů. Teď mi knihovnu zdobí sloni. Maminka je sběratelka hrníčků, ale už to omezila. Je jich spousta - ale co, každý den si vybere hrníček na kafe podle nálady. Taky sbírá andělíčky.

    OdpovědětVymazat
  20. Moc děkuji. :-D Asi většina dětí něco sbírá. Syn sbíral pivní tácky, dcera mončičáky a oba shodně céčka. Rozlišovala se podle barev, některá měla vyšší hodnotu a děti si je vzájemně vyměňovaly. Naštěstí ty naše zůstaly jen u céček, ale kamarádky syn přišel jednou ze školy bez hodinek, které vyměnil za dvacet černých céček. :-D
    Sbírat hrnečky a andělíčky je také moc hezké.

    OdpovědětVymazat
  21. Pááánečku, to jsou rozsáhlé sbírky! Ta sbírka cibuláků je překrásná!
    Přeji klidný víkend!:-)

    OdpovědětVymazat
  22. Parádní sbírka. Já v dětství taky sbírala známky. Dvě alba ještě mám. Pak jsem ale přešla na ubrousky s potiskem. Jenže v záchvatu uklízení jsem celou krabici vyhodila. Ještě si ráda přivezu z cest papírové podtácky pod pivo. Tvoje sbírka porcelánu by se hodně líbila mojí mámě. Měla to stejně jako ty, obdivovala ho, ale koupit si nemohla dovolit. A ty zvonky jsou prostě boží. moc se mi líbí :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renátko, moc děkuju. :-D Spousta začíná sbírat něco už v dětství. Asi si tím prošla většina z nás. Já cibulák obdivovala od mládí, ale byl pro mně nedostupný. Začala jsem s prvními kousky pro radost, až když moje děti stály na vlastních nohou.
      Zvonečky jsou pro radost a téměř každý má svůj příběh. :-D

      Vymazat
  23. Podobnou sbírku zvonečků mám také, dokonce máme asi dva úplně stejné. Ještě sbírám malé slony a plyšové medvědy, ale už opravdu jen občas. Někdy se totiž ptám jako Neruda: Kam s ním? ☺☺☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, já už taky někdy přemýšlím jako Neruda :-D O cibulák obavu nemám. Mají ho rádi partneři mých dětí, tak se o něj potom podělí.

      Vymazat
  24. Hezké sbírky :). Mě nejvíc oslovily kočky.
    Taky se chystám se do výzvy přidat, zrovna se jdu kouknout, jestli je aspoň část fotek, co jsem udělala dopoledne, použitelná.
    Pěkné dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. :-D Přiznám se, že kočky mám raději živé. Ale už žádnou nechci, je smutné, když odejdou. Tyto zůstávají.
      Držím palce a těším se, že uvidím u Marty odkaz na tvou sbírku.
      Hezký večer. :-)

      Vymazat
  25. Ty toho ale máš, vypadá to jako obchod se suvenýry, a to pořádně velký :).
    Jako dítě jsem také sbíral známky, ale nakonec jsem všechny vyměnil za dobrodružnou knížku.
    Nejvíc sbírám (tj. kupuju) knihy o umění, cestovatelské průvodce, ale i beletrii, že už to není kam dávat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za svůj život jsem toho shromáždila opravdu spoustu věcí. Nejen těch dekorativních, ale i spousty knih a hudebních nosičů.
      Cestovatelské průvodce mám také moc ráda, i když v nich mnohdy nenacházím to, co bych chtěla.

      Vymazat
  26. Sbírat je super věc :-) my tedy sbíráme magnetky ve tvaru puzzle ze všech zajímavých míst po celé ČR, ze zahraničí si zase odvážíme vzorek písku(dovolené u moře) je milé si je jednou za čas prohlédnout :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi většina z nás něco sbírá. Magnetky sbíraly jeden čas starší vnučky. Písek si nevozím, tahám domů kameny a kamínky a ty potom v létě dávám na zahradu mezi kytky. Mám je jak od moře, tak i od nás. Každý má svůj příběh. :-D

      Vymazat
  27. Úchvatné rozsáhlé sbírky. Obdiv a respekt. :)

    OdpovědětVymazat
  28. Alenko, to jsou nádherné sbírky. Porcelán, zvonečky a kočičky teprve. Z těch by měla největší radost moje vnučka Lada. Ta má nejraději ty své dvě živé. Já jsem sbírala růžový porcelá, ale už jsem je všechny rozdala, abych nemusela pořád tolik uklízet.

    OdpovědětVymazat
  29. Libuško, moc děkuju. :-D Vím, že tvoje vnučka je kočkomilka. Je báječné, že je nás takových víc. Živou kočičku, i když je mám ráda, už nechci.
    Růžový porcelán, i když mám doma dva malé kousky, mě nikdy tolik neoslovil, jako ten modrobílý. Utírání prachu je náročné, naštěstí v těch vitrínkách to nemusím dělat tak často.
    Měj se hezky.

    OdpovědětVymazat
  30. Kočky jsou boží.
    Já si vystačím s pohlednicemi. Sběratelství je dobrá věc. V tento čas mohu oprašovat své sbírky.

    OdpovědětVymazat
  31. Pavle, moc děkuji. :-D
    Teď je opravdu dostatek času na oprašování či uspořádávání sbírek.
    A nejen jich. :-D

    OdpovědětVymazat
  32. Všechny tvoje sbírky jsou moc hezké, cibulák je ovšem pecka! Já sbírala a sbírám v podstatě totéž co ty ( indiány a pohlednice nevyjímaje), ale v menším množství. Pravda je, že jsou to lapače prachu, ale na každý zvoneček nebo kousek porcelánu mám nějakou vzpomínku. Cibulák se moc líbí i mému manželovi, po revoluci jsme při každé návštěvě Prahy koupili nějaký kousek, konkrétně v jednom obchodě v Dejvicích. Dřív takový porcelán byl těžko k sehnání, teď je zas strašně drahý. Jednou jsme koupili 4 velké kafáče a on řekl, že aspoň jednou z nich posnídá. Ale nedala jsem! 😂
    Vše je striktně uloženo ve vitríně a jen na koukání 😉😁

    OdpovědětVymazat
  33. Růženko, moc děkuji. :-D Jsou to opravdu lapače prachu. Ovšem ta radost a vzpomínky, které se k jednotlivým předmětům vážou, jsou důležité.
    Cibulák býval k sehnání v několika prodejnách, ale se dvěma dětmi, navíc, když já z důvodu nesehnání školky, šla pracovat, až když šel syn do druhé třídy, moc peněz na něj nebylo. Teď je opravdu strašlivě drahý, proto já si jednotlivé kousky kupuju na burzách, či porcelánových trzích. Je mi jedno, že to není 1. jakost.
    Já měla v oběhu pár hrnečků na kávu, ale jen do doby, než mi muž jeden trochu oprýskl. Takže jsou jen vystavené. :-D

    OdpovědětVymazat
  34. Milá Alenko,
    "Pan majitel mi tehdy dal slevu, prý za věrnost. Za tím výkladem mě pozoroval pravidelně." Jak dlouho ti to vlastně nakonec trvalo? :-)

    OdpovědětVymazat
  35. Dorko, asi tři měsíce. Chodila jsem tam čučet do výlohy, kdykoli jsem šla s poštou. Pokaždé jsem trnula, aby už nebyla prodaná. Byla mi prostě souzená. :-D

    OdpovědětVymazat
  36. Zajímavá sbírka všeho možného, a údržba zabere jistě dost času na oprašování a leštění.

    OdpovědětVymazat

MOC DĚKUJI ZA VAŠE KOMENTÁŘE ❤❤❤